Střešní okno je významně namáhaný výrobek ve střešní konstrukci, a to jak povětrnostními vlivy z vnějšku, tak uživatelskými vlivy zevnitř. Kvalita střešních oken je často řazena dle známosti výrobce, neboť výrobky jsou na první pohled stejné a bez podrobnějšího zkoumání rozdíly nejsou patrné. Teprve detailním prozkoumáním se dostaneme k rozdílům, které jsou klíčové pro správnou funkci a dlouhou životnost. Zabudování střešního okna do střešní konstrukce by měl provádět specialista, stejně jako celou střechu. Uživatel by se pak měl pouze radovat z užívání podkrovního prostoru a nerušeného výhledu do krajiny.
Ve velkém množství případů však radost uživatele naruší pohled na mokré a ušpiněné ostění navazující na střešní okno. Dojem, že oknem zatéká, je pak první, co dotyčného napadá. Následuje kolotoč hledání příčiny, kudy voda proniká z vnějšího prostředí do interiéru a kde se stala chyba. Ve většině případů se nakonec zjistí, že nejde o průnik vody střešním pláštěm, ale o kondenzaci vlhkosti. Vyřešení tohoto fyzikálního jevu je poměrně složité a nedá se odstranit jednoduše jako zmíněné zatečení vody skrze střešní plášť, protože zohledňuje více faktorů, které se mohou vzájemně doplnit a způsobit tak neřešitelný problém.
Kondenzace vlhkosti a její vliv na střešní okna
Kondenzace vodní páry, neboli kondenzát, je ovlivněna vlhkostí vnitřního prostoru, která je zásadní pro její tvorbu. Vlhkost je významně ovlivnitelná chováním uživatele a souvisí s umístěním střešního okna v konstrukci a způsobem jeho otevírání. Pohodlné otevírání samo o sobě přispívá k ovlivnění chování uživatele správným směrem, neboť větrání vnitřního prostoru otevíráním křídla má zásadní vliv na kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu. Umístěním topného tělesa pod oknem ještě více podpoříme proudění vzduchu okolo skel, a tím odvětrání případné zkondenzované vlhkosti.
Důležitým faktorem je také provedení rámu a zasklení střešního okna. Na rozdíl od fasádních oken jsou střešní okna vždy zabudována před střešní plášť a vždy nad něj vyčnívají. To má vliv na namáhání střešních oken ledem a sněhem, ale také na ochlazování celého střešního okna. Vlastní konstrukce rámu střešního okna významně přispívá ke zmenšení ochlazování a má zásadní vliv na vnitřní povrchovou teplotu. Použití zateplovacích bloků z vnější strany rámu je klíčové pro ochranu i části rámu vystupující nad horní hranu střešních latí.
Tepelně-technické požadavky a normy
Při výběru střešního okna je klíčové se zaměřit na jeho tepelně-technické parametry. Součinitel tepelného odporu střešního okna, označovaný jako Uw, je důležitým ukazatelem kvality. Čím je jeho hodnota nižší, tím je výrobek lepší. Tepelně-technická norma ČSN 73 0540 - 2 : 2011 uvádí následující požadavky:
Čtěte také: Jak na montáž střešního okna?
- Základní požadavek pro šikmou výplň otvoru se sklonem do 45°: Uw = 1,4 W/(m2.K)
- Doporučená hodnota: Uw = 1,1 W/(m2.K)
- Doporučená hodnota pro pasivní domy: Uw = 0,9 W/(m2.K)
Pro srovnání, požadovaná hodnota pro střešní konstrukci ve stejném sklonu je Uw = 0,24 W/(m2.K). Z toho vyplývá, že požadavek na střešní okno je přibližně 6x horší než na střešní konstrukci, ve které je umístěno.
Výrazný vliv má i samotný rám, jehož součinitel tepelného odporu Uf se běžně neuvádí, ale je důležitou hodnotou s ohledem na předsazené umístění střešního okna ve střešním plášti. Rámy střešních oken se dostávají na hodnoty okolo Uf = 1,3 W/(m2.K). Kvalitní rámy, například ROTO Designo R6/R8, dosahují ve dřevěném provedení Uf = 1,14 W/(m2.K) a v plastovém Uf = 1,08 W/(m2.K).
Současná nabídka materiálů pro napojení rámů na přilehlé konstrukce je více než dostatečná. Záleží jen na projektantovi a realizační firmě, jak kvalitní připojovací detail si vybere a na stavbě zrealizuje. Vadné připojení rámů může způsobit řadu problémů od vysokých tepelných ztrát, degradace detailu až po lokální možnost vzniku plísní.
| Typ konstrukce | Požadovaná hodnota Uw | Doporučená hodnota Uw | Doporučená hodnota Uw pro pasivní domy |
|---|---|---|---|
| Šikmá výplň otvoru (do 45°) | 1,4 W/(m2.K) | 1,1 W/(m2.K) | 0,9 W/(m2.K) |
| Střešní konstrukce (do 45°) | 0,24 W/(m2.K) | 0,16 W/(m2.K) | 0,15-0,10 W/(m2.K) |
Detailní napojení střešního okna na střešní konstrukci
Napojení střešního okna do konstrukce musí zajistit správné fungování jako celku, což znamená podřídit návaznosti napojení skutečnému stavu skladby střešního pláště a pokusit se maximalizovat množství tepelné izolace v okolí jeho rámu. Trend zateplování a významného přidávání tepelných izolací pokračuje, souvisí nejen se zvyšování tloušťky vrstvy, ale i s používáním izolací s lepšími parametry. Ve střechách udělaly posun rovněž nadkrokevní izolace.
1. Tvar ostění
Tvar ostění má vliv na průnik světla do místnosti, cirkulaci vzduchu i zateplení prostoru v těsné blízkosti rámu. Zejména ve spodní a horní části je důležité, aby nebyl proveden pod ostrým úhlem, jak tomu bývalo v minulosti, ale kolmo na rám do vzdálenosti cca 8-10 cm. To umožní doplnit alespoň minimální množství tepelné izolace do kritických míst a ve spojení se zateplovacím blokem zajistit rozumný průběh tepelných izolací. Svislý parapet a vodorovné nadpraží podporuje proudění vzduchu okolo skel, a tím odvětrání případné zkondenzované vlhkosti. Svislý parapet a vodorovné nadpraží navíc umožňují optimální osvětlení interiéru.
Čtěte také: Efektivní správa oken v Adobe Dreamweaveru
2. Parozábrana
Důležitým prvkem ve střešní konstrukci je parozábrana, kterou je třeba parotěsně napojit na rám střešního okna. Pokud máte na rámu okna již z výroby připravený límec parozábrany, přivedete parozábranu z konstrukce k němu a přelepíte systémovou páskou. V oblasti střešního okna se parozábrana prořízne ve tvaru písmene „I“ a následně se zajistí systémovou páskou.
3. Pojistná hydroizolace
Pojistná hydroizolace musí navázat na rám střešního okna. Ve většině případů se toto napojení provádí dodatečně, proto je nutné po vytvoření otvoru v místě osazení střešního okna dokončit její napojení na rám. Pomocí sady vnějšího napojení lze vytvořit větrotěsné a vodotěsné napojení díky systémovému řešení s použitím hliníkových lišt a lepicích pásek.
4. Odváděcí žlábek
Odváděcí žlábek se umisťuje v pojistné hydroizolaci co nejblíže nad střešní okno tak, aby zajistil odvod případně zateklé vody nebo zafoukaného prachového sněhu z krokevního pole mimo střešní okno. Voda je tak vedena do vedlejšího krokevního pole. V místě přechodu žlábku je nutno přerušit kontralatě, pojistnou hydroizolaci přerušit svisle v místě pod kontralatěmi a dále vodorovným řezem docílit možnosti osazení odváděcího žlábku a montážního límce pod stávající pojistnou hydroizolaci.
5. Lemování
Lemování je systémový prvek zajišťující napojení střešního okna na krytinu s jednoznačnou funkcí - odvádět vodu z horní strany okna podél jeho boků dolů a zde ji opět vyvést na krytinu, aby mohla nerušeně pokračovat až do okapu. Lemování se ve skládané krytině nachází nad horní hranou laťování, zakrývá napojení jednotlivých vrstev pod ním, včetně montážní latí sloužících ke kotvení střešního okna. Zejména ve spodní části se musí vypořádat s přechodem ze spodní strany krytiny na její horní líc. Lemování je vyráběno ve více variantách s ohledem na různé typy střešních krytin, vždy je třeba použít příslušnou variantu.
6. Opláštění střešního okna
Opláštění střešního okna se provádí až po jeho osazení. Zvláštní důraz při opláštění střešního okna klademe na provedení tepelné izolace kolem celého obvodu okna. Tloušťka a typ desek, kterými je provedeno opláštění okna, musí odpovídat opláštění celého podkroví, zejména v případě požadavku na požární odolnost konstrukce podkroví. K napojení sádrokartonové desky na rám okna výrobci střešních oken obvykle připravují drážku v rámu okna. Deska je částečně zalomena (lícový karton naříznut, deska nalomena) a do drážky v rámu okna vsazena na sucho. Opláštění šikmých ploch podkroví v okolí okna musí být rozvrženo tak, aby spáry desek byly ve vzdálenosti min. 150 mm od rohu okna. Pro ochranu rohů před jejich otlučením se doporučuje použít výztužnou pásku Habito® Flex, která je ideální do podkroví a zabraňuje vzniku prasklin.
Čtěte také: Vše o černé dekorační liště na okno: Design a funkčnost
Napojení okna na masivní dřevostavbu
Při montáži okna do masivní dřevostavby do kastlíku tvořeného OSB deskou tloušťky 15 mm, v případě pohledového panelu se kastlík montuje do zafrézované vnější půlky panelu. Pro dosažení nejlepších tepelněizolačních vlastností je vhodné okno dosadit do středu OSB desky mezi nosné profily. Okno se osazuje na podkladní profil, například z tvrzeného polystyrenu Compactfoam, nebo na lokální podložky. Vzduchotěsné napojení je tvořeno okenní páskou nebo folií. Parapet je podložen únosnější izolací, aby nedošlo k prošlápnutí parapetního plechu v průběhu výstavby i užívání. Funkční spára je vyplněna nízkoexpanzní plnicí pěnou se zvýšenou elasticitou, která však slouží pouze jako izolační výplň a nemá statickou ani těsnicí funkci. Zásadní pro životnost detailu je vnější uzávěr jako ochrana připojovací spáry proti zatékání hnaného deště, který musí být zároveň difuzně otevřený. Návrh kotvicích prostředků, těsnění i stavební připravenost se řídí dle ČSN 74 6077:2014 Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování.
Připojovací lišty pro zateplovací systémy (ETICS)
V současnosti se pro napojení zateplovacího systému na otvorové výplně prakticky výhradně používají PVC připojovací lišty. Tyto lišty jsou odolné proti chemickým látkám v omítkách, vlhkosti a nekorodují následkem solí nebo kyselých dešťů. Jsou také stabilní vůči UV záření. Mohou být lisované, vybavené připojovací pěnovou lepicí páskou, krycí manžetou apod. Se zvyšujícími se nároky na tepelnou izolaci objektů se logicky navyšují také tloušťky zateplovacích systémů. Druhým kritériem ovlivňujícím způsob napojení rámů oken a dveří na zateplovací systém je umístění otvorové výplně vzhledem k nosné stěně.
Běžné připojovací okenní 1D lišty jsou určeny pouze pro základní nenáročné aplikace. V náročnějších případech již tato 1D lišta nedokáže eliminovat síly, které jsou na ní vytvářeny, a proto jsou dále k dispozici tzv. 2D a nově také 3D připojovací okenní lišty. Tyto jsou určeny právě pro náročnější aplikace, tj. větší tloušťky izolantů, předsazená okna, otvorové výplně velkých rozměrů atd. K dispozici jsou také 3D připojovací lišty s tkaninou a teleskopickým můstkem s koextrudovaným těsnicím jazýčkem, popřípadě ochranným jazýčkem z TPE. Všechny uvedené lišty jsou odolné proti větru a silným dešťům, a to speciálně v detailech jednotlivých napojení a přechodů. Požadavky na použití konkrétního typu připojovacích lišt jsou uvedeny v evropských technických podkladech EAE, tj. evropské asociace výrobců ETICS (European Association for ETICS).
tags: #napojení #okna #na #stropní #desku #detaily