Vytvoření příjemné atmosféry na vaší zahradě může často vyžadovat více než jen květiny a zelené trávníky. Ohniště je prvek, který na zahradě prostě nemůže chybět. Můžete u něj relaxovat, opéci si u něj buřty nebo večer posedět s přáteli. Ohniště je zařízení určené k rozdělání ohně, které přináší útulnost, teplo a světlo. Při budování ohniště na zahradě se fantazii meze nekladou.
Základní zásady a plánování ohniště
Před nákupem materiálu a samotnou stavbou je klíčové si vše důkladně naplánovat. Důležité je, abyste měli určitou představu o tom, jaký bude mít vaše ohniště tvar, jaké budou jeho přibližné rozměry a co všechno budete k jeho úspěšné stavbě potřebovat.
Umístění a bezpečnost ohniště
S plánováním úzce souvisí také umístění ohniště. Ohniště by mělo být umístěno na bezpečném místě, které je alespoň 3 až 5 metrů daleko od hořlavých materiálů, jako jsou stromy, keře nebo zahradní nábytek. Minimálně 1 metr od vnějšího okraje ohniště by se nemělo nacházet nic hořlavého, a do tří metrů pak nic, co by mohlo vzplanout žárem nebo jiskrou. Výraznější je distanc od hořlavé louky/trávy, od dřevin a keřů, od zástavby.
Pokud je námi zamýšlené místo příliš exponované a větrné, musíme hledat jinde. Nechceme být z posezení u táboráku vyloženě prouzení. Chce to i nějaký minimální manipulační prostor, třeba na přípravu špekáčků, a aby vás oheň (a dým) nepřitlačili na stěnu. Pokud máte zahradu v oblasti s častými silnými větry, je vhodné zvolit místo, které bude chráněno před větrem, například za stromy nebo živým plotem. Poblíž dřevěné garáže, pergoly, plotu nebo zahradního domku mohou odlétající jiskry způsobit požár. Poblíž sušáku na prádlo mohou saze z kouřícího ohně prádlo zašpinit. Příliš daleko od vodního zdroje se zbytečně nachodíte při hašení ohně. Blízko zahradního hřiště a jiných herních ploch je u rozjívených dětí běhajících kolem ohně otázkou času, než některé zavadí tělem o rozpálenou konstrukci.
Bezpečnost by měla být vždy na prvním místě. Vždy mějte po ruce prostředky na uhašení ohně, jako je kbelík s vodou nebo hasicí přístroj, a ujistěte se, že kolem ohniště není žádný hořlavý materiál. Šetřete s chemickými podpalovači - jejich páry tvoří se vzduchem výbušnou směs, v nadměrném množství tak mohou ohrozit osoby kolem ohně.
Čtěte také: Kouzlo ohně na zahradě
Typy ohnišť a materiály
Při výběru ohniště je důležité vědět, jaký typ by nejlépe vyhovoval vaší zahradě. Typickým materiálem pro stavbu ohniště je beton, cihly a kámen. Velmi dobře poslouží také ocel. Můžete využít ale také jiný materiál, který není ke stavbě ohniště přímo určený.
1. Zapuštěné ohniště
- Klasické ohniště: Za klasické ohniště je považováno žároviště bez zpevněného podloží, respektive takové ohniště, které je jen výkopem bez vybudovaného dna. Dno vyhloubené jámy můžete vyložit třeba zlomky cihel, usnadníte si tím pozdější čištění. Ohniště zapusťte do země, minimálně na hloubku ostré hrany rýče. Zabráníte tím přímému vyfoukávání žhavého popela z žároviště. Klidně můžete prohloubit několik úrovní, aby ohniště sesedalo.
- Zapuštěné ohniště s obložením: Tento typ je pevně umístěný v zemi a obvykle zahrnuje okrasné kameny nebo cihly. Pokud hledáte stabilnější variantu, můžete kolem ohniště postavit obvod z kamenů, cihel nebo betonu. Kameny a cihly poskytnou ohništi stabilitu a zároveň estetický vzhled, který se hodí do každé zahrady. Pro jeho obložení byste neměli používat kameny vylovené z potoka.
- Cortenová ocel: Pokud chcete do svého ohniště přidat moderní prvek, můžete použít cortenovou ocel. Tento materiál má jedinečnou vlastnost oxidace, která mu dává rustikální vzhled, který je zároveň velmi odolný a esteticky přitažlivý. Nejžádanější cortenová ohniště jsou vyrobena z oceli o síle alespoň 2 milimetry. Prémiová cortenová ohniště mají sílu oceli ještě vyšší - 3 a více milimetrů. Některá cortenová ohniště jsou již z výroby opatřena drenážním otvorem.
- Mlatový základ: Mlat je pevně zhutněná zemina, která je velmi stabilní a vhodná pro zajištění základů ohniště. Tento typ povrchu je ideální pro zahrady, které mají spíše přírodní vzhled. Pokud k mlatovému základu přidáte cortenovou misku, dostanete moderní a funkční design.
2. Přenosné ohniště
- Mobilní ohniště: Jsou ideální pro ty, kteří chtějí flexibilitu. Jsou snadno přenosná, což znamená, že si je můžete přesouvat podle potřeby. Mnohé z nich mají také uzavřené ohniště, což zajišťuje bezpečnost. Klasická přenosná zahradní ohniště mají kulatý tvar a jsou vyrobena z kovu. K nejprodávanějším průměrům patří 70 a 80 cm, kde rozděláte již celkem velký oheň. Hmotnost takových ohnišť se pak pohybuje kolem 12-15 kg. Hranatá přenosná zahradní ohniště jsou alternativou klasických kulatých ohnišť.
- Materiály přenosných ohnišť: Ručně vyráběná a precizně zpracovaná ohniště ze surové černé oceli zabezpečují výbornou odolnost a ideální tepelnou vodivost. Tloušťka oceli by měla být alespoň 2 mm, u slabších plechů může dojít v průběhu času ke snazšímu prohoření samotného plechu. Na trhu se lze setkat také s prémiovými silnostěnnými ohništi, která disponují tloušťkou 3 a více mm. Můžete si vybrat ohniště bez povrchové úpravy (opatřené pouze olejovým nátěrem) nebo lakovaná přenosná ohniště (nejčastěji černá či antracitová). I přesto, že použité barvy jsou žáruvzdorné do 750 °C (a netoxické), může v důsledku přikládání a další manipulace dojít především uvnitř ohniště k poškození laku. Pokud se u ohnišť bez povrchové úpravy setkáte s povrchovou rzí, nejedná se o vadu výrobku, ale o standardní vlastnost materiálu.
- Příslušenství přenosných ohnišť: Pokud na ohništi již neopékáte špekáčky, negrilujete a využíváte ho pouze jako zdroj tepla a světla, můžete jej překrýt drátěným krytem, který ochrání okolí před létajícími jiskrami a propálením. Oheň nikdy nenechte vyhasínat bez dohledu - použijte víko, které je vhodné k udušení ohně a zároveň chrání před deštěm a jinými vlivy. Zachytávání vody v ohništi můžete předejít pořízením přenosného ohniště s odtokem na dně, který zajistí její nepřetržitý odtok. Díky rozmanitému příslušenství má ohniště širokou škálu využití. Grilovací rošty jsou k dostání v kulaté či hranaté verzi. S přidáním trojnožky lze nad ohniště zavěsit také kotlík a uvařit si v přírodě tradiční kotlíkový guláš.
3. Ohniště jako součást terasy
- Tyto ohniště mohou mít moderní design a často kombinují funkci ohniště se stylovým výčepem nebo grilem.
- Plynová ohniště: Stylové venkovní plynové ohniště zasazené do dubového sudu na víno je stylovým doplňkem pro každou venkovní zahrádku, terasu, restauraci, vinařství, penzion i hotelový resort. Srdcem ohniště je jedinečný hořák vytvářející rovnoměrný a koncentrovaný plamen. Lávové kameny s možností doplnění keramických polínek dotváří přirozený vzhled ohniště. Součástí dodávky ohniště jsou lávové kameny, které se rozmístí v prostoru hořáku, dále pak kryt ohniště. Zapalování je pomocí tlačítka piezozapalovače a následně je možné regulovat výkon hořáku ovládacím knoflíkem.
Přehled plynových ohnišť a jejich vlastností:
| Typ ohniště | Výkon hořáku | Rozměry desky | Kapacita PB lahve | Konstrukce | Zvláštní vlastnosti |
|---|---|---|---|---|---|
| Dubový sud Barrique | až 8,8 kW | Integrovaná dubová deska | až 10kg PB lahev | Dubový sud, obruče v kamnářské černi s měděnou patinou | Původní vinná historie sudu, korkový špunt, dřevěná dvířka |
| Kulatý venkovní stůl | až 8,8 kW | Průměr 123 cm (sklokeramická) | 5 - 8kg PB lahev | Lakovaný kovový rám, umělý ratan, sklokeramická deska s dekorem kamene | Odkládací plocha, servírovací a jídelní prostor |
| Velký barový stůl | až 11,8 kW | 183 x 106 cm (sklokeramická) | 10kg PB lahev | Lakovaný kovový rám, umělý ratan, sklokeramická deska s dekorem kamene | Pro 6-8 osob, dvě praktické police v podstavci |
| Osmiúhelníkový stůl | až 8,8 kW | Osmiúhelník (sklokeramická) | 5 - 8kg PB lahev | Lakovaný kovový rám, umělý ratan, sklokeramická deska s dekorem kamene | Odkládací plocha, servírovací a jídelní prostor |
4. Zahradní krb s udírnou
Krb s udírnou se stane dominantou venkovního prostoru a své využití najde při grilování, uzení, rožnění i opékání. Udírna by měla být umístěná v závětří a v dostatečné vzdálenosti od hořlavých předmětů. Obecně se doporučuje postavit ji tak, aby zadní část směřovala na západ nebo sever. Pokud je to možné, najděte pro krb s udírnou stinné stanoviště. Protože odcházející kouř může znečistit okolní povrchy, vyhněte se stavbě v okolí světlé fasády.
- Základy: Zahradní grily, krby i udírny musí stát na pevném a stabilním podloží. Umístíte-li krb pod pergolu či přístřešek s betonovou podlahou, usnadníte si práci. V případě, že se rozhodnete postavit zahradní krb volně v zahradě, či pod přístřeškem bez zpevněného podloží, musíte základy vybetonovat. Beton zpevněte ocelovými výztužemi.
- Zděná konstrukce: Pro výrobu hlavní zděné konstrukce zahradního krbu se nejčastěji používají pálené cihly. Využít však lze i jiné stavební materiály, například přírodní kámen. Pálené cihly odolají vyšším teplotám a mají dobré akumulační schopnosti. Pro výstavbu zděné konstrukce se používají klasické plné cihly, a to buď obyčejné, nebo lícové (např. Klinker cihly). Zahradní krb lze vyzdít také z velkých kusů přírodního kamene, například pískovce.
- Šamotové cihly a kouřovod: Kromě pálených cihel budete potřebovat i cihly šamotové, které odolají vysokým teplotám. Ty je nutné použít pro výstavbu topeniště, kde dochází k přímému hoření a vzniku vysokých teplot. Pro zdění cihel v topeništi použijte šamotovou maltu nebo speciální výmazovou hmotu. Pro kvalitní uzení musí mít kouř z topeniště co nejsnazší cestu směrem do udicí komory. Proto doporučujeme vsadit na zhotovení kouřovodu z trubky, a to plechové, nebo kvalitní šamotové.
- Návrh udírny: Krb i udírna mohou mít společný topící rošt (oddělením však dosáhnete lepších výsledků). Při návrhu udírny se musíte rozhodnout pro požadovaný typ konstrukce. Pokud vás omezuje prostor, postavte komoru s ohništěm umístěným pod udící komorou. Vhodnějším řešením je stavba topeniště ve větší vzdálenosti, vždy však musí být pod úrovní prostoru pro uzení (kouř stoupá vzhůru). Udírny s dostatečně dlouhým kouřovodem a topeništěm mimo úroveň udicí komory vynikají lepší regulací tepla, navíc umožňují i uzení studeným kouřem.
Ohniště z betonové skruže
Jedním takovým materiálem, který není ke stavbě ohniště přímo určený, je právě betonová skruž. Můžete si vystřihnout poloměr ohniště z kartonu a improvizovaně kolem něj rozmístit sezení. Jakmile budete mít jasno o poloze ohniště, vykopejte díru, do které se skruž pohodlně vejde. Jak hluboko budete chtít skruž zakopat, je zcela na vás. Dno ohniště udusejte a vyložte ho kameny nebo betonovými cihlami. Začínejte od středu a postupujte k obvodu. Ohniště nemusí být nutně zarovnané s terénem. Nyní už zbývá si ohniště přizpůsobit svému vkusu, případně stylu celé zahrady. Boky skruže můžete nechat tak, jak jsou. Pokud se vám ale šedá do zahrady nehodí, můžete ji přemalovat. Skruž lze také obložit třeba cihlami nebo kamenem.
Rozdělání a údržba ohně
Poslední překážkou na cestě k lahodným opečeným buřtům a k příjemnému večeru strávenému s vašimi nejbližšími je oheň. Jak ho co nejjednodušeji rozdělat?
Čtěte také: Postup stavby betonového ohniště
- Připravte si troud (suché listí a tráva, případně třeba staré noviny), třísky a dřevěná polýnka. Ideální je dřevo, které při ohnutí hlasitě praská. Vyhněte se dřevu vlhkému a příliš čerstvému, takové dřevo špatně hoří a akorát hodně kouří.
- Troud umístěte doprostřed ohniště a přes něj opřete třísky a větvičky do tvaru týpí. Troud nezastavujte ze všech stran, jinak k němu nebude proudit dostatek vzduchu.
- Navrch pak položte palivové dřevo. Ideální jsou polena o tloušťce přibližně 10 centimetrů. Větší kousky sice vydrží déle, ale zároveň jim bude dlouho trvat, než se vznítí.
- Troud zapalte a oheň by se měl postupně rozšiřovat až k polýnkům. Pak už jen podle potřeby přidávejte více dřeva a oheň tímto způsobem udržujte naživu.
- Při rozdělávání ohně se vyhýbejte chemickým podpalovačům. Opékané jídlo by kvůli nim nemuselo chutnat vůbec dobře a mohou mít i potenciálně škodlivý vliv na vaše zdraví.
- A jak na hašení? Hezky pomalu a postupně. Vodu lijte na uhlíky spíše zespod, ne přímo na plameny, a ohniště kropte v malých dávkách.
Údržba ohniště závisí na použitém materiálu. Pokud máte ohniště z betonu nebo cihel, stačí pravidelně odstraňovat popel a případně ošetřovat povrch proti nečistotám. U cortenové oceli je důležité nechat materiál přirozeně oxidovat, čímž se zlepší jeho odolnost vůči počasí a zároveň získá charakteristický vzhled.
Ohniště na zahradě se stane nejen místem pro grilování a opékání, ale především místem pro sdílení nezapomenutelných chvil.
Čtěte také: Stavba ohniště s šamotovými cihlami
tags: #ohniste #zahrada #skruz #informace