Ošetřování betonu je souhrnný název pro opatření, která mají minimalizovat negativní vlivy okolí působící na čerstvý a mladý beton. Na čerstvý beton uložený do konstrukce působí negativně vlivy prostředí, jakými jsou sluneční svit, vítr, déšť a často i mráz. Konečné parametry ztvrdlého betonu výrazně ovlivňuje ošetřování konstrukce.
Beton je třeba začít ošetřovat ihned po konečném urovnání jeho povrchu, tedy často už v průběhu betonáže. Avšak jakou metodou a jak dlouho budeme beton ošetřovat, je důležité rozhodnout již před samotnou betonáží.
Ochrana před vysycháním a dalšími vlivy
Především je třeba zabránit vysoušení povrchu betonu, například vlivem vysokých teplot nebo větru, dále vyplavování cementu z povrchu betonu při silném dešti a promrznutí konstrukce při teplotách nižších než 0 °C. Vysoušení betonu je nežádoucím jevem zejména z důvodu nepředpokládaného dotvarování v konstrukci, což má negativní vliv na vlastnosti výsledného prvku.
Smršťování betonu je způsobeno zejména odpařováním vody z čerstvého betonu, vysycháním tvrdnoucího a ztvrdlého betonu a následně fyzikálněchemickým procesem, tzv. autogenním smrštěním, během kterého se z cementové pasty vytváří novotvary, tvořící konečnou pevnou strukturu. Chceme-li zabránit trhlinám od plastického smršťování na volných površích, musíme před ukončením betonáže celé konstrukce povrch betonu dočasně ošetřovat.
Metody ochrany před vysycháním
-
Zakrytí fólií: Vysoušení betonu lze snadno bránit zakrytím fólií, obdobnou jakou přikrýváme nábytek před malováním. Na okrajích ji doporučujeme zatížit, aby pod ni nefoukalo. Dále je vhodné pokrýt volné povrchy betonu parotěsnými plachtami či fóliemi, které jsou po obvodu a v místech přesahů zabezpečeny proti odkrytí. Obecně lze říci, že konstrukce betonované v zemi, jako třeba základové či opěrné stěny, není třeba ošetřovat tak dlouho, jako betonové konstrukce na fasádách nebo sloupy. Tyto, často pohledové, konstrukce se ponechávají déle v bednění, a po odbednění se obalí například smršťovací folií. Tím je zajištěna nejen ochrana před vysoušením povrchu, ale také před mechanickým poškozením.
Čtěte také: Řešení proti přelezení plotu
-
Vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextílii: Další, často doporučovanou možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextílii (pro menší stavebníky postačí i starý koberec), které je vhodné zejména při betonážích větších ploch. Což používají především realizační firmy.
Důležité upozornění: Geotextílii nebo koberec nikdy nepokládejte na povrch betonu suché. Došlo by k okamžitému odsátí vody z povrchu betonu, a tím následně k sprašování jeho povrchu.
Při vodním mlžení nebo vlhčení musí teplota vody odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny.
-
Ošetřovací nástřik: Další možností je použít ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu, který je potřeba aplikovat na povrch betonu ihned, jak je to možné. Tento přípravek vytvoří paronepropustný film, jenž dobře přilne k povrchu vlhkého betonu a v prvních dnech průběhu tuhnutí a tvrdnutí zamezuje předčasnému vyschnutí směsi, což napomáhá potřebné hydrataci povrchové vrstvy betonu.
-
Zkrápění vodou: Po dostatečném zatuhnutí povrchu betonu jej rovněž lze zkrápět vodou (je ovšem lepší dát přednost mlžení).
Čtěte také: Materiály pro ochranu betonu
-
Ponechání v bednění: Nejjednodušší způsob ošetření, pokud je to možné, je ponechat konstrukci v bednění.
Betonování za nízkých teplot a ochrana před promrznutím
Betonování za nízkých teplot se nedoporučuje i proto, že při teplotách nižších než 5°C se hydratace cementu zpomaluje a kolem bodu mrazu se prakticky zastavuje. S klesajícími teplotami se hydratace zastavuje úplně. Nízké teploty komplikují hydrataci betonu, který následně neschne a tvoří se praskliny. Betony rovněž nelze pokládat na plochy studenější než -1 °C, případně plochy ledové nebo zasněžené. Aby tedy beton řádně vyzrál, je třeba zabránit jeho promrznutí.
Metody ochrany před promrznutím
-
Ohřev záměsové vody a kameniva: Na straně výrobce lze bránit promrznutí betonu například ohřevem záměsové vody a kameniva.
-
Použití betonů s vyšším vývinem hydratačního tepla: Další možností od výrobce je použití betonů s vyšším vývinem hydratačního tepla.
-
Zakrytí konstrukce nebo zaplachtování a foukání horkého vzduchu: Na stavbě pak zakrytím konstrukce nebo zaplachtováním části konstrukce a foukáním horkého vzduchu pod plachty. Ihned po uložení musíme beton odizolovat od okolního prostředí rohožemi, geotextiliemi, polystyrénovými deskami či jiným izolantem.
Čtěte také: Postupy pro ochranu betonu před mrazem
-
Elektroohřev betonu: Využít lze i elektroohřev betonu uloženého v bednění (infračervené ohřívače).
Volba konkrétního způsobu závisí na konkrétní teplotě (mrazu), intenzitě větru, deště nebo sněžení a na tvaru a objemu betonované konstrukce. Konstrukce by měla po dvou dnech tuhnutí získat pevnost vyšší než 4 MPa, čímž se stává mrazuvzdornou. Pokud by zakrytí konstrukce nestačilo, je nutné přijmout aktivní opatření proti promrzání betonu - to znamená ohřev konstrukce horkým vzduchem či parou pod zaplachtování čerstvé betonové konstrukce, případně elektroohřev betonu v bednění.
Doba ošetřování betonu
Délka ošetřování závisí na počasí, použitém betonu, tvaru a velikosti betonového prvku. Odvozuje se od požadavku na dosažení určité úrovně minimální pevnosti betonu. Nezbytná doba potřebná pro ošetřování betonu je závislá na vývoji vlastností betonu v povrchové vrstvě (ČSN EN 13670). Třída ošetřování musí být stanovena v prováděcí dokumentaci.
Minimální doba ošetřování
- Pro podkladní betony a nekonstrukční betony: postačí délka ošetřování 12 hodin.
- Pro betony konstrukční (základy, opěry, překlady, nosníky, sloupy apod.): je dle náročnosti konstrukce počítat s ošetřováním po dobu několika dní i týdnů.
Doporučená doba ošetřování
Běžná doba ošetřování je přibližně jeden týden, což platí zejména pro jarní a podzimní měsíce. V zimním období, především u stropních desek, se beton ošetřuje až několikanásobně déle. V parných letních dnech není nutné prodlužovat dobu ošetřování, ale je nutné jej včas zahájit a zintenzivnit.
Délku nutného ošetřování udává „specifikace provádění“ (odstavec 4.2.1 ČSN EN 13670) prostřednictvím stanovení ošetřovací třídy (článek 8.5 a příloha F 8.5 ČSN EN 13670). V tabulkách F.1, F.2 a F.3 dle ČSN EN 13670 lze odečíst minimální dobu nutnou pro ošetřování betonu.
| Typ betonu | Minimální doba ošetřování | Poznámka |
|---|---|---|
| Podkladní a nekonstrukční betony | 12 hodin | |
| Konstrukční betony (základy, opěry, překlady, nosníky, sloupy) | Několik dní až týdnů | Závisí na náročnosti konstrukce |
| Běžná doba (jarní a podzimní měsíce) | Přibližně jeden týden | |
| Zimní období (zejména stropní desky) | Několikanásobně déle | |
| Parné letní dny | Neprodlužovat, včas zahájit a zintenzivnit |
Předpokladem realizace kvalitní betonové konstrukce je úzká spolupráce všech zúčastněných stran na realizaci projektu stavby. Před betonáží nabízí skupina Českomoravský beton zdarma konzultaci s technologem.
Beton je již více než sto let jedním ze základních stavebních materiálů a téměř žádná stavba se bez něj dnes neobejde. Také maltové směsi založené na cementovém pojivu jsou tradiční nedílnou součástí většiny staveb, kde je nalezneme v nejrůznějších podobách. Dlouhodobá obliba těchto materiálů spočívá především ve velmi dobrém poměru jejich technických vlastností k pořizovací ceně. Někdy je však třeba upravit (vylepšit) některé vlastnosti těchto materiálů pro konkrétní použití a související okrajové podmínky (zejména klimatické). A k tomu slouží speciální přísady.
Jedním z předních českých výrobců a dodavatelů přísad do malt a betonů je společnost Stachema, která se jejich vývojem, produkcí a prodejem zabývá již tři desetiletí a její portfolio zahrnuje celou škálu produktů pro nejrůznější situace a požadavky, které mohou při výstavbě nastat.
Příklady speciálních přísad do betonu a malt
- Stachema CH400 Přísada do malt: Zajistí provzdušnění a zušlechtění maltových směsí. Způsobuje vznik vzduchových pórů, zlepšuje zpracovatelnost a snižuje spotřebu materiálu až o 20 %.
- Stachema CH500 Zimní přísada: Bezchloridová přísada pro betonáž v zimních měsících až do -10 °C. Urychluje tuhnutí, plastifikuje směs a zlepšuje zpracovatelnost. Nutné dodržet technologické podmínky (cementy vyšších tříd, min. teplota +5 °C, tepelná ochrana).
- Stachema CH520 Superplastifikátor betonu: Vysoký ztekucující účinek pro složité a hustě vyztužené konstrukce. Prodlužuje dobu zpracovatelnosti, snižuje množství záměsové vody až o 30 %, zlepšuje čerpatelnost a hutnitelnost. Nepůsobí korozivně na výztuž.
- Stachema CH550 Urychlovač betonu: Zkracuje dobu tuhnutí a tvrdnutí betonových a maltových směsí, umožňuje dřívější odbednění. Bezchloridová přísada, zlepšuje zpracovatelnost a zvyšuje počáteční i konečnou pevnost.
- Stachema CH004/CH012 Výztužná PP vlákna: Vlákna délky 4 mm nebo 12 mm vytvářejí mikroarmaturu zabraňující tvorbě smršťovacích trhlin, zvyšují vodotěsnost, mrazuvzdornost a odolnost. Zlepšují mechanické vlastnosti (pevnost v tlaku, tahu za ohybu, rázová pevnost) a požární odolnost.
- Stachema CH330 Ošetřovač čerstvých betonů: Vytvoří paronepropustný film, který zamezuje předčasnému vyschnutí směsi a napomáhá hydrataci povrchové vrstvy.
- Stachema CH300 Odformovací prostředek: Řídká kapalina (olej) pro snadnější odbedňování. Vhodný na ocelové, hliníkové, plastové i dřevěné formy, má i konzervační účinek.
- Stachema CH350 Čistič od malt a betonů: Pro odstranění výkvětů, cementového mléka, vápna a dalších znečištění z povrchu betonů a minerálních podkladů. Lze použít i na plastové, kovové a skleněné povrchy.
Při ukládání betonu a potěru je nutné zabránit znečištění (například zeminou nebo sněhem) nebo odsátí vody z betonu. Teplota podkladu musí být vyšší než 0° C. Při nedostatečném zhutnění dochází k poklesu pevnosti řádově o 5 % na každé procento vzduchových pórů.
tags: #ochrana #čerstvého #betonu #informace