Vyberte stránku

Čelní stěna se vstupem do budovy jsou často nejreprezentativnější částí budovy. Pro příznivce jednoduchých tvarů bez zbytečných přídavných forem může být řešením obložení vstupní části dveří, dveřního rámu lícovou nebo klinkerovou cihlou. Takovým návrhem je například projekt "Zenobia", kde je přední vchod obložen klinkerovým fasádním páskem. Aby byl celý výsledek vizuálně koherentní, krytina verandy by měla být ze stejného modelu a barvy střešní tašky jako ta, co byla použita na vytvoření střechy. Dalším prvkem budovy, kde se často používají fasádní cihly, je sokl. Základní funkcí soklu je ochrana proti vlhkosti a nečistotám z přilehlého terénu. Pro fasádu soklu můžete použít klinkerové nebo lícové cihly, nebo dokonce můžete zvolit jednodušší řešení - nalepíte obkladové pásky. Obkladové pásky či cihla budou tvořit vrstvu, která chrání nadzemní část vnější stěny před mechanickým poškozením a nepříznivými povětrnostními podmínkami. Efektivní způsob, jakým je možné diverzifikovat tvar domu, jsou arkýřová okénka, která jsou mírně předsunuta před stěnu fasády. Pokud chceme tuto část budovy zdůraznit, můžeme použít zase cihlu. Cihla je také ideálním materiálem pro výrobu vnějších parapetů.

Nemusím ani zdůrazňovat, že jak zapracování každého jiného materiálu do stavební konstrukce, tak i realizace staveb z cihel má svá pravidla a zásady. Jejich dodržování či naopak ošizení pak může mít, a zpravidla také má, značný dopad na výsledné stavební dílo. V době provádění jde o dodržování technologických pravidel a zásad, použití optimální konstrukční varianty nebo vyřešení detailu, využití všech prvků vyvinutých a použitelných pro daný systém, což s sebou nese úsporu pracnosti a materiálu pro investora a dodavatele prací. Co se provozu hotového díla týká, jde o souhrn vlastností konstrukce, který vede k vysoké užitné hodnotě stavby, o optimální provozní náklady.

Velký význam pro kvalitu budoucího stavebního díla mají povětrnostní vlivy, které mohou velmi negativně zapůsobit při provádění zděných konstrukcí nebo omítek. Cihly jsou expedovány v igelitových fóliích, které jsou dostatečnou ochranou proti běžné vlhkosti a sněhu. Teplota při zdění by neměla klesnout pod 5 °C, protože pak přestávají probíhat chemické procesy nutné pro zrání malty a může dojít k jejímu znehodnocení. Cihly nesmějí být zmrzlé nebo na nich ulpívat sníh nebo led. Velmi důležitou, ale někdy podceňovanou, záležitostí, je zamezení vnikání vody do rozpracované stěny, kdy voda může zatéci do dutin. Zásadně je třeba hotovou zeď chránit před provlhnutím, neboť se zejména v komůrkách svisle děrovaných cihel může naakumulovat voda, která by vysychala dlouhou dobu. Zvláště horní části stěn a parapetů se mají přikrýt nepropustnými obaly, aby se nevyplavila malta ze spár a aby se zabránilo tvoření výkvětů a vyplavování snadno rozpustných hmot. Kvalita materiálů: Používejte kvalitní cihly a maltu s odpovídajícími vlastnostmi. Dodržování technologického postupu: Řiďte se projektovou dokumentací a dodržujte správný postup zdění. Statika a konstrukční řešení: Zajistěte dostatečnou únosnost a stabilitu konstrukce. Požární odolnost: Dbejte na požární odolnost konstrukce dle požadavků.

Zdění se systémem broušených cihel

Zcela zvláštní pozornost vyžadují broušené cihly pro tzv. zdění na tenkou spáru. Představují další výrazný krok vpřed ve vývoji pálených cihel z hlediska technologie zdění. Lze říci, že se jedná o „high-tech“ mezi cihlami. Cihly mají ložné plochy zbroušené do roviny, což umožňuje vyzdívání na speciální maltu pro tenké spáry. Broušené cihly se vyrábějí v zásadě stejným způsobem jako klasické cihly THERM, ovšem s tím rozdílem, že se ložné plochy cihel po vysušení, případně vypálení, zbrousí do roviny na speciálním zařízení se dvěma navzájem rovnoběžnými brusnými kotouči. Broušené cihly se začaly v České republice poprvé vyrábět v roce 2005 v Jezernici u Lipníku nad Bečvou. Současný výrobní sortiment této cihelny čítá 12 druhů broušených cihel včetně doplňkových tvarů pro 5 různých tlouštěk zdiva - 440, 400, 300, 240 a 115 mm.

Aby se při práci se systémem broušených cihel využily všechny výhody zdění na tenkou ložnou spáru, musí se věnovat velká pozornost založení první vrstvy cihel. V ceně broušených cihel HELUZ je dodáno množství zakládací malty odpovídající tloušťce maltového lože 20 mm. Předmětem technické pomoci je výpomoc zakládacího technika při srovnávání maltového lože pod první řadu zdiva z broušených cihel. Jde o vyrovnání maltového lože na základové desce do jedné roviny tak, aby první řada cihel mohla být položena přesně vodorovně a svisle. Technik může v případě potřeby seznámit stavebníka, či dodavatele stavby s postupy zdění, zakládání rohů, vazeb a ostění otvorů.

Čtěte také: Nastavení mezery mezi nadpisem a horní lištou v Blogspotu

Příprava před uložením první vrstvy cihel

  1. Zaměření základové desky: Prvním důležitým krokem je výškové zaměření základové desky v místech, kde se budou stěny vyzdívat. Zaměření se samozřejmě provádí až po natavení izolačních pásů v místech stěn. Na základové (podkladní) desce musí být v místě pod budoucím zdivem provedená hydroizolace dle projektové dokumentace, která je natavená v pásech (bez vzduchových dutin) s přesahem min 15 cm na každou stranu od uvažované zdi. V případě použití fóliové hydroizolace z PVC je minimálně nutné: zajistit hydroizolaci i její ochrannou vrstvu proti pohybu, který je na překážku při strhávání malty stahovací latí (např. přilepením) a její vyrovnání (hydroizolace ani ochranná vrstva nesmí být zvlněná). Při nivelizaci se určí nejvyšší bod základů. Doporučujeme překontrolovat rovinatost základové desky.

  2. Příprava maltového lože na položení první vrstvy cihel: První vrstva cihel se zakládá na dokonale vodorovnou a souvislou vrstvu malty (ne na maltu v pruzích), která nesmí být v žádném případě tenčí než 10 mm. Pro její založení se používá speciální vápenocementová zakládací malta. Aby tato maltová vrstva byla skutečně vodorovná, vezmeme si na pomoc nivelační přístroj s latí a vyrovnávací soupravou, která se skládá ze dvou částí s měnitelným nastavením, pomocí nichž se reguluje tloušťka a šířka nanášené maltové vrstvy na jednotlivých místech základů. Jedna část výškově nastavitelné vyrovnávací soupravy se postaví na nejvyšší bod základů (nebo stropní desky tvořící zakládací rovinu pro další podlaží), kde se vyrovná podle zabudované vodováhy do vodorovné polohy a nastaví se tak, aby vodicí lištou vymezovala požadovanou minimální 10mm tloušťku maltové vrstvy. Poté se do úchytu této části soupravy na doraz upevní lať, na niž se přesně do výšky laserového paprsku nastaví čtecí zařízení laseru. Po dobu zakládání se již nesmí s laserovým nivelačním přístrojem ani se čtecím zařízením na lati hýbat. Jedna část vyrovnávacího přístroje se přemístí na předem určený začátek zakládky. Podle délky používané hliníkové latě se odměří vzdálenost, ve které se umístí druhá část vyrovnávací soupravy. Po nastavení obou částí vyrovnávacího přístroje do stejné roviny se může začít s nanášením malty a urovnáváním maltového lože mezi oběma částmi. Je třeba také dbát na správnou konzistenci zdicí malty. Při nanášení malty v daném úseku se hliníková lať může použít i jako pomůcka proti padání malty ze základů. Po nanesení se malta urovná tak, že se stejnou latí stahuje až na úroveň vodicích lišt obou částí vyrovnávací soustavy. Přebytečná malta se odstraní. Jedna z částí vyrovnávací soupravy se přemístí ve směru postupu nanášení malty a druhá se ponechá v původní poloze. Vzdálenost obou částí vyrovnávací soustavy zůstává stejná. Přemístěná část se ve vodorovné poloze nastaví na požadovanou výšku. Postup nanášení a urovnávání malty se nemění. Po dokončení dalšího úseku se zadní část soupravy opět přemístí ve směru postupu, zatímco druhý na konci maltového lože zůstává na svém místě. Celý tento postup se opakuje, dokud není hotový jeden souvislý úsek maltového lože, například v délce jedné stěny.

11.7. Pro penetrování jsem použil DEKPRIMER a izolaci GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL. Za den bylo hotovo a mohlo se začít s nanášením zakládací malty. Pán z Heluzu mi také doporučil, abych nepokládal cihly do malty hned, ale nechal ji do druhého dne ztvrdnout, následně hřebenem nanesl silnější vrstvu lepidla a teprve poté položil první řadu cihel. Doporučený způsob - Broušené cihly se ukládají zpravidla na jeden den vyzrálou zakládací maltu, na kterou se před uložením cihel nanese systémovým válečkem malta HELUZ SIDI. (Pozor: je nutné dbát na absolutní vyrovnání zakládací malty). Broušené cihly se zakládají do čerstvého zavadlého vyrovnaného maltového lože, přičemž se musí dbát na to, aby zakládací malta nebyla přeschlá, je nutno ji udržovat v dostatečně vlhkém stavu (při vyšších teplotách nutnost kropení). Cihly musí být zbaveny prachu popř. jiných nečistot (při vyšších teplotách je cihly vhodné vlhčit).

Zdění dalších vrstev cihel

Od druhé vrstvy se broušené cihly ukládají do malty pro tenké spáry, která se dodává speciálně k tomuto účelu spolu s cihlami. Malta se připraví podle návodu na obalu. K míchání se používá vhodná vrtačka s míchadlem, případně speciální ponorné mísidlo. V případě vysoké teploty a suchého vzduchu při zdění je potřeba zabránit rychlému odsátí vody z malty navlhčením vrstvy cihel těsně před nanášením malty. Zdění obvodových stěn se začíná v rozích osazením rohových cihel. Zde platí stejná pravidla jako u systému cihel se styčnou spárou na pero a drážku (P+D). Každá rohová cihla je oproti ostatním rohovým cihlám v sousedních vrstvách půdorysně otočená o 90°. Mezi takto osazené cihly se z vnější strany natáhne zednická šňůra. První vrstva cihel se ukládá přímo do maltového lože. Přitom je třeba neustále dbát na správnou konzistenci malty. Osazované cihly se nemohou příliš zatlačit do malty, aby bylo možno je v případě potřeby snadno zarovnat. Stane-li se, že malta příliš ztuhne, můžeme přidat na její povrch vrstvu malty pro tenké spáry. Od druhé vrstvy se broušené cihly ukládají do malty pro tenké spáry. Používal jsem válec na maltu SB C, který na cihly nanese celoplošnou 3mm vrstvu lepidla. Ze začátku bylo nutné vychytat správnou hustotu lepidla, které má mít medovou konzistenci. Válec je dobré častěji vymývat, aby v něm lepidlo neschlo. Jakmile zůstal válec s lepidlem chvilku někde položený, bylo docela obtížné ho „rozjet“, lepidlo nebylo většinou nanášeno na celou vrstvu a bylo nutné něco dohnat zednickou lžící. V poslední 11 řadě zdiva napadlo kamaráda plnit válec lepidlem tak, že ho tam nalil přímo z kyblíku. Doporučujeme první den vyzdít max. 11 řad.

Při zdění s broušenými cihlami se postupuje stejně jako u zdění s cihlami P+D: spodní okraj ukládané cihly se opře o vrchní okraj již uložené cihly a spustí se po drážkách dolů na spodní vrstvu. Protože se při zdění postupuje od obou rohů směrem ke středu, je zpravidla potřebné upravit délku poslední cihly na požadovaný rozměr. K řezání se používá vhodný řezací nástroj, nikdy ne sekyra nebo kladivo. Pro vytvoření správné rohové vazby se v rohu stěn používají rohové a poloviční cihly. U polovičních koncových cihel se přepážky vyklepávají u obou otvorů. Vzniklé kapsy mezi poloviční a rohovou cihlou se pro zajištění pevnosti rohové vazby vyplňují tepelněizolační maltou. Vazba cihel v rohu v každé vrstvě musí být oproti cihlám předchozí vrstvy půdorysně otočená o 90°. Při pokládce dalších cihel musí být zabezpečena dostatečná délka vazby ve zdivu: větší z hodnot 40 mm nebo 0,4 × h, kdy h je výška zdicího prvku. V případě systému broušených cihel typu THERM je minimální délka vazby 0,4 × 249, tj. 99,6 mm. Pro broušené cihelné bloky s výškou 249 mm je minimální vazba 100 mm.

Malty pro zdění

Postupem doby absolutní většina našeho stavebnictví (snad s výjimkou několika málo soukromých stavebníků) přešla na používání tzv. suchých maltových směsí (SMS). Technologie výroby a stálá výstupní kontrola zajišťují trvale vysokou kvalitu SMS. Díky způsobu výroby lze připravit SMS pro různá použití. Cihly se pokládají do rozprostřené maltové vrstvy, která ve zdivu vytvoří ložnou spáru. Tloušťka ložné spáry pro cihly THERM vyplývá z používaného výškového modulu stavby 250 mm a jmenovité výšky cihel THERM 238 mm. Ložná spára nesmí být příliš tenká ani příliš tlustá, její tloušťka má být v průměru také 12 mm. Tato tloušťka zcela postačuje k vyrovnání přípustných rozměrových tolerancí cihel. Tlustší nebo nerovnoměrně tlusté ložné spáry snižují pevnost zdiva a v důsledku rozdílných deformačních sil sousedních různě tlustých spár mohou vznikat místa se zvýšeným napětím. U staticky namáhaných stěn musí být ložná spára vždy promaltována zplna. U zdiva vnějších stěn k požadavku na únosnost přistupuje další základní požadavek, a to na poměrně vysoký tepelný odpor. Popsanou nevýhodu odstraňuje použití tzv. lehké malty, která při zachování pevností v tlaku obyčejné malty má navíc výborné tepelněizolační vlastnosti téměř dokonale eliminující „tepelné mosty“ v ložných a případně i ve svislých spárách. Z tepelného hlediska ještě lepším řešením jsou tenké ložné spáry o tloušťce 1-3 mm, které se mohou provádět ze speciálních malt pro tenké spáry pouze při použití cihel se zabroušenými ložnými plochami - tzv. broušených cihel.

Čtěte také: Typy cihel pro stavbu krbu

Malty pro zdění - ideálním stavem je to, když malta má stejné tepelně technické vlastnosti jako vlastní cihelné bloky. Z tohoto hlediska je pak zajištěna homogenita zdiva. Tento požadavek zajišťují tzv. teplé malty. Tloušťka těchto styčných spár by měla být maximálně 5 mm. Základním předpokladem pro dosažení deklarované pevnosti cihelného zdiva je zhotovení správné vazby cihelných bloků. Vzájemné přesazení cihel je optimální provádět o ½ délky cihly, nejméně však o 0,4x výšku cihly.

Typ zdiva Charakteristika Tloušťka ložné spáry Tloušťka svislé spáry Minimální vazba cihel (přesazení)
Tradiční zdivo (promaltované svislé spáry) Pro vnitřní a vnější nosné i nenosné zdivo bez velkých nároků na tepelný odpor. Vysoká spotřeba malty a času. 10 mm (nejčastěji) 10 mm (nejčastěji) 0,4 x h nebo 40 mm (větší z hodnot), posunutí o 1/4 nebo 1/2 cihly
Cihelné bloky P+D (bez viditelně promaltovaných styčných spár) Cihly se kladou na sraz, svislé spáry se nemaltují nebo vyplňují maltou/pěnou při mezerách. Pro vnější jednovrstvé tepelněizolační stěny. 12 mm (ideálně, tolerance 8-15 mm) max. 5 mm (bez malty) 0,4 x h nebo 40 mm (větší z hodnot)
Broušené cihly (tenká ložná spára) High-tech zdění na speciální maltu pro tenké spáry (1-3 mm). Broušené ložné plochy cihel. 1-3 mm max. 5 mm (bez malty) 0,4 x 249 mm (cca 100 mm pro HELUZ)
Cihelné bloky THERM Určené pro vnější zdivo s vysokým tepelným odporem. 12 mm Kapsy ve svislých spárách se vyplňují maltou, u P+D se nemaltují. 95 mm
Zdivo z broušených cihel na PU pěnu Heluz Cihly se ukládají na vyzrálou zakládací maltu s dvěma housenkami PU pěny. dle tloušťky PU pěny Nespecifikováno (předpokládá se P+D systém) Nespecifikováno

Vazba cihel

Ze statického hlediska je pro vlastnosti zdiva velmi důležitá vazba cihel. Cihly se ve stěně nebo v pilíři mají po vrstvách převázat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musí být svislé spáry mezi jednotlivými cihlami vždy ve dvou sousedních vrstvách přesazeny alespoň na délku rovnou větší z hodnot 0,4 x h nebo 40 mm, kde h je jmenovitá výška cihel. U cihel pro tradiční zdivo platí zásada posunutí styčných spár v každé vrstvě o 1/4 nebo 1/2 cihly a nikde nesmí být spára nad spárou. Pro cihelné bloky THERM s výškou 238 mm je minimální vazba 95 mm. Pro broušené cihelné bloky s výškou 249 mm je minimální vazba 100 mm. Optimálního výsledku při použití veškerých cihel i cihelných bloků THERM docílíte, pokud se budete řídit následujícími pravidly. Vzájemné přesazení cihel HELUZ je optimální provádět o ½ délky cihly, nejméně však o 0,4x výšky cihly. Je výhodné používat doplňkové cihly HELUZ. V případě zdění pilířů je nutné řezání cihelných bloků minimalizovat a dodržovat co možná největší převazbu. Doplňkové cihly - K, K-1/2, R - se používají zejména pro správnou vazbu rohu, snadno se dodržuje správná vazba zdiva. Pokud v projektové dokumentaci nejsou předepsané geometrické tolerance konstrukčního systému, pak je potřeba řídit se ustanovením dle ČSN EN 1996-2.

Napojení vnitřních nosných stěn a dělicích příček

Při napojování vnitřních nosných stěn a dělicích příček z broušených cihel THERM platí stejné zásady jako pro cihly THERM. Pro zjednodušení práce se systémem broušených cihel je vhodné k napojení vnitřních nosných stěn a příček použít stěnové spony - speciální nerezové ploché kotvy. Kotvení vnitřní nosné stěny se provádí dvěma kotvami v každé druhé ložné spáře (kotvení nenosné příčky k nosné konstrukci se provádí jednou kotvou v každé druhé ložné spáře). Kotva musí být před vložením do namaltované spáry namočena v maltě. Také styčná plocha cihel v místě napojení na kolmou stěnu musí být namaltována. V případě, kdy vznikne při vyzdívání mezera mezi cihlami, je nutné tuto mezeru vyplnit maltou nebo dořezem cihly a promaltováním (v případě zdění na PU pěnu propěněním dvěma pruhy).

Detaily okenních a dveřních otvorů

V rámci optimalizace řešení detailů cihelného zdiva s tepelnými lineárními mosty byly navrženy a poté teoretickým výpočtem ověřeny nové tvary doplňkových cihel, které jsou určeny k použití u okenních a dveřních otvorů. Koncové cihly mají při povrchu tvořícím ve zdivu líc ostění dva velké otvory symetricky umístěné vzhledem ke střednicové rovině budoucí stěny. Tyto otvory jsou kryty obvodovými přepážkami, takže cihly mají zvenku hladký líc bez per a drážek. Přepážku lze po zabudování cihel odstranit opatrným vyklepnutím. Následně se odstraní přepážka otvoru v místě budoucího rámu okna či dveří. Jsou-li použity překlady 23,8, odstraňují se přepážky otvorů umístěných blíže k vnějšímu líci stěny. V ostění se poloviční a celé koncové bloky vyzdívají střídavě po vrstvách nad sebe tak, aby kapsy vzniklé po jejich zazdění a následném vyklepnutí patřičných přepážek vytvořily svislou drážku. V parapetu se koncové cihly kladou do lože z lehké (tepelněizolační) malty pro zdění vedle sebe ložnými plochami na sraz tak, aby směřovaly hladkou stranou s přepážkami vzhůru, směrem k rámu okna, a po vyklepnutí přepážek na sebe kapsy plynule navazovaly. Drážky ve zdivu ostění a parapetu vzniklé odstraněním přepážek u otvorů se vyplní pruhy extrudovaného polystyrenu o tloušťce 40 mm a šířce 90 mm buď pouhým zamáčknutím (polystyren nesmí samovolně vypadávat z drážky), nebo vlepením na tmel. Uchycení rámu výplně otvoru se provádí buď do cihelné části ostění běžně používanými plechovými příchytkami, nebo tzv. turbošrouby skrze rám a polystyren až do cihly. U tzv. superizolačních cihel je nutno používat cihly pro detailní řešení rohů, okenních a dveřních otvorů apod. tak, jak předepisují jednotliví výrobci. Překlady - tzv. „vysoké“ 23,8 cm nebo „ploché“, tj. šířky 11,5 a 14,5 cm. Vysoké překlady jsou i v montážním stavu nosné, takže není nutno je podpírat. Naproti tomu ploché překlady je nutno při montáži podepřít a jsou plně zatížitelné až po spřežení s nadezdívkou nebo nadbetonávkou.

Zdění příček

Nejprve, pokud je to potřebné, vyrovnejte podlahu maltou. Pro zdění používejte dobrou plastickou vápenocementovou nebo cementovou maltu. První vrstvu příčkových cihel uložte do nejméně 10 mm silného maltového lože. Od druhé vrstvy osazujte cihly se spárou 10 až 12 mm, tj. stejně jako při zdění stěn. I ostatní zásady zdění, tj. kladení cihel, jejich vyrovnání ve vodorovném a svislém směru, maltování atd., jsou totožné se zásadami pro zdění stěn. Při napojování nosné příčky na obvodovou zeď cihly namaltujte z boku a namaltovanou stranou přisaďte a přimáčkněte k obvodové stěně. V každé druhé spáře příčku zavažte do obvodové stěny. Při napojování příčky na nosnou zeď na tupo cihly namaltujte z boku a namaltovanou stranou přisaďte a přimáčkněte k nosné stěně. U tohoto typu styku je nutné v každé druhé ložné spáře provést ukotvení příčky v místě napojení stěn plochou kotvou z nerez oceli, kterou ohnutou do pravého úhlu vodorovnou částí vmáčkněte do malty ložné spáry a svislou částí přišroubujte pomocí vrutu a hmoždinky k nosné stěně. Uchycení plochých nerezových kotev do stěny můžete také realizovat přímo při zdění této stěny vkládáním kotev do ložných spár v místě budoucího napojení příčky. Dveřní zárubně vyrovnejte pomocí klínů, zafixujte šikmými latěmi a uprostřed výšky rozepřete. Příčky se do zárubní napojují pomocí malty nebo vypěňovanou izolační hmotou. Nad ocelovými zárubněmi v příčkách do tloušťky 115 mm včetně můžete místo překladu vložit do maltového lože vodorovné spáry dva pruty hřebínkové betonářské výztuže do maximálního průměru 8 mm s přesahem cca 500 mm na obě strany zárubně nebo speciální výztuž do ložných spár. Mezeru mezi poslední vrstvou příčky a stropem vyplňte maltou. Pokud je rozpětí stropu větší než 3,5 m, vyplňte tuto mezeru z důvodu možného průhybu stropu stlačitelným materiálem. Rohy příček se spojují na vazbu stejně jako u ostatních stěn. U rohů nebo ostění, kde jsou přečnívající pera, tyto jednoduše uklepněte zednickým kladívkem, příp. drážku vyplňte maltou.

Čtěte také: Trendy v cihlových obkladech do kuchyně

Zdění zvukověizolačních stěn

Platí pro stěny vyzděné z cihel promaltovaných ve svislé a ložné spáře nebo u bloků maltovaných pouze v ložné spáře. U zdiva z tzv. šalovacích cihel platí některé odlišnosti, vzhledem ke spojení cihly s betonem, které uvádí výrobce.

  • Na vodorovný a očištěný podklad se v šířce vždy o 40 mm větší než je navržená šířka jednoduché nebo složené stěny položí vhodná zvukověizolační podložka (např. korkové pásy).
  • Aby nedošlo k mechanickému poškození a nasáknutí akustické podložky vodou z maltové směsi, podložka se překryje stavební lepenkou.
  • Pro zdění zvukověizolačních stěn je vhodné použít těžkou (cementovou) maltu s vyšší objemovou hmotností - min. 1 850 kg∙m-3.
  • Při zdění složených stěn je nutné dbát na dodržení vzduchové mezery mezi stěnami, tj. nesmí docházet ke vzájemnému propojení konstrukcí např. vytékající maltou z ložných (i styčných) spár. Proto se doporučuje nanášet maltu ložných spár v šířce cca o 10 mm menší než je tloušťka zdiva, aby po uložení cihel nedocházelo k jejímu vytékání.
  • Zároveň je nutné dbát na pečlivé promaltování ložných, příp. i styčných spár po celé tloušťce zdiva, aby ve spárách nevznikly otvory, kterými se hluk může šířit bez většího odporu. Proto i cihly s bočním zazubením je nutné ve vodorovném směru klást k sobě až na sraz!
  • Napojení zvukověizolačních stěn na obvodové stěny se provádí pomocí akustické izolace, která se vkládá do svislé drážky tak, aby konstrukce nebyly pevně spojeny. Další způsob kolmého napojení na nosnou zeď je plochými nerezovými kotvami, které se vkládají do ložných spár. Zdi musejí být rovněž odděleny akustickou izolací.
  • Stěny se pod stropní konstrukcí zakončí pomocí zvukové izolace (tzv. pružné ukončení). V případě, kdy jsou složené akustické stěny zároveň nosné, rozdělí se ztužující věnec, který ukončuje stěnu, ve svislé rovině zvukově pohltivou deskou o stejné šířce jako je mezera mezi dílčími stěnami.
  • Stejný důraz se klade i na omítání stěn. Omítka má přibližně stejné akustické vlastnosti jako cihelné stěny a omítnuté stěny lze prakticky považovat za homogenní. Omítka zvyšuje hmotnost stěny a tím přispívá ke zvýšení neprůzvučnosti. Jakýmkoli zásahem do akustických stěn (např. vedením vzduchotechniky, kanalizačního či vodovodního potrubí stěnou, zasekáním elektroinstalačních krabic apod.) může dojít k tzv. akustickému mostu, který způsobuje nepřímý přenos zvuku.
  • Dalším z akustických mostů může být nesprávné napojení podlahy k obvodovým stěnám. Podlahy v jednotlivých místnostech musí být tzv. plovoucí.

tags: #odsazení #cihly #přes #základ #stavební #detaily

Oblíbené příspěvky: