Beton je široce používaný stavební materiál, který se snadno vyrábí, snadno zpracovává a má výborné užitné vlastnosti. Pro většinu lidí se beton skládá z cementu, písku a vody. Ti znalejší vědí, že do betonu se dávají také větší kameny (drcené kamenivo nebo říční „kačírek“). Čím více cementu se do betonu dá, tím je beton „mastnější.“ A že se beton může také vyztužovat, čímž vzniká tzv. vyztužený beton neboli železobeton. Možná také někdo z Vás používal dokonce i přísady do betonu, které snižují potřebnou vodu při míchání betonu a zvyšují jeho kvalitu.
Proč se výztuž do betonu vlastně dává?
Přestože je beton obecně poměrně tvrdý, nemá příliš velkou tahovou pevnost. Tato „nízká“ tahová pevnost se projevuje praskáním betonu, pokud je namáhán v tahu, nebo je-li ohýbán.
- Při jednostranném zatěžování: Pokud použijete beton na vytvoření například zdi tvořící terasu, která brání posunu zeminy, může docházet k tomuto namáhání. Podobné namáhání může vyvolat vítr.
- Při smršťování betonu: Vlastností betonu (respektive cementu) je, že se v průběhu tvrdnutí smršťuje. Nejdříve dochází k odpařování vody z betonu a následně chemickou reakcí cementu dochází k dalšímu smršťování betonu.
Kromě toho vlákna do betonu výrazně zvyšují jeho pevnost a odolnost. Působí jako prevence proti trhlinám, působení mrazu na beton, oděru při užívání a broušení.
Ocelová výztuž - nejznámější volba
Nejznámější výztuží do betonu jsou buď „kari sítě“ nebo „roxory“. Svařované sítě, tzv. kari sítě, se používají pro vyztužování deskových nebo stěnových konstrukcí. Jedná se o ocelové svařované sítě nebo pruty o různých tloušťkách a délkách.
Jak je to s ocelovou výztuží v betonu a korozí?
Každý ví, že železo na větru a dešti začne rezivět a postupně degraduje. Proč tedy v betonu nerezaví? Je to tak, že někdy rezaví! Přirozené pH betonu je velmi zásadité. V takto vysokém pH betonářská ocel nerezaví ani při styku s kyslíkem a vodou (je tzv. „pasivována“). Je tedy dokonale chráněna do doby, než beton své pH ztratí a výztuž začne rezivět. V profesionálním stavebnictví se užívá pojem „krytí výztuže“. Je to návrhová tloušťka betonu, která musí minimálně chránit ocelovou výztuž, aby nedocházelo ke korozi alespoň po dobu výpočtové životnosti konstrukce.
Čtěte také: Použití ocelové výztuže v betonu
Co se děje, když už výztuž začne rezivět?
Na povrchu výztuže se začne vytvářet zkorodovaná vrstva, která má větší objem než původní výztuž. S růstem tloušťky koroze se zvyšuje tlak této vrstvy na okolní beton, až dojde k popraskání betonu a jeho „odloupání či oprýskání“. Samozřejmě existují profesionální postupy a firmy na sanaci (opravu) betonových konstrukcí.
Doporučení pro domácí kutily
Jak to ale udělat, když nejsem „profík“ s výpočty od statika? Výztuž do betonu zpravidla dáváte pocitově, na základě doporučení zkušenějších (fachmanů či z internetu) nebo dle stavebního návodu (dokumentace či doporučení výrobce). Chcete-li předejít budoucím možným problémům, držte se následujících doporučení:
- Beton vždy volte raději kvalitnější než horší.
- Snažte se vždy povrch betonu maximálně „zatáhnout“ - uhladit, aby nebyl nasákavý.
Kdy je ocelová výztuž problematická?
Existují situace, kdy může ocelová výztuž rychle korodovat a tím narušovat integritu betonové konstrukce:
- Vytváření tenkých betonových desek venku: U takovéto desky prakticky nelze vytvořit dostatečnou krycí vrstvu betonu chránící ocelovou výztuž.
- Ukládání vyztuženého betonu do země, nebo tam, kde může docházet ke styku s vodou: Při betonáži například základů nebo základových desek, kde je třeba vyztužit spodní část betonu, se špatně zajišťuje, aby se vám spodní výztuž nedotýkala zeminy. Zde pak dochází rychle ke korozi ocelové výztuže.
- Podélné vyztužování ztraceného bednění: Obzvláště styk jednotlivých tvarovek ztraceného bednění je skoro nemožné utěsnit před vnikající vlhkostí. Zároveň zde zpravidla ocelová výztuž není nijak chráněná betonem, neboť se tento prostor těžko betonem vyplňuje a výztuž rychle koroduje.
- Betonování ze „zavlhlého“ betonu: Častokrát si potřebujete něco vybetonovat, ale nemáte prostor či čas beton vyrábět sami. Dovezená zavlhlá směs z blízké betonárny je pak jasná volba. Takovýto beton je ale velmi často hodně porézní, prakticky dokonale nezhutnitelný, nasákavý a rychle ztrácí přirozené pH. Případná vložená ocelová výztuž může začít rychle rezivět.
Kompozitní neocelová výztuž - pokrok 21. století i pro domácí stavitele
Nebo to udělejte chytřeji! Neocelové výztuže plní veškeré funkce ocelové výztuže se všemi benefity pro beton, které byly výše popsány. Navíc nikdy nekorodují, jsou lehčí a výrazně skladnější (nechají se rolovat a samy se vracejí do původního tvaru). Tím tedy pozitivně zvyšují vlastnosti betonu, aniž by hrozilo, že vlivem koroze výztuže dojde k rychlejší degradaci betonu. Jedná se o nejlepší alternativu ke kovovým kari sítím.
Armovací kari síť z kvalitního polypropylenu s okem 27 x 42 mm je typickým příkladem neocelové výztuže. Kompozitní sítě nacházejí dobré uplatnění a využití v občanské výstavbě, ve výstavbě čistíren odpadních vod, v agresivním a vlhkém prostředí, v zemědělství a potravinářství. Jsou vhodné do malt, omítek, potěrů, tmelů, asfaltů a živočišných směsí.
Čtěte také: Typy ocelových kotev pro beton a jejich použití
Práce s kompozitní neocelovou výztuží
Kompozitní neocelová výztuž lze ohýbat, je pružná, ale nedrží po ohnutí svůj tvar a navrací se do tvaru původního. To je velká výhoda při manipulaci, ale může to být nepříjemné překvapení při specifických aplikacích. Po kompozitní výztuži lze chodit (například pokud tvoří vyztužení desky, kde se potřebujete ještě před či při betonáži pohybovat).
Krácení výztuže se provádí buď štípacími kleštěmi (do ekvivalentu 6mm ocelového drátu to není problém), nebo klasicky pomocí úhlové brusky („flexy“). Spojovat jednotlivé prvky (sítě či pruty) lze jednoduše při ponechání standardního překryvu výztuže pomocí plastových elektrikářských pásek (kdy se doporučuje vždy zakrátit přebytečný kus pásky - nenechávat „dlouhé ocásky“).
Další výhodou může být formát dodávaných kompozitů. Díky lehkosti a snadné „rolovatelnosti“ se výztuž dodává i ve větších kusech než standardní ocelová výztuž. Tím ušetříte peníze za „nezbytné překrývání“ jednotlivých výztuží, kdy se standardně doporučuje překryv navazujících roxorů 50cm a u sítí také (samozřejmě v závislosti na použité kvalitě betonu a stupni zatěžování).
Srovnání ocelové a kompozitní výztuže
Následující tabulka shrnuje klíčové vlastnosti a rozdíly mezi ocelovou a kompozitní výztuží:
| Vlastnost | Ocelová výztuž | Kompozitní neocelová výztuž |
|---|---|---|
| Koroze | Může korodovat (při ztrátě pH, nedostatečném krytí, vlhkosti) | Nikdy nekoroduje |
| Hmotnost | Vyšší | Lehčí |
| Skladování/Transport | Méně skladná, hůře rolovatelná | Výrazně skladnější, rolovatelná, vrací se do původního tvaru |
| Práce s materiálem | Drží tvar po ohnutí, obtížnější chůze po výztuži | Pružná, nedrží tvar po ohnutí (vrací se do původního), lze po ní chodit |
| Krácení | Úhlová bruska | Štípací kleště (menší průměry), úhlová bruska |
| Spojování | Vázací drát | Plastové elektrikářské pásky |
| Potřebné překrytí | Standardně 50 cm u roxorů a sítí | Menší díky dodávce ve větších kusech (úspora materiálu) |
| Rizika degradace betonu | Rychlejší degradace betonu vlivem koroze výztuže | Bez rizika degradace betonu vlivem koroze výztuže |
| Vhodné aplikace | Běžné betonové konstrukce s dostatečným krytím | Tenké desky, základy v kontaktu se zemí/vodou, ztracené bednění, zavlhlý beton, agresivní prostředí, zemědělství, potravinářství |
Čtěte také: Použití ocelových vláken v betonu
tags: #ocelova #mrizka #do #betonu #informace