Čeká vás rekonstrukce koupelny nebo budete obkládat prostory v novém domě? Pak jistě stojíte před výběrem spárovačky! Chtějte víc a vyberte si kvalitní designový materiál, který obklad hezky propojí. Spárování obkladů je posledním, ale velmi důležitým krokem při pokládce keramických obkladů, dlažeb nebo přírodního kamene.
Ačkoli je spotřeba spárovací hmoty v porovnání s lepidlem minimální, její kvalita a správná aplikace mají zásadní vliv na celkový vzhled a životnost obkladu. I perfektně položená dlažba může špatně provedeným spárováním ztratit svůj estetický vzhled. Dobře vyspárovaný obklad dá, pokud jsme pečliví, nové stěně nebo podlaze perfektní tečku.
Doba, kdy jsme si mohli vybrat jen mezi sádrově bílou a šedým cementem, je pryč. Nespočet barevných odstínů nám dovoluje sladit spáry s obkladem. Pozorně vybíráme kachličky za kuchyňskou linku, jinou dlažbu na terasu a opět jiný typ pro podlahu v předsíni či třeba v koupelně. Podle budoucího zatížení pak připravujeme podklad a volíme lepidlo. Stejně bychom měli být pečliví i co se spárovací malty týče.
Jak vybrat správnou spárovací hmotu?
Při výběru spárovací hmoty je třeba zvážit několik faktorů - typ obkladu, prostředí, ve kterém bude použit, a požadavky na odolnost. Dále si určete, jak široká spára bude. Některé spárovačky se hodí na úzké spáry už od 1 mm a jiné jsou lepší pro širší spáry od 2 a více mm. A v neposlední řadě nezapomeňte na správnou barvu.
Protože někdy není snadné poznat, jaké vlastnosti dané balení spárovací hmoty vlastně má, nebo se nám nechce luštit podrobné složení, existují symboly, které nám výběr usnadní. Upřednostníme spárovací maltu se sníženou nasákavostí, protože výsledek bude odolnější vůči špíně a vzniku plísní. Pokud použijeme maltu s vysokou pevností a nízkým obrusem, získáme záruku dlouhé životnosti spáry. Spárovací hmota by měla být barevně stabilní především vůči UV záření a také proti různým výkvětům. Pokud chceme spárovat dlažbu, praktičtější bude na práci použít tmavý odstín.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Typy spárovacích hmot
Nejčastěji se setkáte s těmito typy spárovacích hmot:
- Cementové spárovací hmoty:
Jedná se o nejběžnější volbu díky dobré zpracovatelnosti a dočišťování. Jsou vhodné pro běžné interiérové i exteriérové aplikace a dostupné v různých kvalitativních třídách. Vyšší třídy zajistí delší životnost a lepší přilnavost.
Při vysoké vlhkosti se rychle rozmnožují plísně i jiné mikroorganismy - sáhněte proto po materiálu, který spáry ochrání. Cementová spárovačka Ultracolor Plus je vodoodpudivá, zabraňuje tvorbě plísní a do vlhkého prostředí je jako stvořená. Snižuje nasákavost, použít ji můžete na spáry od 2 mm a navíc je chrání i před tvorbou solných výkvětů. Mezi flexibilní spárovací hmoty patří PCI Pericolor Flex, PCI Pericolor FlexA a unikátní spárovací hmota PCI Nanofug Premium, které jsou vhodné pro velké projekty i pro designové detaily. Vedle základní barevné spárovací hmoty Knauf Fugenbunt pro šířku spár od dvou do osmi milimetrů existují i speciální spárovací malty pro širší spáry a s vysokou odolností proti vlhkosti (Knauf Fugenbreit), hmota s perleťovým efektem v sedmi barevných odstínech (Knauf Flexfuge Schnell) a spárovací malta na podlahovou dlažbu pro vnější i vnitřní použití (Knauf Spezialfuge Bodenfliesen).
- Epoxidové spárovací hmoty:
Jsou to dvousložkové hmoty s vysokou chemickou odolností a barevnou stálostí. Moderní epoxidové spárovací hmoty, jako například PCI Durapox Premium, jsou UV stabilní a snadno zpracovatelné.
Pokud volíte spárovačku do kuchyně, oceníte materiál, který se snadno čistí a je vysoce hygienický. Drobky jídla, kapky oleje nebo rozlitá káva? V kuchyni určitě oceníte odolnou spárovačku, která se lehce čistí, ale také něco vydrží. A to přesně zvládne epoxidová spárovací hmota Kerapoxy Easy Design. Materiál je nenasákavý, takže se na něm nebudou tvořit mapy nebo barevné skvrny a má vysokou odolnost i vůči agresivním chemikáliím, které jsou často součástí čisticích prostředků. Epoxidové spárovací hmoty jsou však nevhodné pro spárování přírodního kamene, kde mohou způsobit nežádoucí zabarvení povrchu nebo „mokrý“ efekt v okolí spár.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Další těsnicí materiály: Silikony
Potřebujete materiál, který zvládne vlhkost, vyšší teploty a je chemicky odolný? Pokud se chystáte rekonstruovat třeba prádelnu, tak určitě ano. Sáhněte po silikonu a vyzkoušejte Mapesil AC. Pružný těsnicí tmel zaručí kvalitní a dlouhotrvající spáry. Je skvělou volbou pro dilatační spáry, které jsou vystavené pohybu, a to až do 25 % původní šířky. Na uhlazení silikonu ve spáře můžete použít také dřívko od nanuku.
Následující tabulka shrnuje klíčové vlastnosti hlavních typů spárovacích hmot:
| Vlastnost | Cementové spárovací hmoty | Epoxidové spárovací hmoty |
|---|---|---|
| Zpracovatelnost | Dobrá, snadné dočišťování | Snadné zpracování (moderní typy), vyžaduje přesné míchání |
| Odolnost | Běžná, vyšší třídy pro delší životnost a lepší přilnavost | Vysoká chemická odolnost, barevná stálost, nenasákavost, vysoká odolnost vůči agresivním chemikáliím |
| Voděodolnost | Vodoodpudivé (některé typy, např. Ultracolor Plus), snižují nasákavost | Nenasákavé |
| Plísně a skvrny | Zabraňují tvorbě plísní (některé typy) | Nezadržují plísně, netvoří se mapy ani barevné skvrny |
| Vhodné pro | Běžné interiérové i exteriérové aplikace, vlhké prostředí, spáry od 2 mm | Kuchyně (snadné čištění, hygiena), prostředí s vysokými teplotami a chemickým zatížením |
| Nevhodné pro | (Nespecifikováno) | Přírodní kámen (možné zabarvení nebo "mokrý efekt") |
| UV stabilita | (Nespecifikováno) | UV stabilní (moderní typy) |
| Šířka spár | Od 1 mm (některé), od 2 mm (Ultracolor Plus), 2-8 mm (Knauf Fugenbunt) | Od 1 mm (některé), od 2 a více mm (některé) |
Důležitá příprava před spárováním
Než začnete se spárováním, je nutné zajistit, aby plocha byla čistá a umytá. Jakékoli nečistoty by mohly způsobit zabarvení spárovací hmoty nebo poškrábání povrchu dlaždic. Zvláštní pozornost je třeba věnovat spárování epoxidovými hmotami, které mohou trvale „uzamknout“ nečistoty v povrchu.
Dalším klíčovým aspektem je správné vyzrání lepidla pod obkladem. Zkontrolujte, jestli lepidlo po lepení dlažby nebo obkladu vytuhlo a obklad pevně drží. Délka schnutí se u výrobků liší, proto vždy čtěte informace na obalu. Před spárováním je třeba, aby lepidlo bylo pod obkladem dostatečně vyzrálé. Vyzrávání může zkomplikovat snížená teplota v místnosti nebo vysoká relativní vlhkost, a dobu vysychání lepidla může prodloužit i formát obkladu. Nedostatečně vyschlé lepidlo může vést k tvorbě výkvětů na spárách. Špatnému vysychání lepidla pod obklady lze předejít pomocí speciálních lepidel s efektivní krystalickou vazbou vody, jako jsou PCI Nanolight nebo PCI Flexmörtel S1 Flott, která vysychají bez přístupu vzduchu pod keramickými obklady i bez omezení velikosti formátu. U velkoformátových dlaždic je pak možné provádět bezpečné spárování již po šesti hodinách. Když dostatečně vytvrdne lepidlo, jímž jsme obklad připevnili, můžeme začít spárovat.
Jak na aplikaci spárovací hmoty?
Připravte si nádobu na míchání, špachtli a nádobu s vodou. Při míchání směsi postupujte podle pokynů uvedených na obalu spárovacího tmelu. Při použití tohoto spárovacího tmelu nejprve promíchejte směs na sucho z několika balení, pokud jich máte více, a poté do ní přidejte 0,1-0,2 litru studené vody na 1 kg sypké směsi. Při míchání rotačním míchadlem nepřekračujte 200 otáček za minutu. Vrtuli míchadla držte stále pod hladinou, aby se do hmoty nedostaly vzduchové bubliny. Směs nechte poté 10 minut odležet a znovu promíchejte. Ideální konzistence pro spárování obkladů je tužší hmota s konzistencí mokrého písku.
Čtěte také: Použití cihlového obkladu v exteriéru
Spárovací hmotu rozmícháme podle návodu do hladka. Nanášíme ji šikmo k obkladu. Do celé hloubky spáry ji vtlačíme gumovou stěrkou, nerezovým hladítkem bychom totiž mohli poškodit glazuru. Spárovačku aplikujte do spáry tvrdou gumovou stěrkou. Spárovací tmele obsahují jemná barviva, která mohou znečistit porézní materiály. Nejrizikovější jsou obklady v červených odstínech. Natlačte směs do spár pomocí ocelové spárovačky či špachtle.
Do čištění spár se pusťte rovnou po nanesení hmoty. Hmota se setře z dlaždic a nechá se zlehka zaschnout. Použijte celulózovou houbu s pořádným množstvím vody a krouživými pohyby očistěte obklad od zbytků spárovačky. Při stírání přebytečné vody houbu vždy vyždímejte a vyčistěte v kbelíku s vodou. Na vymytí zbytků spárovačky použijte čistou vodu a celulózovou houbu. Když začne spára matnět, setřete její povrch vlhkou houbou. Pozor na vymytí! Vyschnout nesmí spára příliš prudce.
Po 10 až 20 minutách proveďte konečnou úpravu spáry a očistěte povrch obkladů štětcem, vlhkou houbou nebo hadrem. Po dokončení spárování chraňte v následujících hodinách spáry na celé ploše před deštěm a přímým slunečním světlem. Spárovací hmota zcela vytvrdne až po 24 dnech.
Tip pro epoxidové spárování: Složky smíchejte v přesném poměru podle pokynů na obalu. Pokud použijete jenom část výrobku, hmotnost obou složek odměřte na elektronické váze, která je přesnější.
Jak zabránit poškrábání citlivých povrchů?
Plniva v spárovacích hmotách hrají zásadní roli při aplikaci. Standardní plniva s ostrými hranami snižují vytékání spárovací hmoty ze svislých spár, ale mohou poškrábat citlivé povrchy, jako je sklo nebo nerez. Alternativou jsou spárovací hmoty s oblými plnivy, například PCI Nanofug Premium či PCI Durapox Premium, které eliminují riziko poškození, aniž by ztratily svou stabilitu ve spárách.
Spárování přírodního kamene
U přírodního kamene je třeba být zvlášť opatrný. Některé spárovací hmoty mohou způsobit nežádoucí probarvení nebo vytvořit takzvaný „mokrý efekt“. Ideální volbou pro běžné kamenné obklady je například produkt PCI Nanofug Premium. Epoxidové spárovací hmoty jsou pro spárování přírodního kamene nevhodné, jelikož mohou způsobit nežádoucí zabarvení povrchu nebo „mokrý“ efekt v okolí spár.
Velkoformátové obklady a jejich spárování
Tradiční keramické obklady prošly v poslední době významnými změnami. Rychlý technologický vývoj umožnil poskytovat uživatelům zcela nové formáty obkladů. Postupné odpoutání od tradičních formátů 15 × 15 nebo 20 × 20 cm k větším formátům, kdy delší dobu byly za velké formáty považovány dlaždice o délce hrany kolem 30 × 30 cm, jsou již dnes spodní hranicí pro označení velkých formátů. A tak nás nepřekvapí velkoformátový prvek o velikosti nad 150 cm. Samostatnou skupinu tvoří ultratenké obkladové prvky s délkou hrany 3 m. Extrémním je rozměr dlaždice, spíše obkladové desky či plátu 3 × 1 m při síle 3,5 mm.
Velké formáty obkladových prvků daleko více zvýrazňují velké plochy minimálně přerušované spárami a tím se plně využívají optické efekty. Obliba velkoformátů stoupá i proto, že údržba je o mnoho jednodušší - méně spár, v nichž by se držely nečistoty a plísně. Velkoformáty mají rektifikované rozměry, umožňují instalaci s minimálními spárami (2 až 3 mm) v menším počtu, čímž se opticky sjednocují obkládané prostory. Velké formáty pak působí luxusně, jsou příjemné na pohled a snadno se udržují.
Mýtus, že velký formát sluší pouze velkým koupelnám, je dávno překonán. Vynikne stejně dobře ve větším prostoru moderní koupelny i ve stísněném bytovém jádře. Stačí mít trochu odvahy a představivosti. Nicméně ve velkých místnostech a zejména ve společenských prostorách se více hodí velkoformátové dlaždice se zajímavou povrchovou úpravou, která vynikne právě až na větší ploše.
Specifika spárování velkoformátů
Při aplikaci velkých formátů nastávají problémy technického rázu, které například spočívají v požadavku, aby obklad byl beze spár. Pro obkladové prvky s hranou delší více než 60 cm a tloušťkou nad 8 mm platí, že technická spára musí být větší než 3 mm. Je třeba počítat s koeficientem délkové tepelné roztažnosti a například při oslunění keramické desky dojde k jejímu prodloužení až o 1 mm na 1 metr délky. Při spáře o šířce 2 mm by mohlo dojít ke kontaktu desek mezi sebou a tím k destrukci. Stlačitelnost spárovací hmoty není neomezená. Při příliš úzké spáře nedochází k jejím zaplnění, jak požaduje norma. Tím dochází k odkrytí prostoru pro zatékání vody pod obkladový prvek. Spára přestává plnit svoji hlavní funkci a je zdrojem dalších problémů a závad.
Rektifikované dlaždice pro minimální spáry
Pokud se rozhodnete pro velké formáty keramické dlažby, ale chcete mít pokládku s minimálními spárami, pak je třeba volit především rektifikované. Kalibrace a rektifikace je zabroušení hran vypálené hotové dlaždice, které eliminuje přirozené kolísání rozměrů keramiky a snižuje rozměrové tolerance jednotlivých prvků na minimum. Rozdíl mezi kalibrací a rektifikací je v přesnosti zabroušení hran. Kalibrované výrobky jsou „ořezány“ s přesností na desetiny milimetrů, rektifikované obklady pak s přesností o řád vyšší a výrobci dodávají jen jeden rozměr na rozdíl od kalibrovaných dlaždic, které jsou zařazovány od 4 do 9 kalibračních skupin. Tento údaj je nezbytné sledovat na obalech výrobků, aby nedošlo k záměně šarží, které mají nastavenou stejnou toleranci. Z tohoto důvodu nelze pokládat dohromady prvky s rozdílnými šaržemi a je nezbytné sledovat při přejímce číslo šarže tak, aby byla v celé dodávce stejný rozměr („kalibr“).
Rektifikované dlažbě se po vypálení jednotlivých kusů keramiky seřízne hrana. Nemá tedy na hraně nepřesnou, lehce zakulacenou hranu, ale ostrou, přesnou hranu. Přesto u této dlažby ale platí rozměrová tolerance, což je podle normy EN 14441 ±0,5 %. Ve skutečnosti jsou dosahovány tolerance ±0,1 %.
Problémy s rovinností a volba lepidla
Jedním z vážných problémů geometrické přesnosti obkladových prvků je takzvaný lippage. ANSI A137.1 definuje přijatelné zakřivení okraje (warpage), kdy procentní hodnotě parametru stanoví maximální hodnotou v milimetrech, které nelze překročit, bez ohledu na velikost dlaždice. Tyto podmínky nepřímo korespondují s požadavkem nerovnosti mezi dvěma sousedními dlaždice, kdy výškový rozdíl nesmí přesáhnout 1 mm při šířce spáry do 6 mm a 2 mm při šířce spáry nad 6 mm, jak vyžaduje ČSN 73 3451 Obecná pravidla pro navrhování a provádění keramických obkladů. Na trhu jsou zajímavé pomůcky k potlačení problémům s lippage, jde o plastové přípravky, které nám pomáhají zajistit rovinnost.
Jiným problémem je vlastní pokládka a volba lepidla u velkoformátových desek s nasákavostí do 0,5 %, označovaných jako porcellanato, gres a podobně. Podklady jsou rovněž nenasákavé a tudíž při použití klasického cementového lepidla třídy C2 dochází k jevu, kdy lepidlo nemá možnost vyzrát (vytvrdnout) v důsledku toho, že lepidlo tvrdne od vnějšku ke středu. Část lepidla ve středu podlepené plochy po určité době degraduje a neplní svoji přidržující funkci. Pro udržení správné přídržnosti některé prameny uvádějí, aby podlepení bylo minimálně 60 až 80 % celkové plochy desky.
Správné lepidlo na obklady pro váš podklad zajistí bezpečné přichycení obkladů ke stěně. Cementové lepidlo je vhodné pro savé minerální stavební materiály, jako je cementový potěr nebo beton. Pro pracovní a jiné podklady, stejně jako pro vysoké namáhání vlivem tepla nebo vlhkosti, zvolte flexibilní lepidlo modifikované plastem. Disperzní lepidla jsou první volbou pro hladké podklady v interiéru, například sádrokartonové a tuhé pěnové desky nebo hladké omítky. Pokud chcete obkládat celou místnost, začněte se stěnami a poté pracujte na podlaze.
Údržba spár
Chcete krásné spáry, které dlouho vydrží? Nezapomeňte na pravidelnou údržbu a alespoň jednou za čas je umyjte, obzvláště pokud na obklad často cáká voda nebo se v místnosti práší. Vystačíte si s běžnými čisticími prostředky nebo můžete použít produkty MAPEI z řady ULTRACARE.
tags: #obklad #vcetne #sparovani #informace