Betonový septik je jednou z nejpoužívanějších nádrží, určených především k akumulování odpadních vod a jejich následnému vypuštění v přefiltrované podobě. Betonový septik je také jedním z druhů septiků, který vyniká velkou odolností vůči zatížení okolní zeminou. Na trhu existují mimo betonové septiky ještě plastové a sklolaminátové varianty anebo žumpy, případně ČOV. Betonové jímky a septiky jsou stále populárnější volbou pro řešení odpadních vod, a to zejména kvůli jejich výhodám v oblasti ceny a kvality.
Princip fungování a typy septiků
Septik je podzemní nádrž určená k nakládání s odpadními vodami, často využívaná v místech, kde není možné objekt připojit na kanalizaci, tedy u rodinných domů a komerčních staveb na vesnicích či na chatách i chalupách. Stal se nepostradatelnou součástí stavby a vhodnou alternativou pro všechny, kdo nechtějí řešit vývoz jímky v krátkých pravidelných intervalech.
Princip fungování betonového septiku není složitý. Vše se odvíjí především od konkrétní podoby tohoto zařízení. Septik má více komor, které jsou spojeny otvorem. V první komoře klesnou na dno pevné části a tekutý obsah odtéká přepadem do dalších komor. V každé z nich dochází k usazování kalů a hrubých nečistot. V poslední komoře je voda již zbavená těchto částí a vytéká fakticky kalná tekutina s rozloženými látkami, na něž dlouhodobě působily bakterie.
Dle použité filtrace a koncepce septiku lze přečištěnou vodu odvést do veřejné kanalizace, nechat vsakovat do země (pomocí trativodu) nebo ji dále využívat jako vodu užitkovou (na zálivku zahrady apod.) a přebytečnou vodu nechat vsakovat. Je potřeba myslet na to, že pro toto využití je nutné stavební povolení a kladný hydrogeologický posudek. Nejčastěji jsou používány septiky dvou a tříkomorové.
Septik je vždy vícekomorový a funguje na principu mechanického a biologického čištění. Mechanickým čištěním se myslí prosté usazování pevných částic odpadu na dno. Biologické čištění probíhá přidáním látek urychlujících rozklad. Komory dvou a vícekomorových septiků tvoří systém separačních překážek. Díky nim postupně dochází k mechanicko-biologickému čištění odpadních vod předtím, než dojde přes půdní vrstvy k vypuštění do povrchových nebo podzemních vod.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Jednokomorové a dvoukomorové jímky
Především můžeme rozlišit jednokomorové a dvoukomorové jímky. Jednokomorová jímka představuje komfortní řešení pro většinu uživatelů. Na druhou stranu dvoukomorová jímka musí mít legální odvod vody z nádrže přímo do půdy pomocí tzv. drenáže.
- Jednokomorová jímka: Jednokomorová jímka je nádrž bez odtoku s revizním komínem, který slouží k vyvážení odpadu fekálním vozem. Tato nádoba je menší a výrazně levnější než vícekomorové jímky. Nevýhodou však je, že odpadní voda rychleji kvasí a je třeba ji častěji vyvážet, protože nemá přepadovou bariéru. Je proto nutné ji pravidelně čistit, aby se zachovala správná hygiena a nedocházelo k šíření zápachu do okolí.
- Dvoukomorová jímka: Dvoukomorová jímka se od jednokomorové liší zejména větší náročností na instalaci. Jedná se o nádrž, která se skládá ze dvou samostatných komor propojených přepadovou přepážkou. Tento systém slouží k oddělení kapalného a pevného odpadu. Výhodou je, že se výrazně snižuje intenzita nepříjemného zápachu. Nevýhodou je, že si ji nemůže dovolit každý, vyžaduje totiž speciální podzemní drenážní systém a dostatek místa na pozemku. Cena dvoukomorové jímky je samozřejmě vyšší než u jednokomorové.
Pokud máte nižší rozpočet a méně místa na pozemku, vyplatí se zvolit jednokomorovou jímku. Pokud však disponujete větším pozemkem a rozpočtem, zvolte dvoukomorovou jímku, která je ekologičtější a méně zapáchá. Oba typy jímek je však třeba pravidelně čistit a vyvážet fekálním vozem. Dvoukomorové jímky se využívají nejčastěji pro zachycení a čištění odpadních vod na pozemku, všude tam, kde není možné napojení na veřejnou kanalizaci.
Betonová vs. plastová jímka/septik
Při výběru vhodné jímky, septiku anebo nádrže na dešťovou vodu je jedním z hlavních kritérií pořizovací cena produktu. I když plastové jímky jsou v dnešní době trendy, beton je stále beton.
Betonová podzemní jímka/septik
- Výhody:
- nižší pořizovací cena - betonové nádrže jsou levnější než plastové (a to i s o něco dražší dopravou)
- nižší dodatečné náklady - u plastové nádrže musíte navíc přičíst náklady na betonáž dna jámy a bednění a pravděpodobně i hydrogeologický výzkum
- je pojezdová - můžete ji umístit pod příjezdovou cestu (pro lehčí typy vozů i bez příplatku)
- odolá tlaku podzemní vody - beton je přirozeně pevný a vodotěsný, nádrž můžete umístit i na pozemku se spodní vodou
- vysoká odolnost proti tlaku - betonové jímky jsou známé svou vysokou odolností proti tlaku půdy a vodnímu sloupci
- dlouhá životnost - beton je materiál, jehož fyzikální vlastnosti se s časem výrazně nemění
- odolnost proti chemikáliím a UV záření - beton má schopnost odolávat korozivním vlivům chemikálií
- minimální riziko poškození při instalaci - jsou těžké a robustní, což snižuje riziko jejich poškození během instalace
- Nevýhody:
- vysoká hmotnost - zvyšuje náklady na dopravu a instalaci, vyžaduje speciální techniku (jeřáb)
- citlivost na trhliny - pokud betonová jímka není správně vyrobena nebo instalována, může dojít k výskytu trhlin
- vyšší náklady na pořízení - jsou obvykle dražší než plastové varianty, což je důsledkem jak materiálových nákladů, tak náročnějšího procesu výroby a instalace
Plastová podzemní nádrž/septik
- Výhody:
- nižší prvotní pořizovací náklady (u produktů k obetonování)
- nízká hmotnost - snazší manipulace a instalace bez těžké techniky
- chemická odolnost vůči agresivním podzemním i odpadním vodám
- odolnost vůči praskání - pružnost, která jim umožňuje lépe se přizpůsobit pohybům půdy
- jednoduchá údržba - hladký povrch vnitřních stěn zabraňuje usazování nečistot
- nižší cena - obvykle levnější než betonové (ale u svařovaných je nutné obetonování)
- Nevýhody:
- nižší odolnost vůči tlaku - náchylnější k deformaci nebo vzlínání v oblastech s těžkou půdou nebo vysokou hladinou podzemní vody
- citlivost na UV záření - dlouhodobé působení slunečního záření může způsobit degradaci plastu
- méně ekologické - výroba má výrazně vyšší ekologickou stopu, problematická likvidace po skončení životnosti
- nutnost obetonování (u svařovaných nádrží) a ztraceného bednění u nádrží k obetonování
- není vhodné instalovat do míst s výskytem spodní vody
Kombinace plastu a betonu u nádrží k obetonování přináší výhody obou materiálů - nízkou hmotnost a chemickou odolnost plastu s vysokou statickou odolností betonu vůči vyššímu zatížení. V případě plastové nádrže jsou nejnižší prvotní pořizovací náklady u produktů k obetonování.
Instalace septiku k obetonování
Instalace plastové jímky neboli žumpy, tříkomorového septiku anebo retenční nádrže k obetonování je nutností postupovat dle předepsaných a doporučených pravidel. I když je instalace plastové nádrže k obetonování časově náročnější než například usazení samonosné nádrže, lze ji zvládnout svépomocí. Kvalitní dodavatel by měl montážní návod kupujícímu poskytnout ještě před dodáním zboží.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
-
Příprava stavební jámy:
Velikost stavební jámy je odvislá od rozměrů instalované nádrže. Při výkopu stavební jámy se nesmí zapomenout na zvětšení jámy o prostor na ztracené bednění, betonovou základovou desku a revizní komín. Septik k obetonování je určen do míst se zatížením vyšším, než je běžné zatížení zeminou. Především pod komunikace a parkovací stání nebo do jejich blízkosti, případně do míst s výskytem jílovité zeminy. Produkty k obetonování není vhodné instalovat do míst s výskytem spodní vody. Pokud si nejste jisti výší hladiny spodní vody, je vhodné okolo nádrže do max. vzdálenosti 30 cm od stěny v úrovni dna instalovat drenážní trubku, která případnou spodní vodu bude odvádět pryč.
-
Betonová základová deska:
Jakmile je stavební jáma vyhrabána, na dně stavebního otvoru se po celé ploše zhotoví betonová deska s obsahem armatury (kari sítě o síle min. 8mm) pro zpevnění o výšce 15cm a nechá se vytvrdnout. Vytvrdlá deska musí být vodorovná, rovná (s tolerancí max. 5mm na 2m) a nesmí obsahovat žádné výstupky či ostré hrany, které by mohly instalovanou plastovou nádrž poškodit.
-
Usazení nádrže a obetonování:
Instalovaná nádrž na dešťovou vodu, jímka anebo septik k obetonování je vybavena z vnější strany žebry o výšce 100mm. V žebrech nádrže jsou vyvrtány otvory o průměru 8mm na protažení armatury (roxoru) o síle 6mm. Nádrž se doporučuje spouštět do stavební jámy pomocí kladky, jeřábu anebo bagru tak, aby usazení nádrže na betonovou desku bylo plynulé a nedošlo k poškození nádrže vlivem nárazu. Po vložení se nádrž, septik anebo jímka napojí na odpadní potrubí dle potřeby.
Po usazení plastové nádrže na betonovou základovou desku, napojení na odpadní potrubí a montáži ztraceného bednění je možné přistoupit k vlastnímu obetonování nádrže. V případě, že nádrž obsahuje vnitřní vzpěry - trubky, vloží se do těchto trubek armatura (ocelové pruty) a trubky se vysypou polosuchým betonem. Beton musí být středně suchý, tak, aby se dostal mezi žebra nádrže. Zároveň při plnění ztraceného bednění betonem se kvůli vyrovnání venkovních a vnitřních tlaků působících na nádrž, začne nádrž napouštět vodou tak, aby voda byla vždy min. 20-30cm nad betonem. Denně je možné zabetonovat max. 30-40cm z výšky nádrže. Takto se postupně pokračuje až k horní hraně nádrže.
-
Betonáž stropu:
Po dosažení horní hrany nádrže se přistupuje k betonáži vrchní strany nádrže. Výška betonu, který bude ležet na nádrži za současného provázání s armaturou (kari sítí) je max. 5cm. Po vytvrdnutí této vrstvy je možné horní stranu dobetonovat do požadované výše. Při betonáži vrchní strany nádrže je nutné, aby beton vrchní strany nádrže přesahoval rozměry nádrže z každé strany minimálně o 0,5m. Zhotovením šalování kolem septiku při betonářských pracích snížíte spotřebu betonu.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
-
Zasypání a příslušenství:
Podzemní plastová nádrž, septik anebo jímka (žumpa) jsou konstruovány všemi výrobci plastových nádrží tak, aby měly nosnost maximálně 30cm zeminy nad horní deskou. Žádný betonový septik se neobejde bez příslušenství. Potřebujete především komínový betonový nástavec a také bytelný litinový poklop. Právě jeho prostřednictvím zamezíte případnému pádu člověka či zvířete do nitra septiku. Zároveň jej pohodlně a rychle odklopíte v případě potřeby vysát vnitřek septiku fekálním vozem.
Revizní komínek umožňuje přístup do všech komor. Průměr komínku je 700 mm, základní výška 200 mm. Součástí je také plastové nepochozí víko. Naše septiky vyhovují všem pravidlům EU i ČR a pyšní se CE certifikací. Kvalitu jejich konstrukce máme ověřenu několika tisíci vyrobených kusů. Septiky vyrábíme z certifikovaného prvojakostního polypropylenu. Ve výrobě nepoužíváme druhojakostní PP - recyklát. PP recykláty poznáte bezpečně sami podle jejich černé barvy.
Výběr objemu septiku
Hodně důležitým ukazatelem při nákupu septiku je jeho objem. Ten by se měl odvíjet především od využívání této nádoby. Zatímco v průmyslových provozech se vyplatí obrovské septiky, případně i několik těchto zařízení najednou, v domácnosti postačí pouze jeden, a to klidně s nižším objemem. Obecně se objem septiků pohybuje od 7 až do 12 m³.
Spočítat si musíte celkovou spotřebu vody a počet členů domácnosti, či jiného objektu využívajících vodu. Velikost volte dle počtu osob žijících či využívajících objekt, který je na separátor napojený, dle spotřeby vody na osobu a dalších parametrů.
Kritéria pro určení objemu septiku:
- Počet osob: jednoduchá volba, ale zde je nejvíce na místě počítat s rezervou - současná dvoučlenná mladá domácnost se může brzy rozrůst na čtyřčlennou apod.
- Součinitel kalového prostoru: jako obvyklou hodnotu uvádí norma (ČSN 75 6402) 1,5.
- Spotřeba vody: vychází z norem průměrné spotřeby v m3/den. Ideální je vycházet z dřívějších spotřeb domácnosti a daného objektu.
- Střední doba zdržení: je počet dní nutný pro průtok vody septikem.
Spojením betonových nádrží za sebou lze získat libovolnou kapacitu nádrže nebo žumpy. Jsme tak schopni připravit individuální řešení pro náročné zákazníky typu farem a větších zemědělských nebo průmyslových výrob.
Údržba a provoz
I septik je potřeba vyvážet, nicméně zdaleka ne tak často, jako žumpu. Vyváží se pouze kal, s intenzitou cca 1× za rok (podle počtu obyvatel v domácnosti), což šetří celkové náklady na jeho provoz. Vyvezení provádí odborná firma zabývající se likvidací odpadů. Pomocí cisternového vozu odčerpá kal z první komory a ten pak odváží na ČOV k dalšímu přečištění. Zbylý odpad předává k ekologické likvidaci.
Na přítoku vod do separátoru a filtru je nutné vyloučit a zajistit, aby se do kanalizace (čistícího procesu septik - filtr) nedostaly cizí balastní vody (podzemní a povrchové vody, dešťové vody apod.). Tuto balastní vodu odvádějte mimo septik a filtr. Pro zabezpečení bezporuchové funkce septiku a filtru (zemního či kořenové ČOV) je třeba odstranit z přítoku tuky ve vyšší koncentraci.
Ke svému provozu septik nepotřebuje elektroinstalaci a oproti domovní čističce odpadních vod nevyžaduje neustálý dohled a údržbu. Po instalaci provádíme zkoušku těsnosti dle ČSN 75 0905. Té dosahujeme, mimo jiné, použitím speciálního vodotěsného betonu.
Dešťová voda a její využití
Najímanou vodu ze střechy můžete využít i jako užitkovou vodu v domácnosti (na splachování WC, ale dokonce i na praní). A naopak - i vodu z domácnosti je možné přečistit a v kombinaci s vodou srážkovou opětovně využít. Jedná se o tzv. využití šedé odpadní vody.
Zdroje znečištění dešťové vody
- Znečištění ovzduší: dešťové srážky jsou vlastně přirozenou očistou atmosféry od cizorodých látek.
- Znečištění střech a dalších povrchů, ze kterých vodu jímáme: prach, listí, drobné klacíky, pyl, ptačí trus i choroboplodné zárodky.
- Znečištění v důsledku materiálu ploch, ze kterých vodu jímáme: částečky uvolňujících se stavebních materiálů (střešní krytiny, kovů, barev, skla, cihel, betonu, asfaltu apod.).
Způsoby čištění dešťové vody
Především potřebujeme odstranit choroboplodné mikroby, které zahrnují řasy, houby a bakterie. Existují čtyři základní postupy:
- Filtrace: Pokud plánujeme upravit dešťovou vodu pouze na užitkovou, bude tato metoda postačovat. Nečistoty se zachytávají ve filtru a záleží na velikosti filtračních pórů, jak bude filtr účinný.
- Tepelná úprava: Vroucí voda zabíjí některé patogeny. Neodstraní ale těžké kovy, dusičnany, pesticidy ani jinou chemickou kontaminaci.
- Ozařování: Ozařování se provádí pomocí ultrafialového světla nebo vystavením intenzivnímu slunečnímu záření. UV světlo ničí bakterie a viry.
- Chemické metody: Nejčastěji se k chemické dezinfekci používají chlór, jód a ozón. Chlór může zanechat potenciálně toxické vedlejší produkty a nezabíjí všechny viry. Jód je účinný, zanechává však nepříjemnou chuť.
Úprava dešťové vody na pitnou je mnohem nákladnější než úprava na vodu užitkovou. Spotřeba pitné vody v domácnosti se navíc odhaduje na pouhé 4 % z celkové spotřeby vody! Tato úprava se proto používá pouze ve výjimečných případech.
Dostupná řešení pro úpravu na pitnou vodu jsou:
- Reverzní osmóza: Celosvětově nejčastěji používaná filtrační technologie při čištění vod. Spolehlivě odstraňuje nebo podstatnou měrou snižuje cizorodé látky.
- Membrána z nanovláken: Novinka a vynález pocházející z České republiky. Hustota těchto filtračních membrán je mnohem vyšší než u běžně používaných filtrů.
Pro zálivku zahrady a zdroj užitkové vody bude stačit odfiltrování větších nečistot z okapů (listí, zavanutých trav apod.) před vstupem vody do nádrže. Pod zemí je voda chráněna před větší kontaminací, je skladována ve stálé teplotě a není vystavena horku.
| Využití dešťové vody | Výhody | Potřebná zařízení |
|---|---|---|
| Zálivka zahrady | Šetří náklady na pitnou vodu, přirozenější pro rostliny. | Filtr na hrubé nečistoty, čerpadlo, zavlažovací systém. |
| Užitková voda (úklid, mytí auta) | Snížení spotřeby pitné vody v domácnosti. | Filtr, čerpadlo. |
| Splachování WC | Výrazná úspora pitné vody (až 50 % spotřeby). | Filtr, čerpadlo, rozvody do WC. |
| Praní prádla | Úspora vody, menší spotřeba pracích prostředků (měkká voda). | Filtr, čerpadlo, rozvody do pračky, (případně další filtrace). |
| Plnění bazénu | Úspora pitné vody. | Filtr, čerpadlo, (případně úprava vody pro bazén). |
Dotační program Dešťovka
Při pořízení nádrže na sběr dešťové vody se chováte nejen ekonomicky, ale také ekologicky. Šetříte přírodu a snižujete náročnost dodávek vody v čím dál sušších a teplejších létech. To stát oceňuje a podporuje dotacemi na pořízení nádrže. S dotačním programem Dešťovka můžete získat příspěvek až 105 000 Kč.
Ministerstvo životního prostředí vás podpoří při:
- zalévání dešťovou vodou (pokud si pořídíte nádrž na dešťovku o minimálním objemu 2 m³)
- zalévání a splachování (pokud dešťovou vodu využijete i v domácnosti)
- využití šedé odpadní vody (pokud recyklujete vyčištěnou odpadní vodu z domácnosti)
Státní dotace v rámci programu Dešťovka na pořízení septiku bohužel nejsou, existují však dotace na přeměnu betonového septiku na nádrž na vodu. Toho lze využít například při krátkodobém používání septiku do doby, než je v místě zřízena kanalizace. V rámci dotace získáte příspěvek i na vyčištění septiku. Státní dotace můžete získat i na samotné pořízení septiku.
tags: #betonovy #septik #betonaz #informace