Problematika návrhu a použití přivzdušňovacích ventilů patří často mezi pravidelnou neznalost při navrhování systému vnitřní kanalizace nejen mezi studenty, ale také začínajícími projektanty. Přivzdušňovací hlavice a ventily jsou instalovány do odpadního systému za účelem vyrovnání podtlaku v potrubí, který vzniká při zaplnění potrubí vodou. V následujícím článku naleznete odpovědi na mnohé otázky spojené s přivzdušňovacími ventily.
1.1 Obecně
Přivzdušňovací ventil (air admittance valve) je dle ČSN EN 12056-1 [1, 2] ventil, který umožňuje vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, avšak zamezuje jeho úniku, aby se omezilo kolísání tlaku. Přivzdušňovací hlavice slouží k vyrovnávání tlaku kanalizačních instalací. Pokud se k větrání systému vnitřní kanalizace použijí přivzdušňovací ventily, musí být v souladu s prEN 12380 (třídy A I nebo B I) [3].
1.2 Funkce přivzdušňovacího ventilu
Hlavní funkcí přivzdušňovacího ventilu je, aby při vzniku podtlaku v systému vnitřní kanalizace (např. při spláchnutí toalety) nenastalo odsávání vody ze zápachových uzávěrek a tím možnost vzniku zápachu do objektu. Nasátím vzduchu přivzdušňovacím ventilem je tento podtlak omezen a tím je zabráněno odsávání vody z vodních uzávěrů a jsou také vyloučeny doprovázející "kloktavé" zvuky. Neslouží však k větrání vnitřní kanalizace!
V detailním rozboru těla přivzdušňovacího ventilu se nalezneme těsnící kuželku (membránu) nebo desku, která spolehlivě těsní a doléhá na sedlo v případě přetlaku nebo stavu, kdy nedochází k průtoku v potrubí. Tím je spolehlivě zabráněno úniku kanalizačních plynů (Obr. 1).
V případě instalace do horizontální polohy nemůže tento princip fungovat, z toho důvodu je nutné vždy instalovat přivzdušňovací ventil ve vertikální (svislé) poloze. Při podtlaku v kanalizaci se přivzdušňovací ventil otvírá a umožňuje nasávání vzduchu a omezuje podtlak (Obr. 2).
Čtěte také: Význam betonových komínových hlavic
Obrázek 1 a 2 - schématické znázornění funkce přivzdušňovacího ventilu [4]
1.3. Vznik přetlaku a podtlaku
Situace při spláchnutí WC (Obr. 3): Vypouštěná „zátka“ odpadní vody vytváří ve stoupacím potrubí přetlak (v sifonu umyvadla) a zároveň podtlak (v sifonu horního WC), který vysává vodu z jeho zápachové uzávěrky.
Obrázek 3 - Znázornění vzniku přetlaku a podtlaku na odpadním potrubí [4]
Tento jev se může stát více nebo méně závažným a je obecně ovlivněn např.:
- Nedostatečnou hladinou vody v zápachových uzávěrkách;
- nedostatečným průměrem stoupacího potrubí DN a absencí větracího potrubí;
- nesprávným provedením přechodu mezi odpadním a svodným potrubím.
1.4 Údržba a umístění ventilu
Přivzdušňovací ventily musí být osazeny na místě, které je přístupné pro kontrolu a údržbu a kde je dostatečný přívod vzduchu z místnosti - nejčastěji za demontovatelnou mřížkou. Kontroluje se ochranná síťka proti hmyzu (pavouci, apod.), která se sejme, vyčistí a opětovně nasadí, aby nebylo nikterak ventilu zabráněno nasávat vzduch. Nikdy se nesmí zazdít! Častou chybou je zazdění ventilu do instalační předstěny. Ventil není navždy spolehlivě těsný, a časem se zápach šíří skrze mikropóry každého materiálu. Aby byla zaručena správná funkce, jsou doporučeny pravidelné kontroly nejméně 2x za rok.
Čtěte také: Rozměry a typy betonových komínových hlavic
1.5 Různé typy ventilů
Dle ČSN 75 6760 [5] se smějí používat přivzdušňovací ventily s označeními A I, A II, BI nebo B II dle ČSN EN 12380 [1, 2, 6]. Kde „A“ znamená možnost osazení ventilu pod úrovni hladiny vody v napojených zařizovacích předmětech a „I“ teplotní odolnost od - 20 °C do + 60 °C.
Nejvyšší označení A I splňuje např. HL 900N(ECO) a HL904(T).
Obrázek 4 - Přivzdušňovací ventil s redukční vložkou HL900N [4]
Obrázek 5 - Přivzdušňovací ventil s redukční vložkou HL900NECO [4]
Nový podomítkový kanalizační přivzdušňovací ventil HL905N se odlišuje od předcházejícího typu HL905 svým plošším provedením. Díky ploché konstrukci KPV je možná jeho instalace v suchých příčkách (sádrokartony) min. mezi stěnové profily TYP 75. Tzn. tloušťka příčky včetně sádrokartonu 100mm. Celková hloubka KPV včetně stavební ochranné zátky (165 mm) se nezměnila. Nové jsou také dva upevňovací pásky na horní straně ventilačního ventilu, které umožňují připevnění ventilu k vodorovným profilům. Funkční části KPV, ventilační membrána a ochranná stavební zátka byly revidovány a nejsou kompatibilní s předchůdci HL905/HL905.0. Na krytech nebyly provedeny žádné změny a jsou/budou dodávány a instalovány obvyklým způsobem. Stavební hloubka: min. 75 mm - max. Připojení: DN50/75 (hladké potrubí), při min.
Čtěte také: Estetika plotu
1.6 Návrh přivzdušňovacího ventilu pro připojovací potrubí
V tabulkách 1,2,4 a 5 ČSN EN 12056-2 [6, 7] jsou uvedeny jmenovité světlosti a ostatní mezní hodnoty pro použití nevětraných potrubí. Tam, kde nelze dodržet tyto limity, a není možné toto potrubí odvětrat z konstrukčních důvodů stavby, navrhujeme přivzdušňovací ventily. Pro návrh se pro podmínky České republiky používá systém I se stupněm plnění 0,5 (50 %) - také v Rakousku a Německu. Překročí-li připojovací potrubí některé z mezních hodnot, má smysl se zabývat návrhem přivzdušňovacího ventilu, který umisťujeme na horním konci připojovacího potrubí.
Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily v připojovacích potrubích musí být alespoň rovno nebo větší celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s), je-li splněn limit spádové výšky H ≤1 m:
Qa ≥ 1 x Qtot (l/s) [6]
V případě, že spádová výška se pohybuje v rozmezí >1 ≤ 3 m:
Qa ≥ 7 x Qtot (l/s) [6]
Nejčastěji se však přivzdušňovacímu ventilu na připojovacím potrubí chceme vyhnout a z kapacitního pohledu postačí zvýšení DN nevětraného připojovacího potrubí a ověření maximální hydraulické kapacity Qmax z tabulky 4. Je-li např. délka připojovacího potrubí 5,0 m, měli bychom správně navrhnout přivzdušňovací ventil, protože překračujeme mezní hodnotu dle Tabulky 5 (Lmax = 4,0 m). Tyto případy jsou spíše vzácné a nejčastěji zřizujeme další odpadní potrubí, čímž opět vytěsníme potřebu použití přivzdušňovacího ventilu. Tato opatření jsou však v rozporu trendu současné moderní nízkoenergetické a pasivní výstavby, kdy každý prostup znamená tepelný most. V těchto případech je doporučeno větrací potrubí tepelně izolovat.
1.7 Návrh přivzdušňovacího ventilu pro odpadní potrubí
Přivzdušňovací ventil osazený na odpadním potrubím nesmí mít menší DN, než je DN odpadního potrubí a může být osazen pouze tehdy, je-li jiným odpadním potrubí přecházející v potrubí větrací zajištěno odvětrání systému. Další podmínkou osazení ventilu je max. délka odpadního potrubí, která je limitována 30 m. Umístění ventilu do suterénu nesmí ohrožovat vzdutá voda např. z obecní kanalizace - řeší se osazením zpětné armatury. V případě svedení odpadních vod do domovní ČOV se nesmí přivzdušňovací ventil na odpadním potrubí použít, stejně také v případech lapáku tuků, septiků nebo žump!
Jmenovitá světlost (DN) splaškového odpadního potrubí ukončené přivzdušňovacím ventilem se stanovuje dle Tabulky 7, ČSN 75 6760 [5] Bez ohledu na výpočet je nutné splnit požadavky Tabulky 8, ČSN 75 6760 [5].
Tabulka 7 - Hydraulické kapacity (Qmax) a jmenovité světlosti (DN) splaškových odpadních potrubí ukončených přivzdušňovacím ventilem [5]
| Jmenovitá světlost (DN) | Hydraulická kapacita (Qmax) l/s |
|---|---|
| 50 | 1,0 |
| 70 | 2,0 |
| 100 | 4,0 |
| 125 | 6,0 |
| 150 | 8,0 |
Tabulka 8 - Nejmenší jmenovité světlosti (DN) splaškových odpadních potrubí [5]
| Druh objektu | Nejmenší DN |
|---|---|
| Rodinný dům | 80 |
| Bytový dům | 100 |
| Komerční budova | 100 |
| Průmyslový objekt | 125 |
Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily na odpadních potrubích musí být alespoň rovno nebo větší osminásobku celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s):
Qa ≥ 8 x Qtot (l/s) [6]
1.8 Příklad dimenzování přivzdušňovacího ventilu
Pro pochopení vyřešení úlohy je potřeba znát souvislosti s dimenzováním průtoků vnitřní kanalizace, viz sekce Kanalizace. Příklad výpočtu bude proveden pro bytový dům s restaurací podle výpočtových vztahů z ČSN EN 12056-2 pro systém I dle zvyklostí v ČR.
Obrázek 6 - Řešená úloha [4]
Obrázek 7 - Součinitelé odtoku [4]
Obrázek 8 - Výpočtové odtoky [4]
Obrázek 9 - Výpočet a návrh přivzdušňovacího ventilu [4]
1.9 Zdroje a legislativa
- [1] ČSN EN 12056-1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 1 Všeobecné a funkční požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2001.
- [2] ČSN EN 12056-1 ZMĚNA Z1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 1 Všeobecné a funkční požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2003.
- [3] ČSN EN 12 380 Přivzdušňovací ventily pro vnitřní kanalizaci - Požadavky, zkušební metody a hodnocení shody. Praha: Český normalizační institut, 2003.
- [4] HL Hutterer & Lechner GmbH: Katalog 22/CZ/SK, Himberg: HL Hutterer & Lechner GmbH, 2011.
- [5] ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014.
- [6] ČSN EN 12056-2 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 2 Odvádění splaškových odpadních vod - Navrhování a výpočet. Praha: Český normalizační institut, 2001.
- [7] ČSN EN 12056-2 ZMĚNA Z1 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 2 Odvádění splaškových odpadních vod - Navrhování a výpočet.
tags: #privzdusnovaci #hlavice #pod #omitku #informace