Přístupnost prostředí je základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti. Je nezbytné vnímat ji v souvislosti s požadavky ČSN EN 17210 „Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Funkční požadavky“. Jde o naplnění práva na svobodu pohybu v nejširším slova smyslu, které je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, dopravními a informačními bariérami. Jejich odstranění vede k celkové humanizaci prostředí pro všechny občany.
Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. e) nového stavebního zákona se nově používá pojem „přístupnost“. Současným trendem je objevování nových cest, které umožní lidem se zdravotním postižením zvolit si domov a způsob života podle svých představ a žít tak samostatně. V této souvislosti si musíme uvědomit, že základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti je přístupnost prostranství a staveb, jejich užívání a možnost se v nich volně pohybovat.
Nový legislativní rámec a ČSN 73 4001
V červenci 2024 vyšla nová česká technická norma ČSN 73 4001 „Přístupnost a bezbariérové užívání“. Tato norma se stala závaznou pro všechny typy staveb výlučným odkazem ve vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Nová norma ČSN 73 4001 nahrazuje dřívější vyhlášku č. 398/2009 Sb., která byla zrušena k 1. 1. 2024 s účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb.
Stavební zákon č. 283/2021 Sb. ve svém § 149 písm. b) bodu 2 stanoví, že stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání, údržbě nebo provozu byla zohledněna přístupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Pro změny dokončených staveb platí § 137 odst. 4 stavebního zákona. Od srpna 2024 je norma ČSN 73 4001 platná (účinná), a tedy i závazná.
Rozsah platnosti normy ČSN 73 4001
ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání:
Čtěte také: Vše o nutnosti a typech odvodnění zámkové dlažby
- nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury,
- změny záměru před jeho dokončením,
- změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě.
Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, pozemní komunikace a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim. U změn dokončených staveb, u staveb v rámci stávajícího uličního prostoru a ve stísněných podmínkách se vychází z možností stávajícího stavu. Základní požadavky na přístupnost se uplatní také u staveb železničních drah, metra, lanovek, přístavišť a letecké dopravy. U staveb železničních drah a letecké dopravy mohou být závazné přísnější požadavky vyplývající z evropského právního řádu.
Z aplikačního hlediska vyplývá, že je potřebné nejdříve u dané stavby aplikovat stavební zákon, návazně vyhlášku o požadavcích na výstavbu a až poté aplikovat patřičné požadavky ze závazné normy. Všechny požadavky uvedené v normě tedy nejsou plně závazné, závaznost vyplývá z návaznosti na konkrétní požadavky stanovené vyhláškou č. 146/2024 Sb. Vyhláška č. 146/2024 Sb. normu ČSN 73 4001 zezávazňuje výlučně, tzn. v celém rozsahu jednotlivých ustanovení k přístupnosti této vyhlášky o požadavcích na výstavbu, a neumožňuje se odchylné řešení.
Kategorie požadavků v normě
Nová norma ČSN 73 4001 definuje dvě kategorie požadavků:
- Závazné požadavky: Jejich splnění je podmínkou právní úpravy (vyhlášky č. 146/2024 Sb.) a považuje se za jejich minimum (musí být).
- Požadavky na úrovni doporučení: Jsou formulovány jako „je vhodné, doporučuje se, má být“.
Klíčové pojmy
Je nezbytné správně definovat klíčové pojmy v oblasti přístupnosti:
- Porucha: Morfologická nebo funkční porucha na úrovni orgánu či celého systému. Postižený o této poruše nemusí vědět, neboť ji lze diagnostikovat pouze v odborném prostředí.
- Zdravotní postižení: Postižení vadou tělesnou, duševní nebo smyslovou, která může mít charakter trvalý nebo dočasný a omezuje vykonávání běžných denních aktivit.
- Handicap: Ztráta nebo omezení příležitostí mít rovnoprávný podíl na společenském životě.
- Přístupnost: Vlastnost prostředí či charakter poskytování informací a provoz komunikačních prostředků, které nevytvářejí žádným uživatelům omezení participace na společenském životě.
- Bariéry: Překážky vytvářející omezení aktivit či participace na společenském životě.
- Bezbariérové prostředí: Vlastnost prostředí a jeho parametrů, ve kterém nedochází k omezování aktivit nebo participace na společenském životě.
Pod pojem omezená schopnost pohybu a orientace nelze zahrnout pouze osoby se zdravotním postižením, ale mnohem širší okruh osob. V praktickém životě každý z nás zažije minimálně dvakrát určitý stupeň pohybového omezení, a to jako malé dítě a na sklonku života jako senior. Mezi další skupiny patří lidé s kočárky, cestující se zavazadly, senioři se sníženou pohyblivostí, schopností rychlé reakce a odhadu situace, osoby postižené dočasně vlivem úrazu či lidé malého nebo nadměrného vzrůstu.
Čtěte také: Vše o nutnosti parozábrany pod vinylovou podlahu.
Praktické požadavky na přístupnost staveb
Omezené pohybové možnosti, orientace a samostatný pohyb lidí zdravotně postižených vyžadují stavební a technická řešení, která jim umožní volně se pohybovat ve vnitřním a vnějším prostředí. Tento požadavek se týká všech oblastí výstavby.
Vybrané požadavky z vyhlášky č. 146/2024 Sb.
Příklady konkrétních ustanovení z vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, které mají přímou vazbu na normu ČSN 73 4001:
Veřejná prostranství (§ 29)
- Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Požadavky na technické řešení jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce.
- U staveb pro obchod, služby a zdravotnictví musí být vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % stání z celkového počtu stání.
- Prostory pro nejméně 20 % veřejných telefonních automatů, samoobslužných informací, obdobných zařízení, poštovních schránek, pokladen a přepážek musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
Přístup do staveb a komunikace (§ 30)
- Přístupy do staveb uvedených v § 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů.
- Přístup ke stavbám se musí vytýčit přirozenými nebo umělými vodicími liniemi a přístup k budově se specializovanými službami pro osoby se zrakovým postižením, nemocnici, krajskému úřadu, výpravní budově, odbavovacímu terminálu veřejné dopravy a stanici metra také akusticky.
- Přístup do všech prostorů určených pro užívání veřejností musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy.
Hygienická zařízení a šatny (§ 31)
- Ve stavbě, ve které je záchod určen pro užívání veřejností, musí být v každém tomto zařízení nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro ženy a nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky normy.
- Stavby určené pro děti do tří let s hygienickým zařízením pro veřejnost musí mít nejméně jednu přebalovací kabinu v oddělení pro ženy a nejméně jednu přebalovací kabinu v oddělení pro muže, popřípadě nejméně jednu přebalovací kabinu přístupnou ze společného prostoru.
Ubytovací, školská a sportovní zařízení (§ 32)
- V ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch a pobytových zařízeních musí nejméně 5 % pokojů splňovat požadavky přístupnosti.
- Veřejně přístupné plavecké bazény, relaxační a rehabilitační vodní prostory musí mít zajištěný bezbariérový přístup do vody řešený prostřednictvím schodů a bazénového zvedáku nebo schodů a zvýšeného okraje.
- U staveb pro sport musí být bezbariérově řešeno rovněž sportoviště a závodiště a jejich zázemí, zejména hygienické zařízení a šatny, při respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků.
- Školy, předškolní a školská zařízení musí mít bezbariérově řešeny prostory rovněž pro děti, žáky a studenty.
Informace a signalizace (§ 33)
- Základní informace pro orientaci veřejnosti musí být jak vizuální, tak podle okolností i akustické a hmatné. Vizuální informace musí mít kontrastní a osvětlené nápisy a symboly.
- Vyhrazené prostory a zařízení musí být označeny příslušným symbolem a na viditelném místě musí být umístěna orientační tabule s označením o přístupu k nim.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 146/2024 Sb. (výňatek)
Následující tabulka shrnuje některé konkrétní technické požadavky z přílohy č. 1 k vyhlášce č. 146/2024 Sb., které jsou klíčové pro zajištění bezbariérového užívání staveb:
| Kategorie | Požadavek | Technické řešení |
|---|---|---|
| 1.1.2. Povrchy pochozích ploch | Rovný, pevný a upravený proti skluzu | - |
| 1.1.5. Podjezd sedátka vozíku | Výška nejméně 700 mm, šířka nejméně 800 mm, hloubka nejméně 600 mm | - |
| 1.1.6. Průchod u pokladny a přepážky | Šířka nejméně 900 mm | - |
| 1.1.7. Ovládací prvky | Výška 600 až 1200 mm nad podlahou, vzdálenost nejméně 500 mm od pevné překážky. Manipulační plocha: šířka nejméně 1000 mm, hloubka nejméně 1200 mm. | - |
| 1.2.0. Identifikace prvků | Jednoznačně identifikovatelné dle rozměru, povrchu nebo akustického signálu/trylku. | - |
| 1.2.1. Vodicí linie | Součást prostředí nebo stavby sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob. Bez předmětů v průchozím prostoru. | Přirozená (stěna, obrubník vyšší než 60 mm, zábradlí se zarážkou pro bílou hůl) nebo umělá (podélné drážky). Šířka umělé linie 300 mm (interiér), 400 mm (exteriér). |
| 1.2.2. Signální pás | Nezaměnitelná struktura a charakter povrchu, vnímatelný bílou holí a nášlapem. Vizuálně kontrastní k okolí (s výjimkou památkových zón a souběhu s cyklostezkami). | - |
| 1.2.3. Vodicí pás přechodu | Zvláštní forma umělé vodicí linie, šířka 550 mm, skládá se z 2 × 3 nebo 2 × 2 pásků. | - |
| 1.2.8. Akustický prvek | Akustická signalizace pro chodce („Stůj“/„Volno“) nebo orientační majáček s trylkem a hlasovou frází. | Dálkové ovládání na kmitočtu 86,790 MHz ze vzdálenosti nejméně 40 m. |
Odpovědnost a role neziskových organizací
Odpovědnost za zajištění podmínek bezbariérového užívání je dána zákonem. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace. Stavební úřad je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, a zajistit dodržování obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby.
Neziskové nestátní organizace (NNO) nemají vydávat závazná stanoviska k bezbariérovému užívání staveb. Jejich posudky slouží pouze jako nezávazné pracovní podklady pro stavební úřady při posuzování specifických aspektů, například u změn dokončených staveb. NNO mohou poskytovat poradenství projektantům, investorům, dodavatelům i zadavatelům a šířit příklady dobré praxe.
Čtěte také: Střešní žlab: kompletní průvodce
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR jako ústřední orgán státní správy není zmocněno dávat návody na projektová řešení jednotlivých staveb či na postup v jiných konkrétních záležitostech; může zaujímat pouze obecná stanoviska k aplikaci předpisů stavebního práva.
tags: #nutnost #bezbarieroveho #reseni #zemedelskych #staveb #informace