Přírodním doplňkům stravy se v posledních letech dostává velké pozornosti ze strany lidí usilujících o zdravější životní styl. Jedním z těchto nově vznikajících doplňků stravy je křemík, minerál, který se přirozeně nachází v různých potravinách a v zemské kůře. Doplněk stravy s křemíkem může být cenným doplňkem vaší stravy.
Co je křemík a kde se vyskytuje?
Křemík, známý také jako oxid křemičitý, je jedním z minerálů, které lidské tělo potřebuje. Minerály jsou látky v zemi, které nepocházejí z rostlin nebo živočichů. Lidské tělo potřebuje minerály pro různé procesy. Sami si je nedokážeme vyrobit, proto je musíme získávat prostřednictvím stravy. Minerální látky se dělí na esenciální a neesenciální. Mezi esenciální minerály patří hořčík, vápník, železo, zinek, selen, sodík, draslík, fosfor, jód, chlor, měď, mangan, chrom, molybden a fluor. Pokud tyto minerály v našem těle chybí, nemůže správně fungovat. Mezi neesenciální minerály patří křemík, bór a síra.
Křemík se v zemské kůře a v přírodě vyskytuje v mnoha formách. Například asi čtvrtina hmotnosti zemské kůry je tvořena křemíkem. Vyskytuje se ve vázaném stavu, protože rychle reaguje s vodou a kyslíkem. Vyskytuje se především jako oxid, například v písku, křemeni, ametystu a achátu. Křemík se nachází také ve Slunci a ve hvězdách. Křemík je stopový prvek. To znamená, že naše tělo potřebuje malé množství křemíku. Doporučená denní dávka nebyla dosud oficiálně stanovena.
Zdroje křemíku v potravinách a doplňcích
Křemík získáváme prostřednictvím potravy, protože naše tělo si ho nedokáže samo vyrobit. Hodně křemíku obsahují rostliny, jako je bambus, přeslička a kopřiva. Zdrojem bohatým na křemík jsou také obiloviny s vysokým obsahem vlákniny, jako je proso a oves, mrkev, brambory, špenát, hrách, paprika, hrušky, hroznové víno, jahody, banány, datle a sultánky. Křemík se nachází především v pojivových tkáních našeho těla.
Křemíku se věnuje méně pozornosti než například minerálům hořčíku a vápníku. Účinnost dalších minerálů je také předmětem mnohem většího výzkumu. Křemík má v našem lidském těle svou vlastní roli. Jaká přesně tato role je, je třeba ještě lépe prozkoumat. Jak již bylo zmíněno, doporučená denní dávka nebyla dosud oficiálně stanovena. V terapeutické praxi se doporučuje dávka mezi 20 a 100 mg denně.
Čtěte také: Přečtěte si o epoxidové základní barvě se zinkem
Pokud užíváte křemík k udržovací léčbě, doporučujeme užívat 25 ml jednou denně nalačno, nejlépe ráno. Zvolte snadno vstřebatelnou formu. Organický křemík se vstřebává lépe než neorganické druhy křemíku. Mattisson Organický křemík (monomethylsilanetriol) obsahuje 70 mg elementárního křemíku v 25ml dávce. Jedná se o jeden atom uhlíku vázaný na tři atomy vodíku.
Ať už křemík užíváte při konkrétních potížích nebo jako prevenci, existuje řada doplňků, které jsou vhodným doplňkem, protože mají stejný druh účinku nebo se vzájemně posilují. Vitamin D3 přispívá k udržení silných kostí a vstřebávání vápníku. Kolagen je bílkovina, která se přirozeně vyskytuje v těle. Je to nejhojněji zastoupená bílkovina v lidském těle, přičemž přibližně 30 % celkového obsahu bílkovin tvoří kolagen. Zinek pomáhá udržovat silné kosti.
Karlovarské minerální vody a jejich historie
Léčivá síla přírody nabízí řadu pokladů. Jeden z nich používáme denně, a přesto o něm víme jen málo: minerálky. Když se řekne minerálka, zřejmě se vám okamžitě vybaví naše lázeňství. Přírodní léčivé prameny se opravdu hojně využívají v balneologii, ne všechny ale jsou minerální. Nejbohatší na zdroje přírodních minerálních vod je Karlovarský kraj. Královnou zdejších minerálek je Mattoni, která dokonce má v Kyselce vlastní Muzeum stáčení minerálních vod a minerálky Mattoni.
Milovníky udržitelného rozvoje a ekologie bude zajímat, že minerální vody patří mezi biopotraviny. Podzemní prameny se většinou nachází v chráněných oblastech, mají svá ochranná pásma, a protože se čerpají z velké hloubky, vrstvy hornin je chrání před znečištěním i vnějšími vlivy. Zákon nařizuje, že se přírodní minerální a pramenité vody nesmí chemicky upravovat, navíc naše minerálky mají podle Svazu minerálních vod jeden z nejpřísnějších systémů kontrol v celé Evropě. I když se v Česku každý rok vyčerpá a zabalí miliony litrů minerálních vod, zásoby v podzemí to nijak neovlivní.
Produkce a konzumace minerálních vod zaznamenala v posledních více než dvaceti letech obrovský rozmach. Minerálka v různých podobách a chutích je dnes všude naprosto běžnou součástí života. Největším výrobcem minerálních a pramenitých vod v české republice jsou Karlovarské minerální vody.
Čtěte také: Charakteristika metalizované hmoty Aluna
Historie značky Mattoni
První zmínku o takzvané Bukové kyselce, podle nejsilnějšího pramene, který vyvěrá v severním úbočí vrchu Bučina, najdeme z roku 1522. Koncem 18. století už byla Buková kyselka všeobecně známá a její voda byla nepravidelně stáčena a rozesílána v kameninových lahvích. V roce 1867 mladičký Heinrich Mattoni s panem Knollem si pronajali část pozemků s prameny v oblasti Kyselky a místní vodu začali stáčet, plnit do lahví a vyvážet. Výnos z prodeje byl velice dobrý, takže o šest let později byl schopen si zakoupit kompletně celé území dnešní Kyselky včetně všech pramenů. Od roku 1873 se tedy datuje historie firmy Mattoni. Heinrich Mattoni rozšířil provoz postavením na tehdejší dobu moderní stáčecí linky a založil distribuční síť této vody po celých Čechách. V 80. letech 19. století už patřila značka Mattoni k nejznámějším v Evropě. V roce 1910, kdy Mattoni zemřel, vyvážela továrna 10 miliónů lahví do zahraničí. Heinrich Mattoni byl zdatným obchodníkem. Závod v Kyselce, ale i lázně byli bezesporu jeho nejmilejším dítětem, jimž věnoval všechny své síly. Toto úsilí se mu pochopitelně vyplácelo, neboť vývoz vody učinil z Mattoniho boháče. Stanislav Burachovič říká: "Skutečně se stal nejvýznamnějším vývozcem minerálky na celém území Rakouska- Uherska s tím, že vtloukl široké veřejnosti do hlavy představu, že nepijí-li minerálku Matoni tak vůbec nejsou in a nemůžou existovat, a že nejlepší minerálka Evropy je právě Mattonka."
Málokdo ví, že kromě exportu minerálky, Mattoni vydával také vlastní noviny. Stanislav Burachovič vypráví: "V Praze na jedné významné celonárodní výstavě, nechal Mattoni vyrobit vzdušný balón s obrovským nápisem Mattoni Gieshübler Watter ve třech jazycích. Po té co balón vzlétl nad výstaviště a dělal velkolepou reklamu, co čert nechtěl. Balón nechtěně vzplál a spadnul. Mnozí jiní by to brali jako nepříjemný malér a že reklama nedopadla slavně. Mattoni z toho ale opět dokázal vytěžit. Začal psát o zkáze balónu, obeslal celý svět, a to tak, že padl balón Mattoni. Už v té době si velmi dobře uvědomoval, že negativní reklama je také reklama. Vůbec mu nevadilo, že se psalo o neštěstí v souvislosti s firmou Mattoni. Bylo pro něj důležité že se všem ve světě do podvědomí dostane to zázračné slovo Mattoni."
Kysibelka se až do roku 1868 vyvážela v kameninových lahvích - džbáncích. Po té se v Kyselce zavedlo plnění vody do skleněných lahví, které byly levnější. Na láhve se začaly lepit tištěné papírové etikety s červeným orlem s rozepjatými křídly, symbolem z Mattoniho znaku. Stanislav Burachovič popisuje: "Láhve se plnili, korkovali, skládali do beden se slámou. Bedny se slámou se zprvu nakládaly na koňské povozy, a když Mattoni v letech 1894 až 1896 vybudoval železniční dráhu, tak se exportní bedny nakládaly do vlakových souprav. Vše bylo nejmodernější. Mattoni měl spousty peněz. Veškerý zisky ale vždy investoval do další modernizace, tedy do stáčecích, ale i lázeňských provozů."
Od Mattoniho po současnost
Po smrti Mattoniho, závod i s lázněmi převzali jeho synové Heinrich a Leo, kteří pokračovali ve šlépějích svého otce. Až do roku 1945 bylo rozesilatelství kysibelské vody v majetkovém držení akciové společnosti Heinrich Mattoni AG. Stanislav Burachovič doplňuje: "Po první světové válce se tu ale nic až tak zásadního už nevybudovalo. Za éry československé republiky Mattoniho lázně vzkvétaly i mezi světovými válkami a jejich zlatý věk nepřerušil ani konec druhé světové války ani odsun Němců, což jistě přineslo mnoho provozních problémů s nedostatkem pracovních sil. Ale dobové publikace, kalendáře, obrázky, pohlednice ukazují, že ještě do počátku 50. let lázně fungovaly."
Po druhé světové válce byl podnik zestátněn a provozován jako závod karlovarské firmy Západočeská zřídla. Ta byla po roce 1989 proměněna na akciovou společnost Karlovarské minerální vody, jejíž divizí je v současnosti moderní stáčecí závod v Kyselce, vybudovaný na sklonku osmdesátých let. V devadesátých letech, závod zakoupili italští podnikatelé rodina Pasqualů, která ho vlastní a řídí až do současnosti. Stanislav Burachovič dodává: "První z rodu, který se v Karlových Varech usadil, byl obchodník Ottavio, kterému mu se v lázeňském městě velmi dařilo. V Karlových Varech tak vznikla větev Mattoniů karlovarská. Rodina Pasquale, dnešní majitelé, jejich rod vzešel pouze 50 kilometrů od městečka Bellagio kde své kořeny měl i zmiňovaný karlovarský německý rod Mattoniů. Je to překvapivé, že kdysi německou karlovarskou firmu Mattoni po roce devadesát zakoupila italská exportní firma, jejíž členové shodou okolností pocházejí téměř ze stejného místa jako kdysi předkové Heinricha Mattoniho."
Čtěte také: Přečtěte si o karbidu křemíku: od vlastností po aplikace
V současné době vlastní ochrannou známku společnost Karlovarské minerální vody, největší výrobce minerálních a balených vod v České republice. Mattoni je dodávána přírodní, sycená, i v mnoha ochucených verzích a společnost své produkty vyváží do 20 zemí světa. Stanislav Burachovič zdůrazňuje: "Z technického hlediska došlo k obrovskému posunu. V Kyselce byla vybudována velmi moderní stáčírna, která běží 24 hodin denně - nonstop. Na rozdíl od známé reklamy nemůžeme říci, že Mattoni už není, ale Mattoni trvá - je převtělený do stávající stáčecí firmy." Mattoni je symbolem asi nejznámější pramenité vody nejen u nás, ale po celém světě a těší se velké oblibě.
Ochrana pramenů a recyklace
Jímání karlovarských pramenů s sebou nese zodpovědnost vůči těmto vzácným zdrojům i samotné minerální vodě. Pro maximální ochranu zdrojů jsou stanovena ochranná pásma, která omezují činnosti, jež v nich lze provádět. Využívání zdrojů je regulováno povolením, které stanovuje podmínky čerpání tak, aby nemohlo dojít k ohrožení zdroje a zdroj se neustále přirozeně obnovoval. Až doplníte minerály, vytřiďte ji do žlutého kontejneru. Tam začne její nový život - může se z ní stát třeba flísová mikina, teplá výplň do spacáku nebo další láhev. Abychom z našich lahví vytěžili maximum, přispíváme do systému třídění a recyklace odpadu EKOKOM. I díky němu se v České republice recykluje 7 z 10 lahví. Pojďme společně využít i ty zbývající tři.
Lázeňství a léčivé účinky karlovarských minerálních vod
Lázeňská léčba neboli balneoterapie je neoddělitelnou součástí léčebně preventivní péče. Zařízení, kde se lázeňská léčba provádí musí mít souhlas příslušných státních orgánů k provozování státního nebo nestátního zdravotnického zařízení, ať již ambulantního nebo lůžkového. Nejedná se tedy jen o hotel s „lepšími“ službami. Odlišují se také od wellness center, kde není vyžadováno používání přírodních léčivých zdrojů.
Naše republika je velmi bohatá na přírodní léčivé zdroje minerálních vod, týká se to především Karlovarského kraje. Karlovarská zřídelní struktura je ojedinělým přírodním fenoménem, poskytujícím proplyněnou termální vodu unikátních vlastností. Terma i plynné složky, které ji doprovázejí, poskytují přírodní léčivé prostředky, které využíváme stovky let. Jednotlivé prameny se liší teplotou a obsahem CO2. Obsahují více než 60 chemických prvků, z nich nejdůležitější jsou z kationtů sodík, lithium, vápník, hořčík, draslík, zinek, železo, z aniontů chloridy, fluoridy, hydrogenkarbonáty a sírany. Vysoký obsah kyseliny křemičité svědčí o hlubokém původu formování chemismu vody. Jedná se o vody alkalické (některé dosahují kritéria kyselek). Karlovarská minerální voda se využívá především k pitné léčbě, dále k inhalacím, irigacím zubním a střevním a k minerálním koupelím.
Pitná léčba v Karlových Varech je nejdůležitější součástí léčebného komplexu při lázeňské léčbě nemocí trávicího traktu a onemocnění metabolických - jako je např. úplavice cukrová, zvýšená hladina cholesterolu či dna. Jde o pravidelně opakované pití určitého množství léčivých vod po delší dobu na lékařský předpis, zpravidla přímo u zdroje v přesně určených časových odstupech. Institut lázeňství a balneologie postupně zpracovává sérii technických manuálů lázeňské péče. Právě Karlovarsko se jako nejvýznamnější zásobárna minerálních vod stalo tradičním a nejznámějším symbolem českého lázeňství a Česká republika patří mezi země s nejdelší historií využívání minerálních vod na světě. Například lázně Karlovy Vary byly založeny v roce 1370. Již roku 1370 propůjčil lázním městské právo s výsadami města královského podle vzoru nedalekého Lokte. Roku 1480 je město pod označením „Teplé lázně u města Lokte“ uvedeno jako jediné české lázně v lexikonu lázeňských míst Evropy, který ve verších vydal norimberský básník a lazebník Hans Foltz. V roce 1522 vydal v Lipsku lékař Václav Payer první odbornou knihu o Karlových Varech a jejich léčebných možnostech.
K rozvoji a věhlasu karlovarského lázeňství velmi významně přispěl lékař dr. David Becher (1725-1792), svým důrazem na modernizaci karlovarské balneologie. Na jeho práci v 19. století úspěšně navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Za lázeňskými prameny cestují lidé do Karlových Varů již více než 650 let. Karlovy Vary jsou nejnavštěvovanějšími a nejvýznamnějšími českými lázněmi.
Další lázeňská místa
- Mariánskolázeňské minerální vody: Liší se od františkolázeňských tím, že na malé ploše se vlivem geomorfního vývoje vyskytují prameny odlišné fyzikálně i chemicky. Téměř všechny se využívají ke koupelím a většina je vhodná i pro pitné kůry. Historicky se v Mariánských Lázních léči nemoci ledvin a močových cest, využívá se mj i močopudného účinku pramenů.
- Františkolázeňské prameny: Jsou jen jednou částí přírodních léčivých zdrojů společně s peloidy a zdrojem zřídelního plynu kysličníku uhličitého. Málo se liší chemickou skladbou. Od západu k východu lázní vstoupá obsah kysličníku uhličitého (od 1500 do 2500 mg/l ) a současně stoupá i teplota od 8° C. do 14° C. Z indikací je potřeba vyzdvihnout gynekologické, srdečně cévní a léčbu metabolických onemocnění. Léčí se zde i nemoci trávicího traktu, především se využívá hypertonických síranových vod při léčbě zácpy.
- Lázně Jáchymov: Do balneoprovozů v lázeňských sanatoriích v Jáchymově se dopravuje léčivá voda s vysokou koncentrací radonu. Efektivní lázeňská léčba nemocí pohybového ústrojí je složena s radonových koupelí a rehabilitace.
- Lázně Kynžvart: I Lázně Kynžvart mají svoji soustavu kyselek. Součástí zdejší léčby je mimo jiné i klimatoterapie. Ideální lázeňské místo pro léčení netuberkulózních nemocí cest dýchacích a nemocí kožních.
Účinnost lázeňské léčby
Z mnohaletých zkušeností víme, že pobyt v lázních zkrátí dobu rekonvalescence a tím i rychlejší návrat do zaměstnání po infarktu myokardu, po operacích na srdci. Do objevu bakterie Helicobacter pylori, jakožto příčiny vředové choroby žaludku a dvanáctníku se tato onemocnění a jejich komplikace mimo operací léčila pouze v lázních, a to nejvíce v Karlových Varech. Zaznamenáváme výrazný efekt především pitné léčby u pacientů s Crohnovou chorobou střev. Když při příchodu do lázní pacienti udávají časté hlenovité stolice, bolesti břicha, nadýmání, po třítýdenní léčbě se jejich subjektivní potíže a potíže s vyprazdňováním výrazně zlepšují. U nemocných s úplavicí cukrovou druhého typu (tou nejčastější) po příchodu snižujeme dávku tablet a inzulínu, neboť jejich potřeba je díky pitné, dietní a pohybové léčbě menší, organizmus pracuje úsporněji, ke zpracování stejného množství cukrů potřebuje méně svého inzulínu.
Mlýnský pramen: Analýza a doporučení
Tradice stáčení Mlýnského pramene je po 16 letech obnovena. Mlýnský pramen je výtěžkem z přírodního léčivého zdroje, který vyvěrá v srdci nejvýznamnějších českých lázní - Karlových Varů. Minerální prameny v Karlových Varech jsou používány k pitným kúrám v případě obtíží s trávicím traktem, zejména se žaludkem, žlučníkem, žlučovými cestami, slinivkou břišní, játry, dvanáctníkem a tenkým i tlustým střevem. Karlovarské prameny jsou rovněž indikovány na choroby látkové výměny, mimo jiné i na diabetes mellitus. Díky Mlýnskému prameni si můžete dopřát pitnou kúru z Karlových Varů kdekoliv.
Co je Mlýnský pramen?
Mlýnský pramen je výtěžek z přírodního léčivého zdroje. Jedná se o velmi silně mineralizovanou vodu, hydrogenuhličitano-sírano-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny křemičité, hypotonická.
Chemická analýza Mlýnského pramene (RLPLZ Karlovy Vary, 13. 10. 2023)
| Složka | Množství (mg/l) |
|---|---|
| Na+ (kationty) | 1690 |
| Ca2+ (kationty) | 88,9 |
| Mg2+ (kationty) | 43,9 |
| K+ (kationty) | 88,2 |
| HCO3- (anionty) | 2070 |
| SO42- (anionty) | 1620 |
| Cl- (anionty) | 601 |
| F- (anionty) | 6,07 |
| H2SiO3 (nedisociované složky) | 94 |
| Celková mineralizace | 6307 |
Doporučené denní dávkování Mlýnského pramene
Doporučené denní dávkování: 3-4 krát denně a to 20 až 40 minut před jídlem v objemu 250-400 ml. Upozornění: Vhodné množství minerální vody je individuální, záleží na hmotnosti těla, věku, stavu srdce a oběhového systému a stavu ledvin a vylučovacího systému. Mlýnský pramen lze jako několikatýdenní pitnou kúru užívat preventivně vícekrát za rok. Jak nejlépe postupovat u konkrétních obtíží radí primářka MUDr. Sárová.
Kosmetika s karlovarskými minerály
Karlovy Vary jsou po staletí známé svými léčivými termálními prameny, jejichž minerální voda se využívá nejen k pitné kúře, ale také v péči o pleť. Minerální voda z karlovarských pramenů obsahuje vyvážený komplex minerálů a stopových prvků, jako jsou vápník, hořčík, sodík, draslík a křemík. V kategorii péče o pleť najdete karlovarské krémy na obličej s minerály, které jsou vhodné pro různé typy pleti - normální, suchou i citlivou. Krém s koenzymem Q10 a karlovarskými minerály chrání pleť před negativními vlivy prostředí a pomáhá zpomalit projevy stárnutí. Výběrem karlovarských krémů s minerály pramenů získáte přírodní péči založenou na lázeňských tradicích a evropské kvalitě.
tags: #kremik #v #karlovarskych #mineralnich #vodach #informace