Fasáda je to první, co lidé na budově vidí - a právě její stav často rozhoduje o tom, jaký dojem zanechá. Znečištěná omítka, vlhké skvrny nebo zelené mapy od řas působí zanedbaně, i když uvnitř je vše v naprostém pořádku. Čištění a profesionální údržba fasád je díky moderní době a nově vyráběným materiálům čím dál specifičtější obor s důrazem na odborné znalosti fasádních povrchů a materiálů. Zelené mapy na zdech domů bereme často jen jako estetický problém. Ve skutečnosti však s nimi přichází vlhkost, plísně i postupné poškození fasády.
Příčiny znečištění a poškození fasád
Okem patrné nečistoty zpravidla znamenají, že se na fasádě usadily mikroorganismy, jako jsou řasy a plísně, nebo je fasáda poškozena a znečištěna smogem či kouřem. Tyto problémy jsou běžné u bytových a rodinných domů po celé České republice.
Environmentální faktory a vliv materiálů
- Sluneční svit a teplota: Náchylnost ke špinění a napadení mikroorganismy je způsobeno především slunečním faktorem, kdy se fasádní povrch velmi rychle zahřívá. Jakmile se povrch dostane do stínu, velmi rychle zchladne. Vysoké tepelné namáhání a UV záření urychlují stárnutí fasády, což je dáno rychlým střídáním teplot povrchu zateplené fasády a tím vznikající mechanické namáhání fasády. To časem vede k vytváření mikrotrhlinek.
- Vzdušná vlhkost a prach: Zateplené plochy mají nižší povrchovou teplotu než okolí. V důsledku toho se na nich rychleji usazují prachové částice a kondenzuje vzdušná vlhkost. Proto se rychleji špiní atmosférickými nečistotami a vytváří se příznivé prostředí pro usazování mikroorganismů.
- Městské a průmyslové znečištění: Fasády domů ve velkých městech a v průmyslových oblastech se rychle zanášejí sazemi a dalšími lepivými částicemi z ovzduší.
- Orientace budovy: Zejména severní a západní strany fasád zateplených domů často porůstají plísněmi a řasami. Na severních stěnách, kde nesvítí slunce, povrch fasády nevysychá a zvýšená vlhkost je pro plíseň dostačující.
- Zateplovací systémy (ETICS): V průběhu užívání zateplovacího systému ETICS dochází k neustálému znečišťování povrchu, které se po čase začne projevovat negativními vizuálními efekty (viditelné usazeniny prachu na hrubě strukturovaných omítkách, stékající tmavé skvrny, zašednutí nebo černání fasády celoplošně nebo lokálně). V případě zateplovacího systému ETICS je situace pro růst řas specifická. Na tepelně izolačním materiálu je obvykle jen relativně tenká vrstva vnějšího omítkového souvrství. V důsledku izolačního účinku tepelně izolační vrstvy ETICS, umístěné bezprostředně pod tenkovrstvou fasádní omítkou, je omezen přístup tepla z interiéru na jejím povrchu. Zateplením domu to nekončí. Panuje rozšířený omyl, že čerstvě zateplený dům další péči nepotřebuje. Opak je pravdou. Tím, že se dům zaizoluje a utěsní, přestane takzvaně dýchat. Na povrchu fasády se o to více začne držet vlhkost, která je živnou půdou pro mikroorganismy. Před zateplením přitom obvykle teplo z domu unikalo ven, a tím se povrch pravidelně vysušoval. Zateplené fasády si udržují nižší povrchovou teplotu a vlhkost na nich zůstává déle než na nezateplených stěnách. Vlhký povrch představuje pro mech a řasy ideální prostředí.
- Povrchová struktura: Zrnitý povrch současných moderních fasád je náchylnější k usazování mikroorganismů, neboť každé zrno poskytuje úkryt pro plísně a řasy. Hladká fasáda by těmto organismům žádný úkryt nenabídla.
- Rosný bod a izolant: Špatně navržený zateplovací systém, nevhodně navržený rosný bod, špatná tloušťka izolantu nebo neprodyšný (difuzně uzavřený) izolant mohou přispívat k problémům s vlhkostí a následným znečištěním.
- Drobná poškození: I nepříliš velká a zdánlivě neškodná poškození fasády v klíčových místech, jako je střešní římsa, okenní parapety a další extrémně exponovaná místa, jsou zásadní. Pokud se voda dostává do omítky fasády, fasádu hloubkově narušuje.
Které podmínky podporují růst biologického znečištění fasády?
- Trvale vlhká místa
- Orientace fasády na sever
- Stín stromů nebo přilehlých objektů
- Minimální proudění vzduchu
- Zateplené fasády s nižší akumulací tepla
Charakteristika mikroorganismů
- Plísně: Jsou mikroskopické houby, které odolávají teplotám od -15 °C až po +45 °C. Plísně na fasádách domů jsou hodně škodlivé mikroorganismy, které škodí lidskému zdraví. Na rozdíl od řas nepotřebují světlo k růstu.
- Řasy: Zelené řasy jsou z rodu chlorophyta a je jich více než 8000 druhů. Řasy potřebují ke svému růstu světlo a teplo, vlhkost a minerální látky.
V noci dochází k ochlazení vnější vrstvy zateplovacího systému - fasádní omítky, a to až o několik stupňů (2-7 °C). Následkem tohoto ochlazení se vytvoří rosa (malé kapičky vody), která na severní straně pomalu schne, někdy ani nevyschne během dne a proces se opakuje. Vlhkost na fasádě je základem pro vznik a šíření plísní, řas a mechů. Není to jen vzlínající vlhkost, ale převážně vysrážená vlhkost na povrchu fasády.
Důsledky nedostatečného čištění fasád
Nedostatečná péče o fasádu vede k mnoha negativním dopadům, které přesahují pouhý estetický problém.
Estetické dopady
Znečištění fasády sice nesnižuje tepelně izolační vlastnosti systému, avšak vyvolává nepřijatelné vizuální jevy. Čistá fasáda ovlivňuje to, jak lidé vnímají rodinný dům nebo firemní objekt. U domů jde hlavně o první dojem, jelikož světlý a udržovaný povrch působí příjemně, zvýrazní architekturu a dodá celé nemovitosti živější atmosféru. U firemních budov hraje čistá fasáda ještě větší roli, protože přispívá k profesionálnímu vzhledu a posiluje důvěru zákazníků. Potenciální kupující lépe reagují na objekt, který vypadá svěže a zároveň ví, že jej nečekají náklady na okamžitou údržbu. Čistý povrch pomáhá při prezentaci nemovitosti, lépe působí na fotografiích, podporuje dobrý první dojem a ukazuje, že se majitel o dům nebo firmu dlouhodobě stará.
Čtěte také: Odstranění rzi z fasády
Degradace materiálu a zkrácení životnosti
Okem patrné nečistoty znamenají, že se na fasádě usadily mikroorganismy. Ty se postupně množí a můžou povrch domu narušit. Po letech vznikají mikrotrhliny, kde se drží více vody. Fasáda pak není jen špinavá, ale také pomalu degraduje. Vysoké tepelné namáhání urychluje společně s agresivními účinky UV záření rozpad svrchní vrstvy fasády. Pokud není stav fasády pravidelně kontrolován, dochází ke vzniku závad - trhliny, odlupující se části fasády, mechanická poškození fasády. Navlhlá fasádní omítka je podstatně náchylnější k opadávání a daleko snadněji podléhá teplotním a povětrnostním vlivům (zvláště v zimních měsících dochází k popraskání fasádního pláště).
Přítomnost biologického a atmosférického znečištění vede k postupné degradaci fasády. Dochází k tzv. biokorozi - lišejníky, plísně, houby a mechy narušují strukturu fasády. V povrchu vznikají praskliny, jež se dále rozšiřují působením mrazu a dalších povětrnostních vlivů. To vede ke ztrátě kvality a vlastností fasádního systému, který bude vyžadovat celkovou renovaci o mnoho let dříve. Nečistoty, které se na fasádě hromadí během roku, dokážou výrazně urychlit opotřebení povrchu. Prach, saze nebo jemné částice ze vzduchu postupně vytvářejí film, který drží vlhkost a zatěžuje omítku. UV záření rychleji poškozuje místa zanesená špínou, která přitahuje teplo a zvyšuje namáhání povrchu. Biologický povlak z mechu, plísní nebo řas dokáže ovlivnit povrch mnohem víc, než se na první pohled zdá. Když se tyto organismy na stěně drží delší dobu, mění její nasákavost, barevnost i odolnost vůči povětrnostním vlivům. Postupem času se povlak rozšiřuje, proniká do struktury omítky a narušuje její pevnost. Pokud majitel budovy mytí fasády neřeší, povrch začne rychleji blednout, ztrácí soudržnost a snadněji podléhá povětrnostní zátěži.
Zdravotní rizika
Znečištění fasády může být škodlivé lidskému zdraví. Fasáda napadená plísní působí nevzhledně, ale hlavně ohrožuje vaše zdraví. Spory plísní, které se dostávají do domu při větrání, mohou vyvolat zdravotní potíže. Plísně mnohdy stojí za vleklými zdravotními problémy, u nichž nemůžete odhalit příčinu. Při růstu plísně produkují těkavé organické látky. Některé druhy zapříčiňují i velmi vážná onemocnění. Například po vdechnutí spor patogenních druhů plísní mohou v tělních orgánech spory vyklíčit a růst, což se projeví orgánovými mykózami a rozsáhlými záněty.
Právě plísně pro obyvatele domu mohou být zdravotním rizikem, a to hlavně v letních měsících. Pokud vnější část domu zabydlely a slunce fasádu začne vysušovat, mění se plísně v jemný prachový materiál. Jakmile otevřete okno, vzduch se rozvíří a spory se dostanou dovnitř. Problém to může být především pro lidi s dýchacími potížemi a alergiky, ale také další citlivé skupiny, jako jsou děti či senioři. Čistá fasáda neovlivňuje jen vzhled budovy, ale také prostředí, ve kterém se lidé pohybují. Když se na povrchu drží prach, pyl nebo další nečistoty, okolní vzduch je pak výrazně zatížený a může zhoršovat komfort obyvatel i návštěvníků. Biologické usazeniny dokážou ovlivnit také hygienu samotné budovy. Tím roste i riziko, že se podobné problémy začnou objevovat v okolí oken nebo v místech, která často větrají interiér.
Nejčastější hygienické problémy spojené se zanesenou fasádou:
- Pronikání alergenů přímo do bytů, kanceláří atd.
- Pyl zachycený na stěnách, který se při větru víří a proniká do budovy.
- Mikroorganismy, které se množí na vlhké fasádě a pronikají do budovy.
- Zvýšené množství alergenů v okolí domu.
Finanční náklady a prodloužení životnosti
Včasná údržba je nejen zdravější, ale dlouhodobě i levnější. Jakmile se jednou fasáda poničí a vzniknou na ní trhliny, musí se dělat nová omítka, což stojí třeba i desetkrát víc. Pokud se čištění provádí včas, majitelé pak předcházejí opravám, které je stojí mnohem více peněz a často také narušují běžný provoz budovy. Potřeba soustavné kvalifikované péče přináší vyšší náklady na údržbu, avšak tato péče přináší mnohem delší životnost a trvající čistotu zateplených fasád. Životnost fasády domu se po očištění a následném nátěru fasády prodlouží o cca 15-20 let.
Čtěte také: Údržba betonových květináčů
Rizika nesprávných metod čištění
Neodborné mytí fasády vodou může odstranit povrchovou špínu, ale neřeší hloubkové znečištění ani biologické napadení. Naopak - nevhodný postup nebo silný tlak vody může fasádu dokonce poškodit. Čištění tak přispívá k erozi povrchové vrstvy zateplené fasády. Rozpad fasády je urychlován čištěním tlakovou vodou a chemickými prostředky.
Čištění a mytí fasád pomocí vapky je sice běžné, je však třeba počítat s tím, že opakované mytí fasády pomocí vysokého tlaku vody zkracuje životnost fasády. Rychle a levně lze fasádu umýt jen vapkou, avšak tlaková voda poškozuje fasádu, jelikož regulace tlaku vody z trysek vapky je omezená a tlak obrušuje svrchní vrstvu domovního pláště, čímž ji zeslabuje. Vapka navíc naruší také povrch a příště se nečistoty na stěnu usadí snadněji. Stejně tak vznikne ideální prostředí pro život plísní a řas. S jejich postupným růstem bude docházet k dalšímu narušení fasády a nutnosti dalšího čištění. Podle odhadů je obálka domu po zhruba třech omytích tlakovou vodou zralá na kompletní renovaci. Vzhledem k tomu, že mytí se obvykle provádí po třech až pěti letech, je zřejmé, že tlaková voda zkracuje předpokládanou životnost fasády přibližně o 10 let.
Efektivní a šetrné metody čištění a ochrany fasád
Moderní čištění fasád se zaměřuje na efektivitu a šetrnost k materiálu, aby se prodloužila životnost fasády a chránilo se zdraví obyvatel.
Doporučené metody čištění
- Vysokotlaké čištění horkou vodou: Odstraní většinu běžného znečištění - prach, saze i mastnotu. Je nutné zvolit správný tlak vody a vhodné trysky, aby nedošlo k poškození fasády.
- Chemické čištění fasád: Přípravky na čištění fasády s biocidními účinky likvidují plísně, řasy a další mikroorganismy. Používají se chemické látky, které obsahují algicidy, biocidy a fungicidy.
- Suché čištění: Na čištění fasády se používá také tryskání pískem nebo suchým ledem. Záleží na typu objektu, jeho umístění i použitém fasádním nátěru.
- Čištění demineralizovanou vodou: Pro fasádu je nejšetrnější použít demineralizovanou vodu. Tato voda je zbavená veškerých minerálů a má lepší čisticí účinky. Povrch umytý touto vodou bude dokonale čistý, plně ekologický a nezanechává žádné skvrny nebo šmouhy. Kromě opláštění budov lze tímto způsobem mýt například prosklené fasády, okna, hliníkové obklady nebo solární panely.
- Parní čištění: Pokud jste se nerozhodli pro demineralizovanou vodu, pak je nejlepším způsobem, jak se zbavit řas a plísní z fasády, parní čištění. Jde o čištění horkou párou pomocí speciálního parního čističe. Výhodou parního čištění je, že čistí do hloubky a likviduje bakterie i viry. Navíc pára vyčistí i velmi odolné nečistoty.
Fasádní nátěry a sanace
Na očištěný povrch, u kterého nelze specifikovat složení, lze použít fasádní silikátovou barvu. Silikátová fasádní barva se speciální technologií APS dokáže prodloužit životnost fasády i o 20 let. Pro historické a památkové objekty, které jsou staré více než jedno století, jsou vhodné paropropustné, difuzně otevřené fasádní nátěry, které neuzavřou strukturu povrchu historické fasády. Doporučuje se co nejvíce přírodní fasádní barvy na bázi silikátu.
Je-li na povrchu zateplovacího systému viditelná mikroprasklina, je potřeba po očištění fasády použít takzvaný plnič s vláknem a mikroprasklinu sanovat. Vyplněním speciálním plničem s vláknem se uzavře vlásečnicová mikrotrhlina.
Čtěte také: Ceník nátěru střechy
Fotokatalytické ochranné systémy
Fotokatalytické ochranné fasádní systémy představují přidanou hodnotu k běžným stavebním a fasádním hmotám, nabízející dlouhodobou ochranu a samočisticí schopnosti.
Princip a vývoj fotokatalýzy
Počátek fotokatalýzy sahá do šedesátých let minulého století. Teorií fotokatalýzy ověřovanou v praxi se zabýval chemik Akira Fujishima, který roku 1967 zjistil, že elektroda z oxidu titaničitého, umístěná ve vodě a vystavená silnému světlu, způsobuje rozklad vody. Nová generace fotokatalytických nátěrových hmot vytváří vysoce účinné fotokatalytické povrchy, které jsou až stokrát účinnější než u první generace. Podstatou vynálezu je použití zcela nového typu pojiva, které nepotlačuje fotokatalýzu nanočástic oxidu titaničitého ve vytvořené vrstvě. Nový typ suspenze s fotokatalytickým efektem dosahuje absolutní, tedy stoprocentní fotokatalytické účinnosti, která je shodná s fotokatalytickou účinností testovací plochy pokryté čistými nanočásticemi oxidu titaničitého. Pro představu je nutno uvést, že například fotokatalytické nátěry a barvy první generace, založené na silikátových pojivech, dosahují maximálně tří procent fotokatalytické účinnosti.
Účinky fotokatalýzy
Zelenání fasád a bujení plísní na povrchu je zastaveno díky stoprocentní fotokatalytické účinnosti. Fotokatalytickou reakcí foto katalyzátor (polovodič) absorbuje foton (UV záření), což vede k tvorbě děr ve valenčním pásu a rozdělení náboje elektron - díra. Tato dvojice je silnými redukujícími a oxidačními prostředky.
Základní fotochemické jevy - oxidace a superhydrofilita, čištění vzduchu, samočištění a antibakteriální účinek, všechny tyto vlastnosti lze přičíst dvěma základním fotochemickým jevům, vyskytujícím se na povrchu katalyzátorů za přítomnosti ultrafialového záření, které je součástí nejen přímého slunečního svitu, ale v menší míře i denního světla v interiérech.
- Oxidace: Mnoho organických sloučenin a polutantů, včetně oxidů dusíku a oxidu siřičitého, může být rozloženo přirozeně pomocí UV záření, ale jedná se o proces velmi pomalý. Fotokatalytické materiály, jako je oxid titaničitý, tento proces zcela urychlují. Anorganické látky - iniciace a urychlení oxidačních procesů fotokatalýzou na TiO2 se vztahuje i k některým anorganickým látkám. Dochází tak například k urychlení oxidace NO na NO2 a následně NO3, nebo CO na CO2. Viry, bakterie, kvasinky, řasy a těla mikroorganismů jsou tvořena organickými molekulami. Pokud se mikroorganismus dotkne světlem aktivovaného povrchu fotokatalyzátoru, spustí se oxidační rozklad organických molekul, z nichž se jeho tělo skládá, a dojde ke stejnému efektu, jako by byl spálen. Mikroorganismy jsou usmrceny a jejich mrtvá těla jsou postupně a beze zbytku fotokatalyticky rozložena. Rychlost a účinnost tohoto procesu závisí na velikosti konkrétního mikroorganismu a fotokatalytické účinnosti povrchu, se kterým mikroorganismus přišel do přímého kontaktu. Smrtící efekt fotokatalýzy je označován také jako fytotoxicita. Fytotoxicita fotokatalytického povrchu působí pouze na mikroorganismy.
- Superhydrofilita: Jde o jev, který nastane, když je film TiO2 vystaven UV záření pod velmi malým kontaktním úhlem vody. Na tomto povrchu má voda tendenci rozložit se na plochu místo na kapičky. Vazebná energie mřížky mezi atomem Ti a atomem kyslíku je oslabena vytvořením díry po UV ozáření. Lze tedy předpokládat, že absorbované molekuly vody můžou rozbít vazbu Ti-O-Ti na dvě nové vazby Ti-OH vedoucí k superhydrofilitě.
- Antibakteriální a samočistící účinek: Světlem indukovaná baktericidní aktivita TiO2 může být použita pro omezení biologického růstu na fasádních površích. Početné výzkumy ukázaly, že bakterie typu Escherichia coli může být účinně zničena pomocí TiO2 a UV záření. Samočištění a antibakteriální účinek, znamená, že na povrchu anorganické prachové částice neulpívají, ale mohou z něj být snadno odstraněny např. deštěm. Samočištící ochrana fasád od biologického a biocidního znečištění prostřednictvím fotokatalýzy na bázi TiO2 ve vzdušném a vodním prostředí účinně rozkládá prakticky všechny organické látky na základní minerální oxidy tím, že spouští a urychluje jejich oxidační proces. Produktem tohoto rozkladu jsou molekuly vody (H2O) a oxidu uhličitého a také menší množství dalších minerálních oxidů s jinými látkami, které jsou součástí původní organické molekuly. Samočištící ochrana fasád a povrchů, které vykazují silný fotokatalytický efekt, vytváří účinnou zábranu proti usazování a růstu mikroorganismů. Biocidní účinek světlem aktivované fotokatalytické plochy je dlouhodobý (10 i více let), což je zásadní výhoda proti chemickým biocidním prostředkům, které jsou účinné jen krátkodobě. Mikroorganismy jsou nejen usmrceny, ale také postupně zlikvidovány. Chemické prostředky sice bakterie zabijí, ale jejich mrtvá těla se pak následně rozkládají a zamořují prostředí okolo sebe řadou nebezpečných látek.
Prodloužení životnosti díky fotokatalytickým nátěrům
Proti degradujícímu působení UV záření z hlediska ochrany fasád je zcela funkční povrchová a nátěrová vrstva, která dokonale chrání podklad před degradujícími účinky ultrafialového záření. Tloušťka této vrstvy je zpravidla 7-12 μm. Materiál vrstvy je 100% anorganický, nepodléhá degradujícím účinkům ultrafialového záření a obsahuje více než 90% TiO2 ve formě fotoaktivních nanokrystalů anatasu. Na podklad, na němž je nátěr nanesen, proto nepronikne žádné UV záření, které by působilo jeho degradaci. To je velmi důležité pro prodloužení životnosti a funkčnosti nátěrů nebo stěrkovacích hmot vytvářejících ochranné vrstvy, které zamezují, aby do vnitřku pronikala voda a další látky spouštějící a urychlující destruktivní proces eroze. Tyto prostředky obvykle obsahují pojivové materiály, které jsou postupně ultrafialovým zářením obsaženým v denním světle rozkládány. Po čase pak v důsledku toho stále více ztrácejí svoji ochrannou funkci. V důsledku kombinace fotokatalytického efektu se superhydrofilitou pak na povrchu tvořeném TiO2 fotokatalyzátorem neulpívá špína. Její organické složky jsou spáleny fotokatalýzou a anorganické prachové zbytky jsou pak z povrchu snadno odstraněny v důsledku působení deště a větru.
Důležitost pravidelné a profesionální údržby
Nenechávejte mytí fasády na poslední chvíli. Prohlédněte fasádu alespoň jednou ročně, ideálně po zimě, a drobné závady řešte ihned. I nenápadné usazeniny dokážou časem výrazně ovlivnit stav budovy. Obecně platí, že jakmile se na fasádě objeví zelené nebo černé skvrny, je nutné ji vyčistit. Otálet byste neměli ani s odstraněním graffiti. Včasným zásahem předejdete nákladným opravám.
Frekvence a určení potřeby čištění
Výrobci zateplovacích systémů doporučují pravidelnou údržbu v rozmezí tří až osmi let. Nižší hranice se týká především míst s vyšší vlhkostí, například domů stojících u vody nebo v místech s častějšími výkyvy počasí. Problém se vždy nejdříve projeví na severní straně domu. Ta je od podzimu do jara prakticky pořád vlhká. A že nastává problém, se dá obvykle určit už letmým pohledem, tedy když začne fasáda zelenat a objevují se na ní první mapy. Napovědět může také dlouhodobě vlhký povrch fasády nebo to, že některé části osychají nápadně pomaleji než jiné.
Porovnání zateplené a nezateplené fasády z pohledu čistoty
| Rizika | Zateplená fasáda | Nezateplená fasáda |
|---|---|---|
| Držení vlhkosti | vyšší | nižší |
| Náchylnost k mechu a řasám | vysoká | střední |
| Rychlost zašpinění | vyšší | nižší |
| Potřeba pravidelné vizuální kontroly | vyšší | střední |
Výběr profesionálů
Majitelé často přemýšlejí, zda fasádu vyčistit sami, nebo raději zavolat odbornou firmu na práce ve výškách. Profesionální týmy pracují s technikou, která dokáže šetrně odstranit nečistoty i z citlivějších povrchů, zvládnou bezpečný pohyb ve výškách a přizpůsobí postup typu fasády bez použití lešení. Při výběru firmy, která provede mytí a nátěr fasády domu, se nezapomeňte zaměřit na její zkušenosti a reference.
Fasády domů ve městech a na venkově se liší i typem znečištění. Ve městech se na fasádách objevují hlavně emise z dopravy, jemný prach z hlavních tahů a mastnější usazeniny z provozoven a topenišť. Na venkově zase převládá pyl, prach z polních cest a organické zbytky, které se drží hlavně v místech se stínem. Každé prostředí tak vytváří jiný tlak na povrch budovy a jinou potřebu pravidelného čištění. Rodinné domy většinou umožňují řemeslníkům snadný přístup, takže čištění fasády probíhá rychle a bez větších omezení. U komerčních objektů bývá situace složitější. Často stojí v těsné zástavbě, kde se těžko pracuje s plošinou, nebo mají výrazně vyšší fasády, které vyžadují zkušený tým pro práci ve výškách. Logistická náročnost pak ovlivňuje i celkový čas čištění a potřebnou techniku.
tags: #neodstatecne #ocisteni #fasady #příčiny #a #důsledky