Cihla je kusové stavivo předem standardizované velikosti, které ovšem v průběhu času nebylo stejné a mohlo se lišit i regionálně. Hlína je stavební materiál tisíce let a je to místní a udržitelná surovina. Skládá se z přírodní směsi písku, jílu a bahna, která vzniká zvětráváním hornin. Hlína posiluje naše spojení se zemí, chrání naše zdroje a spojuje nás s přírodou. Hlína je stavební materiál, který se po staletí používá po celém světě. Přináší teplo a bezpečí. Hlína je místně dostupný stavební materiál, který je zcela recyklovatelný.
Historie a rozšíření nepálených cihel
Cihly v nepálené formě se používaly pro stavění již několik tisíc let před naším letopočtem. V období Mezopotámie lidé zjistili, že vypálením v peci mají cihly lepší pevnost a odolávají povětrnostním vlivům více než nepálené cihly. Důležitější stavby tedy začaly být stavěny z pálených cihel.
Nepálené cihly se ve vesnickém stavitelství rozšířily v 18. a zejména v 19. století, hlavně v důsledku tereziánských stavebních a protipožárních nařízení. Vyráběli je hospodáři sami nebo specializovaní cihláři. Právo vyrábět cihly přiznal poddaným (na jejich pozemcích pro vlastní potřebu i na prodej) dvorský dekret ze 4. února 1819.
Na území České republiky známe z minulosti používání hliněných cihel, tzv. vepřovic. Vepřovice historicky našly uplatnění v sušších regionech, protože nesnášejí dobře kontakt s vodou. Při pravidelném máčení se po pár letech rozpadnou.
Názvy a rozměry
Nepálené cihly se vyskytují pod řadou lokálních označení, jako jsou „bačkora“, „bejk“, „buchta“, „kotovice“ nebo „vepřovice“. Název vepřovice je odvozen od vepřových štětin, které se přidávaly do jílové hlíny. Též se vyskytují v nářečních tvarech „vepř“, „vepřák“, „vepřík“ či „vepřová tihla“. Někde se setkáváme i s názvy „páce“, „poca“, „pucina“. Lehké nepálené cihly (různých velikostí) byly podomácku vyráběné z pilin a vápna.
Čtěte také: Nepálené cihly: ekologická volba
Oproti páleným cihlám se nepálené cihly vyznačují většími tvarovými a rozměrovými odchylkami. Co do velikosti bývají zpravidla kratší, širší a silnější. Běžně se vyráběly v rozměrech 30 x 15 x 6,5 cm.
Výroba nepálených cihel
Výroba nepálených cihel je skutečně jednoduchá a z dnešního pohledu nanejvýš ekologická. Základní surovinou tradiční výroby cihel byla hlína smíšená s vodou, do níž se přidávaly plevy nebo řezanka. Dále se do hliněné kaše přidával písek, vápno, sláma, případně chlévská mrva. Sláma působí jako pojivo, bez ní by se hliněná hmota rozpadla na kousky.
Hlína se pěchovala do dřevěných forem hranolového tvaru, z nichž se cihly vyklápěly a sušily na slunci. Někde používali k výrobě cihel i zvláštní ruční lisy. Důležitá je cirkulace vzduchu a jeho vlhkost a samozřejmě ochrana před deštěm. Cihly z formy se opatrně vyndávají. Doba vysušení v létě v parnu trvala tak 2 dny, s blížícím se podzimem to chce více dní.
Pro výrobu moderních hliněných cihel se využívají stávající výrobní linky na výrobu cihel, ale obvyklý proces vypalování zde zcela odpadá. Po demontáži lze součásti vrátit přímo do materiálového cyklu a použít k výrobě ekvivalentních stavebních materiálů. Po odstranění cenných hliněných vrstev jsou pole okamžitě renaturována. To přispívá k efektivní oběhové ekonomice a výrazně snižuje výrobní odpad.
Vlastnosti nepálených cihel
Vlastnosti nepálených cihel používaných jako kusové stavivo zcela odrážejí materiál, ze kterého jsou vyrobeny (hlína, sláma nebo jiný materiál organického původu) a postup výroby (sušení). Nepálené cihly se tak vyznačují dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi, ale poměrně malou pevností a minimální odolností vůči dlouhotrvající vlhkosti, zejména stojaté povodňové vodě.
Čtěte také: Sanace poškozených vepřovic
Tepelně-izolační vlastnosti mohou dále vylepšovat i použité příměsi, zejména duté stonky rostlin zvyšující tepelný odpor zdiva provedeného z nepálených cihel. Z nepálených cihel se vyzdívaly vnější i vnitřní stěny. U vnějších stěn byl velmi důležitý přesah střechy (ještě bez okapu) z důvodu špatné odolnosti vůči dešťové vodě, která by vedla k úplné ztrátě pevnosti hliněného materiálu.
Mikroklima a zdraví
Mikroklima obytných prostor, neboli tepelně-vlhkostní podmínky, ovlivňují náš pocit pohody či nepohody a také zdraví. Optimální vlhkost vzduchu v místnosti by se měla pohybovat mezi 40 a 60 %. Jakmile klesne níž, vysychají sliznice dýchacích cest, a tím dochází k oslabení jejich obranného mechanismu. Příliš suchým vzduchem v topné sezoně trpí nejen alergici a astmatici, ale i děti, které jsou citlivější a mohou reagovat podrážděním a sklony ke kašli či k dýchacím obtížím. I u zdravých lidí dochází k intenzivnějšímu vysoušení sliznice horních cest dýchacích a zvyšování náchylnosti k nákaze.
Nepálené cihly Heluz Nature Energy výborně absorbují vzdušnou vlhkost a také ji dokáží přirozeně zpětně uvolňovat, čímž regulují mikroklima v domě. Hlína do sebe absorbuje vlhkost a když máme v interiéru suchý vzduch, tak ji zase uvolňuje. Díky vysoké sorpční schopnosti dokážou pozitivně ovlivňovat množství vzdušné vlhkosti v obytných místnostech. Vepřovice, vepříky nebo po moravsku kotovice mají lepší akumulační schopnosti než pálené cihly, pohlcují páry a pachy a udržují příznivé mikroklima. Jsou proto vyhledávané pro stavbu interiérů moderních ekologických domů.
Na mikroklima bychom měli dbát zejména v místnostech, ve kterých trávíme nejvíce času, tedy v ložnici, obýváku a dětském pokoji. Ing. Pavel Heinrich, produktový manažer společnosti HELUZ, potvrzuje: „Hlína je materiál, na který se trošku zapomíná, přestože má výborné vlastnosti. Pokud srovnáme cihly pálené s nepálenými stejné tloušťky, tak nepálené mají lepší zvukově izolační vlastnosti a hlavně dokáží pozitivně ovlivňovat vlhkostní mikroklima.“
Moderní využití a parametry nepálených cihel Heluz Nature Energy
Materiály na bázi hlíny (malty, omítky a cihly) jsou v ČR k dostání u několika „menších“ dodavatelů. V roce 2011 se k těmto výrobcům přidala i společnost Heluz se svým produktem Heluz Nature Energy. Tyto cihly jsou určeny pro stavbu nenosných zdí a příček zejména v budovách, kde jsou kladeny požadavky na zvýšení tepelné akumulace a použití alternativních materiálů s příznivým environmentálním profilem.
Čtěte také: Nepálské cihly: Aktuální ceny a trh
Princip výroby nepálených cihel Nature Energy se téměř neliší od výroby pálených cihel, hlavní rozdíl je v tom, že neprocházejí výpalem. Cihla se vyrábí z jílu, sedimentů a písku, který se míchá s vodou a slámou. Hmota se poté protlačí lisem a rozměry se upraví drátem na požadovaný rozměr. Sušení výrobku probíhá v komorových sušárnách za použití odpadního tepla z tunelové pece.
Technické parametry
Rozměry cihel Heluz Nature Energy jsou 290 x 240 x 240 mm a je ji možné použít pro zdivo tloušťky 12 nebo 25 cm. Objemová hmotnost cihly je 1680 kgm-3. Měrná tepelná kapacita zdiva z nepálených cihel je přibližně 2,5krát větší než u zdiva ze současných pálených cihel.
Zkoušky pevnosti cihel byly provedeny akreditovanou laboratoří TAZÚS v Brně. Cihla byla zkoušena ve všech třech možných směrech jejich uložení ve zdivu. Pevnost cihel 8 MPa odpovídá páleným cihelným blokům.
Tepelně technické vlastnosti byly stanoveny akreditovanou laboratoří BTI Linz. Ekvivalentní tepelná vodivost zdiva z nepálených cihel je λequ= 0,723 Wm-1K-1. Jak již bylo uvedeno, nepálené cihly se vyznačují vysokou objemovou hmotností, která má na hodnotu vzduchové neprůzvučnosti pozitivní vliv. Tyto hodnoty byly stanoveny na základě normy ÖN B815-4. Při reálném měření by se mělo dosáhnout vyšších hodnot.
Nepálené cihly mají vysokou sorpční schopnost a při požární zkoušce, kdy během 1. minuty docházelo k uvolňování sorbované vody v páru a masivnímu rozloupání povrchu cihel. Pro neomítnuté příčky tloušťky 12 cm je třída požární odolnosti EI 20 / EW 20.
Tabulka pevností nepálených cihel Heluz Nature Energy
| Směr uložení | Pevnost v tlaku (MPa) |
|---|---|
| Svislý | 8 |
| Podélný | 8 |
| Příčný | 8 |
Aplikace a instalace
Na zdi z nepálených cihel se doporučuje hliněná omítka Heluz. Hliněné omítky se používají stejně jako klasické, takže štuky mohou být probarvené. Hliněná omítka se dá aplikovat jak na pálené, tak na nepálené cihly. Při kombinaci pálených a nepálených cihel lze hliněné omítky aplikovat na obě varianty. Hliněné zdivo se spáruje hliněnou maltou a omítá hliněnou omítkou, což znamená, že 100 % hliněné cihly lze vrátit do koloběhu surovin.
Na zeď z nepálených cihel můžete zavěsit i kuchyňskou linku, stačí použít hmoždinky, které mají větší délku a průměr, než ty pro pálené cihly. Lze z nich vystavět i příčku mezi koupelnou a obývacím pokojem, jen v místě umyvadla je třeba provést obklad zdi, který zabrání styku s odstřikující vodou. Ing. Pavel Heinrich ze společnosti HELUZ doporučuje: „Proto se do první vrstvy zdí doporučuje použít pálené cihly, na kterých příčku založíme, aby v případě havárie vody nedošlo k poškození příčky.“
tags: #nepalene #jilove #cihly #informace