Záplavové oblasti lákají mnoho investorů blízkostí přírody, klidem a především nižší cenou stavebního pozemku oproti běžným nabídkám trhu. Před výstavbou obytného domu je však nutné vzít v úvahu všechny hrozby související s rizikem záplav. Pro lepší a účelnější zvládání povodní a omezení ztrát na lidských životech, zdraví a majetku jsou klíčová strategická opatření a legislativní úprava.
Vymezení záplavových území a aktivních zón
Záplavová území (ZÚ) jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Záplavové území je vymezené záplavovou čárou s dobou opakování povodně 100 let. Do záplavového území se zahrnuje i území za protipovodňovými zábranami, které se instalují při nebezpečí povodně nebo při povodni v rámci povodňových zabezpečovacích prací.
Aktivní zónu záplavového území (AZZÚ) vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku v zastavěných nebo zastavitelných plochách podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V dalších územích vymezí vodoprávní úřad AZZÚ podle potřeby. Do aktivní zóny záplavového území nejsou zahrnovány izolované plochy vysokého a středního ohrožení a dále území za protipovodňovými zábranami, které se instalují při nebezpečí povodně nebo při povodni v rámci povodňových zabezpečovacích prací.
Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování ZÚ, AZZÚ a jejich dokumentace je popsán ve vyhlášce č. 79/2018 Sb. MŽP zabezpečuje na základě podkladů správců vodních toků evidenci a prezentaci záplavových území v informačním systému veřejné správy POVIS. Pro zobrazení záplavových území a aktivních zón záplavových území je třeba zvolit Mapy/ Záplavové území.
Pro Povodí Moravy, s.p. pracují špičkoví odborníci, kteří se specializují na matematické modelování povodňových situací. Vytváří tak výchozí podklady pro návrh a výstavbu protipovodňových opatření, včetně posouzení jejich vlivu na odtokové poměry. Kromě hydrotechnických výpočtů také zpracovávají mapy záplavových území, včetně aktivních zón a mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika.
Čtěte také: Řešení proti přelezení plotu
Mapování povodňového ohrožení a rizika
Povodňovým ohrožením se rozumí vyhodnocení intenzity povodně definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Intenzita povodně (IP) je chápána jako měřítko ničivosti povodně a je definována jako funkce hloubky vody h [m] a rychlosti vody v [m/s]. Vstupními údaji pro výpočet intenzity povodně jsou hodnoty hloubek a rychlostí vody pro dané N-leté průtoky v inundačním území. Výpočet IP se provádí pro všechny doby opakování (pro 5, 20, 100 a 500 let).
Stanovení míry ohrožení Ri vychází z hodnot intenzity povodně IP pro jednotlivé doby opakování. Pro každou buňku rastru vyjadřujícího intenzitu povodně IP je třeba stanovit ohrožení vyjádřené hodnotou v rozmezí 4 (vysoké) až 1 (zbytkové). Hraniční hodnoty jednotlivých kategorií ohrožení jsou uvedeny v tabulce:
| Kategorie ohrožení | Intenzita povodně (IP) |
|---|---|
| 1 (Zbytkové) | IP < 0.2 |
| 2 (Nízké) | 0.2 <= IP < 0.6 |
| 3 (Střední) | 0.6 <= IP < 1.0 |
| 4 (Vysoké) | IP >= 1.0 |
Výsledné maximální hodnoty ohrožení se zobrazují pomocí barevné škály do mapy ohrožení. Záplavové území je tak rozčleněno z hlediska povodňového ohrožení. Toto členění umožňuje posouzení vhodnosti stávajícího nebo budoucího funkčního využití ploch a doporučení na omezení případných aktivit na plochách v záplavovém území s vyšší mírou ohrožení.
Mapy povodňových rizik znázorňují potenciální nepříznivé následky podle povodňových scénářů, zejména území, kde byla překročena míra přijatelného ohrožení pro jednotlivé kategorie funkčního využití území, a umístění citlivých objektů.
Legislativní rámec a regulace stavební činnosti
V první řadě je velmi důležitý pro stavbu na daném pozemku zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (tzv. vodní zákon). Vymezení zastavitelných ploch v záplavových územích upravuje Politika územního rozvoje České republiky.
Čtěte také: Materiály pro ochranu betonu
Omezení v aktivní zóně záplavového území
V aktivní zóně záplavových území se nesmí povolovat ani provádět stavby až na výjimky uvedené v § 67 vodního zákona. Dále je zde zakázáno:
- těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
- skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
- zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
- zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení; to neplatí pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.
Dále se nesmí umisťovat čerpací stanice pohonných hmot (s výjimkou čerpacích stanic, které slouží výhradně pro zásobování lodní dopravy pohonnými hmotami), stanice a nadzemní objekty metra, hromadné podzemní garáže, čistírny odpadních vod, veterinární kliniky, stavby pro výrobu, při níž vznikají nebo se používají látky znečišťující životní prostředí, zařízení k likvidaci odpadu, sběrné dvory, sklady a skládky rozpustných a snadno rozplavitelných materiálů, hřbitovy a plochy pro pohřbívání zvířat; nesmí se provádět úpravy terénu způsobem zhoršujícím odtokové poměry.
Regulace mimo aktivní zónu
Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Umístit stavbu je možné v záplavovém území mimo aktivní zóny, pokud dané území nezatěžují zvláštní podmínky stanovené vodohospodářským úřadem.
Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je výstavba možná jen při provedení individuální povodňové ochrany a kompenzačních opatření. Kompenzačním opatřením se rozumí opatření sloužící k odstranění nežádoucího vlivu staveb a terénních úprav na odtokové poměry. Mimo aktivní zónu v záplavovém území v oblasti s vysokým ohrožením je zakázáno skladovat závadné látky a manipulovat s nimi.
Citlivé objekty a individuální povodňová ochrana
Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu vodního zákona, která se mj. týká výstavby tzv. citlivých objektů v záplavových územích. V záplavovém území se nesmí zřizovat citlivé objekty. Tato věta se nevztahuje na oblasti nízkého povodňového ohrožení, je-li současně provedena individuální povodňová ochrana, a na území za mobilními protipovodňovými zábranami pro ochranu před povodněmi s dobou opakování 100 let.
Čtěte také: Postupy pro ochranu betonu před mrazem
Individuální povodňovou ochranou se rozumí lokální ochrana nemovitostí proti zaplavení a zvýšení odolnosti nemovitostí při zaplavení, které je přijímáno v místech, kde není vhodný jiný způsob ochrany před povodněmi.
Proces povolování staveb
Chcete-li v záplavovém území stavět, musíte doložit ke stavebnímu řízení k povolení stavby také souhlas vodoprávního úřadu. Plánovaná stavba pak musí splnit speciální technické požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu (viz § 9 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby). V případě, že je riziko povodní příliš vysoké, může dojít k zakázání stavby úplně.
Jak vidíte, stavba domu v záplavovém území má svá specifika.
Role územního plánování
Záplavová území stanovuje příslušný vodoprávní úřad formou opatření obecné povahy. V Praze jsou záplavová území následně zpravidla implementována do platného Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy (procesem jeho změny). Platný územní plán dále vymezuje tzv. nerozvojová území, která do něj byla implementována v reakci na povodně v roce 2002. V nerozvojových územích je možné pouze zachování stávajících staveb bez možnosti další stavební činnosti.
Nerozvojová území jsou jedním z regulativů prostorového uspořádání území. Na ostatních tocích v záplavovém území neprůtočném a průtočném podmínky využití územní plán nestanovuje.
Dokumentace záplavového území se zpracovává a uchovává v elektronické podobě a v listinné podobě. Vodoprávní úřad zašle opatření obecné povahy, kterým se záplavové území stanovuje, mění či ruší, Ministerstvu životního prostředí a pořizovatelům územně analytických podkladů s vyznačením nabytí jeho účinnosti a s příslušnou dokumentací v elektronické podobě.
Využití služeb útvaru hydroinformatiky
Pro Povodí Moravy, s.p. pracují špičkoví odborníci, kteří se specializují na matematické modelování povodňových situací. Vytváří tak výchozí podklady pro návrh a výstavbu protipovodňových opatření, včetně posouzení jejich vlivu na odtokové poměry. Kromě hydrotechnických výpočtů také zpracovávají mapy záplavových území, včetně aktivních zón a mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika.
Potřebujete zjistit, zda váš pozemek leží v záplavové oblasti nebo zjistit úroveň hladiny při určité povodni? Kontaktujte útvar hydroinformatiky.
Co nabízí útvar hydroinformatiky:
- Návrh záplavového území a aktivních zón Jihlavy km 25,176 - 40,186
- Návrh aktualizace záplavového území a aktivních zón toku Litavy
- Návrh záplavového území a aktivních zón Deštné (včetně Slatinky)
- Návrh aktualizace záplavového území a aktivních zón Blaty
- Návrh záplavového území a aktivní zóny toku Desné a souvisejících
- Návrh záplavového území a aktivní zóny toku Sobůlský potok
- Návrh záplavového území a aktivní zóny Romzy km 0,000-7,092
- Návrh aktualizace záplavového území a aktivní zóny toku Vsetínská Bečva
- Návrh aktualizace záplavového území a aktivní zóny toku Svitavy km
- Návrh záplavového území a aktivních zón Štinkovky a Popického potoka
tags: #ochrana #staveb #v #zaplavove #oblasti #opatření