Letní sezóna je v plném proudu a venku můžeme trávit většinu času až dlouho do noci. S koncem léta přicházejí chladné večery a noci a tak jistě každý ocení možnost se zahřát. A proč si navíc ještě neposedět u venkovního ohniště? Místo, kde plápolá oheň, upečeme něco k snědku, posedíme s přáteli a relaxujeme při pohledu na praskající oheň a odletující jiskry. Ohniště má mnoho výhod, můžete na něm připravit chutná jídla, ohřát se během chladnějších večerů, vykouzlit útulnou atmosféru, ale především je místem pro setkání s přáteli a rodinou. Na ohni budete si moct opéct buřty, co jistě osloví mnoho lidí. Pokud chcete mít možnost připravovat i jiné pokrmy, třeba grilovat maso či uvařit guláš, pořiďte si nad ohniště speciální kotlík, ve kterém uvaříte chutná jídla. Případně můžete přenosná ohniště doplnit roštem a využít jako gril. Oheň také navodí kouzelnou atmosféru.
Výběr místa pro zahradní ohniště
Při vyhlížení vhodného místa na zřízení ohniště na zahradě si počínáme občas trochu protimyslně. Jde o to, že oheň chceme, ale současně nechceme (ho všude). Zajímá nás, kam vane vítr, kudy by mohly mizet jiskry do okolního hořlavého světa. Pokud je námi zamýšlené místo příliš exponované a větrné, musíme hledat jinde. Nechceme být z posezení u táboráku vyloženě prouzení. Chce to i nějaký minimální manipulační prostor, třeba na přípravu špekáčků, a aby vás oheň (a dým) nepřitlačili na stěnu. Vyberte správné místo, kde chcete ohniště postavit. Ohniště nesmí být příliš blízko budov nebo dřevěných zahradních prvků. Nemělo by být ani v těsné blízkosti keřů nebo vzrostlých květin, žár z ohně by je mohl poškodit. Na rovině se bude ohniště lépe zakládat než na svahu.
Bezpečnost na prvním místě
Pamatujte, že ohniště je otevřený oheň, proto je důležité dbát na opatrnost a neumísťovat jej poblíž budov, zejména dřevěných. Umístěte ohniště tak, aby bylo bezpečné. Chraňte půdu pod ohništěm před spálením a přehřátím. Zabezpečte okraje, abyste omezili šíření jisker a popela. Používejte ohniště bezpečně a odpovědně. Bezpečnosti musíte uzpůsobit nejen bezprostřední, ale i širší okolí ohniště. Minimálně 1 metr od vnějšího okraje ohniště by se nemělo nacházet nic hořlavého, a do tří metrů pak nic, co by mohlo vzplanout žárem nebo jiskrou. Výraznější je distanc od hořlavé louky/trávy, od dřevin a keřů, od zástavby. Někdy je to trochu nekomfortní. Bezpečnosti se ale podřizuje pohodlí, ne naopak. Dáváme pozor, aby se oheň nerozšířil a nevznikl tak požár. Po uhašení je dobré přikrýt ohniště poklopem, aby silnější vítr uhlíky nerozdmýchal a neroznesl včetně jisker. Doporučujeme kouřit se suchým dřevem a používat pouze přírodní blesk.
Stavba venkovního ohniště
Stavba zahradního ohniště zabere trochu více času, ale výsledek bude stát za to. Při realizaci se navíc můžete vyřádit při volbě materiálu, který může být prakticky z čehokoliv.
Jednoduché ohniště
Nejjednodušší kruhová ohniště, obložená kameny, dokáže vyrobit opravdu každý. A každý to snad již zkoušel, ať už na táboře, na čundru nebo na zahradě. Stačí vybrat správné místo, nanosit pár kamenů, kterými jej olemujeme. Ještě rozmístíme pár špalků na sezení kolem a je to. Pokud je umístěné na trávě nebo jiném hořlavém povrchu, můžete tento rýčem nebo lopatkou odstranit, nebo při prvním ohni sám vyhoří. Klidně můžete prohloubit několik úrovní, aby ohniště sesedalo. Ideální je, když pro výkop použijete už staré, existující ohniště. V opačném případě si dobře pohlídejte, aby se ve výkopu nenacházely kořeny stromů a keřů. Ohniště zapusťte do země, minimálně na hloubku ostré hrany rýče. Zabráníte tím přímému vyfoukávání žhavého popela z žároviště. Obecně by poloměr nejširšího okruhu ohniště měl být co nejmenší.
Čtěte také: Kouzlo ohně na zahradě
Stavba ohniště „pro pokročilé“
Pokud chcete mít na zahradě „něco lepšího“, i s ohništěm si můžete vyhrát a postavit si jej podle svého vkusu z libovolného materiálu a tvaru. Ohniště může být zapuštěné, v rovině terénu nebo vyvýšené. Zděné ohniště můžeme zapustit do země a vybavit betonovým dnem, na kterém ohniště po obvodu vyzdíme, nebo naopak vyvýšit (a to i výrazně) nad terén. Při budování postupujte od nejnižšího po nejvyšší patro.
Jak na to?
- Nejprve si nakreslete plán s rozměry, tvarem a množstvím použitého materiálu. Stavba vám pak půjde mnohem lépe od ruky.
- Vše je třeba důkladně změřit, abyste věděli, kolik materiálu budete potřebovat, abyste zbytečně nemanipulovali s materiálem tam a zpět.
- Vezměte si kolík a navažte na něj provázek. Do středu budoucího ohniště ho zatlučte a pomocí provázku si vytyčte kruh. Tím docílíte pravidelného tvaru. Tvar ohniště ovšem nemusí být kulatý. Vytvořte si vlastní plán pro obdélníkové, oválné, čtvercové případně jiné podle vašich představ.
- Ať už zvolíte jakýkoliv tvar, vykopejte jej následně do hloubky kostek, kamenů či cihel, ze kterých bude ohniště postaveno.
- Až bude toto hotové, vykopejte ještě jednu kružnici (případně jiný zvolený tvar), který vykopejte ještě o výšku jedné kostky níže, abyste mohli kostkami vyskládat i dno ohniště. Bude tak nejen hlubší, ale bude se vám i lépe čistit. Dno poté udusejte.
- Vše je nyní připraveno na pokládku. Tu začneme spodním (nižším) patrem. Postupujeme zvenku do středu. Když je položeno, vysypeme spáry drobným štěrkem.
- A můžeme pokládat límec ohniště (vyšší část). Kostky vnějšího kruhu musíme být zapuštěné alespoň 3 cm po okraj spodních kostek. Jinak budou příliš volné. Mohou se také položit na základ z betonového potěru.
- Nakonec hotové ohniště ještě zasypeme štěrkem, upravíme okolní terén a přidáme vybrané sezení. To může tvořit třeba jen pár špalků nebo prken položených přes ně.
Materiály pro zahradní ohniště
Při volbě materiálu můžete být kreativní. Materiál pro výstavbu by měl odolat vysokým teplotám. Pro jeho obložení byste neměli používat kameny vylovené z potoka.
- Cihly a šamotky: Staré či nové pálené cihly, případně šamotky, jsou tradiční a odolnou volbou.
- Přírodní kámen: Neopracovaný, otesaný nebo umělý kámen (čili beton v dekoru kamene) dodá ohništi rustikální vzhled.
- Tvárnice (tvarovky): Z různých materiálů, například betonové tvarovky určené přímo k jednoduché stavebnicové konstrukci ohniště. Můžete si vybrat, zda se budete chtít přiblížit stylem přírodě, nebo vyberete trvalejší a pojivem zpevněná řešení. Pokládejte vybrané prvky vedle sebe a spojujte je speciálním lepidlem odolným vůči povětrnostním vlivům a vysokým teplotám. Uspořádejte první vrstvu kamenů nebo jiného materiálu na betonovou desku nebo kámen, aby byla základna stabilní. Postavte ohniště na vrstvu štěrku či betonu, aby se zabránilo vypalování půdy.
- Komínové tvárnice: Základem bezpečného komína je kvalitní plášť z lehčeného keramzitbetonu, který zajišťuje vynikající tah, tepelnou akumulaci a stabilitu celého systému. Na rozdíl od běžného betonu nabízí keramzit mnohonásobně vyšší požární bezpečnost a životnost přesahující 50 let. Díky příměsi keramzitu mají tvárnice vynikající tepelně-izolační a akumulační schopnosti. Na nákupu komínových tvarovek se nevyplatí šetřit - komín je investice na více než 50 let.
- Kov: Ocel, litina, případně silný ocelový plech. Ohniště může být v podobě ocelové mísy, koše, nebo kovové skruže s přídavnými rošty.
Typy ohnišť a jejich design
Při budování ohniště na zahradě se fantazii meze nekladou. Můžete se přidržet tábornické klasiky, a pak se vám bude hodit pár praktických doporučení. Klasické ohniště je považováno za žároviště bez zpevněného podloží, respektive takové ohniště, které je jen výkopem bez vybudovaného dna. Omezovat se tím při tvoření samozřejmě nemusíte, a když dno vyhloubené jámy vyložíte třeba zlomky cihel, usnadníte si tím pozdější čištění. Ohniště z cihel, betonu nebo kamene je zároveň tak jednoduchá konstrukce, že vyrobit zahradní ohniště svépomocí, zvládne skoro každý. Důležitý je vhodný materiál pro výstavbu, který odolá vysokým teplotám a návrh, jak by takový prvek měl vypadat. Kromě samotného zařízení si pro něj musíte vytvořit vhodnou základnu, například pomocí betonového potěru.
Přenosná ohniště
Možnost přenosnosti umožňuje vzít si s sebou na víkendový výlet s přáteli nebo rodinou. Přenosná ohniště jsou často podobná košům, ale také kamnům bez komína, případně však mohou mít tvar třeba ocelové mísy. Zatímco pod košem bývá pevná podložka, do které se zachytává popel, který propadá roštem, v míse shořelé zbytky dřeva zůstávají. Přenosná ohniště mívají drátěné či plné poklice, obzvláště ty drátěné jsou velmi praktické, jelikož brání za větru šíření jisker a žhavých uhlíků, čímž ochrání nejen majetek nemovitý, ale i movitý - třeba naše oblečení. Poklice se také používá jako větrolam. Přenosná ohniště mívají nožičky různé podoby, tvaru a tloušťky. Výhodou přenosných ohnišť je také to, že je můžete po použití přikrýt víkem, a tím si pojistíte, že později nedojde k požáru. Můžete také zvolit přenosný model zavěšený na konstrukci. Zahradní krb je jako stvořený pro táborák, aniž by na zahradě upravoval další prostor. Jednoduchá konstrukce zaručuje snadnou montáž a čištění jednotlivých prvků. Široká škála designů vám umožňuje vybrat si model a velikost vhodné pro každého. Zahradní ohniště je vyrobeno z vysoce kvalitních materiálů. Výrobní proces probíhá podle světových standardů.
Čtěte také: Postup stavby betonového ohniště
Zděná a pevná ohniště
Pokud máte prostor, vyberte si nebo postavte ohniště napevno na zpevněném základu. Zděné ohniště můžeme zapustit do země a vybavit betonovým dnem, na kterém ohniště po obvodu vyzdíme, nebo naopak vyvýšit (a to i výrazně) nad terén. Poměrně zajímavou variantou jsou i ohniště zasazené do svahu, dvouúrovňové, částečně zahloubené, zemní (i s vykopaným komínkem). Jde o to maximálně využít okolního terénu tak, abyste limitovali nepříznivé faktory a rizika, případně spotřebu dřeva pro chtěný účel. Obdélníkový tvar žároviště ohniště oceníte, pokud chcete oheň zužitkovat jako pro světlo a teplo, tak i pro vaření. Nehořící žhavá část se dá využít jako „trouba“ na pečené brambory, k umístění roštu. Můžete také hodit tábornickou Příručku mladých svišťů za hlavu, a pojmout celé ohniště jako plnohodnotnou zahradní stavbu. Otevírá se vám tím mnohem širší přístup k užitému materiálu i finálnímu provedení. Doceníte při něm šamotové cihly pro vyložené vnitřního obvodu, zpevněný, obestavěný okraj a vydlážděné (nebo štěrkem vysypané) okolí. Hrazení z kamene, připomínající studnu? Betonová skruž anebo rovnou celá mísa z litého betonu? Je to masivní a poměrně praktické. Co třeba kamenný stůl se zanořeným ohništěm uprostřed? Koše zakopané do země? Kovem ohraničený kruh ohniště, nebo rovnou ocelový koš? Ocelová skruž s přídavnými rošty, polokoule a otevřené kupole, mísy, ve kterých můžete rozdělat oheň? Když chce někdo v zahradě olympijský oheň. A nebo pietní? Ohniště na stojanech a podpěrách? Ty jsou přenosné, a snadná manipulace s nimi zvyšuje jejich užitečnost.
Speciální řešení
- Kovové sloupy s komínem: Jako ohniště si též můžeme pořídit kovové sloupy s krátkým komínem ve tvaru jehlanu, kužele, válce. Komín přitom bývá odnímatelný. Ve sloupovém ohništi můžeme oheň udržovat i za deště, voda se do ohně díky malému komínku nedostane. Komínek může mít navíc i stříšku.
- Přenosná kamínka: Jako zahradní ohniště lze využít i přenosná kamínka. Pokud nějaká stará máme - třeba odložená na půdě, jde o výborné řešení, obzvláště když z nich lze sejmout plotýnka či její část.
- Aztécká kamna: Skutečnou lahůdkou jsou takzvaná aztécká kamna. Ta nabízí čisté, dekorativní a polouzavřené topeniště. Plášť mají z terakoty, může být i stylově zdobený, co je však jeho největší předností, to je dlouhodobé sálání i po vyhasnutí ohně. Pochází z Mexika.
Tyto zařízení jsou také výjimečně dekorativní prvky. Krása přírodního ohně je jedinečná. Můžete jej bezpečně pozorovat a zároveň se ohřát. Modely, které jsou dostupné na trhu, mohou být vyrobeny z různých materiálů - oblíbené jsou modely ze štípaného kamene, žulové kostky, betonu nebo kovu. Zařaďte cihlové, litinové nebo kamenné prvky do zahradního uspořádání a dbejte na to, aby ladily s ostatními přírodními prvky - dřevem, keramickými a kamennými dekoracemi, dekoračními kameny či cihlami. Zajistěte okolí ohniště, grilu nebo kotlíku, protože vysoká teplota může vysušit trávu a poškodit stromy či okrasné keře. Vytvořte krásnou a útulnou zahradu plnou světla. Pokud máte rozlehlý prostor, přidejte doplňkové světelné zdroje, jako jsou zahradní svítilny, které se hodí do naturalistického stylu a vytvoří jedinečnou atmosféru.
| Typ ohniště | Materiály | Hlavní výhody | Umístění |
|---|---|---|---|
| Jednoduché kruhové | Kameny, cihly | Snadná a rychlá realizace, nízké náklady | Na zemi, s odhrabaným hořlavým povrchem |
| Zděné/pevné | Cihly, šamotky, kámen, betonové tvárnice | Odolnost, stabilita, možnost zapuštění/vyvýšení | Pevný základ, zapuštěné do země, vyvýšené nad terén |
| Přenosné kovové | Ocel, litina, silný plech | Mobilita, možnost doplnění roštem, snadné zakrytí | Kdekoli, kde je potřeba ohřát se |
| Kovové sloupy s komínem | Kov | Možnost ohně i za deště, estetický prvek | Pevné nebo přenosné umístění |
| Aztécká kamna | Terakota | Dekorativní, polouzavřené topeniště, dlouhodobé sálání | Pevné umístění, terasy, zahrady |
| Ohniště z komínové tvárnice | Keramzitbetonové tvárnice | Vynikající tah, tepelná akumulace, požární bezpečnost, dlouhá životnost | Pevný základ |
Čtěte také: Stavba ohniště s šamotovými cihlami
tags: #ohniste #z #kominove #tvarnice