Radon objevil v roce 1900 Friedrich Ernst Dorn. Jedná se o půdní plyn, jehož výskyt v přírodě je zcela běžný. Radon vzniká radioaktivní přeměnou uranu obsaženého v zemské kůře. Z povrchu země se radon uvolňuje do venkovní atmosféry, kde jeho koncentrace naředěním klesá na pouhé jednotky až desítky Bq/m3.
Pokud však radon proniká do uzavřeného prostoru stavby, zvyšuje tam svoje koncentrace a pro obyvatele může být nebezpečný, totiž karcinogenní. Radon se samovolně přeměňuje na radioaktivní atomy pevných prvků - 218Po, 214Pb, 214Bi a 214Po, které se po vdechnutí usazují v průduškách a plicích a způsobují jejich ozáření. Toto ozáření je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) považováno hned po kouření za druhou nejvýznamnější příčinu vzniku rakoviny plic. Odhaduje se, že způsobuje 10-15 % ze všech rakovin plic.
Aby se riziko tohoto onemocnění snížilo na přijatelnou míru, omezuje atomový zákon č. 18/1997 Sb. a vyhláška č. 307/2002 Sb. koncentraci radonu v obytných místnostech novostaveb tzv. směrnou hodnotou 200 Bq/m3. Stavby se však navrhují a provádí tak, aby v dokončeném domě při intenzitě větrání splňující hygienické podmínky nebyla koncentrace radonu vyšší než 100 Bq/m3. To je hodnota, která je běžně dosažitelná.
Je důležité si uvědomit, že směrné hodnoty nepředstavují hranici mezi „škodlivostí“ a „neškodlivostí“. Jsou jen uměle vytvořeny jakožto kompromis mezi sociálně ekonomickými a zdravotními hledisky. To znamená, že i koncentrace pod směrnou hodnotou jsou spojeny s jistým rizikem vzniku rakoviny plic. Neexistuje tedy žádná prahová koncentrace radonu, pod níž by lidé nebyli vystaveni žádnému riziku vzniku rakoviny plic.
Odkud se radon bere a kudy se dostává do budov?
Obecně lze říci, že Česká republika „vyniká“ jedněmi z nejvyšších koncentrací radonu v budovách na světě. Radonové riziko se v jednotlivých částech republiky různí podle vlastností geologického podloží, tedy jeho propustnosti pro plyny a samozřejmě i koncentrace radonu.
Čtěte také: Řešení proti přelezení plotu
Z podloží
Typické koncentrace radonu v půdním vzduchu se na území ČR pohybují v rozsahu 10 000-100 000 Bq/m3. Vyskytují-li se ve spodní stavbě netěsnosti (trhliny, netěsné prostupy instalačních vedení, netěsné šachty a topné kanály atd.), proniká radon i do domů. Netěsnostmi je aktivně nasáván v důsledku podtlaku v nejnižších podlažích, který je zde vyvolán komínovým efektem a účinkem větru. Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon společně s dalšími plyny z podloží nasáván do objektů právě špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn, nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí.
Ze stavebních materiálů
Stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Zatímco profesionální výrobci musí dodržovat limity stanovené vyhláškou, materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se to netýká. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia. V některých lokalitách to mohou být škvárové tvárnice, výrobky z popílků a další. Je třeba také upozornit na nebezpečí, které hrozí při použití starých neproměřených stavebních surovin a materiálů.
Z vody
Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je ovšem bezpečná a splňující předepsané limity, díky zařízením na její úpravu. Průměrný obsah radonu v ČR v pitné vodě pro veřejné zásobování je 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq/l. Při územním řízení by také mělo být známo, zda je k dispozici zdroj vody vyhovující i z hlediska obsahu radonu a dalších přírodních radionuklidů.
Radonový index pozemku a stavby
Změření a stanovení radonového indexu je ze stavebního zákona povinné. Důležitým podkladem pro rozhodnutí o umístění stavby a případných protiradonových opatřeních je výsledek radonového průzkumu pozemku. Radonový index pozemku musí být k dispozici nejpozději v době zpracování projektové dokumentace. Na základě změřené koncentrace radonu v podloží v hloubce 0,8 m pod povrchem zpravidla původního, neupraveného terénu a stanovené propustnosti podloží se základové půdy zatřiďují do tří kategorií radonového indexu pozemku.
Rozhodující pro návrh protiradonové ochrany je ale tzv. radonový index stavby, který stanoví projektant. Radonový index stavby stanoví projektant na základě znalosti radonového indexu pozemku, výškové polohy základové spáry, plynopropustnosti zemin a koncentrace radonu v zeminách na úrovni základové spáry, úprav podloží majících vliv na plynopropustnost (např. hutnění, stabilizace, zřizování propustných štěrkopískových vrstev o tloušťce větší než 50 mm) a přítomnosti podzemní vody. Radonový index stavby rovněž nabývá hodnot nízký, střední a vysoký. Při zatřiďování se používá stejné tabulky jako u radonového indexu pozemku. Radonový index stavby se v tabulce vyhledá podle koncentrace radonu a propustnosti zemin ve skutečné hloubce založení s přihlédnutím k úpravám podloží majícím vliv na propustnost.
Čtěte také: Materiály pro ochranu betonu
Pro stanovení obou parametrů (koncentrace radonu v půdním vzduchu a plynopropustnosti zemin na úrovni základové spáry) se doporučuje využít zejména přímá měření in situ, výsledky inženýrskogeologického průzkumu nebo metody odborného posouzení. Zvýšení plynopropustnosti zemin je třeba zohlednit i tehdy, dojde-li k němu až později, například v důsledku odvodnění pozemku nebo trvalého snížení hladiny podzemní vody. Snížení plynopropustnosti zemin v důsledku stabilizace či hutnění musí být rovněž zohledněno. Svoji zásadní roli při úvahách o izolaci proti radonu hraje i použití podlahového topení v kontaktní konstrukci (druhého a dalšího patra se to netýká), které zvyšuje rozdíl teplot mezi podkladem a podlahou a přispívá ke komínovému efektu.
| Koncentrace radonu v půdním vzduchu (v úrovni základové spáry) [kBq/m³] | Propustnost zemin | Radonový index |
|---|---|---|
| ≤ 10 | Nízká | Nízký |
| ≤ 10 | Střední | Nízký |
| ≤ 10 | Vysoká | Střední |
| > 10 až ≤ 30 | Nízká | Střední |
| > 10 až ≤ 30 | Střední | Střední |
| > 10 až ≤ 30 | Vysoká | Vysoký |
| > 30 | Nízká | Vysoký |
| > 30 | Střední | Vysoký |
| > 30 | Vysoká | Vysoký |
Legislativa a normy
Navrhování a provádění protiradonových opatření je spojeno s celou řadou stavebních souvislostí, které je třeba respektovat. V září roku 2019 vyšlo nové znění normy ČSN 73 0601 - Ochrana staveb proti radonu z podloží, která zohledňuje požadavky atomového zákona č. 263/2016 Sb. a vyhlášky o radiační ochraně č. 422/2016 Sb. (revidované znění z roku 2006 bylo vyvoláno změnami legislativních předpisů, kde vyhláška 184/1997 Sb. byla nahrazena vyhláškou 307/2002 Sb. o radiační ochraně).
Revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1. 10. 2019 ukládá povinnost použití protiradonové izolace, konkrétně takové, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor. Z nového znění normy v podstatě vyplývá, že ať už je radonový index stavby jakýkoli (nízký, střední nebo vysoký), je potřeba u hydroizolace spodní stavby navrhnout a na stavbě vybudovat protiradonovou izolaci.
Radonový štítek budovy
Revidované znění ČSN 73 0601 zavádí nový pojem - „radonový štítek budovy“. Hlavním posláním radonového štítku budovy je přiblížit hodnocení budovy z hlediska úrovně ozáření radonem běžnému občanovi. Radonový štítek budovy slouží k přehlednému porovnání průměrné koncentrace radonu zjištěné v pobytových prostorách budovy nejen se směrnou hodnotou podle vyhlášky SÚJB 307/2002 Sb., ale zároveň i se zvýšením rizika vzniku rakoviny plic. Radonový štítek zde vychází z epidemiologických studií, podle nichž se riziko vzniku rakoviny plic zvyšuje o 15 % na každých 100 Bq/m3. Radonový štítek budovy tak na rozdíl od směrné hodnoty informuje občana o úrovni zdravotního rizika, jemuž je v budově vystaven. Ten se tak může svobodně rozhodnout, zda vzhledem ke svému aktuálnímu zdravotnímu stavu a životosprávě přijme opatření proti radonu, či nikoliv. Předpokládá se, že radonový štítek bude vystavovat projektant stavby nebo projektant protiradonového opatření.
Typy protiradonových opatření
Dle umístění stavby projektant a stavební dozor v součinnosti se stavebníkem stanoví, jak se proti radonu chránit. Proti pronikání radonu do budovy se navrhují protiradonová opatření, která lze rozdělit na izolační a ventilační.
Čtěte také: Postupy pro ochranu betonu před mrazem
Protiradonová izolace
Správně provedená izolace proti radonu je klíčem k ochraně objektu i jeho obyvatel před radonovými riziky. Protiradonová izolace může být tvořena asfaltovými pásy, syntetickými fóliemi nebo stěrkami různého chemického složení. Pro izolaci proti radonu můžete provést několik způsobů: asfaltovými pásy (včetně samolepicích asfaltových pásů) a syntetickými a polymerními foliemi.
Důležité je si povšimnout určitých omezení materiálů: asfaltové pásy s kovovými výztužnými vložkami nesmí být použity jako jediný materiál protiradonové izolace, protože kovová fólie je vysoce náchylná k poškození. Z důvodu obecně velmi špatné těsnosti spojů nesmí být na protiradonovou izolaci použity ani plastové profilované (nopované) fólie.
U všech uvažovaných materiálů je třeba důsledně dbát na těsnost spojů (například správně provedené svařování asfaltových pásů), prostupů, náchylnost k poškození a dostatečnou životnost materiálu (odpovídající předpokládané životnosti stavby). Za protiradonovou izolaci považujeme v souladu s ČSN 730601 každou kvalitnější hydroizolaci s dlouhou životností a se změřeným součinitelem difuze radonu, s jehož pomocí dokáže projektant pro konkrétní objekt vypočítat potřebnou tloušťku protiradonové izolace.
Pro výpočet dosaženého radonového odporu materiálu protiradonové izolace musí mít použitý materiál určený součinitel difuze radonu. Projektant nebo stavební dozor v součinnosti se stavebníkem vypočítá požadavek dosažení radonového odporu. Izolace pak musí dosáhnout vždy odporu vyššího. Tloušťka izolační vrstvy d se stanoví z podmínky E ≤ Emez, kde Emez je maximálně přípustná rychlost plošné exhalace radonu do objektu. Výpočet stačí provést pro takové místnosti v kontaktním podlaží, v kterých má Emez nejnižší hodnotu. Tato hodnota je závislá na objemu interiéru zvolené místnosti, intenzitě výměny vzduchu v místnosti a půdorysné ploše místnosti v kontaktu s podložím.
Izolace proti radonu zároveň často slouží jako hydroizolace domu. Pokud tato izolace plní obě funkce, je vhodné chránit tuto jedinou izolační vrstvu betonovým potěrem před mechanickým poškozením v době provádění stavby. Protiradonová izolace musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce, tj. i pod stěnami. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací.
Ventilační systémy
Úkolem ventilačních systémů je snížit koncentraci radonu pod základovou deskou nebo pod ní vytvořit podtlak vůči tlaku vzduchu v interiéru.
- Větrání podloží: U nových staveb jsou větrací systémy podloží nejčastěji tvořeny soustavou perforovaných drenážních trub (plastových, keramických, kameninových atd.), které se ukládají do souvislé drenážní vrstvy o nejmenší tloušťce 150 mm vytvořené z vhodného kameniva zpravidla frakce 16/32 mm. Proti penetraci betonu při betonáži podkladní betonové desky musí být drenážní vrstva na povrchu chráněna (geotextilií, lepenkou atd.). Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných drenážních trub by neměla být menší než 2,0 m a větší než 4,0 m. Průměry koncových trub se volí v rozmezí 60 až 100 mm, sběrné potrubí se navrhuje s průměrem 100 až 150 mm. Půdní vzduch z drenážního potrubí se odvádí nejčastěji pasivně prostřednictvím stoupacího potrubí o průměru 125 až 200 mm ústícího do vnějšího prostředí nad střechou domu. Odvětrání jen do obvodových stěn je nepřípustné. Drenážní systémy mohou pracovat buď pasivně (na základě teplotního rozdílu a tlaku větru) nebo aktivně s pomocí ventilátoru. Odsávací potrubí umístit min 0,5 m od obvodových základů pro omezení jejich ochlazování, případně smršťování jílovitých zemin vysycháním.
- Podlahová ventilační vrstva: Úkolem odvětrávané vzduchové mezery je snížit koncentraci radonu pod protiradonovou izolací nebo pod ní vytvořit podtlak vzhledem k tlaku vzduchu v interiéru. Podlahová ventilační vrstva, která může být pod i nad protiradonovou izolací, bývá tvořena plastovými nopovanými fóliemi, plastovými tvarovkami nebo vlnitými cementovými deskami. Pro vytvoření vzduchové mezery se nejčastěji používají plastové profilované (nopované) fólie. Vzduch se z mezery odvádí pasivně nebo aktivně, nejlépe opět nad střechu objektu. Systém větrání mezery musí být navržen tak, aby byla zajištěna spolehlivá výměna vzduchu po celém půdorysu mezery v průběhu celého roku. Odvětrání ventilačních vrstev jen do obvodových stěn je striktně zakázáno. Příkladem je nopová fólie LITHOPLAST® INSTAL 20/0,8, která vytvoří vzduchovou mezeru, kterou radon odvedete mimo dům. S přesahem jedné řady nopů do spoje se vkládá oboustranně lepicí butylkaučuková páska. S fólií se plynule přechází na svislou stěnu tak, aby se nepřerušila větrací mezera.
- Nucené větrání s rekuperací tepla: Současné moderní nízkoenergetické a pasivní domy bývají vybaveny nuceným větráním s rekuperací tepla. Vzduchotechnické systémy jsou v těchto případech primárně dimenzovány a řízeny podle vývinu vlhkosti, popřípadě oxidu uhličitého CO2. Lze je však také použít pro snížení koncentrace radonu v domě. Zkušenosti z řady realizovaných staveb však ukazují, že není dobré ponechat vyřešení radonu jen na vzduchotechnických systémech. Nepodaří-li se totiž provést kontaktní konstrukci v dostatečné těsnosti, může být přísun radonu do domu tak veliký, že pro snížení koncentrace radonu pod směrnou hodnotu by bylo nutné provozovat větrací systém s takovými intenzitami větrání, které nejsou vůbec energeticky efektivní.
Protiradonová opatření podle radonového indexu stavby
Zjištěnému radonovému riziku je nutné přizpůsobit projekt a vlastní provedení stavby. Projektant nebo stavební dozor v součinnosti se stavebníkem vypočítá požadavek dosažení radonového odporu.
Protiradonová izolace pro nízký index
Dostatečnou izolaci proti radonu poskytne běžná a správně provedená izolace proti vodě, včetně utěsněných prostupů. Pro toto použití jsou ideální asfaltové pásy charBIT G200 S40 nebo charBIT AL S35 (charBIT AL S40) v kombinaci s charBIT G200 S40 s dobře svařenými spoji. Za dostatečné protiradonové opatření se považuje provedení všech konstrukcí v přímém kontaktu se zeminou s protiradonovou izolací, která plní zároveň i funkci hydroizolace.
Protiradonová izolace pro střední index
Základem jsou pevné asfaltové pásy. Izolaci proti radonu je třeba provést celistvě v celé ploše stavby. Pro izolaci proti radonu středních hodnot použijte optimálně pásy charBIT ELAST G S40 HQ nebo charBIT G200 S40 optimálně ve dvou celistvých vrstvách u spodních staveb pod úrovní terénu, v jedné vrstvě pak u spodních staveb nad úrovní terénu (minimálně však ve tloušťce určené výpočtem dle ČSN 730601). Jednotlivé vrstvy musí být pečetěny vždy ve stejném směru tak, aby byl dostatečně pečetěn spoj první vrstvy.
Protiradonová izolace pro vysoký index
Vysoký radonový index vyžaduje nejlepší izolaci proti radonu. Takovou umí zajistit asfaltové pásy s hliníkovou vložkou charBIT ELAST AL V S40 v kombinaci s pásy charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ, které se postarají o patřičnou pevnost (samotné pásy s hliníkovou vložkou nemusí být dostatečně pevné).
V případě vysokých hodnot radonového indexu a podlahového topení je třeba pod základovou desku domu doplnit ještě odvětrávací perforované potrubí, které se postará o odvod radonu mimo dům. Pro správnou funkci a požadovaný stupeň ochrany musí být těsné a vyvedené mimo stavbu dle návrhu projektové dokumentace. Účinnost lze zvýšit ventilační turbínou na střeše, případně osazením ventilátoru nad střechu nebo do půdního prostoru.
Na co dát pozor během provádění izolace proti radonu?
- Měření: Pro měření využijte speciální firmu s patřičným certifikátem. Dobře provedené měření je základ, protože přímo určuje následná protiradonová opatření.
- Potřeba odvětrání: Zejména při středních a vyšších hodnotách (nebo při použití podlahového topení) dbejte na správně provedený odvětrávací systém.
- Správná volba materiálu: Vybírejte kvalitní materiál s životností odpovídající životnosti stavby a s parametry pro dané klimatické podmínky. Všechny fólie systému FATRAFOL-H (zemní) mohou současně plnit funkci radonové izolace.
- Správná montáž: Nezapomeňte, že izolace proti radonu je funkční, pouze když dokonale těsní. Pro pokládání protiradonové izolace vybírejte důvěryhodnou firmu se zkušenostmi. O výsledné účinnosti opatření rozhoduje ve velké míře kvalita položení protiradonové izolace.
- Ochrana proti vodě: Kromě radonu je nutné uvažovat také o ochraně budovy proti nežádoucím účinkům vody (vzlínající vlhkost, dočasná nebo trvalá hladina vody). Je třeba řešit i vlhkostní problémy.
Protiradonová opatření u stávajících staveb (rekonstrukce)
Před vydáním stavebního povolení by mělo být provedeno změření koncentrace radonu v budově. Pokud se potvrdí překročení směrné hodnoty EOAR 200 Bq/m3, doporučuje se - po provedení radonové diagnostiky - uplatnit při rekonstrukci přiměřená protiradonová opatření. Měření radonu je vhodné i u starších staveb, kde lze nedostatky použitého stavebního materiálu nebo nevhodně provedené protiradonové izolace napravit (vždy alespoň částečně) pomocí dodatečných opatření.
Podkladem pro projekt protiradonových opatření u stávajících staveb je výsledek podrobné radonové diagnostiky objektu, která zjišťuje druh, polohu a vydatnost zdroje radonu a cesty jeho šíření objektem. Dále se musí zohlednit celkový stav objektu, dispoziční řešení (poloha obytných místností ve vztahu k podloží), těsnost obvodového pláště a systém větrání. Největší pozornost by měla být věnována stavu kontaktních konstrukcí.
Doporučená opatření pro stávající stavby:
- Jednoduchá svépomocná opatření: Jsou-li obytné místnosti odděleny od podloží sklepem nebo v nich hodnota EOAR nepřevyšuje 400 Bq/m3 (a to i když jsou v kontaktu s podloží), otevírá se majitelům velký prostor pro jednoduchá svépomocně realizovatelná opatření, spočívající v utěsnění vstupních cest radonu do objektu a ve zvýšení intenzity výměny vzduchu.
- Aktivní odvětrání radonu z podloží: Velmi efektivním a účinným opatřením může být aktivní odvětrání radonu z podloží pod objektem pomocí několika odsávacích míst. Odsávací potrubí je připojené sběrným potrubím ke svislému odvětrání nad střechu objektu. Půdní vzduch se odsává téměř vždy nuceně pomocí ventilátoru. Aby bylo dosaženo co možná nejvyšší účinnosti systému, je třeba zajistit těsnost podlahové konstrukce spočívající na podloží.
- Výměna podlahových konstrukcí: Opatření spočívající ve výměně podlahových konstrukcí jsou vhodná pouze u těch stávajících objektů, v jejichž kontaktních podlažích se nachází obytné místnosti a podlahy jsou ve velmi špatném stavu a netěsní (např. dřevěné podlahy nebo suché dlažby přímo na podloží). Je tomu tak proto, že vytvoření nových podlah je opatření velmi drahé.
- Nucená mírně přetlaková ventilace interiéru: Použití nucené mírně přetlakové ventilace vnitřního vzduchu ke snížení interiérové koncentrace je ve stávajících stavbách, kdy je zdrojem radonu podloží, podmíněno poměrně kvalitní a těsnou kontaktní konstrukcí. Tam, kde je zdrojem radonu stavební materiál (např. domy z rynholeckého škvárobetonu typu START), je nucená ventilace považována za jedno z nejefektivnějších, ale poměrně nákladných opatření. Ventilační zařízení by mělo být vybaveno rekuperací tepla a filtrem vnějšího vzduchu.
- Odstraňování aktivních stavebních materiálů: Zpravidla lze odstraňovat jen nenosné konstrukce (štuky, omítky, příčky, tepelně-izolační násypy podlah ze škvár a popílků atd.). U objektů z rynholeckého škvárobetonu, kde jsou zdrojem radonu i zvýšeného záření gama obvodové a štítové panely a nosné vnitřní stěnové panely, není tento přístup nejvhodnější.
tags: #ochrana #proti #radonu #izolace #informace