Nosní mandle, odborně nazývaná hltanová mandle (lat. tonsilla pharyngea), je součástí imunitního systému a hraje klíčovou roli v ochraně organismu před infekcemi, zejména v raném dětství. Nachází se v zadní části nosu, v klenbě nosohltanu, kde nosní dutina plynule přechází do hltanu. Společně s krčními, tubárními a jazykovou mandlí tvoří tzv. Waldeyerův lymfatický okruh, prstenec lymfatické tkáně, který obkružuje počátek dýchacích a polykacích cest a slouží jako první obranná linie proti patogenům vdechnutým vzduchem nebo přijatým potravou.
Co je nosní mandle a její funkce
Adenoidní tkáň tvořící nosohltanovou mandli je plná imunitních buněk (lymfocytů), které napadají infekční činitele, jako jsou bakterie a viry. Zdravá tkáň mandle zajišťuje místní ochranu a podílí se na tvorbě celkové imunity organismu. Mandle jsou umístěny strategicky tak, že přes ně musí projít jakákoliv infekce vdechnutá se vzduchem, což umožňuje jejich rychlou reakci. Zároveň udržují normální vlhkost sliznice hltanu.
Nosní mandle je přítomna již od narození a její velikost je individuální, závislá na věku a frekvenci onemocnění dítěte. Největší velikosti dosahuje v batolecím věku (mezi jedním až čtyřmi roky) a pak ve věku 8-10 let, kdy jsou děti nejčastěji vystaveny novým druhům infekcí. Během puberty se začíná zmenšovat a do dospělosti mizí úplně.
Proč se nosní mandle zvětšuje?
Ke zvětšení nosohltanové mandle dochází opakovanými infekty horních dýchacích cest (hlavně rýmy), alergiemi nebo vlivem špatného životního prostředí. Zvětšená hltanová mandle, odborně označovaná jako adenoidní vegetace (AV), působí jako mechanická překážka v nosohltanu a zároveň jako zdroj infekce. Není zcela jasné, jak se nosní mandle infikuje, ale je jisté, že ji může napadnout jakákoli respirační infekce. Jestliže se infekci podaří nosní mandli vážně poškodit, dochází k rozvoji chronického zánětu. Tímto způsobem vzniká jakýsi „začarovaný kruh“ - zánět mandli zvětšuje, zvětšená mandle brání odtoku sekretů, což zase podporuje další zánět.
Kromě infekcí se zdá, že určitou roli při výskytu zvětšené hltanové mandle hraje i genetická predispozice a strava s příliš vysokým obsahem sacharidů. Zvětšená hltanová mandle se vyskytuje převážně ve věku od jednoho roku do šesti let.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Příznaky a následky zvětšené nosní mandle
Zvětšená hltanová mandle nemusí vždy způsobovat potíže. V dětství je však prostor v nosohltanu poměrně omezený, a právě z tohoto důvodu se obtíže přece jen někdy vyskytnou. Pokud se tak stane, mohou mít významný dopad na zdraví a vývoj dítěte.
Obstrukce (ucpání) nosohltanu
Zvětšená nosní mandle může blokovat průchod vzduchu nosní dutinou, což vede k řadě typických příznaků:
Ztížené dýchání nosem: Dítě dýchá převážně ústy, což vede k neustále pootevřeným ústům. To může vést k vysušování sliznic horních dýchacích cest, a nos navíc nemůže plnit svou „filtrační“ funkci. V důsledku toho je dítě náchylné k infekcím (nachlazení, kašel, zánět průdušek, zánět vedlejších nosních dutin).
Huhňavost: Změna hlasu, jako by dítě mluvilo „přes nos“. Hláska „m“ zní jako „b“ a „n“ jako „d“, protože dítě nemůže vyslovit tyto hlásky nosem kvůli zablokované tkáni.
Neklidný spánek a chrápání: Zvětšená nosní mandle se ve vodorovné poloze hezky prokrví, nabobtná a zcela znemožní dítěti dýchat nosem. Chrápání je časté, a může být dokonce hlasitější než u dospělých. V noci se mohou objevovat i zástavy dechu ve spánku (tzv. spánková apnoe), které jsou pro dítě velmi nebezpečné.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Denní únava a nesoustředěnost: Dítě je během dne unavené nebo naopak „hyperaktivní“, nesoustředěné a méně výkonné. Může mít i sníženou chuť k jídlu.
Opakované infekce a chronický zánět: Zvětšená mandle je ohniskem infekce a může být zanícená a hnisavá. Stékající hnis dráždí dítě ke kašli, který se často zhoršuje v noci a ráno může vyvolat zvracení.
Obstrukce (ucpání) Eustachovy trubice
Zvětšená hltanová mandle může ucpat rovněž ústí Eustachovy trubice, která spojuje středoušní dutinu s hltanem a slouží k vyrovnávání tlaku ve středním uchu s okolním atmosférickým tlakem. Pokud se to stane, přestává volně proudit vzduch do oblasti středního ucha a vzniká v něm podtlak, což vyvolává bolest. Kromě toho choroboplodné zárodky z nosohltanu snáze pronikají do středního ucha, a dítě je pak náchylnější k opakovaným zánětům středního ucha.
Dlouhodobé následky
Zvětšená hltanová mandle může mít i dlouhodobé následky, které ovlivňují celkový vývoj dítěte:
Nesprávné postavení čelistí a zubů: Může se rozvinout v důsledku neustále pootevřených úst.
Čtěte také: Použití cihlového obkladu v exteriéru
Potíže se sluchem: Trvalý podtlak ve středním uchu způsobuje, že se za bubínkem postupně nahromadí tekutina (výpotek ve středouší). Kvůli tomu nemůže bubínek (ani sluchové kůstky za ním) správně vibrovat, a dítěti se zhorší sluch.
Poruchy vývoje řeči: Pokud není včas rozpoznáno zhoršení sluchu, může dojít k poruchám vývoje řeči.
Facies adenoidea: Lékař často pozná potíže s hltanovou mandlí již podle typického výrazu obličeje dítěte, tzv. „facies adenoidea“. Je to unavený obličejíček s nepřítomným pohledem a pootevřenou pusou, kde vykukují horní řezáky.
Vadné držení těla a plochý hrudník: Povrchní, mělké nadechování a vydechování ústy vede k nedostatečnému rozvinování hrudního koše při dýchání. Tento fenomén, hlavně u dětí ve věku 8-10 let, může vést k deformitám hrudníku (plochý hrudník) a páteře (kulatá záda).
Noční pomočování: Není se čemu divit, z pocitu, že se nemůže nadechnout, by se počůral každý.
Diagnostika zvětšené nosní mandle
Diagnóza zvětšené nosní mandle začíná podrobnou anamnézou a rozhovorem s rodiči, který vede ke zjišťování a upřesňování výše uvedených příznaků. Lékař v každém případě odebere podrobnou anamnézu a bude se vyptávat na příznaky.
Fyzikální vyšetření
Prohlídka ústní dutiny: Lékař důkladně prohlédne celou ústní dutinu a zkontroluje, zda nejsou přítomny známky nesprávného postavení zubů, onemocnění patra či patrových mandlí.
Postrinoskopie: Vyšetření přes ústa pomocí malého zrcátka zavedeného do nosohltanové branky. Lékař si vezme na pomoc dřevěnou špachtli, kterou dítěti lehce stlačí jazyk směrem dolů, a pomocí šikmého zrcátka si pak prohlédne zadní část nosohltanu. Tímto způsobem snadno rozpozná, zda je hltanová mandle zvětšená či nikoli.
Endoskopie: Zavedení tenkého endoskopu (optiky) do nosu dítěte. Nosní dutina se předtím připraví anemizačním roztokem s lokálním anestetikem, po kterém dojde ke zpřehlednění nosu a umrtvení nosních sliznic.
Vyšetření uší: Lékař dítěti vyšetří i uši. Pomocí otoskopu může posoudit vzhled zvukovodu a ušního bubínku.
Doplňující vyšetření
Tympanometrie: Speciální vyšetření bubínku a sluchových kůstek, které může potvrdit podezření na tzv. převodní nedoslýchavost.
Krevní testy: V případě potřeby může lékař zajistit další vyšetření, jako je například vyšetření krve, zobrazovací vyšetření nebo zubní či ortodontické vyšetření.
Léčba zvětšené nosní mandle
Zvětšenou hltanovou mandli není vždy nutné léčit. Sama o sobě to není nemoc, a u dětí se vyskytuje poměrně často. Pokud nezpůsobuje žádné příznaky, není nutná žádná léčba. Dítě by však mělo být pravidelně vyšetřováno lékařem, který bude stav hltanové mandle průběžně sledovat.
Konzervativní léčba
Při léčbě zvětšené nosní mandle se uplatňují tři léčebné postupy, které mohou pomoci zmírnit příznaky:
Aplikace léků snižující prokrvení tkáně a zmírnění otoku: Tyto léky se podávají ve formě nosních kapek nebo sprejů. Je důležité dbát na správné smrkání a hygienu nosu, aby se hlen neodstraňoval a nestékal do krku.
Podání antibiotik: Pokud je přítomen bakteriální zánět, lékař může předepsat antibiotika. Antibiotika jsou nezbytná, pokud je tekutina v uchu hnisavá.
Antialergické léky: V případě prokázané alergie je možné podávat protialergické léky (antihistaminika). U starších dětí je možné podávat nosní kortikosteroidy, které omezují chronický zánět a mohou napomoci ke zmenšení nosní mandle.
Radiofrekvenční termoterapie (RFITT): Používá se k terapii zbytnění nosních sliznic u pacientů s chronickou rýmou a ztíženým dýcháním nosem, zbytnění krčních mandlí (i u dětí), prostého chrápání, lehkých poruch dýchání ve spánku. Jedná se o bezpečnou metodu, která nepoškozuje sliznice a je méně bolestivá. Po ošetření může dojít k přechodnému zhoršení obtíží vlivem otoku ošetřených tkání.
Chirurgické odstranění nosní mandle (adenotomie)
Pokud ale ani léky dítěti nepřinesou úlevu od chronických obtíží, uleví mu až odstranění nosní mandle, tzv. adenoidektomie. Lékař doporučí operaci, pokud:
dýchání nosem je značně obtížné a dítě například často smrká,
dítě trpí opakovanými infekcemi horních dýchacích cest,
dítě trpí opakovanými záněty středního ucha nebo jinými potížemi se sluchem,
dítě má ve spánku tzv. apnoické pauzy (to znamená, že na krátkou dobu přestává dýchat),
objevují se dlouhodobější následky, zvláště pak nesprávné postavení čelistí nebo poruchy vývoje řeči.
Operace nosní mandle je v dětském věku velmi častá a při správné diagnóze a přítomnosti výše uvedených příznaků je zcela oprávněná. Odstraněním AV se uvolní nosohltan a zlepší se dýchání nosem. U alergiků se operace někdy doporučuje pro možný nepříznivý vliv zdroje infekce AV na průběh alergických onemocnění.
Dnes se operace vždy provádí v celkové anestezii pod endoskopickou kontrolou. Chirurg při ní odstraní hltanovou mandli speciálním nástrojem, takzvanou kyretou. Krvácení se zastaví tamponem, šití není nutné. Samotný zákrok trvá jen asi deset až patnáct minut. Díky endoskopické kontrole je zajištěno, že operatér vidí celý prostor a odstraní celou tkáň zvětšené nosní mandle, která pak nedorůstá. Riziko recidivy nosních mandlí je minimální (do 2-5 %).
Příprava na operaci
Před operací navštivte dětského lékaře, který provede předoperační vyšetření. Operace se provádí v naprosté většině případů hned ráno v den příjmu. Je nezbytně nutné, aby dítě bylo nalačno a od půl noci nejedlo ani nepilo. Děti jsou hospitalizovány na ORL nebo dětském oddělení. Rodič je poučen o aktuálním ORL nálezu, rozsahu a průběhu výkonu. Na oddělení je dítě uloženo na lůžko a do nosu nakapány kapky nebo podány tablety či sirup, které připraví dítě k operaci. Do žíly se podají uspávací léky, které dítě uvedou do narkózy.
Další zákroky během adenotomie
Paracentéza: Pokud je ve středním uchu přítomen výpotek, který způsobuje problémy se sluchem, chirurg během operace provede malý řez na ušním bubínku. Skrze provedený řez může chirurg odsát zánětlivý sekret - a do středoušní dutiny se opět dostane vzduch, který tam má správně být. Někdy chirurg navíc do vzniklého řezu v ušním bubínku zavede tzv. ventilační trubičku, která umožní pomalé odtékání sekretu po delší dobu a zajistí správné „odvětrávání“ středního ucha. Ventilační trubička zůstává v uchu přibližně tři až šest měsíců.
Tonzilotomie: Někdy je nutné odstranit i část patrových mandlí (lidově krčních mandlí), například pokud jsou zvětšené a způsobují dítěti potíže.
Pooperační péče a komplikace
Většina dětí je po provedeném chirurgickém zákroku dlouhodobě bez příznaků. Jen vzácně se stává, že nosní mandle doroste a znovu způsobí potíže.
Adenotomie je jednou z nejčastějších ORL operací u dětí a obecně je velmi bezpečná. Ve vzácných případech však může dojít k pooperačnímu krvácení, které může být i závažné. Největší riziko je během prvních 24 hodin po zákroku. Z tohoto důvodu dítě obvykle zůstává v nemocnici do druhého dne.
Doporučovaná opatření pro snížení rizika pooperačního krvácení a pro správnou rekonvalescenci:
po dobu nejméně tří dnů dodržovat klidový režim, tedy nenavštěvovat školku ani školu;
po dobu nejméně jednoho týdne zákaz sportování nebo jiné tělesné námahy;
prvních několik dní po zákroku se vyhýbat příliš tvrdému nebo horkému jídlu; strava by měla být raději kašovitá a vlažná;
po dobu čtrnácti dnů zákaz horkých sprch a koupelí.
tags: #nosni #mandle #obklad #informace
Oblíbené příspěvky: