Položení venkovní dlažby je proces, který vyžaduje pečlivou přípravu a správnou techniku, aby dlažba dlouho vydržela a vypadala esteticky. Kromě výběru dlažby, je nutné zaměření plochy, příprava podkladu, rozvržení dlažby a použití různých nástrojů. Na začátku si musíme určit, jak budeme dlažbu pokládat.
Důležité vlastnosti dlažby na schody
Optimálním řešením pro dokončení venkovního nebo interiérového schodiště budou dlaždice. Jsou pevné, odolné proti vlhkosti a snadno se čistí. Je však třeba vědět, že ne všechny keramické dlaždice jsou vhodné pro obkládání schodů. Dlažba musí mít vysokou třídu otěru, mít protiskluzový povrch a vydržet intenzivní používání.
- Pevnost a odolnost: Dlaždice musí být pevné, odolné proti vlhkosti a snadno se čistí.
- Vhodná třída otěru: Musí mít vysokou třídu otěru. Dlažby s větší otěruvzdorností mají delší životnost.
- Protiskluzový povrch: Dlažba by měla mít protiskluzový povrch a vydržet intenzivní používání. Protiskluznost je všeobecné vyjádření hodnoty úhlu, při kterém kráčející člověk pociťuje znejistění při chůzi na šikmé ploše. Na nášlapnou vrstvu se používají dlaždice s protiskluzovými drážkami - schodovky. Měly by se dát koupit v jakémkoli druhu a dekoru keramické dlažby. Rozdíl oproti klasické dlažbě je jen v dodatečně lisovaných nebo frézovaných drážkách.
- Odolnost vůči povětrnostním podmínkám: V případě venkovních schodů by měla být dlažba navíc přizpůsobena náročným povětrnostním podmínkám, jako je déšť, sníh, velmi nízké teploty a silné UV záření.
- Bezpečnost: Pokud budou schody využívat také senioři nebo malé děti, vyplatí se uvažovat o nákupu nášlapných dlaždic se speciálními drážkami na hranách, aby se snížilo riziko uklouznutí. Na trhu jsou k dispozici speciální schodová dlažba s nosem.
Na schody je nejčastěji doporučována keramická dlažba nazývaná gres. Tedy neglazované slinuté dlaždice s vysokou tvrdostí, hutným střepem a nízkou nasákavostí. Venkovní 2cm dlažba je stálobarevná, nenasákavá, dobře čistitelná, odolná vůči kyselinám a teplotním změnám, pevná a ohnivzdorná. Většina venkovní dlažby je opatřena protiskluzovým povrchem, přičemž je zaručena vysoká tvrdost povrchu.
Možnosti pokládky venkovní dlažby
Aby venkovní dlažba byla funkční a dlouho vydržela, je velmi důležitá i samotná pokládka. Pro pokládku dlažby na terasu, zahradní cestu nebo do pergoly existuje několik možností. Důležitý je hlavně výběr materiálu s ideálními protiskluzovými vlastnostmi. Pokud jste, byť jen jednou, uklouzli na schodišti, víte, o čem píšeme.
Pokládka do písku
Způsob pokládky 2 cm venkovní dlažby do písku je finančně nejméně náročný a obecně se mu říká „pokládka na sucho“. Vzhledem k tomu, že při tomto způsobu pokládky dlažby nepotřebujeme žádné vybetonované podklady, hydroizolace, lepenky, lepidla, spárovací hmoty atd., vyjde položení dlažby levně a především ušetříme čas. Podklad pro tuto dlažbu připravíme tak, že po vytýčení prostoru pro pokládku dlažby, vytvoříme pod celou touto dlážděnou plochou dostatečně hluboký výkop (cca 5-10 cm), poté provedeme osazení dlažby s požadovanou spárou. Spáry následně zasypeme pískem. Nakonec zkontrolujeme rovinu a případně dorovnáme. Takto položenou venkovní dlažbu považujeme za povrch, který je pouze pochozí, nejedná se tedy o povrch, který by byl pojízdný.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Pokládka do štěrku
Jedním z nejčastějších způsobů dláždění ve venkovních prostorách je pokládka dlažby do štěrku. Tento způsob je vhodný pro realizaci venkovních teras, pergol, parkovacích ploch i zahradních cest. Do štěrku můžete pokládat jak klasickou zámkovou dlažbu, tak keramické či kamenné dlaždice. Ty však musí být mrazuvzdorné a dostatečně silné. Doporučená tloušťka keramické či kamenné dlažby je 2 cm a více.
Způsob pokládky 2cm dlažby do štěrku, nebo přímo do terénu (jako šlapáky), je rovněž finančně nenáročný a podobně jako u pokládky dlažby do písku jde o tzv. variantu na sucho. Přes svoji finanční nenáročnost, kdy ušetříme za betonový podklad a další úpravy, jde o způsob nejvíce efektivní a nejvíce trvanlivý.
Kroky pokládky dlažby do štěrku:
- Příprava podloží: Vytyčte si na pozemku prostor, kde budete dlažbu pokládat, a připravte výkop, do kterého budete následně navážet štěrk. Má-li být dlažba pojezdová a zvládat nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky cca 35 cm. Pokud budete dlažbu pokládat na terasu nebo ji využívat jako zahradní cestu, bude výkop o hloubce kolem 25 cm dostatečný.
- Ohraničení dlažby: Někteří řemeslníci nejprve betonují obrubníky a poté naváží štěrk, jiní volí opačný postup. Obě varianta jsou možné - důležité je nepodcenit přípravu ohraničení dlažby, aby se nerozjížděla a později nesesunula.
- Zhotovení štěrkového lože: Nejdůležitějším krokem při přípravě podkladů pro dlažbu je zhotovení štěrkového lože. Je důležité použít několik druhů štěrku různé frakce vždy od nejhrubšího po nejjemnější a vrstvy průběžně zhutňovat. Pro hutnění použijte vibrační desku, díky které se kameny do sebe uzamknou a zabrání se pozdějšímu propadávání dlažby. Podklad bude stabilní, pevný a pokládka dlaždic bezproblémová. Spodní vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 32-63 (makadam), a to ve výšce kolem 20 cm (v závislosti na hloubce výkopu). Následuje 10cm vrstva štěrku 16-32 a nakonec finální vrstva jemného štěrku frakce 4-8.
- Pokládka dlažby: Na připravený podklad z několika vrstev štěrku ohraničeného obrubníky můžete konečně pokládat dlažbu. Po umístění dlaždice ji do štěrku pevně usaďte poklepáním gumové paličky a pokračujte s další dlaždicí.
- Zhutnění dlažby: Zámková dlažba by se měla po položení zhutnit vibrační deskou vybavenou ochrannou gumovou podložkou. Ještě před tím se doporučuje zasypat spáry jemným pískem. Hutnění a dosypávání písku můžete několikrát opakovat. Keramické a kamenné dlaždice se už nehutní, aby nedošlo k jejich prasknutí. Dlaždice spárujeme křemičitým pískem, zrnitost 0-4 mm.
Pokládka na terče
Tento způsob pokládky venkovní dlažby se používá při suchém kladení tam, kde konstrukce zajišťuje plynulý odtok vody např. terasy, balkony, zaizolované střechy a podobně. Vyrovnání nerovností nebo spádu lze docílit pomocí rektifikačních či spádových podložek. Toto řešení je možné využít i pro komerční prostory a provozovat tak na střeše či terase například kavárnu, letní zahrádku nebo restauraci - bez louží a v suchu. Samotná pokládka dlažby na terče se provádí na předem připravené terče, sloužící jako podklad položené dlažby.
Terče jsou obvykle vyrobeny z betonu, keramiky, speciální umělé hmoty nebo jiného materiálu a jsou umístěny na podkladu ve správné vzdálenosti od sebe, aby vytvořily rovnoměrný povrch pro dlažbu. Někdy se používají i teleskopické terče, zvláště pak tam, kde potřebujeme vyrovnat povrch oproti podkladu. Množství terčů je rozděleno podle velikosti dlažby. Zatímco u dlažby 60 X 60 cm jsou třeba 4 terče, u dlažby 40 x 120 cm jich bude třeba osm. V případě využití pevných terčů je vhodně dávat jeden i pod střed venkovní dlažby, nejen do rohů.
Někdy si i podkladový terén žádá úpravu, aby byl podklad pevný a rovný. To může zahrnovat vyrovnání a zhutnění podloží, aplikaci geotextilie nebo geosyntetické fólie (pokud je to potřeba), a případné použití štěrkového nebo pískového lože pro stabilizaci. V závislosti na konkrétní situaci může být třeba nutné i lepidlo na dlažbu, aby se venkovní dlažba pevně spojila s terči. Výběr lepidla závisí na typech materiálů, které používáte i prostředí, ve kterém se nachází např. terasa, na kterou dlažbu pokládáte.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Pokládka lepením
Venkovní keramickou či kamennou dlažbu můžete na terasy, pergoly, balkony a další venkovní plochy pokládat také lepením. Dlaždice se lepí stavebním lepidlem na předem připravený betonový podklad, který musí být dokonale rovný, soudržný, bez viditelných nečistot a prasklin. Před lepením betonový podklad připravte a drobné vady zpravte s využitím betonového potěru vhodného pro venkovní použití. Po nalepení dlaždic a zatuhnutí lepidla se pusťte do spárování pomocí spárovací hmoty. Lepená venkovní dlažba má však omezenou životnost, protože po nějakém čase začnou lepidlo i spárovací hmota degradovat. Oprava lepení dlažby je náročnější, protože se neobejde bez vysekání dlaždice a nového lepení a zapravování.
Typy materiálů pro obložení schodů
Přemýšlíte, který materiál použít na obložení schodů? Můžete schodiště obložit vinylem, dřevem, kobercem, schodovými nášlapy nebo speciálními protiskluzovými páskami. Každé řešení se liší vzhledem, cenou, odolností a nároky na údržbu. Obkladem schodů můžete schodiště zrenovovat, sjednotit jeho vzhled se zbytkem interiéru i zlepšit protiskluzové vlastnosti. Obklad navíc zvyšuje komfort při chůzi a může také tlumit kročejový hluk.
Keramická a kamenná dlažba
Keramická či kamenná dlažba patří mezi nejodolnější řešení. Výborně snáší vlhkost, zátěž i časté čištění, proto se často používá na venkovní schodiště, do zádveří nebo technických prostor. Na rozdíl od jiných materiálů nepodléhá opotřebení, nebledne a vydrží i dlouhodobé namáhání. Keramická dlažba je v současnosti na schody tím nejlepším řešením do interiéru i exteriéru. Je tomu tak i díky spoustě nádherných designů, kterými se může pochlubit. Oblíbené jsou například imitace dřeva, kamene či mramoru, které jsou nerozeznatelné od pravých přírodních materiálů nebo také dlažby na schody s různými vzory. Dlažba je ale chladná na dotek a kluzká, zejména nemá-li protiskluzovou úpravu. U vnitřních schodů je dobré vybírat dlaždice s matným nebo strukturovaným povrchem.
Kámen je další populární volba pro obklad venkovních schodů. Existuje mnoho druhů kamene, které jsou vhodné pro venkovní použití. Kámen je odolný a má přirozený vzhled. Kamenný obklad poskytuje vysokou odolnost vůči povětrnostním vlivům a je snadno udržovatelný. Také nabízí širokou škálu barevných a texturových možností. Jedinou nevýhodou může být vyšší cena a náročnost instalace. Pokud máte již starší betonové schody a nevíte čím je obložit, kámen je jednou z jednodušších a efektivních variant. S venkovními schody z kamene si budete připadat jak v Toskánsku.
Betonová dlažba
Beton je ideální materiál pro exteriérové použití, který ladí oku a je šetrný k přírodě. Výrobky z něj jsou nejen praktické a funkční, ale také splňují estetické požadavky i těch nejnáročnějších. Venkovní schodiště mohou být prostě uložená. Prefabrikovaná betonová schodiště, schodiště sestavená z jednotlivých stupňů, nosných nebo nenosných, a samostatné stupně se osazují na staveništi, například na schodišťové nosníky nebo střední vřetenový sloup. Schodišťové prvky jsou vyztuženy armovací ocelí, takže i přes svůj subtilní rozměr nabídnou vysokou pevnost a mechanickou odolnost v zátěži.
Čtěte také: Použití cihlového obkladu v exteriéru
Protiskluzová dlažba na venkovní schody je vysoce odolná mrazu, vodě i vysokým teplotám, má dlouhou životnost a skvělé vlastnosti.
Vinyl
Obložení schodů vinylem je moderní a praktické řešení, které spojuje estetiku s funkčností. Povrch bývá měkčí než u laminátu, a tak se po něm chodí tiše a pohodlně. Na trhu jsou dostupné různé systémy pokládky - od celoplošného lepení až po click systémy uzpůsobené pro schody.
Dřevo a bambus
Dřevo na podlaze patří mezi tradiční a vizuálně nejpůsobivější materiály pro obkládání schodů. Výhodou je široká nabídka odstínů a povrchových úprav - od světlých tónů až po tmavě mořené varianty, lakované, olejované nebo voskované. Na druhou stranu je potřeba počítat s vyšší cenou a nároky na údržbu. Dřevo může být citlivé na mechanické poškození i vlhkost. Pro vyšší odolnost je dobré použít tvrdší dřeviny a kvalitní povrchovou úpravu. Hodí se do rodinných domů, mezonetů i reprezentativních prostor. Jestliže hledáte ekologičtější či cenově dostupnější variantu, než je masivní dřevo, můžete zvážit i bambusové obklady schodů. Bambus je tvrdý, odolný a při správném zpracování má podobné vlastnosti jako dřevo. Působí moderně.
Koberec
Koberec na schody patří k cenově dostupným a praktickým řešením. Na výběr máte dvě hlavní možnosti: celoplošné pokrytí schodů nebo kobercové nášlapy. Nevýhodou kobercového obložení může být obtížnější údržba koberců. Koberec zadržuje prach, chlupy a drobky, proto je potřeba časté vysávání. U alergiků je lepší zvolit podlahy s hladkým povrchem.
Laminát
Laminátové podlahy se staly oblíbenou alternativou ke dřevu díky dostupné ceně a široké nabídce dekorů. Na schody se však nesmí používat běžné laminátové dílce - pro tento účel existují speciální schodové prvky s vyztuženou hranou a vhodným protiskluzovým profilem. Na druhou stranu má laminát i svá omezení - patří mezi tvrdší a hlučnější materiály, což je znát při každém kroku. Také je náchylnější k poškození vlhkostí nebo při neopatrném použití, například při stěhování těžších předmětů.
PVC
Pokud hledáte měkčí a tišší variantu schodového obložení, můžete zvážit také použití PVC podlahy. Tento materiál je příjemný na došlap, snadno se udržuje a poměrně dobře tlumí kročejový hluk. PVC je zároveň odolné vůči vlhkosti a vhodné i pro domácnosti se zvířaty nebo malými dětmi.
Linoleum a korek
Linoleum, například Marmoleum, se na schody využívá zcela výjimečně - kvůli menší pružnosti a náročnější pokládce v ohybu. Korkové obložení je příjemné na dotek, tiché a teplé, což oceníte hlavně v domácím prostředí. Jako přírodní materiál dobře tlumí hluk a zajišťuje měkký došlap. Nevýhodou je nižší mechanická odolnost korku - při častém používání se mohou objevit známky opotřebení, hlavně v exponovaných místech. Důležité je i kvalitní lepení a ochrana hran, které bývají náchylné k poškození.
WPC prkna
WPC prkna jsou vyrobená z dřeva a plastu a nabízejí vysokou odolnost vůči povětrnostním vlivům a snadnou údržbu.
Proč obkládat venkovní schody?
Venkovní schody jsou nedílnou součástí každé budovy a hrají klíčovou roli v přístupu do domu či jiné budovy. Správně vybraný a nainstalovaný obklad může zvýšit bezpečnost při chůzi po schodech a snížit riziko úrazů. Obklad venkovních schodů přináší několik výhod.
- Ochrana schodů: Jedním z hlavních důvodů je ochrana schodů před povětrnostními vlivy a opotřebením. Venkovní schody jsou vystaveny nepříznivým podmínkám, jako je déšť, sníh, sluneční záření a teplotní výkyvy. Kvalitní obklad chrání schody před vlhkostí a umožňuje jejich dlouhodobé používání.
- Zvýšení bezpečnosti: Dalším důvodem je zvýšení bezpečnosti pro chodce. Obklad venkovních schodů přináší několik výhod. Pro zvýšení bezpečnosti venkovních schodů můžete také zvážit použití protiskluzových nášlapů. Existují speciální dlaždice s protiskluzovým povrchem.
- Snadná údržba: Jednou z hlavních výhod je snadná údržba. Dlažba je odolná vůči vodě a snadno se čistí. To znamená, že venkovní schody budou vždy vypadat čistě a udržovaně.
- Dlouhá životnost: Další výhodou je dlouhá životnost schodiště. Kvalitní dlažba vydrží dlouhou dobu a odolává povětrnostním vlivům a opotřebení.
Příprava před pokládkou dlažby na schody
Pokládání dlažby na schody se může na první pohled zdát obtížné, ale ve skutečnosti to není tak složité. Nepotřebujete k tomu pomoc profesionála nebo dokonce zkušenosti - stačí správné nářadí, kvalitní materiály a vhodná příprava. Pokud jsou obkladačské prvky správně vybrány, vše je přesně vyměřené, a precizně je připravený také obklad, vzhůru do obkládání. Základním předpokladem úspěchu je přesné vyměření, a to včetně kontaktních ploch.
Obložit se dá téměř každé schodiště, pokud je dostatečně pevné a má nosnou konstrukci v dobrém stavu. Nejčastěji si lidé obkládají betonová nebo stará dřevěná schodiště, která mají vyrovnané stupně. Před samotným obkladem je důležité zkontrolovat výšky jednotlivých stupňů, stabilitu celé konstrukce, odstranit nerovnosti a případně provést povrchové opravy velkých trhlin či odštípnutých rohů. Pokud máte již starší betonové schody a nevíte čím je obložit, kámen je jednou z jednodušších a efektivních variant.
Při pokládce keramické dlažby je nejdůležitější pečlivost a přesnost. Záleží také na tom, zda byt rekonstruujete nebo pokládáte dlažbu na čerstvě zhotovenou betonovou základnu. Při pokládce dlažby by okolní teplota neměla být nižší než 5 stupňů Celsia. Obklad schodů znamená, že asi 3-4 dny nebudou použitelné. Zatímco v případě pokládky dlažby na venkovní schody by to neměl být problém, schody v interiéru vyřazené z užívání mohou členům domácnosti značně zkomplikovat život.
Před zahájením prací se ujistěte, že máte k dispozici dostatečné množství materiálu. Pozdější dokoupení stejného modelu může být obtížné nebo nemožné.
- Očištění povrchu: Nejprve důkladně očistěte povrch schodů od všech nečistot, písku a prachu. Pokud drží barva, neloupe se, trochu bych ji zdrsnil hrubším smirkem, očistil, odmastil a nanesl na ni adhezní můstek.
- Penetrace podkladu: Další fází je penetrace podkladu, která má za cíl zvýšit savost, a tím také přilnavost povrchu.
- Návrh rozložení dlaždic: Než sáhnete po lepící maltě, naplánujte si rozložení obkladů a označte si na nich tužkou místa řezu. Z vizuálních důvodů se obklady na schody většinou umisťují tak, aby plná dlažba byla na vnějším okraji a pokud možno ve středu osy schodiště. Obkladači a pokladači jsou mistři až tehdy, když zvládnou schodiště. Velké dlaždice pokrývající celou plochu schodů budou na schodech vypadat nejlíp. Pokud jste však zvolili menší dlaždice a použijete pro každý schodový stupeň několik, začněte tak, že jeden umístíte do středu osy schodiště a poté po stranách uříznutou příslušnými nástroji dlažbu.
- Vyměření a příprava nářadí: K pokládání dlaždic použijte vodováhu, zejména pokud podklad není dokonale rovný. Než vyberete gres na podlahu, důkladně změřte plochu a připravte si jednoduchý nákres. Pomůže vám zvolit správný formát dlaždic, omezit řezání a zachovat přirozený vzhled. Díky přesným rozměrům snadno zjistíte, zda například dlaždice 120×30 cm dokonale sedí na schody nebo jinou specifickou část prostoru. Tvar a velikost dlaždic přizpůsobte konkrétnímu interiéru - platí to i při výběru obkladů. Než začnete, připravte si veškeré potřebné vybavení: distanční křížky, lepidlo (maltu), dokončovací lišty, spárovací hmotu, vodováhu a řezačku na dlažbu.
- Testovací pokládka "na sucho": Aby se správně položily dlaždice na schodech, pečlivě je změřte. Stejně jako v případě podlahy „vyzkoušejte“ celou dlažbu na sucho, bez použití lepicí malty. To vám umožní ověřit jakékoli vertikální a horizontální odchylky, které budou vyžadovat doplnění nebo zarovnání. Pamatujte, že při pokládání dlaždic na venkovní schody musíte dodržovat minimálně 2% sklonu plochy směrem dolů nebo do stran. Při správném plánování můžete v počáteční fázi určit, kolik materiálu použijete.
- Příprava podkladové vrstvy pro vyrovnání: Polystyren bych na vyrovnání raději nepoužíval (leda pevný XPS, ale ten se dělá až od tloušťky tuším 2 cm), nevíte, kdo do toho kopne a je průšvih na světě. Nevím, jak moc je rantl schodu předsunutý, ale vyrovnával bych spíše sádrokartonem za použití sádrového lepidla na SDK. Lepit pokud možno celoplošně, ne na buchty, ať je celek pevný.
Postup samotné pokládky dlažby na schody
- Příprava lepidla: Lepící maltu připravte dle pokynů od výrobce (lepidlo můžete co nejrychleji smíchat s vodou pomocí elektrické míchačky).
- Lepení dlaždic: Dlažbu začněte lepit od horních schodů. Na podklad a na spodní stranu každé dlaždice nanesete zubovou stěrkou vrstvu lepidla o tloušťce nejvýše 5 mm. Poté dlaždice přitiskněte k podkladu a jemně nimi zatočte - odstraníte tak vzduchové bubliny pod nimi a zvýšíte účinnost lepící malty. Nejdříve bych lepil vodorovné plochy, poté svislé.
- Dilatační spáry: Při lepení dlaždic nezapomeňte ponechat rovnoměrné dilatační spáry pomocí distančních křížků (při pokládání dlažby na venkovní schodiště by měla být šířka spár o něco větší, od 8 do 14 mm). Správně zvolená šířka spár pomůže lépe přizpůsobit dlažbu rozměrům místnosti a často umožní položit dlaždice bez nutnosti jejich řezání. Obecně platí, že čím větší jsou dlaždice, tím širší by měly být spáry. Spáry musí přesně navazovat na povrch dlaždic a být vedené v jedné rovině. Pokud nejsou ve správném úhlu, dlaždice budou působit křivě. Linie spár na stěně a podlaze by na sebe měly navazovat. Pro rovnoměrné usazení dlaždic použijte distanční křížky, které zajistí přesné mezery a rovné linie.
- Spárování: Spárování lze zahájit až po zaschnutí malty použité pro pokládku dlažby. Po uplynutí doby doporučené výrobcem dlaždice očistěte, otřete a poté začněte vyplňovat dilatační spáry spárovací hmotou.
- Profilování spár: Profilujte spáry mezi dlaždicemi tak, aby byly mírně vyhloubené - nejlépe to zvládnete prstem, případně použijte plastovou nebo silikonovou šablonu. Pokud mají dlaždice hladký povrch, klidně s čištěním zbytků malty počkejte několik dní. U dlaždic s nerovným povrchem ale začněte s čištěním raději už po čtvrt až půl hodině po dokončení spárování.
- Montáž rohových lišt (volitelné): Ne dříve než den po spárování můžete zahájit poslední fázi pokládky dlažby na schodech. V závislosti na tom, jaké nášlapy jsou na okrajích (s nebo bez nosku) a zda spárování vypadá esteticky, můžete namontovat ozdobné rohové lišty, které změkčí ostrou hranu a sníží riziko zakopnutí. Pohledová část schodů může být ukončena také lištou, oblíbenými materiály jsou nerez a hliník.
Údržba a ochrana obkladu
Po dokončení dlažby je důležité pravidelně provádět údržbu a ochranu obkladu venkovních schodů. Pravidelná údržba je klíčová pro zachování dlouhé životnosti obkladu venkovních schodů. Čistěte obklad koštětem či wapkou. Pro zvýšení bezpečnosti venkovních schodů můžete také zvážit použití protiskluzových nášlapů. Nemusíte se ale obávat, že protiskluzová dlažba na venkovní schody je drahá. Některé jsou podobně drahé, jako běžné venkovní dlaždice.
tags: #jak #obložit #původní #dlažbu #na #schodech