Silniční ochranná pásma slouží k ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich, a to mimo souvisle zastavěné území obcí. Jejich hlavním cílem je zajistit bezpečnost a plynulost silničního provozu a chránit infrastrukturu pozemních komunikací před negativními vlivy okolních činností. V silničním ochranném pásmu lze provádět stavby či terénní úpravy pouze na základě povolení příslušného silničního správního úřadu.
Vymezení silničních ochranných pásem
Silniční ochranná pásma jsou vymezena zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění. Jejich šíře se liší v závislosti na typu pozemní komunikace:
- Dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace: 100 m od osy přilehlého jízdního pásu nebo od osy větve jejich křižovatek. Pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku.
- Ostatní silnice I. třídy a ostatní místní komunikace I. třídy: 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu.
- Silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy: 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu.
Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb. může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy, pokud mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí tečny).
Omezení a zákazy v silničním ochranném pásmu
V silničním ochranném pásmu platí přísná omezení, která mají zabránit narušení provozu a bezpečnosti pozemních komunikací. Mezi hlavní zákazy patří:
- V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. To neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa.
Reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu
Umístění reklamních zařízení v silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy je upraveno zvláštními pravidly. Pokud je reklamní zařízení viditelné z pozemní komunikace, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení, porušuje-li právnická nebo fyzická osoba stanovené podmínky. Je-li v silničním ochranném pásmu zřízeno nebo provozováno reklamní zařízení bez povolení, silniční správní úřad vyzve vlastníka pozemní komunikace nebo jejího správce k odstranění reklamního zařízení a vlastníka nemovitosti k poskytnutí součinnosti. Vlastník nebo správce pozemní komunikace je povinen reklamní zařízení odstranit a uskladnit na náklady jeho vlastníka. Vlastník nemovitosti je povinen umožnit vstup na svou nemovitost za účelem odstranění reklamního zařízení.
Čtěte také: Instalace ochranné sítě na plot
Povolení staveb a terénních úprav
Pro provádění staveb a terénních úprav v silničním ochranném pásmu je nutné získat povolení příslušného silničního správního úřadu. Toto povolení tvoří podklad pro územní nebo stavební řízení (resp. územní souhlas nebo ohlášení stavby) a neopravňuje stavebníka k jejímu provedení. V povolení silniční správní úřad stanoví podmínky pro umístění či provádění stavby a také podmínky pro ochranu dotčené komunikace.
Povolení stavby v silničním ochranném pásmu není potřeba pro:
- čekárny linkové osobní dopravy
- zařízení tramvajových a trolejbusových drah
- telekomunikační a energetická vedení
- stavby související s úpravou odtokových poměrů
Stavebník, který hodlá v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 25 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice nebo silnice I. třídy umístit drobnou stavbu (s výjimkou některých drobných staveb), je povinen před zahájením stavby požádat správce dálnice nebo silnice I. třídy o souhlas. Správce dálnice nebo silnice I. třídy souhlas neudělí, pokud by drobná stavba znemožnila budoucí rozšíření dálnice nebo silnice I. třídy nebo narušila její technický stav. Neudělí-li správce souhlas, může se stavebník obrátit na příslušný silniční správní úřad k přezkoumání důvodů odmítnutí.
Přístup na cizí pozemky a ochrana komunikace
Vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit.
Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy. Vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad.
Čtěte také: Zajistěte bezpečnost s ochrannými sítěmi
Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení, nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení.
Umístění vedení v silničním ochranném pásmu
Na silniční pozemek nebo do něj, s výjimkou silničního pozemku pod vozovkou nebo krajnicí a středního dělícího pásu, nebo na most nebo mostní objekt lze podélně umístit vedení pouze na základě smlouvy o zřízení věcného břemene nebo jiné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem pozemní komunikace a vlastníkem vedení a za jednorázovou úhradu, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; podmínky stanovené stavebním zákonem tím nejsou dotčeny.
V zastavěném území mohou být podélně umísťována vedení, kromě výše uvedených případů, i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci.
V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu odstranění této havárie potřebné předchozí povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace.
Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při jejich rekonstrukci je objednatel této stavby povinen uhradit jen vyvolané nezbytné úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni stávajícího technického řešení.
Čtěte také: Ochrana zadního nárazníku Škoda Octavia
Křížení pozemní komunikace s dráhou
Křížení pozemní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí nebo v úrovni kolejí. O vydání povolení rozhoduje na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace příslušný silniční správní úřad, který si pro vydání povolení opatří vyjádření drážního správního úřadu k zajištění bezpečnosti provozu na dráze a vyjádření Policie České republiky k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci. Souvisí-li přejezd vyžadující povolení se záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o něm stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru.
Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje vlastník dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu pozemní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace.
U silnice a místní komunikace I. a II. třídy je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem, může být kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po pozemní komunikaci i jiná dráha, a to způsobem přiměřeným místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků i provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz.
Přeložky pozemních komunikací
Pokud v důsledku jiné investiční výstavby bude dlouhodobě nebo trvale znemožněno užívání pozemní komunikace nebo její části, je objednatel této výstavby povinen na svůj náklad provést přeložku pozemní komunikace nebo postavit náhradní pozemní komunikaci. Vlastníkem této pozemní komunikace je vlastník překládané nebo nahrazené pozemní komunikace.
Nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozsahu potřebných úprav dotčené pozemní komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo o vybudování objížďky příslušný stavební úřad na základě vyjádření příslušného silničního správního úřadu.
Další ochranná a bezpečnostní pásma
Kromě silničních ochranných pásem existuje v české právní úpravě celá řada dalších ochranných a bezpečnostních pásem, která slouží k ochraně různých objektů a zájmů. Tato pásma nejsou vždy nazývána "ochranným pásmem" a můžeme se tak setkat například s pojmy:
- Bezpečnostní pásma objektů důležitých pro obranu státu
- Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení
- Lázeňská místa
- Pásma hygienické ochrany vod
- Chráněná ložisková území výhradních ložisek nerostů
- Ochranná hluková pásma kolem zdrojů hluku či vibrací
Přehled dalších ochranných pásem
Níže uvedená tabulka shrnuje vybraná ochranná pásma a související právní úpravu, chráněný objekt a způsob vymezení.
| Ochranné pásmo | Právní úprava | Chráněný objekt | Vymezení |
|---|---|---|---|
| Ochranná pásma zvláště chráněných území | § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny | Zvláště chráněné území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky) | 50 metrů od hranic zvláště chráněného území. Vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou, u PR a PP nařízením kraje. |
| Ochranná pásma památných stromů | § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny | Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí | Individuální - ve vyhlašujícím aktu. Pokud není stanoveno, jedná se o kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výši 130 cm nad zemí. |
| Ochranná pásma dle zákona o státní památkové péči | § 17 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a vyhláška č. 66/1988 Sb. | Nemovité kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny | Individuální - v rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností. |
| Ochranná pásma vodních zdrojů | § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách | Vodní zdroje pro zásobování pitnou vodou | I. stupeň: individuální - zpravidla 10 metrů od odběrného zařízení, u vodních toků 15 metrů na šířku. II. stupeň: vymezuje se vně ochranného pásma I. stupně a může být rozděleno na více od sebe oddělených území. Stanoví vodoprávní úřad. |
| Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok | § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích | Vodovodní řady a kanalizační stoky | 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na obě strany. U řadů a stok menších než DN 500. U řadů a stok DN 500 a větších je to 2,5 m. Pokud se jedná o uložení potrubí s volným povrchem, zvyšují se vzdálenosti o 1,0 metr. |
| Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy | § 46 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon | Elektrizační soustava (elektrické stanice, vedení, apod.) | Rozsah pásma se liší podle typu zařízení (např. venkovní vedení: 3 až 7 metrů od krajního vodiče; kabely: 1 metr po obou stranách krajního kabelu; elektrické stanice: 20 metrů od vnějšího líce obvodového zdiva). Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. |
| Ochranná pásma plynárenských zařízení | § 68 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon | Plynárenská zařízení (plynovody, přípojky, technologické objekty) | Rozsah pásma se liší podle typu zařízení (např. vysokotlaké plynovody: 15-40 m; velmi vysokotlaké plynovody: 100-200 m). Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Ministerstvo průmyslu a obchodu může stanovit rozsah ochranného pásma až na 200 metrů. |
| Ochranná pásma komunikačních vedení | § 102 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích | Komunikační vedení a sítě | Vymezení je individuální, v rozhodnutí stavebního úřadu na návrh vlastníka vedení. Standardně 1,5 metru po obou stranách vedení. |
| Ochranná pásma drah | § 8 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách | Dráha (železniční dráha, tramvajová dráha, trolejbusová dráha, lanová dráha, speciální dráha, vlečka, ostatní dráha). Netýká se dráhy důlní a dráhy průmyslového přístavu. | 60 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu. |
| Ochranná pásma krematorií a veřejných pohřebišť | § 12 a 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví | Veřejná pohřebiště a krematoria | 30 m od hranic veřejného pohřebiště. |
| Ochranná pásma objektů důležitých pro obranu státu | § 44 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky | Objekty důležité pro obranu státu, které mají strategický význam a určí vláda. | Individuální v rozhodnutí Ministerstva obrany. |
Problematika nejednotnosti právní úpravy
Česká právní úprava ochranných pásem je značně nejednotná. Problémy se projevují nejen v definici chráněných objektů, ale také v právní terminologii, geometrickém vymezení a v tom, kdo je vyhlašuje a jakým způsobem.
Rozhodující pro práci s ochrannými či obdobnými pásmy je fáze územní přípravy a umisťování stavby. V projektové dokumentaci stavby musí být respektována stávající ochranná pásma a podmínky (omezení) pro činnosti v nich. U nově navrhovaných staveb musí příslušná dokumentace obsahovat vymezení (návrh) ochranných pásem nových.
Autorizované osoby - projektanti a stavbyvedoucí - mají povinnost seznámit se s dotčeným územím a stávajícími stavbami z hlediska výskytu ochranných či jiných obdobných pásem a dodržovat stanovené podmínky. V případě výskytu těchto pásem je nutné projednat styk navrhované stavby s příslušnými provozovateli či vlastníky (např. s vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury).
tags: #ochranna #pasma #podel #dopravnich #staveb #informace