Pórobetonové tvárnice patří mezi nejvyužívanější stavební materiály současnosti. Nejznámější značkou výrobků z pórobetonu je bezpochyby Ytong, který má mnohaletou tradici. Povědomí o něm mají i ti, kteří se v oblasti stavebnictví vůbec nepohybují.
Historie a výroba tvárnic Ytong
Výrobky z pórobetonu jsou na trhu dostupné pod různými komerčními značkami. Ytong je mezi nimi nejen nejznámější, ale také nejstarší. Za první průmyslově vyrobenou tvárnicí stál pan Karl August Carlen. Její sériová výroba začala v roce 1929 pod názvem Yxhult. Šest let na to přibyly i armované výrobky jako jsou stropy, střechy a překlady. V roce 1940 byl název výrobku změněn z důvodu jednodušší výslovnosti na YTONG a byla tak zaregistrována i dodnes známá značka. V České republice vyrábí pórobetonové výrobky Ytong společnost Xella CZ, která je součástí nadnárodní korporace Xella International.
Pórobetonové tvárnice Ytong jsou vyrobené pouze z přírodních surovin. Není jich mnoho - obsahují jen jemný písek, vápno, cement, vodu a kypřící látku (hliník). Nakypřené surové bloky se při výrobě seříznou na požadované rozměry a vodní párou o teplotě 200 °C se vytvrdí.
Vlastnosti a výhody pórobetonových tvárnic
Vlastnosti pórobetonových tvárnic přímo souvisí se speciální výrobní technologií a použitými surovinami.
Lehkost a snadná manipulace
Vzhledem k pórovité struktuře jsou pórobetonové tvárnice výrazně lehčí než jiné masivní materiály. Díky tomu je manipulace snadná a v mnoha případech nevyžaduje použití těžké techniky. Díky snadnému řezání, drážkování a vrtání jsou pórobetonové tvárnice oblíbené i mezi svépomocnými stavebníky. Na řezání můžete použít i ruční pilu, jednoduché drážky pak zhotovíte během chvilky pomocí ručního drážkovače. Elektrické nářadí samozřejmě práci usnadní, jeho použití ale není nezbytné. Ytong si jeho společnost vybrala z důvodu jeho lepší zpracovatelnosti vůči klasickým cihelným materiálům. Pórobeton je lehký, snadno se řeže a snadno se v něm i frézují drážky pro dílčí instalace.
Čtěte také: Betonové obvodové zdivo
Přesnost a úspory při zdění
Výsledkem specifické výrobní technologie jsou tvárnice s přesnými rozměry a rovnými hranami. Předurčené jsou pro tenkovrstvé zdění, které minimalizuje spotřebu malty, omezuje vznik tepelných mostů a přináší časovou i finanční úsporu. S tvárnicemi Ytong budou vaše stěny dokonale rovné a přesné, což oceníte i při finálních povrchových úpravách. Přesné rozměry a lepení na tenkovrstvou maltu zachovávají přesnost výstavby a vysokou produktivitu práce zdicího systému Ytong, což se příznivě odrazí v celkových nákladech každé stavby.
Při zdění taktéž nepoužíváme maltu (kromě první řady, kterou na základovou desku pokládáme). Jednotlivé řady tvárnic i dílčí tvárnice v řadách k sobě lepíme speciálními lepidly (nulová spára = 1 až 3 mm). Povrchy vystavěného zdiva nakonec vždy omítáme pouze systémovými omítkami (moderní stavební chemie).
Ekologie a zdravé vnitřní klima
Vzhledem k použití přírodních surovin je Ytong ekologický a snadno recyklovatelný materiál. Domy postavené z Ytongu nepředstavují žádná zdravotní rizika, naopak vytváří zdravé klima. Stavby z pórobetonu jsou prodyšné a nepotýkají se s kondenzací vodních par a související tvorbou plísní.
Tepelněizolační vlastnosti
Vlajkovou lodí jsou tvárnice Ytong Lambda YQ, které vynikají svými tepelněizolačními vlastnostmi. Obvodové zdi z tvárnic Ytong Lambda YQ nemusí zateplovat, což při zachování velmi nízké energetické náročnosti domu dovoluje stavět rychleji a levněji. Jednovrstvové zdivo bez dodatečného zateplení oceňují i budoucí majitelé nových domů a bytů, protože jim chybějící dodatečný izolační materiál nebude časem degradovat a nebude tak vyžadovat dodatečné náklady na údržbu. Stěna z bílého pórobetonu Ytong Lambda dokáže bez dodatečného zateplení překročit normované požadavky a doporučení na obvodové stěny budov. Vysoká tepelně izolační schopnost a dostatečná únosnost umožňují snížení tloušťky obvodových stěn na minimum.
Nízkoenergetické objekty z pórobetonu se mohou řešit jednovrstvými silnějšími stěnami a nebo stěnami s vnější dodatečnou izolací. Jednovrstvé stěny využívají tloušťky 375 mm, 450 mm a 499 mm za použití tvárnic pevnosti P1,8-300 a P2-350. Tyto tvárnice jsou v katalogu firmy označeny jako tepelněizolační. Pokud se na stavbě realizuje dodatečná tepelná izolace stěn, doporučuje se izolační pórobetonová deska Ytong Multipor. Desky se lepí na vnější stranu obvodové stěny pomocí lehké malty Multipor a kotví plastovými hmoždinkami. Společně s nosnou stěnou vytváří konstrukci z jednoho druhu materiálu a pevný podklad pro vnější omítku. Pórobeton má výborné tepelně izolační vlastnosti.
Čtěte také: Obvodové zdivo z cihel
Akustické vlastnosti
Příčkovky Ytong plní současné akustické normy, přínosem jsou i akustické omítky Ytong, které zvyšují neprůzvučnost pórobetonových příček. Špatné nemá pórobeton ani zvukově izolační vlastnosti.
Komplexní stavební systém Ytong
Tvárnice Ytong se často kombinují s výrobky značek Silka (vápenopískové tvárnice) a Multipor (minerální tepelná izolace). Dohromady tvoří ucelený stavební systém, se kterým postavíte celý dům od základů přes schody a stropy po střechu. Portfolio produktů Ytong zahrnuje nejen tvárnice pro obvodové zdi a příčky, ale také velkoformátové výrobky, překlady, schodiště, obloukové příčky, stropy, žaluziové kastlíky, malty a mnoho dalšího. Obvodové zdivo je zpravidla součástí nosné konstrukce. Jeho nejdůležitější funkcí je tedy zabezpečit stabilitu stavby, ale také schopnost tepelně a zvukově izolovat.
Ytong v praxi
Tvárnice Ytong využijete nejen při realizaci novostavby, ale také rekonstrukci či přístavbě garáže, přístřešku nebo dílny. Z pórobetonu Ytong se dají stavět energeticky úsporně rodinné a bytové domy, samotná výstavba je přitom rychlá, přesná, kvalitní a téměř bez odpadu. Obvodové zdivo přenáší zatížení celé konstrukce do základů a přes ně dále až do podkladové vrstvy zeminy, proto je nutné věnovat mu zvýšenou pozornost. Staví se na základových konstrukcích - nejčastěji na deskách. Přenos svislého zatížení zabezpečuje gravitace, přenos vodorovného zatížení je možné zajistit ztužením pomocí betonových věnců nebo rámů. Další možností je spolupůsobení pevně kotvených stropních a stěnových desek. Obvodové zdivo obvykle dělí od základové konstrukce hydroizolace, která brání pronikání vlhkosti do stěn. Předchozí zkušenosti s vlastnostmi a přednostmi Ytongu a Silky vedly k požadavku na pórobeton Ytong již ve fázi přípravy projektu.
Na Ytongu si stavebníci cení jednoduchou zpracovatelnost při realizaci hrubé stavby, příčkovky a tvárnice se snadno řežou, snadno se v nich vytváří drážky pro instalační rozvody a jednoduché je i vrtání prostupů. Osvědčila se jim i variabilita a systémová nabídka výrobků - na stavbě použili téměř všechny materiály od Ytongu, tj. tvárnice Ytong Lambda YQ a klasické tvárnice Ytong pro obvodové a nosné stěny, příčkovky Ytong, Ytong schody, stropy, věncovky, překlady a malty. Akustiku bytů vylepšila i vápenopísková akustická příčka Silka. Využili také nářadí, které Xella stavebníkům nabízí a zapůjčené pily a jeřáby jim montáž samozřejmě usnadnily.
Statické posouzení a tloušťky zdiva
Pro pórobetonové výrobky firmy Xella CZ s.r.o. bylo roce 2011 zavedeno inovované značení, vycházející z předchozího označování tvárnic pevnostní značkou a objemovou hmotností zdiva. Nabízený sortiment umožňuje realizovat zděné konstrukce z více různých tvárnic v rozdílné kvalitě pro již zmíněné obvodové a vnitřní zdivo. Celá řada sedmi výrobků z pórobetonu Ytong má výrobcem stanovené charakteristické pevnosti zdiva v tlaku za použití systémové tenkovrstvé malty. Tyto pevnosti se užívají pro statické výpočty nosnosti zdiva v tlaku dle Eurokodu 6. Není nutno je tudíž stanovovat výpočtem dle zmíněné normy. Pro váhu pórobetonu je ale třeba uvažovat s objemovými hmotnostmi zdiva při přirozené vlhkosti vnitřního prostředí, které jsou také uváděny na stránkách výrobce.
Čtěte také: Obvodové zdivo a cihly: ideální kombinace
Tabulka: Charakteristické pevnosti zdiva Ytong v tlaku a objemové hmotnosti
| Označení tvárnic | Charakteristická pevnost zdiva v tlaku (MPa) | Objemová hmotnost zdiva (kg/m³) |
|---|---|---|
| Ytong P1,8-300 | Uvádí výrobce | Uvádí výrobce |
| Ytong P2-350 | Uvádí výrobce | Uvádí výrobce |
| Ytong P2-400 | Uvádí výrobce | Uvádí výrobce |
| Ytong P4-500 | Uvádí výrobce | Uvádí výrobce |
| Ytong P6-650 | Uvádí výrobce | Uvádí výrobce |
| Ytong P8-700 | Uvádí výrobce | Uvádí výrobce |
| Ytong P10-800 | Uvádí výrobce | Uvádí výrobce |
Použití pórobetonu ze statického hlediska je výhodné při rovnoměrných zatíženích stěn. Pórobetonové tvárnice jsou vždy spojeny v ložných sparách maltou v celé ploše, čímž se vytváří nasvislo kompaktní blok pórobetonu bez míst nepropojených maltou. To je výhodné pro přenos svislého zatížení v celé ploše zdiva. Spojení na mechanické zámky mezi jednotlivými bloky snižuje, jako u všech ostatních typů zdiva, pevnost ve smyku a kompaktnost zdiva ve vodorovné rovině. Proto je důležité zajištění dostatečné převazby tvárnic ve vrstvách nad sebou. Minimální překrytí dané normou je 100 mm. Vhodné je více zatížená místa, místa s koncentrovaným zatížením v uložení stropů, rohy a pilíře provádět s maltováním i svislých spár. Výhodou pórobetonu jsou shodné mechanické vlastnosti tvárnic ve všech směrech.
Tuto výhodu mohou poskytnout ještě vápenopískové cihly a jiné plné cihlářské nebo betonové výrobky. Zařazením do tzv. 1. skupiny zdicích prvků podle Eurokodu 6 získává pórobeton výhodu při stanovení svislé statické únosnosti proti ostatním materiálově odlišným dutinovým zdicím prvkům o stejné deklarované pevnosti. Použití pórobetonu nejnižších pevností ale limituje velikost působícího zatížení na nosnou stěnu. Zvýšené namáhání stěny nastává při pilířích, meziokenních pilířích, excentrickém uložení stropů a soustředěném zatížení od sloupů a sloupků krovu. Proto je třeba pro dané rozpětí a tíhu stropní konstrukce stěnu vždy staticky posoudit.
Srovnání s jinými zdícími materiály
Kromě tvárnic Ytong jsou na trhu dostupné i mnohé další pórobetonové výrobky, které jsou dostupné pod různým komerčním označením. Při stavbě menších objektů, jako jsou rodinné domy nebo zděné chalupy, patří k nejoblíbenějším zděné obvodové stěny z pálených cihel nebo pórobetonových tvárnic. Zdivo se spojuje pomocí zdicích malt a lepidel.
Pálené cihly a keramické tvárnice
Pálené cihly se u nás poprvé objevily v 19. století, historii ale mají mnohem starší. Poslední dobou jsou sice stále patrnější jejich nevýhody - velká spotřeba malty při zdění mokrou cestou (jinak zdít pálenou cihlu ani nelze), velká spotřeba omítky a příliš nízký tepelný odpor, ale mnozí stavebníci na ni stále ještě nedají dopustit. A to dokonce i přes velkou pracnost oproti moderním stavebním systémům. Nejčastěji se však pálená cihla dnes používá pro vnitřní nosné svislé konstrukce (vnitřní nosné stěny a příčky). Rovněž se pálené cihle nevyhneme při stavbě pilířů z cihel a při rekonstrukcích památkově chráněných objektů.
Keramické tvárnice a bloky mají výborné vlastnosti tepelně izolační i akumulační a i díky širokému sortimentu doplňkových výrobků je můžeme řadit mezi stavební systémy. Jejich velkou výhodou je možnost rychlého zdění (výstavby) suchou cestou, kdy se do sebe jednotlivé tvárnice či bloky zasouvají na pero a drážku a lepí speciální hmotou, nanášenou vždy na poslední položenou řadu ve dvou souběžných pruzích. Bohužel jsou ale tyto tvárnice křehké a pro manipulaci těžší. Jednotlivé nejrozšířenější značky keramických tvárnic a bloků z pálené hlíny se liší velikostí jednotlivých výrobků (ks) a procentem (podílem) vylehčení. Vylehčováním cihelných bloků se jejich výrobci snaží dosáhnout dutinami ideálních tepelných vlastností zdiva, ale i úspory na materiálu a tedy nižší ceny. Nevýhodou je však potom nižší únosnost materiálu. Zeď z cihelných bloků má nižší schopnost akumulace tepla a přiměřený tepelný a difúzní odpor a zároveň schopnost v ideálním případě udržet v interiéru kvalitní a stálé mikroklima.
Betonové tvárnice a ztracené bednění
Dalším produktem, z něhož je možné vyzdít obvodové stěny, jsou tvarovky z lisovaného betonu s různými přísadami (například z dřevotřísky a podobně). Vyrábějí se v několika variantách, mohou být nezateplené, nebo je součástí tvarovky tepelná izolace (například polystyren). Takové tvarovky jsou duté s prostorem na betonovou výplň. Lepší než stavět svislé stavební konstrukce formou monolitického betonu či užitím železobetonových panelů je použít skořepinové díly vyrobené na bázi betonu, takzvané betonové tvárnice. Můžeme je vhodně kombinovat například s plnými cihlami spojovanými pomocí malty (mokrou cestou). Existují různé tvary těchto tvárnic až po různé tvárnice tenkostěnné, které se betonem prolévají a pokud je třeba, armují. Společně s vkládanou izolací jsou i vhodné pro sendvičové konstrukce.
Ztracené bednění je praktickou pomůckou stavebníka a setkáme se s ním už před vyléváním základové desky. Se ztraceným bedněním se pracuje snadno a rychle. Ztracené bednění má velký tepelný odpor, dobře akumuluje teplo a izoluje zvuk. Stěny ale musíme armovat (vyztužujeme ocelovými pruty nebo sponami z nerezu). A pokud bychom metodou ztraceného bednění stavěli vnější zdivo, musíme počítat s větším difúzním odporem. V zásadě jde o dřevocementové desky či tvárnice, které vyléváme betonem. Dřevocementová skořepina je doplněna o tepelnou izolaci a dutiny jednotlivých vedle sebe do řad pokládaných tvárnic se vylévají betonem.
Štěpkocementové desky a tvárnice mají na rubu vnější strany vloženou tepelnou izolaci. Tvárnice sestavíme do bednění (řady vedle sebe uložených tvárnic) a takto poskládanou stěnu vybetonujeme. Betonové (či liaporbetonové) tvárnice můžeme použít do požadované tloušťky zdiva 300 mm. Používají se pouze pro jednovrstvé zdivo (vnější i vnitřní svislé stavební konstrukce). Opět je zde jako u štěpkocementu mezerovitý liaporbeton doplněn izolací z vrstvy polystyrenu, ovšem jednotlivé tvárnice se nevylévají betonem, ale ukládají na sebe na maltu (opět mokrou cestou).
Dřevostavby
Za dřevostavby považujeme definicí ty domy, jejichž obvodová stěna je tvořena rámovou konstrukcí (dřevěné trámy, fošny), která je opláštěna deskami (OSB desky, sádrovláknité desky) a mezi ně vkládáme tepelnou izolaci a parozábranu. S podobným systémem se setkáme i při budování podkrovních interiérů. Zvenčí můžeme stavbu ještě izolovat (například polystyrenem) a poté použijeme strukturní omítku, ovšem můžeme takovou stavbu i obezdít lícovým zdivem či jakkoli obložit (dřevo, dřevoplast, plast, ale třeba i sláma). Doporučuje se ale i vnitřní přizdívka, která zlepší celkový dojem z interiéru. Jejich výhodou je rychlá montáž a plynulé navázání instalací a dokončovacích prací, jelikož stěny nemusí vymrzat (vždy, pokud realizujeme obvodové zdivo suchou cestou). I cena je nízká a máme jistotu, že ze stavebních materiálů maximalizujeme využití obnovitelných zdrojů a tedy náš dům dostane nálepku ECO.
tags: #obvodove #steny #z #tvarnic #informace