Vyberte stránku

Mikrovlnná trouba nechybí v téměř žádné moderní kuchyni. Doma nám práci často ulehčuje, v práci zachraňuje aspoň nějaké stravovací návyky. Ale dokáže způsobit i pěknou katastrofu! Ohřát oběd nebo mléko do kávy, rozpustit máslo, rozehřát čokoládu na pečení. Ale opatrně! Mikrovlny mění vlastnosti potravin a to může vést k dramatickým koncům. Ohřívání jídla v plastových krabičkách může být pohodlné, ale zároveň skrývá potenciální rizika pro zdraví.

Nebezpečí ohřevu v mikrovlnné troubě

Jste líní ohřát si vodu na čaj v rychlovarné konvici? Chcete si čekání zkrátit tím, že dáte hrneček vody do mikrovlnky? Tohle je nebezpečný experiment - voda na povrchu bude vždy o něco chladnější a jakmile přidáte pytlíček čaje a lžičku, exploduje vám vařící voda přímo na obličej.

Následky ohřevu vajíčka v mikrovlnné troubě jsou neodstranitelné. Žloutek získá v tomto přístroji takovou teplotu, že skrze skořápku exploduje. Pokud se ho právě chystáte zkusit a divíte se, že vejce neprasklo, tak buďte velmi opatrní! Hned, jakmile se ho dotknete a pokusíte se ho třeba oloupat, dojde ke katastrofě. A bolestivě se popálíte.

Kov do mikrovlnné trouby nepatří. Pozor i na malé množství, které se občas nachází v glazurách nádobí! Trouba by začala jiskřit. Stejně tak opatrní buďte v případě alobalu. Stačí malý kousek a objeví se oheň.

Jsou známé případy, kdy si muž chtěl ohřát chilli papričku, ze které se během toho uvolnil kapsaicin, díky kterému je paprika pikantní, a to po otevření mikrovlnky způsobilo neskutečné pálení na pokožce a v očích. Na tenhle ohřev byste jen tak nezapomněli, co dále do mikrovlnné trouby raději nedávat?

Čtěte také: Podrobný postup lepení polystyrenu

Plastové a polystyrenové nádobí v mikrovlnce

Ohříváte jídlo v plastových krabičkách? Možná ani netušíte, jaké riziko tím podstupujete. Plastové krabičky jsou dnes oblíbené pro uchovávání a ohřívání jídla, ale přemýšleli jste někdy nad tím, co se s nimi děje při zahřívání v mikrovlnce? Většinou je to na daném plastovém obalu napsané nebo je na něm symbol mikrovlnné trouby. Pokud zrovna plast, ve kterém dáte jídlo ohřát, nemá žádné označení, rovnou si vyberte novou troubu, protože to, co uvidíte po tom, co vám zvukový signál ohlásí konec ohřevu, bude stát za to.

Obal na jídlo, který je z polystyrenu, je sice určený na hotová jídla, ne ale na současně na jejich ohřívání.

Hrozba mikroplastů a chemických látek

Odborníci se shodují, že ohřívat jídlo přímo v plastové krabičce, v níž jste jej po uvaření uskladnili, není vůbec bezpečné. Při zahřátí se totiž do jídla uvolňují mikroplasty, které jsou zdraví škodlivé. Mikroplasty z umělohmotných krabiček se dostávají nejen do našeho zažívacího traktu, ale i do krve a mozku, kde se hromadí. Mnozí si tím zadělávají na zdravotní problém rovnající se doslova časované bombě. Množství mikroplastů v našich mozcích podle některých studií za posledních osm let stouplo.

Stejně nezdravé jako zahřívání je i samotná konzumace potravin z plastových krabiček. „Tím, že se ten plast zahřeje, nebo se škrábe vidličkou, tak se do jídla uvolní menší částečky plastu. Čím je ta částečka menší, tím větší je šance, že pronikne skrze naši střevní bariéru do krve,“ varuje molekulární biolog František Knobloch. Mikroplasty tak mohou vesele a bez problému putovat naším tělem a dostat se i do mozku.

Hotová jídla, která v plastovém obalu stačí před konzumací pouze ohřát v mikrovlnné troubě, najdeme běžně v regálech snad všech obchodních řetězců. Jedinou podmínkou pro jejich ohřev je propíchnout igelit na povrchu vidličkou. Odborníci ale varují i před baleným masem. „To maso je vlhké a je obalené plastovou fólií. I tak se do masa mikroplasty uvolňují,“ uvedl Knobloch.

Čtěte také: Postup betonáže na polystyrenovou izolaci

Riziko představují i nádoby z polypropylenu, které by měly být pro ohřev v mikrovlnné troubě přímo určené. Ačkoliv je u nich únik plastu podstatně nižší, než u ostatních krabiček z umělé hmoty a igelitových sáčků, hrozbě se jejich použitím stejně zcela nevyhnete.

Na pozoru by se měli mít i ti, kteří pravidelně pijí vodu z PET lahví. Obzvlášť, když je po vypití naplní další vodou. „Speciálním případem použití těchto lahví jsou řidiči v autech.“

A co takové kapsle do kávovaru? Ani u nich se uvolňování mikroplastů na sto procent nevyhnete. „Vysoká teplota a plastová kapsle uvolní do kávy velké množství mikroplastů,“ popsal Knobloch.

Polystyren a styren

Polystyren je jedním z nejvíce kontroverzních plastů, pokud jde o kontakt s potravinami. U polystyrenu, stejně tak jako u ostatních plastů použitých pro balení potravin, jsou obavy z pronikání monomerních a jiných nebezpečných látek do potraviny na místě. Nejčastěji jsou to právě monomery, ze kterých je plast vytvořen. Sledovanou látkou je hlavně monomer styren.

Styren má nízkou akutní toxicitu při inhalaci či požití, ačkoli je v EU klasifikován jako škodlivý při inhalaci a dráždící kůži a oči. Velmi vysoká expozice styrenu způsobuje závratě, ospalost, bolesti hlavy a potenciálně i bezvědomí kvůli snížení činnosti centrální nervové soustavy. Styren ve studiích nevykazuje interakce s DNA. Polystyrenové krabičky také uvolňují více mikroplastů než ty z polypropylenu, polyethylenu či polyethylen tereftalátu (PET), studie se ale zásadně liší v jejich množství a tedy i efektu na zdraví. Jejich uvolňování se také zvyšuje se vzrůstající teplotou a opotřebením materiálu (škrábanci) nebo vlivem dalších podmínek, jako je vystavení slunečnímu světlu.

Čtěte také: Postup kotvení polystyrenu na OSB

K vyšší migraci styrenu do potravin dochází při vyšší teplotě (60°C - při této teplotě migruje styren i do čisté vody) a pokud potravina obsahuje alkohol nebo tuky. Některé zdroje uvádějí, že dalšími možnými látkami, které se uvolňují z polystyrenových obalů rychlého občerstvení, jsou dioxiny. Některé studie naznačují, že pokud člověk jí z polystyrenových krabiček několikrát týdně horké jídlo a zároveň ho v nich skladuje několik dní, příjem styrenu může překročit maximální doporučenou hranici.

Další chemikálie a plasty

Nejčastěji používané typy plastů zahrnují polypropylen (PP), polyetylen (PE) nebo polystyren (PS). Na uvolňování umělé hmoty do jídla a jeho následné bezpečnosti půjdeme trochu od lesa, a tedy popisem, jaké všechny plastové obaly přicházejí do styku s jídlem a co v nich je. Hlavní materiály čítají: LDPE (low-density polyethylen), HDPE (high-density polyethylen), PP (polypropylene); PTFE (polytetrafluoroethylene, teflon); PVC (polyvinyl chloride); VDC (vinylidene chloride); PS (polystyrene); polyestery včetně PET (polyethylene terephthalate); PA (polyamide); PC (polycarbonate); SI (silicone). Do plastů se také přidávají antioxidanty, světelné stabilizátory, změkčovadla, lubrikanty, antistatické látky nebo teplotní stabilizátory. Tyto látky se do plastů přidávají za účelem co nejdelšího zachování původních vlastností a funkčnosti plastů. Plastové obaly mohou uvolňovat ale i své monomery nebo oligomery, tedy drobné části sebe sama - stavební jednotky, ze kterých jsou složeny řetězce plastů.

Polypropylenové krabičky mohou za zvýšených teplot uvolňovat antioxidanty, ale jen v řádově nižších koncentracích, než jaké by mohly představovat nějaké riziko. Polypropylen a silikon jsou celkově stabilnějšími materiály s nižší tendencí k uvolňování látek a pro dlouhodobější skladování se upřednostňují před polystyrenem.

Z těch nejvíce diskutovaných látek lze zmínit například bisfenol A, změkčovadlo nejčastěji obsažené ve výrobcích z polykarbonátu. Tato látka může poškozovat náš hormonální systém a její požívání je spojeno s vyšším rizikem různých onemocnění. Proto je používání této látky zpřísňováno a v několika výrobcích (např. dětské láhve) zcela zakázáno. Tzv. zdravé láhve jsou častěji vyráběny z tvrdších či celkově odolnějších materiálů, které tedy méně uvolňují části plastu a příměsi. Hodně výrobců tvrdí, že jejich láhve neobsahují bisfenol A. Bohužel ne ojedinělým řešením výrobců je nahrazení bisfenolu A bisfenolem S, tedy příbuznou látkou s velmi podobnými účinky, která prochází podrobným testováním a také se diskutuje o její regulaci. Dalším aspektem zdravých lahví je, že nejsou vyrobeny z polykarbonátu, který častěji obsahuje vyšší koncentrace bisfenolů.

Jak již bylo výše zmíněno, olej a všeobecně mastná jídla mohou usnadňovat přestup součástí plastových obalů do potraviny. Zatím ale například není jasné, jestli se olej rychleji kazí v PET lahvi než ve skleněných lahvích.

A co se týče plechovek, zde je opět důležité správné skladování. Často se hovoří o riziku uvolňování bisfenolu A z plechovek a konzerv. Ten se v tomto případě využívá jako ochranná vrstva do vnitřní části konzerv. Bisfenol A sice má negativní účinky na lidské zdraví, nicméně jeho používání se přísně kontroluje a podle proběhlých výzkumů nedochází v případě plechovek k nebezpečné kontaminaci potravin. Není však vhodné potraviny ohřívat přímo v konzervě, neboť by mohlo dojít k uvolňování látek z ochranné vrstvy do potravin.

Prevence a bezpečné nádoby

Chcete se vyhnout rizikům? Proč je důležité vybírat bezpečné nádoby? Prevence je klíčem ke snížení rizik spojených s uvolňováním chemikálií. Materiály přicházející do styku s potravinami samozřejmě musí být co nejbezpečnější a nejméně chemicky aktivní, tedy uvolňovat co nejméně látek. Všechny obsažené látky jsou pečlivě regulovány jak evropskou, tak českou legislativou (zákon č. 110/1997 Sb. a zákon č. 477/2001 Sb.). Jsou stanoveny jak bezpečné úrovně těchto látek v materiálech, tak i jejich uvolňování do různých druhů potravin. Naše poznání ohledně bezpečnosti různých látek se ale stále vyvíjí a poslední dobou se stále častěji přistupuje k omezení či úplnému zákazu potenciálně nebezpečných látek, ačkoliv na jejich (ne)bezpečnosti nepanuje shoda.

Nejméně chemicky aktivním, a tedy z tohoto hlediska nejbezpečnějším materiálem pro skladování jídla je sklo, i takové krabičky ale obsahují nějakou plastovou část, která zajišťuje jejich těsnění. Navíc je u jejich používání hlavně dětmi potřeba zvážit riziko rozbití a pořezání se.

S postupným opotřebením může dojít k uvolňování některých látek, a to obzvlášť pokud je produkt vystaven mechanickému opotřebení (škrábance), UV záření (slunce), vyšší teplotě nebo kyselému či alkalickému prostředí.

Materiál Vhodnost pro ohřev v mikrovlnce Potenciální rizika
Polystyren (PS) Nevhodný Uvolňování styrenu, mikroplastů, dioxinů
Polypropylen (PP) Vhodný (pokud je označeno) Uvolňování antioxidantů (v nízkých koncentracích), mikroplastů
Polyethylen (PE) Nevhodný Uvolňování mikroplastů
PET (polyethylen tereftalát) Nevhodný pro ohřev Uvolňování mikroplastů
Sklo Vhodné Nejméně chemicky aktivní, bezpečné
Kov / Alobal Nevhodný Jiskření, oheň, poškození trouby

tags: #ohrivani #jidla #v #polystyrenu #rizika

Oblíbené příspěvky: