Tento článek navazuje na sérii rekapitulující témata pracovních setkání a zaměřuje se na zpracování projektu rekonstrukce (adaptace) pomocí 3D modelu v ArchiCADu.
Jak začít
Na začátku je nezbytné mít detailní znalost stávajícího stavu objektu. Je vhodné objekt osobně vidět (mít dobrou fotodokumentaci) a mít alespoň základní představu o nosných konstrukcích a skladbách (alespoň odhad tlouštěk podlah). Poté je nutné podle zaměření vynést 3D model stávajícího stavu. Čím přesněji je model vynesen, tím více práce se ušetří v pozdějších fázích projektu.
TIP: Pokud vycházíte z vlastního zaměření, doporučujeme nejprve vynést půdorys čárově do pracovního listu, provést určité korekce (narovnání) a až podle opravených podkladů vynášet 3D model.
3D model vynášíme tak, že obvodové stěny budou mít referenční hranu na vnějším líci, která bude ve všech podlažích shodná-optimalizovaná. To zajistí, aby se v pohledech nepropisovaly hrany jednotlivých podlaží. Pokud budou některé stěny výrazně půdorysně kónické, použijte lichoběžníkovou stěnu. Křivosti po výšce, pokud nejsou extrémně výrazné, zanedbáváme.
TIP: Lichoběžníkovou stěnu vytvoříte nejlépe tak, že nejprve nakreslíte stěnu rovnou (tedy normální) s referenční hranou na vnějším líci v optimalizované poloze a potom z ní uděláte lichoběžníkovou. To provedete pomocí volby z plovoucí paletky, která se zobrazí při kliknutí na referenční čáru zdi. Po kliknutí na příslušnou ikonu nakreslíte přesný obrys strany opačné.
Čtěte také: Vše o modelu Škoda Roomster Scout
Doporučuje se vymodelovat i všechny dekorační prvky, jako jsou různé římsy, šambrány atd. Římsy a ostatní vodorovné nebo svislé lineární prvky se vhodně řeší pomocí složitého profilu trámu nebo sloupu. Prostorové prvky (jako jsou třeba šambrány nebo nějaké plastiky) je nutno vymodelovat (ideálně v samostatném souboru) a poté uložit jako knihovní prvek.
Soubor s hotovým modelem stávajícího stavu je vhodné a nutné zazálohovat (uložit kopii) pro případné budoucí použití. Výsledkem dosavadního snažení jsou tedy 2 totožné modely (2 soubory) - stávající stav (záloha) a pracovní model, ve kterém zpracujeme projekt rekonstrukce.
Co je na výstupu z projektu
Než budeme pokračovat v návrhu rekonstrukce, je důležité vědět, co (jaké výkresy) bude výsledkem. Zpravidla je potřeba zakreslit v půdorysech 3 stavy stavby:
- Stávající stav - výkres zaměření objektu před rekonstrukcí-adaptací.
- Bourané konstrukce - výkres bouracích prací včetně zajišťovacích-trvalých (překlady) a dočasných konstrukcí.
- Nový stav - výkres nového stavu s vyznačením nových konstrukcí a zařizovacích předmětů.
Alternativně mohou být bourané konstrukce a nový stav na jediném výkrese nazvaném "Adaptace". V řezech, pohledech nebo ve 3D si vystačíme se stávajícím a novým stavem.
Úprava nastavení ArchiCADu
Pro správné zobrazení všech tří stavů (s minimalizací 2D dokreslování) je nutné upravit nastavení ArchiCADu. Nejprve bude nutné vytvořit nové vrstvy a přidat kombinace vrstev, které budou zajišťovat zobrazení a skrytí konstrukcí dle stavu. Poté bude potřeba upravit sady per, aby bylo možné ovlivnit barvu a tloušťku řezové čáry a barvy výplní. Tato nastavení je vhodné provést předtím, než začnete vynášet stávající stav. Tím se předejde nutnosti přenastavovat hladiny u všech konstrukcí.
Čtěte také: Akustické oddělení betonových konstrukcí
Nastavení vrstev a kombinací vrstev
Aby bylo možné ve stávajícím stavu skrýt nové konstrukce a naopak v novém stavu skrýt konstrukce vybourané, je nutné přidat příslušný počet hladin. Ke každému konstrukčnímu prvku (dle logiky přednastavených vrstev AC) je potřeba přidat ještě 2 další vrstvy. Přednastavené vrstvy si ponecháme například pro konstrukce nové a přidáme vrstvy pro stávající stav a bourané konstrukce. Pokud by se úpravy týkaly pouze zdí, přidáme tyto 2 hladiny:
- Zdivo.stávající
- Zdivo.bourané
(Vzhledem k tomu, že nemusíte ve stávajícím stavu a bourání rozlišovat typy zdí, postačí nám jedna vrstva pro všechny dohromady). Abychom se v seznamu lépe vyznali, je vhodné přednastaveným hladinám zdí doplnit do přípony text "nové", tedy vzniknou vrstvy Zdivo nosné vnitřní.nové, Zdivo obvodové.nové, Zdivo příčky.nové (část textu za tečkou se v seznamu vrstev zobrazí jako přípona).
Aby bylo možné jednotlivé stavy popisovat a okótovat, je nutné přidat ještě 2 vrstvy i pro kóty, 2D kresby atd. Pro zóny pochopitelně stačí přidat pouze 1 vrstvu, například Zóny.stávající.
Poté se provede nastavení kombinací vrstev takovým způsobem, aby se v jednotlivých stavech zobrazovalo jen to, co je požadováno. Zároveň je nutné správně nastavit číslo průniků jednotlivých vrstev zdí v kombinacích vrstev, aby nemohlo dojít k nežádoucímu spojování skrytých zdí s viditelnými a aby došlo k oddělení bouraných zdí od stávajících. Nastavení by mělo vypadat asi takto:
| Stav | Zobrazené konstrukční prvky | Zobrazené popisy a 2D | Číslo průniků vrstev |
|---|---|---|---|
| Stávající stav | Vrstvy stávající a bourané | Pouze vrstvy stávající | Zdivo.stávající: 1, Zdivo.bourané: 1, Zdivo.nové: 0 |
| Bourané | Vrstvy stávající a bourané | Pouze vrstvy bourané | Zdivo.stávající: 1, Zdivo.bourané: 2, Zdivo.nové: 0 |
| Nový stav | Vrstvy stávající a nové | Pouze vrstvy nové | Zdivo.stávající: 1, Zdivo.bourané: 0, Zdivo.nové: 3 |
| Adaptace | Vrstvy stávající, bourané i nové | Vrstvy bourané a nové | Zdivo.stávající: 1, Zdivo.bourané: 2, Zdivo.nové: 3 |
POZN.: Číslo průniků určuje, které konstrukce se budou spojovat a které nikoliv. Spojují se vždy ty, které jsou ve vrstvách se stejným číslem. Číslo průniků nastavené na 0 ovšem znamená, že se konstrukce nebude spojovat s žádnými konstrukcemi. Nastavení čísla průniků ovlivňuje především napojení zdí v půdorysu, ale také ovlivňuje průniky prvků v prostoru (např. sloupy a trámy skrz zeď nebo desku).
Čtěte také: Liniové stavby a metodika MPO
Tímto nastavením se zajistí zobrazování požadovaných konstrukcí v různých stavech. Ovšem neřeší to, jakým způsobem budou konstrukce zobrazené. Zde je vhodné si nejprve říci, jak by zobrazení konstrukcí mělo vypadat:
- Stávající stav - všechny konstrukce v řezu budou zakresleny tlustou plnou čarou a bez výplně.
- Bourané - bourané konstrukce budou zakresleny tenkou plnou čarou s tečkovanou nebo plnou žlutou výplní, stávající konstrukce tlustou plnou a bez výplně.
- Nový stav - nové konstrukce v řezu budou zakresleny tlustou plnou čarou a s výplní podle použitého materiálu nebo plnou červenou výplní, stávající konstrukce tlustou plnou a bez výplně.
Nastavení sad per
Z uvedeného vyplývá, že je potřeba vyřešit především rozdílný způsob zobrazování bouraných konstrukcí v prvních dvou stavech. Proto si upravíme sadu per, například „02 DETAILNÍ 50“, takovým způsobem, že se „přidají“ do nastavení potřebná pera pro řezovou čáru a výplň bouraných konstrukcí. Využijeme 7. sloupeček per pro zdi a nastavíme pero č. 147 na černou barvu a tloušťku 0,35 a pero č. 167 na bílou barvu a tloušťku 0,13. Takto upravenou sadu per uložíme jako „02 DETAILNÍ 50 - STÁVAJÍCÍ STAV“. Tuto sadu per znovu upravíme takovým způsobem, že nastavíme pero č. 147 na šedou barvu a tloušťku 0,13 a pero č. 167 na žlutou barvu (doporučujeme tmavší odstín) a uložíme jako „02 DETAILNÍ 50 - ADAPTACE“. Tedy výsledkem jsou 2 nové sady per, které se liší pouze nastavením per 147 a 167.
Aby vše mohlo správně fungovat, je potřeba upravit ještě pera č. 107 (barva výplně zdí STÁVAJÍCÍCH) na bílou barvu v obou sadách per a pero č. 187 (barva výplně zdí NOVÝCH) na bílou barvu v sadě per STÁVAJÍCÍ STAV a na červenou barvu v sadě per ADAPTACE.
Alternativně je možné v sadách per přidávat ještě další pera pro různá zobrazení dalších konstrukcí, například pro bourané otvory nastavit světle šedou barvu atd. Je vhodné nově přidaná pera také pojmenovat, doporučujeme se inspirovat názvy stávajících.
Model rekonstrukce
Nyní máme ArchiCAD správně nastavený a vynesený stávající stav. Stávající konstrukce budou v hladinách tomu určených, především zdi musejí být v hladině Zdivo.stávající. Je vhodné všem stávajícím zdem nastavit jako výplň řezu tečkovanou. Ta by se ale neměla zobrazovat, protože máme nastavené pero výplně na barvu bílou (pero č. 107). Pozadí výplní všech stávajících zdí je vhodné zvolit jako prázdné (0).
Následující kroky jsou již jednoduché. Při bourání označíme nebo rozsekneme zdi, které se budou bourat, nastavíme jim hladinu pro bourané konstrukce. Poté změníme pero čáry řezu na 147 a pero výplně na 167 a je to. Pokud teď nastavíte sadu per pro ADAPTACE a kombinaci vrstev na BOURANÉ, rázem se změní zobrazení vybouraných konstrukcí a jejich napojení na stávající konstrukce.
TIP: Pokud chcete vybourat nějakou stěnu od obvodové zdi, musíte to provést takovým způsobem, že ji "sekerkou" odseknu od vnitřního líce obvodové zdi. Protože mají obvodové zdi referenční hranu vnější, dobíhají všechny vnitřní zdi až na její vnější hranu. Nastavení hladiny bourané takové vnitřní zdi dojde k jejímu "vytažení" přes obvodovou stěnu a napojení nebude vypadat správně. Nové konstrukce kreslíme do příslušných hladin, pero výplně řezu nových zdí nastavíme na č. 187.
Změny oken a dveří
První zákeřností, kterou je při tomto způsobu práce nutné vyřešit, jsou změny oken a dveří. Vzhledem k tomu, že jsou otvory pevně svázány s konkrétními zdmi, nelze použít pro jejich samostatné skrývání/zobrazování voleb kombinací vrstev. Řešení je jednoduché. Pokud budete chtít "vybourat" nebo "zazdít" nějaký otvor, musíte vybourat část stávající zdi s otvorem nebo v místě budoucího otvoru (odspodu až nahoru v šíři otvoru). Postup pro bourání viz výše.
Vybouranou stěnu nahradíme novou (pozor na referenční hranu) a do ní případně umístíme nové okno. Pokud vytváříme nové okno, nastavíme si na výkrese bouraných konstrukcí správné pozadí a řezovou čáru vybourané zdi. Pro okótování si pustíme zároveň nový stav (kombinaci hladin ADAPTACE) a okótujeme nové okno včetně parapetu. Kóty musíme umístit v hladině bourané. Když se potom přepnete do pohledu BOURANÉ, uvidíte tečkovaně vybouranou stěnu a kóty nového stavu, tedy kóty výšky a parapetu nového otvoru.
Pokud stávající okno zazdíváme, doporučujeme změnit barvu pera okna (pro lepší orientaci) a pomocí popisky připsat poznámku (v hladině pro kóty.bourané), například „bude demontováno okno vč. parapetu“. V novém stavu se potom bude zobrazovat nová plná stěna se šrafou nového materiálu. Kótování v tuto chvíli řešit nemusíte, protože vyplňujete stávající otvor. Pokud by někdo kótu vyžadoval, tak můžete postupovat obdobně jako u nového otvoru. Jen s tím rozdílem, že budete chytat kóty na okno stávající, ale budete je zobrazovat v hladině nové.
tags: #archicad #oddeleni #strechy #sten #a #zakladu