Bezpečnost a ochrana zdraví patří mezi základní požadavky stavby a je důležitou součástí pro pohyb na střešních krytinách. Každá střecha, ze které hrozí pád z výšky, musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem. Ochranu osob proti pádu z výšky je nutné řešit už při vlastní výstavbě. Dodatečné řešení bezpečnosti práce na střechách po dokončení stavby je často problematické a také bývá výrazně dražší, než když jsou příslušná opatření navržena v projektové dokumentaci a provedena při vlastní výstavbě.
Legislativní rámec a povinnosti
Legislativa platná pro oblast ochrany osob proti pádu z výšky je v současné době dosti nepřehledná a navíc se pořád vyvíjí. Velký zlom v této oblasti dříve přinesl zákon č. 309/2006 Sb., který poprvé alespoň částečně přenesl zodpovědnost za bezpečnost staveb na jejich zadavatele, neboli na stavebníky a investory. Protože dopad tohoto zákona do praxe ale neodpovídal jeho záměrům, došlo po 10 letech ke zveřejnění novelizace tohoto zákona v podobě zákona č. 88/2016 Sb., kterým byl zákon č. 309/2006 Sb. zčásti novelizován. Vedle tohoto zákona je samozřejmě nutné zohledňovat v procesu výstavby také ostatní legislativní požadavky, z nichž vyplývají mnohé zodpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby.
Zodpovědnost a koordinace
Zákon č. 309/2006 Sb. blíže specifikuje práce zhotovitele a stanovuje jeho povinnosti, který pro zadavatele stavby musí zajistit vybavení staveniště pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce. Nově stanovuje také povinnost zadavatele stavby postupovat při výběru zhotovitele v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, což dává předpoklady pro zajištění odpovídajících finančních prostředků na bezpečnost na staveništi v souladu s plánem BOZP, který by měl být zpracován vždy už při přípravě stavby. Způsob ochrany proti pádu osob z výšky by měl stanovit koordinátor pro přípravu spolu s projektantem. Protože se ale tito koordinátoři BOZP v praxi ještě příliš často nevyskytují, tak zodpovědnost za správnost projektu nese vždy projektant. Doposud tedy zůstávala veškerá zodpovědnost za správný projekční návrh i z hlediska bezpečnosti při užívání stavby po celou dobu její životnosti na projektantovi.
V rámci zajištění bezpečnosti při užívání všech typů střech je nutné vyřešit a správně navrhnout zejména bezpečný přístup na střechu, a s ohledem na předpokládaný způsob a rozsah údržby umožnit také bezpečný pohyb po střeše. Při pohybu po střeše je nutné se řídit mimo jiné také Nařízeními vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
Základní požadavky na stavby
Povinnost vyřešit i bezpečnost a přístupnost stavby při užívání (myšleno i kontrolních a revizních činností apod.) je zakotvena v řadě právních předpisů. Jsou-li naplněny podmínky pro to, aby již projektová dokumentace se tímto problémem zabývala, není na vůli projektanta, zda tuto oblast bude řešit. Základní požadavky na stavby jsou nově určeny a rozšířeny v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.
Čtěte také: Řešení proti přelezení plotu
V požadavcích na stavby stavební zákon ukládá, aby pro stavbu byly navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro daný účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané životnosti plní požadavky na bezpečnost při udržování.
Typy střech a systémy ochrany proti pádu
Každá plochá střecha, ze které hrozí pád z výšky, musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem. Zábradlí nebo jiné pevné technické konstrukce chránící osoby proti pádu z výšky musí být na střechách s veřejným provozem. Mezi takové střechy řadíme střešní terasy, parkoviště, střešní zahrady, heliporty a další. Neveřejný provoz je na vegetačních střechách, střechách s technologickými zařízeními, konstrukcemi vyžadujícími pravidelnou kontrolu a údržbu, nebo na střechách s požární únikovou cestou. Neveřejným provozem se přitom rozumí pohyb poučených osob řízený vlastníkem objektu.
Záchytné a zádržné systémy
Nejčastěji prováděné návrhy záchytných systémů jsou pro řešení bezpečnosti při údržbě střech budov, které nemají žádná zábradlí ani jiné dostatečně vysoké konstrukce po svém obvodu. Pro střechy, kde se předpokládá častý pohyb údržby, a to zejména bez ohledu na povětrnostní podmínky, se navrhují záchytné systémy s trvale osazenými nerezovými lany. Kompromisním řešením, které je velmi často v praxi využíváno, může být použití tak zvaného „montážního lana“, které se mezi jednotlivé kotvicí body napne pouze v případě práce na střeše.
Záchytný systém je navržen tak, aby vůbec nedošlo k možnosti pádu. Funguje tedy jako prevence a neumožní ze střechy spadnout, jelikož nikoho k okraji nepustí. Využívá se tam, kde není dostatečná výška pro bezpečné zachycení pádu.
Záchytné systémy patří všude tam, kde hrozí pád. Kromě zmíněných střech jde o různé lávky, jeřáby, prostory nad šachtami, ale své místo mají rovněž v historických památkách.
Čtěte také: Materiály pro ochranu betonu
Kotvicí body a lanové systémy
Určení správného typu a výšky kotvícího bodu je závislé na druhu nosné konstrukce střešního pláště (beton, ocel, dřevo) a na tloušťce skladby střechy. Minimální výška kotvícího bodu je pak dána tloušťkou skladby + 150 mm. Kotvící body se navrhují zpravidla ve vzdálenosti 2,0 m od okraje střechy s maximální dovolenou vzdáleností 7,5 m mezi sebou. Jsou opatřeny montážním lanem, na které se pracovník připojí. Jištění musí být v počtu maximálně pro 4 osoby na lano a maximálně pro 2 osoby v poli. Kotvící body lze použít bez montážního lana a pracovník se připojí rovnou k úchytu - mohou být připojeny maximálně 2 osoby na jeden úchyt.
Záchytný systém může být bodový, kde pohyb probíhá v kružnici, jenž opisuje kotvicí bod, nebo může být lanový, kde pohyb určuje natažené lano. Horizontální záchytný systém například najdete v chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku. Nainstalovaný je na vnitřní římse, aby mohli údržbáři kontrolovat osvětlení. K záchytnému systému se připnou pomocí jezdce, který volně přejíždí přes všechny kotvící body, takže se mohou plynule pohybovat po celé délce bezpečnostního systému a nikde se neodepínají. Právě tohle řešení patří mezi největší výhody horizontálních záchytných systémů.
Kotvicí zařízení je sestava prvků, které zahrnují jeden nebo více kotvicích bodů nebo pohyblivé kotvicí body, které mohou obsahovat upevňovací prvek, je určena pro použití jako část systému ochrany osob proti pádu, je určena, aby byla odstranitelná z konstrukce a aby byla částí kotvicího systému. Poddajné kotvicí vedení je poddajné kotvicí vedení mezi koncovým kotvením, ke kterému může být prostředek ochrany osob proti pádu připojen, buď přímo spojkou, nebo pohyblivým kotvicím bodem.
Projektování a instalace záchytných systémů
Cílem každého projektanta by měl být návrh individuálního řešení záchytného systému pro každý konkrétní objekt a pro každou střechu, která je výše než 1,5 metru nad okolními konstrukcemi nebo terénem, a pro kterou není uvažováno s jiným způsobem ochrany osob proti pádu z výšky. Zohlednit by se měl také rozsah a charakter předpokládaných prací při údržbě střechy a při jiných činnostech souvisejících s technologickými zařízeními umístěnými na střeše.
Z hlediska technického se přitom musí vždy vycházet z typu nosné konstrukce, ke které by měly být kotvicí body připevněny. To je při každém návrhu to nejdůležitější, protože na spolupůsobení kotvicího bodu s podkladem v případě pádu nejvíce záleží. Snahou každého projektanta by mělo být navrhnout systém ochrany proti pádu z výšky tak, aby bylo riziko pádu vždy omezeno na nejmenší možnou míru, a aby systém fungoval zejména jako zádržný.
Čtěte také: Postupy pro ochranu betonu před mrazem
Samotnému namontování předchází vytvoření projektové dokumentace, tedy návrh na rozmístění kotvících prvků. Záchytné systémy je vhodné naprojektovat předem. Spousta architektů si to již uvědomuje a do projektů - ať už rekonstrukcí či novostaveb - zahrnují také záchytné systémy. Přesto jsou stále ještě výjimky, což zbytečně výstavbu a opravy prodražuje. Pak je totiž potřeba do hotové stavby opět zasahovat.
Postup při instalaci záchytných systémů zahrnuje:
- Projektování
- Montáž
- Revize
- Případně servis
Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)
Pro používání záchytného systému musí mít pracovník k dispozici některé prostředky OOPP. Jedná se o přilbu, jistící postroj (celotělový), jistící lano s lanostopem a případně s tlumičem pádu. Tento systém OOPP se pak propojí se záchytným systémem. Je třeba mít na mysli, pokud je součástí tlumič pádu, délka pádu se prodlouží o jeho délku.
Osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu (dále jen OOPP) jsou podle závislosti na míře možného nebezpečí spojeného s používáním výrobku rozděleny do tří skupin (kategorií). Zádržné systémy patří mezi osobní ochranné prostředky (OOPP) III. kategorie.
Před užíváním by měl každý pracovník provést vizuální kontrolu záchytného systému (zejména lanových spojů) a dalších prvků OOPP. Ve spolupráci s příslušným specialistou BOZP by pro každý typ prováděné práce měl být zpracován technologický postup. Dále je nutné mít k dispozici plán pro záchranu, který musí zohledňovat všechny nouzové situace při práci. Evakuace pracovníka, který spadl do lana, musí proběhnout nejpozději do 20 minut. Pokud není zajištěno vysvobození pracovníka, např. hasiči, je nutné zajistit jinou možnost evakuace.
Revize a údržba záchytných systémů
Vysoce důležitá je také pravidelná revize samotných kotvících systémů. Každý výrobce záchytných systémů stanovuje termín a četnost revizí. Zpravidla se revize obnovují každých 12 měsíců a to kontrolou odpovědným technikem, který provede revizi záchytného systému a zapíše její průběh a výsledek do revizní knihy. Bez platné revize nelze záchytný systém bezpečně využívat.
Co se při revizi kontroluje? Každý jednotlivý záchytný bod, lano a příslušenství - kontroluje se jeho pevnost v podkladu, zda není systém poničen, zda není zrezlý apod. Tyto revize zpravidla provádíme rovnou s pravidelnou kontrolou střechy, aby se termíny pravidelných kontrol a revizí shodovaly. Pravidelnou kontrolou střechy předejdete zbytečným problémům a vysokým finančním nákladům spojených s opravou střechy.
Rizika pádu a jejich vyhodnocení
Při navrhování záchytných systémů je nutné si uvědomit, že plochá střecha se stává za určitých situací pracovištěm. Na každé střeše bez zábradlí nebo jiné konstrukce chránící před pádem přes okraj střechy pak hrozí pád z výšky po jejím obvodu. A v případě výskytu světlíků na střeše nebo technologických a jiných otvorů, které nejsou zajištěné proti propadnutí, hrozí i pád do takových otvorů. Každý projektant by si měl před návrhem záchytného systému nejdříve uvědomit, jaká rizika se mohou při provádění údržby střechy vyskytnout, kde hrozí pád z výšky z ploché střechy, co může případný pád ovlivnit, a veškerá rizika nejdříve komplexně vyhodnotit.
Z tohoto hlediska je nutné posoudit nejdříve sklon střechy, všechny její volné okraje, jejich vzájemnou polohu, jejich výšku nad terénem nebo nad jinými konstrukcemi, které je nutné brát v úvahu z pohledu případného pádu. Návrh záchytných systémů musí být zpracován vždy tak, aby v případě pádu došlo k zachycení osoby na laně, které by mělo vykazovat maximální délku pod hranou pádu 150 cm. Jen při dodržení tohoto limitu lze předpokládat, že nedojde ke zranění osoby díky nepřijatelnému zpomalení pádu a s ním souvisejícím nárazem o fasádu. Samozřejmě je nutné zohlednit veškeré konstrukce, které se nachází pod hranou pádu a počítat s tím, že při zachycení pádu dojde k dalším jevům, zejména pak k natažení tlumiče pádu na spojovacím laně a k deformaci sloupku na střeše, čímž se úchyt spojovacího lana na celotělovém postroji dostane podstatně níže než je navržená vzdálenost 150 cm od hrany pádu.
Riziková zóna je definována vzdáleností 1,5m od okraje možného pádu (hrana střechy, světlík, prostupy). V této zóně se není možné pohybovat bez zajištění.
| Prvek systému | Kontrolované aspekty při revizi |
|---|---|
| Záchytné body | Pevnost v podkladu, poškození, koroze |
| Lana | Poškození, koroze, celistvost |
| Příslušenství | Funkčnost, poškození, koroze |
| Dokumentace | Správnost, úplnost, platnost |
tags: #ochrana #proti #pádu #ze #střechy #systémy