Venkovní dlažba je nedílnou součástí zahrad, teras a příjezdových cest. Pro její dlouhou životnost a bezproblémové fungování je klíčová nejen správná volba materiálu, ale především precizní příprava podloží a správná instalace. První chytrý krok znamená zjistit hrozbu potenciálních problémů s dlažbou a správně je podchytit. Většina problémů s dlažbou povstává ze špatně připravené základny, proto je důležité věnovat jí maximální pozornost.
Běžné problémy s venkovní dlažbou a jejich prevence
1. Propadající se dlažba
Propadající se dlažba nepředstavuje jen každodenní nepříjemný pohled, ale je také obvykle varovným signálem větších potíží. Ve skutečnosti by dlážděná terasa, jež se v některých místech propadá, s velkou pravděpodobností mohla přinášet problémy s odvodněním, které zůstaly před výstavbou nevyřešené. Samozřejmě se také mohlo stát, že před položením dlažby nebyla řádně připravena základna. Příprava základny vyžaduje řádné vykopání do hloubky, kterou určují příslušné faktory, to znamená typ půdy a odvodnění místa. Dalším původcem propadlé dlažby a postupujícího poškození terasy může být nedostatečná hloubka výkopu. Součástí přípravy základny je také použití správného množství výplně z upraveného štěrku ve výkopu. Tento štěrk se řádně vyrovná, poté se udusá, čímž vytvoří pevnou základnu. Pokud se dlažba propadá, může jít o nesprávné udusání materiálu základny. Jestliže se tyto vrstvy časem uvolní, může se dlažba začít propadat.
2. Problémy s odvodněním
Patřičným způsobem neřešené odvodnění může vést k situaci, že se terasa začne propadat nebo se „sesedat“, neboť půda pod ní se podemílá. Propadlá dlažba může vyvolávat „hromadění“ vody na terase. Její permanentní výskyt může nastávat také v případě, kdy dlažba není správně srovnaná. Nekvalitní odvodnění však přináší i jiné starosti. Při špatné instalaci terasy může voda uvíznout, a to může dokonce zasáhnout vnitřek vašeho domu. Všem těmto problémům dokážete předejít, když zahájíte návrh terasy s plánem srovnání terénu a odvodnění. Je nezbytné, aby tento plán přesně ukazoval, kudy bude voda odtékat.
3. Plevel ve spárách dlažby
Dalším běžným problémem, o kterém v souvislosti s dlažbou slýcháme, je plevel, rostoucí ve spárách. Polymerní písek je jemný písek, kombinovaný s přísadami (obvykle s oxidem křemičitým), který po smíchání s vodou vytvoří pojivo. Pokud se polymerní písek nevhodně aplikuje, nemusí zůstat na vámi zvoleném místě, což způsobuje, že z něj ve spárách vaší dlažby nic nezůstane. Použití geotextilie, tedy materiálu s velmi vysokou pevností v tahu, jenž se položí pod vaši terasu, je také další překážkou pro případný plevel, prodírající se z půdy pod ní. Geotextilie také posiluje základnu vaší terasy, protože působí jako most přes horní část měkkých míst.
4. Nerovná dlažba a nebezpečí zakopnutí
Na terase s nerovnou dlažbou vzniká nebezpečí zakopnutí. To se s největší pravděpodobností opět projevuje kvůli problémům s konstrukcí základny. Terasa, tvořená nerovnoměrnými mezerami, také může představovat nebezpečí zakopnutí. Větší mezera mezi dlažebními prvky obvykle vzniká špatnou kvalitou základny, mimo jiné způsobenou nedostatečným udusáním. Dlažební prvky se vlivem tohoto stavu časem posunou a oddělí. Mezera mezi dlažebními prvky může být také způsobena špatným zpracováním během pokládky.
Čtěte také: Jak vybrat a chránit nenasákavé OSB desky
5. Chybějící nebo špatně instalované lemování
Bez pevného lemování po obvodu vaší terasy se může dlažba podél okraje začít od terasy oddělovat a naklánět se. Aby lemování úspěšně plnilo patřičný účel, vyžaduje si správnou instalaci. Vše začíná základnou. Všechny tyto problémy s dlažbou a rovněž všechny ostatní, které vás napadnou, plynou ze špatných stavebních postupů.
Příprava podloží před pokládkou dlažby
Správná úprava podloží je mnohdy důležitější než výběr samotné dlažby. Správně upravené podloží prodlouží životnost dlažby a zabrání některým nechtěným efektům, jakým může být například zvlnění povrchu, propad jednotlivých kamenů či jejich popraskání. Samotný postup pak kombinuje několik kroků, které zabezpečí dokonale zhutněné podloží před pokládkou betonové či zámkové dlažby.
Úprava pláně
Pláň, neboli plocha vytvořená skrývkou či násypem zeminy, je úplným základem zpevněných ploch. Jedná se o prvotní vrstvu, jejíž úprava by měla respektovat projektovou dokumentaci, materiál podloží a účel zpevněné plochy. Dle této charakteristiky je nutné pláň dostatečně zhutnit a minimalizovat tak riziko pohybu nejnižšího podkladu zpevněné plochy.
Podkladní vrstvy a příprava podloží
Pro konstrukce těchto vrstev lze použít drcené kamenivo o různých frakcích dle účelu použití plochy. Příprava této vrstvy je ovlivněna zeminou, tedy základem celé zpevněné plochy a předpokládaným zatížením. Jinak je nutné upravit podloží pro pochozí plochy a jinak pro plochy pojezdové. Je nutné pamatovat, že každá vrstva podloží musí být zhutněna zvlášť. Zpravidla by pak jedna vrstva neměla přesáhnout 100 - 150 mm. Po těchto částech by tedy plocha měla být vždy zhutněna vibrační deskou. Závěrečné hutnění betonové dlažby je také velmi žádoucí. Jen v některých případech se hutnění samotné dlažby nedoporučuje. A to v takových případech kdy jednotlivé kameny jsou velmi štíhlé a dlouhé. V takovém případě by vlivem zatížení vibračního stroje mohly praskat. Příkladem jsou dlažby jako CSB - LEGANTO o výšce 50 mm a CSB - VALENCIA o výšce 60 mm, u kterých se plocha hutnit vibrační deskou nedoporučuje. Pouze u dlažby CSB - VALENCIA o výšce 80 mm je možné plochu zhutnit vibrační deskou s maximální hmotností 50 kg.
Pokládka venkovní dlažby
Samotný proces pokládky dlažby je velmi jednoduchý a nenákladný. I přesto, že se dlažba musí pokládat na dobře zhutněné podloží, je možné pokládat dlažbu na sucho. Pokládka je tedy cenově dostupná a navíc i rychlá. Dlažbu lze skládat buďto ručně nebo strojově.
Čtěte také: Kompletní průvodce světem montážních pěn
- Ruční pokládka se využije především pro dlažbu se skladbou více kamenů či pro barevná provedení COLORMIX a NATURCOLOR, kdy je nutné pokládat kameny napříč vrstvami i paletami, aby vznikla nepravidelně probarvená plocha.
- Strojová pokládka se využívá především pro zámkové dlažby, které dodáváme ve skladbě na paletě a jsou určeny pro pokládky velkých ploch, například parkovišť a chodníků.
Před závěrečným hutněním plochy stačí zasypat spáry křemičitým pískem o frakci 0 - 2 mm.
Pokládka na terče a hliníkové kolejnice (systém U-BRS)
Systém hliníkových kolejnic U-BRS je novinkou v nabídce belgického výrobce BUZON Pedestal International, která významně urychluje a vylepšuje pokládku keramické dlažby, zejména pak velkých formátů a také moderní úzké a dlouhé dlažby. Systém hliníkových kolejnic U-BRS je určen pro pokládku keramické dlažby suchou cestou, při které není nutné předem dokonale vyspádovat a výškově vyrovnat podklad. To šetří čas pro přípravu a poskytuje řešení pro stavbu vyvýšených teras, schodů a teras na střechách budov. Spojení výškově a sklonově nastavitelných terčů a hliníkových kolejnic umožňuje rychlou a velmi přesnou pokládku keramických dlaždic při zachování vysoké nosnosti terasy a vylepšení rovinatosti a celkové stability plochy. Nejprve se na pevný podklad rozmístí terče pod dlažbu BUZON PB série. Na výběr je široká nabídka PB terčů umožňující podepření od výšky 18 mm až do téměř 1 metru nad zemí. Podle tloušťky zvoleného hliníkového profilu (24 nebo 38 mm) bude vzdálenost mezi terči až 60 nebo 80 cm. Konkrétní rozteč terčů závisí také na rozměrech dlaždic. Na takto připravený rošt zacvakneme do drážky v kolejnicích mezerníky určující přesnou a jednotnou spáru mezi dlaždicemi a pokládáme venkovní keramickou dlažbu. Tímto způsobem snadno a rychle postavíme stabilní, dokonale vyrovnanou podlahu, která bude nejen vysoce funkční, ale také krásná. Oproti pokládce přímo na terče, kdy je potřeba upravit každý jednotlivý terč pod každým dílem dlaždice samostatně, je kolejnicový systém mnohem rychlejší a poskytuje větší stabilitu a rovinatost terasy. U-BRS systém se osvědčil také u realizací teras na plochých střechách, kde je podkladem polystyren. Podklad je zde měkký a při sešlápnutí je cítit mírný pohyb. Díky systému U-BRS lze tedy rychle a přesně položit novou terasu, podlahu kolem bazénu nebo střešní terasu, která bude stabilní, dokonale rovná a pohledově velmi atraktivní.
Typy venkovních dlažeb a jejich využití
Pro umístění do exteriéru je potřeba vybírat z různých typů venkovních dlažeb, které bývají odolnější vůči vlhkosti, mrazu a jiným vlivům počasí.
Zámková dlažba
Zámková dlažba se používá především ke zpevnění příjezdových cest či parkovacích míst. Prodávají se dlaždice různých tvarů a barev. Zámková dlažba má hlavní výhody v snadné rozebíratelnosti, odolnosti proti dilatačnímu působení a odvádění dešťové vody do podloží. Zásadně se nedoporučuje pokládka zámkové dlažby do betonového lože ani lepení na betonový základ na plochách umístěných ve venkovním prostředí, neboť to odstraňuje její hlavní výhody a zvyšuje nebezpečí poškození mrazem.
Zatravňovací dlažba
Zatravňovací dlažba dokáže také zpevnit povrch zahrady, ale zároveň umožní růst trávy. Existují dvě hlavní možnosti:
Čtěte také: Materiály pro úpravu betonu
- Betonové dlaždice s otvory: Tento materiál absorbuje vodu, která by pak rostoucí trávě mohla chybět. Propustné zeminy s trávou je ale u betonových dlaždic sotva polovina plochy a trávě se v tomto prostředí příliš nedaří. Pórovité betonové dlaždice sají vodu a ubírají ji ze zeminy, v níž roste tráva. V horkých dnech se více zahřívají, což trávníku také moc neprospívá.
- Plastová zatravňovací dlažba (mřížoví): V posledních letech se proto nahrazují plastovými dlaždicemi, respektive plastovým mřížovím. Pokud není požadována velká únosnost a časté přejezdy aut, pak se dají použít tenkostěnné zatravňovací dlaždice. Ty mají největší možný podíl travnatého povrchu, takže prakticky nejsou vidět a povrch vypadá jako běžný trávník.
Keramická a vymývaná dlažba
Na terasách se využívá například keramická, ale také vymývaná dlažba. Vypadá přírodně, připomíná totiž plochu posetou kamínky. Pro celkovou rekonstrukci dlažby se vyplatí zvážit výměnu dlažby pro venkovní prostory za mrazuvzdorné, vysoce slinuté glazované dlaždice s nasákavostí do 0,1 %. Vybírat můžete z různých formátů i designů.
Ekologický aspekt: Zasakovací dlažba a hospodaření s dešťovou vodou
V posledních letech se objevil velice důležitý požadavek na dlažbu - umožnit efektivní zadržování dešťové vody v krajině, zejména ve městech na velkých parkovištích u nákupních center či v průmyslových zónách. Termín nenasákavá úprava povrchu venkovní dlažby se užívá pro kombinaci vodopropustné dlažby umožňující efektivní zasakování dešťové vody a drenážního systému, který umožní vodu filtrovat, zadržet na místě a umožnit jí pomalé vsáknutí. Princip je jednoduchý - když už musíme kvůli parkovacím stáním mít zpevněné povrchy, pak je třeba, aby použitá dlažba a s ní spojené drenáže umožňovaly maximální zasakování vody (alespoň tak, jako to dokáže trávník). Některé typy navíc dokážou z povrchu odstranit malá množství ropných látek. Odvádění vody z těchto povrchů je vhodné dělat drenáží, která ji nebere zespoda, ale jen od určité výšky. Je to vlastně takové „jezírko“ vyplněné nasákavým materiálem. Tam, kde je chceme souvislý povrch, je možné použít vysoce porézní dlažby nebo kombinovat nepropustnou dlažbu s mezerami vyplněnými drobným štěrkem, který dokáže vodu rychle pustit do spodní vrstvy. Některé druhy dlaždic mají po straně distanční nálitky, které umožní pokládku s definovanými mezerami.
Kdy uvažovat o opravě dlažby a jak na to
Na otázku, kdy uvažovat o opravě dlažby, nelze jednoznačně odpovědět. Záleží na míře a způsobu poškození, možnosti získat náhradní materiál a také na tom, kolik peněz do opravy hodláte investovat. Oprava dlažby nemusí nutně probíhat jako totální výměna celého povrchu. Venkovní dlažba trpí především na skvrny od chemických přípravků nebo mechanicky, což moc parády nenadělá. Nehledě na to, že by se mohla poškodit natolik, že se rozlomí nebo vydrolí.
Oprava historické a staré dlažby
U historicky cenných dlažeb, které jsou poškozeny jen částečně a není narušeno podloží (dlažba se nepropadá) nebo k nim má majitel nějaký osobní vztah, není o čem přemýšlet. V takovém případě je rozumné se obrátit na specializované odborníky. Tento typ dlažby je obvyklý u starých chalup na zápraží či dvorku nebo u městských, památkově chráněných domů. Příčinou uvolněných prvků dláždění je nedostatečně zhutněné lože, na němž je dlažba položená, nebo se uvolní kvůli špatnému odvedení dešťové vody z nosné konstrukce dlažby. U kamenných dlažeb je zpravidla skladba složená z několika částí. Vrchní vrstva z dlažebních prvků nebo plochých kamenů byla uložená na podkladní vrstvu.
Záludnosti rekonstrukce kamenné dlažby
Než se do ní pustíte, měli byste vědět, jakou technologií byla kdysi zhotovena, a pokud možno použít stejný postup. Při opravě poškozeného místa se nejprve odstraní všechny úlomky dlažby, resp. celé uvolněné dlaždice. Poklepáním si ověřte, zda se neuvolnily i jiné okolní dlaždice, které se musí rovněž vyndat. Vzhledem ke stáří materiálu je potřeba počítat s menšími ztrátami. Kamenné dlaždice, placáky či kostky z tvrdých kamenů jsou méně náchylné k rozlomení než prvky z vrstevnatých hornin, jako je pískovec či opuka. Také rozebírání dlažby v písčitohlinitém loži je jednodušší, na rozdíl od kamenných prvků uložených například v loži betonovém. Jednotlivé kameny, desky nebo obrubníky se doporučuje očíslovat, aby nedošlo k jejich záměně při ukládání na původní místo. Častým nešvarem moderní doby k vyplnění spár je používání cementové malty. Je pravdou, že cement je pevný a nevyplavuje se, ale na druhou stranu povrch dlažby neprodyšně uzavře. V důsledku toho dochází u dlážděných cest přilehlých těsně k domu ke vzlínání zemní vlhkosti do zdiva domu.
Výsledek opravy ovlivní barva a druh materiálu
K opravě dláždění by měl být použit stejně zbarvený a opracovaný druh kamene, neboť je-li nahrazen jiným druhem, je rozdíl ve vzhledu a způsobu stárnutí kamene výrazně viditelný. Zásada použití stejného druhu materiálu a stejného tvaru i zbarvení dlažebních prvků platí samozřejmě také pro dlažby kameninové, cihelné či keramické. A co je důležité, všechny dlaždice musí mít stejnou tloušťku. Pokud původní dlaždice nemáme, což je určitě v drtivé většině případů, musíme koupit nové. Na nákup si vezmeme kousek rozbité dlaždice. Musíme se nicméně připravit na to, že se nám nepodaří koupit přesně stejný druh. V tomto případě máme dvě možnosti: buď koupíme pár kusů dlaždic, které napodobují původní dlažbu, nebo si dáme vodním paprskem vyřezat jakýkoli motiv do dlaždic nejvíce podobným naší staré dlažbě. Tak dostane dlažba starodávný, a přitom v současnosti velmi moderní vzhled.
Oprava cementové dlažby
K opravám venkovních povrchů můžeme použít tmel na bázi cementu, který je určen jak pro exteriér, tak i pro opravy v interiéru. Aplikuje se k opravě děr a nerovností na plochách z betonu, na cementový potěr, ale i k opravám schodnic a podest. V krátké době po aplikaci je plocha pochůzná a zatížitelná bez následných trhlin, navíc v zimě odolá i působení posypové soli.
Oprava dlaždic teraco
Teracové dlažby teras a balkonů jsou nejčastěji poškozeny mrazem, což se projevuje vznikem trhlinek, nebo je jejich povrch prošlapaný. Jejich oprava je poměrně jednoduchá. Trhlinky se navlhčí a stěrkou se do nich vetře řídká cementová kaše, případně epoxidový tmel, kterým lze dosáhnout větší pevnosti. Tmel i cementová kaše se můžou přibarvit vhodným plnivem, aby získaly původní vzhled a nerušily celkový dojem dlážděné plochy. Prošlapaná místa se musí odstranit (odfrézovat, vysekat), důkladně vyčistit a navlhčit. Na opravované ploše je nutné vytvořit nový spojovací můstek kvůli dokonalému spojení vrstev. Dále se postupuje jako při zhotovování nového teraca. Pro rychlou opravu uštípnuté či vyšlapané keramické a kamenné dlažby je možné použít set tmelů v různých odstínech (bílo-šedé, hnědé terakota, pestré). Sety obsahují tmely i potřebné nástroje.
Oprava dlažby krok za krokem (výměna jednotlivých dlaždic)
- Ze spár nejprve vyčistíme starý písek a nánosy: Než začne samotná oprava dlažby, resp. výměna jednotlivých dlaždic, je potřeba okolo dlaždic vyškrábat spáru od písku a nánosu mechů a nečistot.
- Použijeme kovový držák s madlem: Na vyjmutí dlaždic použijeme kovovou "chňapku", která je nastavitelná podle velikosti dlaždice.
- Přineseme si novou dlaždici: "Chňapkou" přeneseme na místo novou dlaždici.
- Nová dlažba by měla barevně ladit s dlažbou původní: Novou dlaždici usadíme na místo té původní. Oprava dlažby je téměř hotová.
- Spáru zasypeme křemičitým pískem: Okolo dlaždice nasypeme křemičitý písek. Křemičitý písek použijeme proto, že zabraňuje růstu plevelů a trávy mezi spárami.
- Písek vpravíme do spáry koštětem: Písek koštětem vpravíme do spáry.
Tepelná izolace pod dlažbou
Kolem základů starého podsklepeného domu se zpravidla dělá dlážděný chodník, pod nímž je drenážní systém, který sníží vlhnutí základového zdiva a stěn sklepa. Při této příležitosti je vhodné pokusit se trochu snížit tepelné ztráty obvodového zdiva směrem dolů do základů. K tomuto účelu se používají desky z extrudovaného polystyrénu, který je zcela nenasákavý a poměrně pevný. Obvykle se doporučuje umisťovat desky od povrchu až do hloubky kolem 80 cm. Kopání do této hloubky je ale docela pracné a u nepodsklepených domů s kamennými základy je to docela riskantní, protože to je prakticky hloubka základů a hrozí uvolnění kamenů a porušení základů. Zde je proto vhodné udělat svislou izolaci jen do hloubky zhruba 20 až 30 cm a pak položit vodorovnou izolaci v šířce 80 až 100 cm. Je sice třeba položit větší plochu tepelné izolace, ale „prodloužíme“ tak cestu unikajícímu teplu a dosáhneme stejného efektu jako při použití svislé izolace. Desky je třeba usadit do štěrkového lože s vrstvou písku, nad ně také dát písek a štěrk a navrch osadit dlažbu, který je ochrání. V tomto případě je ovšem třeba udělat chodník znatelně širší (na šíři desek polystyrénu). Položení vodorovné tepelné izolace je možno využít i jinde. Dá se tak například u domů s příliš mělkými základy dosáhnout toho, že zemina v jejich okolí nepromrzá a nedochází tak k jejich posunům. Využít se dá i při pokládání vodovodního potrubí, kdy umožní se vyhnout kopání do nezámrzné hloubky, pokud se nad potrubí umístí dostatečně široké desky extrudovaného polystyrénu.
| Typ dlažby | Nasákavost | Vhodnost pro exteriér | Využití | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Zámková dlažba | Různá | Ano | Příjezdové cesty, parkovací místa | Nedoporučuje se pokládka do betonu |
| Zatravňovací dlažba (betonová) | Vysoká | Ano | Zpevnění zahrady s růstem trávy | Může odebírat vodu trávě, vyšší teplota |
| Zatravňovací dlažba (plastová) | Nízká | Ano | Zpevnění zahrady s růstem trávy | Velký podíl travnatého povrchu, téměř neviditelná |
| Keramická dlažba (glazovaná) | Do 0,1 % | Ano (mrazuvzdorná) | Terasy, balkony | Vhodná pro celkovou rekonstrukci |
| Vymývaná dlažba | Různá | Ano | Terasy | Přírodní vzhled (kamínky) |
| Teracová dlažba | Různá | Ano | Terasy, balkony | Citlivá na mráz (trhlinky), prošlapaný povrch |
| Vysoce porézní dlažby | Nízká (propustná) | Ano | Souvislé povrchy s vsakováním vody | Umožňuje zasakování dešťové vody |
tags: #nenasakava #uprava #povrchu #venkovni #dlazby #informace