Zahrada a terasa dnes představují přirozené pokračování interiéru, kde se odehrává každodenní odpočinek i společenský život. Právě proto hraje venkovní dlažba zásadní roli nejen z hlediska vzhledu, ale i dlouhodobé odolnosti. Venkovní dlažby jsou celoročně vystaveny působení klimatických podmínek - mrazu, vody, slunečního záření, chemickým posypovým materiálům a mechanickému zatížení. Výběr venkovní dlažby je velmi specifický a rozhodně by pro nás nemělo být nejdůležitější, zda se designově a vzhledově hodí do naší vize. Dlažbu musíme přizpůsobit jejímu konkrétnímu využití a umístění, protože jinou dlažbu pořídíme na terasu, do zápraží, altánu nebo kolem bazénu.
Venkovní dlažba pro každé místo jinak
Než se vybere konkrétní typ, vyplatí se zamyslet nad tím, kde přesně bude dlažba sloužit a jak intenzivně. Příjezdová cesta snese jiné zatížení než klidová zóna u zahradního altánu, stinné místo pod stromy klade jiné nároky než slunná terasa a prostor u bazénu vyžaduje jiné vlastnosti než hlavní vstupní chodník. Venkovní dlažba by měla odpovídat reálnému provozu, protože materiál vystavený větší zátěži, než na jakou byl navržen, se rychle opotřebovává. Dobré je také myslet na to, zda do prostoru budou mít přístup děti nebo starší lidé, u nichž hraje bezpečnost povrchu větší roli.
Dlažba se hodí všude tam, kde potřebujete povrch, který je odolný a snadno se udržuje. Při vybírání dlažby je rozhodující, do jakého prostoru ji vybíráte. Jiné nároky má dlažba v koupelně a jiné venkovní dlažba, která musí odolat i extrémní zátěži v podobě mrazu.
Klíčové parametry pro výběr dlažby
- Nasákavost: Udává schopnost dlažby absorbovat vodu a je klíčová hlavně u exteriérové dlažby. Do exteriéru je z hlediska mrazuvzdornosti vhodná jakákoliv dlažba s číslem menším než 3 %. Nejlepší vlastnosti má slinutá dlažba, která má nasákavost 0,5 % a menší.
- Otěruvzdornost: Udává, jak dlouho vydrží dlažba celistvá a neošoupaná. V namáhanějších prostorách, jako jsou chodby nebo exteriér, kde chodíte v botách a odkládáte na ni různé věci, je důležité, aby byla dlažba opravdu pevná. Co všechno dlažba vydrží, vám prozradí stupnice PEI 1 až 5. Materiál s hodnotou PEI 1 má nejnižší odolnost, na druhé straně spektra leží dlažba vhodná i do komerčních prostor, která má označení PEI 5. Za univerzální se považuje PEI 2, na namáhanější místa, jako jsou třeba obývací pokoje, je vhodné PEI 3. Na chodby a terasy bohatě postačí také PEI 3 nebo 4.
- Tvrdost: Udává se na Mohsově stupnici od 1 do 10. Pro dlažbu se používá minimální tvrdost 5 stupňů. Tento parametr oceníte při výběru toho správného nástroje na řezání dlaždic.
- Protiskluznost: V koupelně, ale i v kuchyni nebo na chodbě a schodišti oceníte, když dlažba nebude kluzká. Toho se docílí speciálními glazurami nebo reliéfy. Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C. A je nejnižší stupeň a C nejvyšší. Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13. R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší. Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10.
- Odstín a kalibrace: Abyste měli jistotu, že budete mít dlažbu o stejném odstínu, věnujte pozornost označení na balení. Při vypalování totiž stačí, aby byla jiná vlhkost vzduchu a odstín může být odlišný. Proto kupujte dlažbu jen z jedné série. Při vypalování se dlaždice rozměrově změní, a kdybyste měli dlažbu s několikamilimetrovými odchylkami, nebude možné ji položit tak, aby spáry byly stejně široké. Proto se dlaždice kalibrují, což znamená, že se rozdělují do několika skupin se stejnými rozměrovými odchylkami. Další možností jsou dlaždice s rektifikovanou hranou, u kterých po vypálení ještě proběhne proces opracování, kde se vyrovnají.
- Glazované vs. neglazované dlaždice: Glazované dlaždice jsou odolnější proti mechanickému poškození i proti vodě. Neglazované dlaždice více zvýrazňují přírodní odstín dlažby; podle toho, jestli mají nasákavý nebo nenasákavý střep, mohou být citlivější na vlhkost i na skvrny.
Dlažba na terasu si žádá protiskluzový povrch
Na terase se pohybujeme i za deště či ranní rosy, proto je protiskluzovost jednou z klíčových vlastností. Dlažba na terasu by měla mít jemně strukturovaný povrch, který bezpečně odvádí vodu a přitom je příjemný na bosou nohu. Příliš hladký povrch vypadá elegantně, ale za mokra se stává rizikovým. Stejně důležité je barevné sladění s fasádou a okolní zelení, protože terasa tvoří vizuální celek s domem. Světlejší tóny navíc pomáhají udržet příjemnou teplotu povrchu i v horkých letních dnech. Oblíbeným typem dlažby, který podtrhuje originální vkus, je mozaiková dlažba. Velkoformátová keramická dlažba je skvělá na terasy, kde si chcete usnadnit uklízení.
Zámková dlažba se hodí tam, kde čekáme větší zátěž
Pro příjezdové cesty, chodníky a zpevněné plochy okolo domu je přirozenou volbou zámková dlažba. Její tvarové provedení zajišťuje stabilitu bez lepení a výsledná plocha rovnoměrně rozkládá zatížení, ať už jde o chodce, zahradní techniku či osobní automobil. Praktickou výhodou je i to, že při opravě rozvodů pod povrchem stačí prvky vyjmout a po práci znovu složit bez viditelného poškození plochy. Do rodiny betonových výrobků se řadí též dlažba zatravňovací, která je spojením betonu a trávy a navozuje přirozenost i elegantní nevtíravý vzhled.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Beton je materiál, který venkovním plochám sluší
Beton patří mezi nejspolehlivější volby pro venkovní plochy. Dobře snáší mráz, nevsákne vlhkost tak jako přírodní kámen a s časem si drží tvar i barvu lépe, než by se čekalo. Moderní betonová venkovní dlažba navíc přišla o pověst šedého a nudného materiálu, dnes ji lze pořídit v širokém výběru barev, povrchů a formátů, které obstojí vedle přírodního kamene. Neustálé posouvání hranic možností betonu umožňuje přicházet s novými inovativními produkty. Pomocí betonové dlažby z vymývaného i vibrolisovaného betonu jsou venkovní zpevněné plochy řešené nejčastěji. Používá se zejména pro svou obrovskou variabilitu možností. Beton lze vytvarovat, jak potřebujeme, může mít různý povrch, reliéf, vzor i barvu. Nabízí dlouhou životnost a vynikající mechanické vlastnosti - odolnost proti obrusu a nárazům, mrazuvzdornost, pevnost, rozměrovou přesnost, zajímavá je ale i ekonomická stránka. Klasickou betonovou dlažbu představují klasické hranaté dlaždice, používané už desítky let, novější podobou je zámková dlažba.
Kromě keramické dlažby je v exteriéru hojně používaná betonová dlažba, do které se řadí i oblíbená zámková dlažba, která velmi dobře odolává zátěži i povětrnostním vlivům a pracuje se s ní velmi dobře. Cenově je velmi příznivá a nabízí velké množství barev i tvarů. Dokonce dokážou dnešní betonové dlaždice imitovat i vzhled dřeva.
Cihelná dlažba
Další variantou je cihelná dlažba z hrubé keramiky, která je velmi jednoduchá na pokládku a hodí se jak na terasy, tak i na cesty. Vzhled cihly je již léta oblíbený v krajinářském designu. Jeho klasická a nadčasová estetika je důvodem, proč se používá všude od venkovních podlah, přes zdivo až po různé dekorativní prvky.
Pokládka venkovní dlažby: Lepení vs. suchá cesta
Dlažba, zejména ta keramická, je díky svým vlastnostem ideální volbou pro realizaci terasy. Její životnost či náročnost údržby však závisí nejen na kvalitě materiálu, ale také způsobu pokládky. Venkovní keramické dlažby lze totiž pokládat dvěma způsoby - klasicky lepením, nebo suchou cestou (do štěrku, nebo na terče).
Tradiční lepení dlažby
Tradičním způsobem pokládky venkovní dlažby je lepení. Dříve řemeslníci lepili keramické dlaždice v podstatě bez výjimky, dnes však od této metody spíše upouští. Hlavním důvodem je omezená životnost lepidla i spárovací hmoty. Výměna poškozené dlažby je pracná, protože vyžaduje vysekání vadného kusu a opětovné nalepení nové dlaždice. Realizace venkovní dlažby lepením je navíc problematická v deštivém či chladném období. Pokud se rozhodnete realizovat venkovní dlažbu lepením, vystačíte si s keramickou dlažbou o síle 1 cm. Ta je levnější než silnější 2cm či 3cm dlažba pro suchou pokládku. Necháte-li realizaci venkovní dlažby na firmě či řemeslníkovi, také zřejmě zaplatíte víc. Zhotovení lepené a vyspárované terasy je totiž pracnější a náročnější. Pokud se chystáte venkovní dlažbu lepit na betonový podklad, nezapomeňte na hydroizolační nátěr a na spád minimálně 2 %. Podklad musí být vyspádovaný vždy směrem od budovy. Aby v mrazu dlažba nepopraskala, musí v podkladu být dilatační spáry. Beton totiž změnami teplot pracuje a spáry zabrání napětí v tahu. Dilatační pole má rozměr 3×3 metry, v této vzdálenosti musí být vedené spáry o minimální šířce 8 milimetrů. Aby se zabránilo zničení dlaždic, musí být spáry mezi nimi přesně na spárách dilatačních. Lepidlo nanášejte zubovou stěrkou. Spáry dodělejte až tři dny po pokládce, kdy už máte jistotu, že je lepidlo zaschlé. Jakákoliv stavební realizace v oblasti obkladů a dlažeb, např. v koupelnách nebo balkonových konstrukcích, předpokládá zcela precizní přípravu podkladu zejména z pohledu odolnosti proti pronikání vlhkosti do skladby.
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
Suchá pokládka dlažby
Keramické dlažby se na terasách stále častěji pokládají suchou cestou, a to do štěrku, nebo na terče. Protože se při realizaci nepracuje se stavební chemií, lze dlažbu pokládat v jakémkoliv ročním období. Hlavní předností suché pokládky je v podstatě neomezená životnost terasy. Pro suchou pokládku jsou vhodné venkovní dlaždice z keramiky, které mají tloušťku 2 či 3 cm. Vyznačují se pevností, mechanickou odolností, bezproblémovou údržbou či protiskluzovou úpravou. Představují vhodnou alternativu ke klasickým betonovým dlažbám, jejichž hlavními neduhy jsou neatraktivní design a nasákavost. Betonové, zámkové a kameninové dlaždice není dobré pokládat na betonový podklad, mnohem vhodnější je pro ně štěrková drenáž, která vsakuje vodu a skvěle se vyrovná i se změnami teplot. Podle účelu dlažby vykopejte podkladovou vrstvu. Na zhutněnou vrstvu hrubšího štěrku přijde vrstva jemné štěrkové drtě, na kterou položíte dlažbu, kterou poté znovu zhutníte. Terasa, kterou lze užívat prakticky ihned po pokládce dlaždic, a dlažba, která umožňuje snadné nahrazení při poškození a snadné opravy pod povrchem - tak by se daly charakterizovat série dlaždic značky Rako.
Suchou pokládku lze v praxi realizovat dvěma způsoby, a to buď uložením do štěrkového lože, nebo na terče. Při realizaci terasy v místě, kde je již betonový podklad hotový, je jednodušší a cenově výhodnější variantou uložení keramické dlažby na terče (v ideálním případě výškově stavitelné). Na trhu jsou k dostání i terče s nastavením sklonu, se kterými lze velmi snadno a rychle plochu terasy vyspádovat dle potřeby. Při pokládce keramické dlažby na terče můžete využít i prostor pod dlaždicemi, například pro uložení kabelů či hadic.
Kombinace suché pokládky a lepení
V některých případech se při realizaci terasové dlažby přistupuje ke kombinování pokládky suchou cestou i lepením. Po celé ploše se dlaždice pokládají nasucho (do štěrku či na terče), kolem nosných prvků pergoly se pak nalepí. Dlažba se lepí také kolem kolejnic pro posuvné dveře, stínění apod. Kombinace obou typů pokládky se využívá také při realizaci dlažby kolem bazénů. Na volné ploše se dlažba pokládá nasucho, v prostoru kolem kolejnic pro zastřešení se pak upravené dlaždice nalepí. Lepení se využívá také při montáži speciálních bazénových prvků. V místech, kde je to technicky možné, doporučujeme upřednostnit pokládku suchou cestou. Ve specifických případech je však vhodnější (či nezbytný) klasický postup lepením, který zajistí pevné spojení s podkladem.
Design a estetika venkovní dlažby
Dlažbu vybíráte na několik desetiletí, proto se ne vždy vyplatí nechat se unést nejžhavějšími novinkami. Příliš výrazné motivy se rychle okoukají. Nechte se vést svým osobním vkusem a celkovým stylem vašeho interiéru. Vybírejte tak, aby se dlažba líbila vám, ne podle toho, jestli je zrovna v kurzu.
Pro milovníky přírody
Sázkou na jistotu jsou přírodní zemité tóny a dekory jako je například imitace dřeva, kamene, mramoru nebo betonu, které vypadají díky digitálnímu tisku opravdu věrohodně. Mnohdy tyto dekory zdůrazňují i nedokonalosti a vady přírodních materiálů, které podtrhují přirozenost. Právě ty nyní získávají na své popularitě u našich zákazníků.
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
Pro věčné romantiky
Mezi populární vzory již několikátý rok patří dekory ve vintage stylu odkazující do minulosti. Jsou projevem úcty ke starým věcem, které se stávají nadčasovými. Tento styl můžete podpořit i výběrem dlažby s imitací patiny. Výborně se kombinují s pastelovými odstíny, například starorůžové či šalvějové barvy. Docílíte tak velice teplého a útulného dojmu.
Pro elegantní dámy a šarmantní pány
V jednoduchosti je krása. Jestli vyhledáváte ve svém životě krásu a půvab, váš domov bude jistě zařízen minimalisticky, světle a vzdušně. Pro dlažbu volte velkoformáty světlých a krémových odstínů, které nebudou narušovat váš vytříbený vkus.
Pro výrazné osobnosti
Výraznější motivy můžete volit, pokud celkově zapadnou do stylu vašeho bydlení nebo pokud nebudou použity celoplošně. Nezapomínejte, že výraznou dlažbu je potřeba sladit se zbytkem interiéru, což může být komplikovanější. Inspirujte se nápadným italským stylem. Italští návrháři hojně využívají originální dýhované dekory. Keramické obklady pak kombinují s moderními dekorativními i koupelnovými tapetami.
Optické zvětšení prostoru a údržba
Prostor opticky zvětšíte použitím dlažby větších rozměrů s pokládkou buď na šířku místnosti nebo na koso. Ideální je zvolit spáry v barvě dlažby, protože se díky tomu vytvoří jednolitější plocha. Tmavé místnosti prosvětlíte světlou dlažbou s lesklým nebo pololesklým povrchem. Velký formát působí luxusně, lépe ale vynikne ve velkém prostoru. Velkoformátová dlažba se hodí do minimalisticky zařízených interiérů. Díky minimálnímu množství spár se velmi dobře udržuje. Pokud nemusíte, nevolte bílé spáry, které nejsou praktické. Lepší volba je šedá nebo barvu zvolte podle barvy dlažby. Zajímavě vypadá i použití kontrastní barvy. Malé spáry působí elegantně, sjednotí povrch dlažby a nevyniknou na nich tolik nečistoty.
Typy pokládky dle vzoru
Způsobů pokládky je hned několik, každý má svá specifika a také spotřeba materiálu se liší. Než si dlažbu pořídíte, rozhodněte se, jak ji budete pokládat a tomu přizpůsobte i rezervu. U členitějších prostor prokonzultujte velikost rezervy se specialistou. Procenta jsou v tomto případě orientační, protože záleží na více faktorech - například velký formát dlažby bude mít v malé místnosti větší prořez než ve velké.
- Na střih: Tento způsob pokládky je rovnoběžně se stěnou, kdy spáry probíhají v obdélníkové nebo čtvercové síti.
- Na koso: Dlažba se pokládá pod úhlem 45° vzhledem ke stěně. Spáry jsou průběžné.
- Na vazbu (cihlová vazba): Nazývá se tak způsob pokládky obdélníkových formátů, které se pokládají rovnoběžně se stěnou tak, že jsou jednotlivé řady posunuty nejčastěji o půl délky dlažby. Posunutí o půl délky nejde u velkoformátových dlaždic, protože jsou z výroby nepatrně prohnuté a při tomto způsobu by rozdíl výšek mohl být viditelný. Velký formát ideálně posuňte o čtvrtinu délky.
Údržba a oprava dlažby
Díky správné péči bude vypadat dlažba jako nová, k tomu je ale potřeba věnovat péči i spárám, které mají tendenci v sobě nečistoty zachytávat a usazuje se v nich vodní kámen. Nejlepší je prevence, místo bílých spár volte béžové odstíny nebo šedou. Znečistění také může předcházet speciální impregnací na nasákavé i nenasákavé materiály.
Pokud nemáte parní čistič k dispozici, můžete vyzkoušet osvědčený recept ze surovin, které má doma každý. Smíchejte teplou vodu se šťávou z citronu, octem a jedlou sodou a vyčistěte spáry za pomoci nylonového kartáče nebo tvrdého kartáčku na zuby. Velmi zašlé spáry vyřešíte pomocí obnovovače spár, který se na suché čisté spáry nanáší pomocí aplikátoru. Pokud jsou spáry v opravdu špatném stavu, můžete na ně nanést novou spárovací hmotu nebo nejprve odstranit původní spáry a až pak nanášet novou hmotu. Dlažbu lze čistit za pomoci takzvaných padů, které jsou rozdělené podle barev, od bílého leštícího padu po černý k intenzivnímu drhnutí. Na dlažbu se prodávají speciální čisticí prostředky.
Oprava poškozené dlažby
Oprava poškozené dlažby je nejjednodušší, když vyměníte kus za kus. I proto je dobré při koupi myslet na rezervu ze stejné šarže. Segmentovým kotoučem s nánosem tvrdokovu vyškrábejte spárovací hmotu a pak vysekejte uprostřed dlaždice otvor a odštipujte postupně zbytek dlaždice, dokud se nedostanete k lepicí maltě. Odlomený kus dlaždice (pokud je v celku) můžete znovu přilepit průhledným gelovým lepidlem. Než začnete lepit, plochu důkladně očistěte a lepidlo naneste na odlomený kousek. Praskliny nebo otvory jdou také opravit za pomoci tmelu, ten dnes seženete v mnoha odstínech, a navíc je možné je dohromady i míchat, a tak vytvořit požadovaný odstín.
tags: #dlazba #bocni #strana #na #zemi #řešení