Národní zemědělské muzeum v Praze, významná památka novodobé české architektury - funkcionalismu, prošlo v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí. Budova byla postavena v letech 1937-39 podle projektu architekta Milana Babušky.
Historie a rekonstrukce budovy NZM
Počátky Národního zemědělského muzea sahají do roku 1891, jako samostatná instituce vzniklo Zemědělské muzeum v roce 1918. Budova v Praze na Letné, byla postavena v letech 1937-39, společně se sousedním objektem Národního technického muzea. Dalších více než padesát let však sloužila zcela jiným než původním účelům. Budovu záhy po stavbě obsadila německá armáda a po únorovém převratu zase z nařízení komunistické strany Stavební podniky, n. p.
V roce 1994 byla celá stavba vrácena k užívání muzeu a v roce 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce do původní podoby z roku 1939. V roce 2006 došlo také k přechodu zřizovatelské funkce z Ministerstva kultury na Ministerstvo zemědělství. Dnes již plnohodnotně slouží potřebám muzea.
Budova Národního zemědělského muzea patří mezi mimořádně kvalitní příklad české architektury sklonku 30. let 20. století a díky urbanistickému konceptu tvoří pozoruhodný celek se sousedním technickým muzeem. Uspořádání budov bylo výsledkem snahy o vyjádření příbuznosti obou ústavů alespoň jednotnou architekturou. Už při zadávání architektonické soutěže bylo požadováno, aby budovy odpovídaly nejnovějším trendům a kromě velkého rozsahu výstavních prostor měly také dostatečné technické zázemí. Bylo pamatováno na dostatečnou izolaci proti horku v letních měsících a také na to, aby bylo zabráněno přílišnému ochlazování v zimě.
Zázemí muzea tak mimo jiné tvořily fotoateliér a temné komory, archiv s přilehlou studovnou, velký dvojdílný sál pro krátkodobé výstavy a přednášky s obrazovou projekcí, truhlářská, knihařská a preparátorská dílna a chemické laboratoře v suterénním prostoru. Vybrán byl projekt architekta Milana Babušky a v roce 1937 byla zahájena stavba. Rozpočet na stavbu byl 8.750.000 korun, s předpokládaným dokončením stavby na jaře roku 1939. V letních měsících roku 1939 byly skutečně do suterénu novostavby přestěhovány veškeré sbírky muzea a byly zakoupeny vitríny pro sály stálých expozic v prvním patře. Dne 5. září 1939 však zástupci vojenské správy oznámili vedení muzea, že budova je zabraná pro potřeby německé armády. Sbírky i nové vitríny tak muselo muzeum z budovy na Letné opět odstěhovat zpátky do původních prostor - do letohrádku Kinských na Smíchově a pronajaté stodoly na Bertramce. Uprostřed války se však střecha stodoly propadla a muzejní sbírky utrpěly rozsáhlé škody. Nakonec byla přece jen v říjnu 1945 budova na Letné uvolněna pro Zemědělské muzeum.
Čtěte také: Jak na rekonstrukci střechy vaší usedlosti?
Po odstranění následků válečných událostí započalo stěhováním muzejních sbírek. Vedení muzea usilovalo o rychlé splnění předválečného cíle, tedy o vybudování moderních expozic zemědělského muzea. Mezi ně patřila například rekonstrukce černé kuchyně, retrospektiva zemědělských prací a lidových staveb, expozice o zrušení roboty, půdních poměrech u nás, výrobě v rostlinném a zemědělském průmyslu, chovu koní, skotu, prasat a drobného zvířectva, sbírek vztahujících se k myslivosti a lesnictví. První otevření muzejních expozic proběhlo dne 6. května 1948. Provoz muzea však trval jen krátce, expozice muzea byly na pokyn ministerstva zemědělství dne 27. března 1950 uzavřeny a z rozhodnutí Státní dislokační komise muselo Československé zemědělské muzeum budovu znovu opustit a uvolnit ji pro Stavební podniky, n. p. (Stavoprojekt). Sbírky byly opět přestěhovány do nevyhovujících prostor na zámcích Konopiště a Kačina. V 50. letech v době stavby Letenského tunelu byl pod budovou Národního zemědělského muzea vybudován úkryt civilní obrany a jistou dobu sloužil jako velitelství civilní obrany Prahy 7. Dlouholeté intermezzo přineslo pochopitelně i narušení kontinuity a ztrátu povědomí veřejnosti o původním účelu budovy i Národního zemědělského muzea. Do své původní budovy v Praze se muzeum vrátilo až roku 1994 a ihned zahájilo její postupnou rehabilitaci.
Živá zahrada výhledů - Střešní expozice
Neopakovatelný výhled na Prahu nabízí i pohled ze střešní terasy muzea, která byla vybudována v roce 2018 jako levitující venkovní expozice. Střešní zahrada pražského Národního zemědělského muzea představuje zcela unikátní koncept. Expozice Živá zahrada výhledů nabízí včelí úly, políčko se zemědělskými plodinami, trávník k posezení nebo na piknik. Pohled ze střechy Národního zemědělského muzea aspiruje na jeden z nejatraktivnějších v celém hlavním městě. Můžete odtud vidět všechna významná místa historie i současnosti Prahy.
Generální ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák ukazuje: „Když to vezmu od severu, proti směru hodinových ručiček, tak vidíme kapli svaté Kláry na vinici v trojské botanické zahradě, Pražský hrad z nezvyklého úhlu, kostel svatého Mikuláše na Malé Straně, údolí Vltavy, vlastně je před námi celé Staré Město. Vidíme i kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech nebo památník na Vítkově se sochou Jana Žižky.“
Střešní expozice Živá zahrada výhledů má svůj název z několika důvodů. „Za prvé je tady hodně živo, naše střešní expozice je mezi návštěvníky velmi oblíbená. A pak tady pěstujeme živé rostliny. Je tu malé políčko, kde ukazujeme zemědělské plodiny, které obvykle vídáte na polích. V úlech máme živé včely. A když se vrátím k těm výhledům, ukazujeme i živou Prahu. Říkáme, že je to náš největší exponát, protože Praha po staletí bohatla z toho, co vyrábělo zemědělství, lesnictví, rybářství a rybníkářství. Všechny nádherné paláce a chrámy vznikly díky tomu, že jejich majitelé měli panství, kde se hospodařilo na polích, loukách a v lesích.“
Návštěvníci muzea tak na střeše uvidí ukázku zemědělských plodin. Například pohanku, proso, mák, len či konopí, ale i různé druhy obilnin jako jsou pšenice, dvouzrnka, oves či ječmen. Plodiny se obměňují podle ročního období, políčko se proměňuje v čase. Odborným partnerem projektu „Zemědělské plodiny na střeše muzea“ je Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. Kromě úlů oceníte i jedinečný výhled na Prahu, který si naše muzejní včely dopřávají každý den.
Čtěte také: záchrana a rekonstrukce Horního Hradu
Výhled na město navíc evokuje řadu otázek: Jak by vypadal život ve městě bez zemědělství? Předpokládá se, že do roku 2030 bude téměř 60 % světové populace žít ve městech. Přemístí se sem i zemědělství? Bude vertikální farma efektivnější než zemědělské pole? Přestaneme si spojovat zemědělství s venkovem? Levitující venkovní expozice NZM získala ocenění Zelená střecha roku 2018 v kategorii Veřejná zelená střecha intenzivní.
Stálé expozice a programy
V současnosti muzeum nabízí řadu stálých expozic, atraktivních výstav, pravidelných akcí a lektorských programů. Letenská budova Národního zemědělského muzea je otevřena po celý rok každý den s výjimkou pondělí. Muzeum je přátelské ke všem věkovým kategoriím návštěvníků a jeho expozice vyprávějí příběh o všem od půdy až na talíř.
- V suterénu je expozice traktorů a pracovního nářadí, pomocí kterého obdělávají půdu (expozice Jede traktor).
- O patro výš se vracíme do historie lidstva, kdy tu žili sběrači a lovci. Máme zde i expozice rybářství, lesnictví a myslivosti.
- Druhé patro prezentuje zemědělství jako jeden z největších objevů lidstva (expozice Zemědělství, Voda v krajině).
- Třetí patro je věnováno stravování (expozice Gastronomie).
- Vše je završeno expozicí Živá zahrada výhledů na střeše muzea.
- A žije i muzejní dvorek, kde najdete slepice, králíky, holuby a další domácí zvířata.
Muzeum pořádá řadu akcí, od těch, které připomínají tradice (Letenské prase, Masopust, Letenská husa, Myslivecké slavnosti) až po ty, které ukazují jednotlivé obory zemědělství a všeho, co je s ním spojeno (Bylinkový den, Jedu v medu). V muzeu se konají také pravidelné kurzy vaření v profesionálním gastrostudiu. Při tvorbě expozic a výstav myslíme i na děti - a ty se u nás rozhodně nenudí! V expozicích najdou řadu interaktivních prvků a aktivit určených speciálně pro ně, od kvízů nebo herních simulátorů až po šlapací traktůrky. Dětem do věku 15 let včetně bez doprovodu dospělé osoby je vstup do areálů NZM zakázán.
Praktické informace pro návštěvníky
Otevírací doba
Střešní expozice je přístupná vždy v otevírací době muzea (se vstupenkou do muzea). Prodej vstupenek končí 30 minut před koncem otevírací doby muzea.
| Den | Otevírací doba |
|---|---|
| Pondělí | Zavřeno |
| Úterý | 9:00-17:00 |
| Středa | 9:00-17:00 |
| Čtvrtek | 9:00-17:00 |
| Pátek | 9:00-17:00 |
| Sobota | 9:00-17:00 |
| Neděle | 9:00-17:00 |
Vstupné
* Vstup pro děti a mládež zdarma platí do všech expozic a výstav muzea. Neplatí na akce pořádané NZM.
Čtěte také: Střechy pro novostavby
** Benefitní karty nepřijímáme. NZM je mylně uvedeno v seznamu mujup.cz, řešíme s provozovatelem.
| Kategorie | Cena |
|---|---|
| Dospělí | 250 Kč |
| Děti a mládež do 18 let, středoškoláci nad 18 let v rámci školních skupin* | Zdarma |
| Studenti 18-26 let | 100 Kč |
| Senioři od 65 let | 100 Kč |
| Permanentka 6 jednorázových vstupů | 1000 Kč |
| Permanentka 12 jednorázových vstupů | 1800 Kč |
| Zájmové skupiny nad 10 osob starších 18 let (cena za osobu) | 100 Kč |
Doprava a parkování
Pro bezbariérový vstup využijte nájezdovou rampu z Kostelní ulice nebo ze dvora muzea. Výtahy do všech pater muzea. Drobné upomínkové předměty a publikace zakoupíte v muzejním obchůdku v přízemí.
- MHD: tram č. 1, 8, 12, 25, 26, stanice Letenské náměstí a pak ulicí Nad Štolou nebo Oveneckou k budově Národního zemědělského muzea.
- Parkování: placené parkoviště před vchodem do muzea (Kostelní ulice) nebo na Letné, případně poblíž muzea v zónách placeného stání (parkovací automat je přímo před vchodem do muzea). Při větších akcích doporučujeme využít dopravu MHD.
- Dopravní omezení: Z důvodu rekonstrukce vodovodu bude v období od 30. 3. do 10. 5. 2026 omezen provoz v ulicích Muzejní, Letohradská, Ovenecká. Ulice Ovenecká je neprůjezdná dlouhodobě.
Občerstvení
Návštěvníci muzea mohou během procházek expozicemi zavítat také do Mlsné kavárny nebo využít samoobslužnou kavárnu Koala Coffee. Mlsná kavárna je otevřena i pro veřejnost, která nejde do muzea, stejně jako pro návštěvníky muzejního dvora.
Odkaz Ladislava Štěpánka a lidová architektura
Národní zemědělské muzeum je také místem odborných sympozií. Zveme vás na odborné sympozium věnované odkazu architekta a památkáře Ladislava Štěpánka (1906-1992), významné osobnosti výzkumu a ochrany lidové architektury. Akce nabídne aktuální poznatky z oblasti dokumentace a výzkumu venkovského stavitelství, včetně archeologických, dendrochronologických a stavebněhistorických metod, a otevře diskusi o současných možnostech ochrany a prezentace lidové architektury.
Kdy a kde: v úterý 12. května 2026 v Národním zemědělském muzeu v Praze, Kostelní 1300/44, Praha 7. Sympozium je určeno odborné i širší odborně zaměřené veřejnosti se zájmem o památkovou péči, etnologii, architekturu a muzejnictví. Účastnický poplatek je 300 Kč.
Program sympozia
- 9:00 - 9:45 Prezence účastníků
- 9:45 - 10:00 Zahájení konference - úvodní slovo generálního ředitele NZM Ing. Zdeňka Nováka
- 10:00 - 12:15 1. přednáškový blok
- 12:15 - 13:00 Přestávka na občerstvení
- 13:00 - 14:40 2. přednáškový blok
- 14:40 - 14:50 Přestávka
- 14:50 - 16:10 3. přednáškový blok
- 16:10 Závěr sympozia
Časový prostor pro prezentaci jednoho referátu je v rozmezí 25 minut (včetně 5 minutové diskuse). Program a další podrobné informace obdrží přihlášení účastníci po uzávěrce přihlášek. Vybrané referáty, které projdou recenzním řízením, budou publikovány v Národopisném věstníku (2027), autorům vybraných příspěvků budou včas zaslány pokyny pro dodání rukopisu.
Témata a cíl sympozia
Na základě jednotlivých referátů a formou odborné diskuze sympozium si klade za cíl:
- Připomenout a zhodnotit význam Ladislava Štěpánka pro oblast lidové architektury.
- Informovat o dokumentaci Ladislava Štěpánka v archivních a muzejních fondech.
- Připomenout další osobnosti (instituce) a výsledky jejich činnosti v oblasti lidové architektury i na vzniku muzeí v přírodě ve 20. století.
- Prezentovat nové poznatky z výzkumů a dokumentace venkovského stavitelství (archeologie, dendrochronologie, archivní materiály, stavebně historické průzkumy).
- Zhodnotit současnou ochranu a prezentaci lidové architektury a její perspektivy.
Kdo byl Ladislav Štěpánek
Ladislav Štěpánek (1906-1992, Ing. arch.) byl významnou osobností zabývající se ve svých odborných pracích lidovou architekturou. Působil jako krajský konzervátor pro lidovou architekturu Státní památkové péče ve Středočeském kraji. Velmi intenzivně se zasazoval o záchranu lidových staveb mimo jiné především při výstavbě vodních děl v zátopových oblastech. Zasloužil se o výstavbu i koncepci Polabského muzea v přírodě v Přerově nad Labem a Národopisného muzea Slánska v Třebízi.
Výsledky vlastních výzkumů především k typologii zemědělského domu a hospodářských staveb, polygonálním stodolám, sýpkám, vzniku a využití síně v zemědělském domě komorového typu, vývoji lomenic, kabřince, podpěr a podstávek, šindelářství, doškářství aj. uveřejnil v 60. a 70. letech 20. století v časopisu Český lid a ve sbornících Vědecké práce Zemědělského muzea. Kromě toho napsal desítky drobných příspěvků o lidovém stavitelství do populárních časopisů (Chatař) a denního tisku.
tags: #nzm #rekonstrukce #strecha #informace