Fasáda je vizitkou každé budovy a její vzhled výrazně ovlivňuje celkový dojem. Architektonické prvky, jako jsou fasádní pilíře, dodávají budovám charakter a eleganci. Kromě estetické funkce je však důležitá i ochrana fasády před biotickým napadením a atmosférickým znečištěním, které mohou vést k její degradaci.
Fasádní prvky StoDeco: Krása a funkčnost
Prvky StoDeco jsou k dispozici ve formě sériových výrobků nebo dílů vyrobených na míru. Tyto prvky se snadno aplikují a jsou plně kompatibilní s fasádními systémy Sto. S plastickými fasádními prvky StoDeco můžete realizovat fasádu zcela podle vlastních představ.
Materiál Verolith®
Pro výrobu prvků StoDeco se využívá surovina vulkanického původu s názvem Verolith®. Z granulátu vyrobeného z této unikátní suroviny se následně vyrábí desky ve standardních formátech. Z těchto desek se pak prostřednictvím sofistikovaných CNC metod vytvářejí plastické fasádní prvky, římsy či panely přesně podle architektonických návrhů.
Možnosti použití
S prvky StoDeco lze vytvořit moderní horizontální nebo vertikální linie, rámy kolem oken, římsy, rohové prvky i celé geometrické kompozice. Díky tomu se novostavba snadno odliší a získá osobitý vzhled. Naopak u rekonstrukcí historických objektů umožňuje StoDeco věrně obnovit původní dekorativní prvky, a to včetně profilací, šambrán, říms nebo dalších architektonických detailů.
Příkladem je obnova historické fasády budovy Opuštěná v Brně, která si vyžádala téměř kompletní rekonstrukci štukové výzdoby. Architekti se spolu s investorem a firmou Sto rozhodli vrátit fasádě její původní vzhled pomocí dekorativních profilů StoDeco, které věrně kopírují původní prvky podle dobových fotografií.
Čtěte také: Průvodce montáží betonových pilířů HUP
Vlastnosti a montáž
Jakmile je trojrozměrný prvek na místě, je na něj ve třech vrstvách aplikován požadovaný fasádní nátěr. Tento nátěr může mít (díky technologii X-black) koeficient odrazivosti světla menší než 15. Prvky jsou určeny pro dlouhodobé venkovní použití, odolávají teplotním výkyvům, vlhkosti i slunečnímu záření. Navíc jsou tvarově stálé, nehořlavé a lehké, takže nezatěžují fasádu ani tepelněizolační systém. Jejich montáž je rychlá, čistá a proveditelná i v pozdější fázi stavby.
Biotické napadení fasády
Biotické napadení není pouze estetický problém, ale může způsobit také degradaci povrchové úpravy. Agresivní odpadní produkty metabolismu mikroorganismů chemicky narušují povrch fasády, což v dlouhodobém horizontu vede ke zvýšené nasákavosti a postupnému zvětrávání omítek či barev. K erozi fasády přispívá také vrůstání porostu do mikrotrhlin a zvětšování jeho objemu při navlhání. Pokud neodstraníme včas řasy a plísně z povrchu fasády, hrozí nebezpečí, že naruší fasádní povrch a umožní vnikání srážkové vody, což způsobí zrychlenou degradaci fasády.
Vše obvykle začíná nevinně: nejprve se na fasádě objeví malá a nevýrazná zelená nebo šedá skvrnka. Ta se pomalu zvětšuje, až do té doby, než se z ní stane velká, dobře viditelná tmavá mapa způsobená biotickým napadením. Nově zateplené fasády staveb po čase začínají na některých stěnách a místech vykazovat změnu odstínu povrchu, fleky a mapy, které šediví, modrají, černají nebo rezaví.
Příčiny biotického napadení
Biotické napadení fasády plísněmi, mechem, řasami, lišejníky, mikroskopickými a organickými nečistotami je způsobeno nadměrnou vlhkostí. Nejčastěji se jedná o kondenzovanou vlhkost, která vzniká rozdílem teplot. Tyto projevy jsou nejmarkantnější na severních a západních stranách domu, kde je z podstaty i nedostatek slunečního světla.
- Mikroorganismy jako plísně, řasy nebo houby potřebují vlhké prostředí a dokážou vytvářet rozsáhlé kolonie schopné rychle pokrýt celou plochu.
- Organické materiály, ze kterých se fasáda skládá, spolu s vodou vytváří podmínky pro růst těchto mikroorganismů.
- Na fasádách se vyskytují plísně rostoucí ve společenství dalších mikroorganismů, a to řas a bakterií. Taková symbióza plísní, řas, bakterií a mnohdy i kvasinek se nazývá biofilm.
- Okolní životní prostředí obsahuje početné výtrusy hub a buňky vodních řas. Ty se vážou na prachové částice a roznášejí se vzduchem. Houby, řasy, plísně dorůstají z mikroskopických zárodků do viditelných kolonií.
- Houby se nejčastěji vyskytují na dřevěných (neošetřených) obkladech fasád, kde se objevuje modravá a černá houba.
Nejčastěji trpí plochy fasád orientované od severovýchodu, přes sever až k severozápadu. Na jižně orientovaných plochách fasád, kde se vyskytuje přímé sluneční záření s prudkou změnou teplot, se růstu mikroorganismů trvale nedaří. Sluneční záření buňky vysušuje.
Čtěte také: Jak uchytit plotový panel?
U zateplených fasád je hlavním viníkem tvorby mikroorganismů větší tloušťka tepelného izolantu a nevhodně zvolená povrchová úprava (omítka), vysoká vlhkost povrchu fasády. Řasy, houby a lišejníky se vyskytují také na neosluněných plochách šikmých střech (betonová taška, základní keramická taška bez glazury nebo nástřiku).
Růstu mikroorganismům se daří při relativní vzdušné vlhkosti od 70 do 90 %. Minimální teplota růstu je od 12 °C až do 30 °C při relativní vzdušné vlhkosti od 75 % a výše. Čím nižší je teplota okolního vzduchu, tím vyšší je nárok na vzdušnou vlhkost přímo na povrchu materiálu, kde mikroorganismy začínají růst. Některé mikroorganismy fasádních řas a plísní dokážou růst už v rozmezí -2 až -7 °C nebo také při teplotách 0 až 8 °C.
Dalším důležitým kritériem pro růst řas na fasádě je hygroskopičnost a výživová hodnota materiálu. Působení vlhkosti na venkovním povrchu několikanásobně stoupá v závislosti na lepších hodnotách tepelné izolace obvodových zdí. Podchlazený povrch zateplené fasády má tedy nižší teplotu než okolní vzduch, což zapříčiňuje kondenzaci vlhkosti a trvalé riziko orosení. Čím delší je doba trvání kondenzace a rosení, tím je riziko nárůstu fasádní řasy větší.
Testy a měření dokazují, že postižení plochy fasád kondenzací vlhkosti je největší v zimním období (listopad až březen) v závislosti na povětrnostních vlivech. Další vliv mají špatně navržené detaily a jejich nevhodné provedení. Vliv na delší zadržování vody na povrchu fasád mají také rostliny osazené před fasádou.
Atmosférické znečištění
Atmosférické znečištění je vedle biotického napadení fasády druhý nejčastější negativní efekt pozorovatelný na fasádě. Jedná se o znečištění - zašpinění fasády vlivem polutantů a atmosférického znečištění jako je smog, špína, saze, dehty, mastnota, prachové částice, UV záření, zvířecí exkrementy, zemina nebo i bláto, mastné výpary z dopravy i průmyslu atd. Ve větší míře se jedná o organické látky.
Čtěte také: Jak funguje dynamické zhutňování půdy?
Nečistoty na povrchu fasád způsobují, že původně hydrofobní (nenasákavý) povrch se stává hydrofilním (nasákavým) povrchem. Tak se pomalu mění podmínky k růstu mikroorganismů.
Zdravotní rizika
Estetické hledisko je z průzkumu to nejčastější, co majitelé komunikují, že jim vadí. Ochrana je investice na druhém místě, co lidé řeší u nové/staré fasády. Jsou překvapeni, že problém s údržbou nastal dřív, než čekali. Zdravotní hledisko vyšlo v průzkumu na posledním místě. Důvod je jednoduchý: nespojujeme si zdravotní riziko se špinavou fasádou, která je venku.
Spory plísní bujících na fasádách domů patří většinou k nejčastějším alergenům. Na fasádách potkáte nejčastěji plísně rodů Alternaria a Cladosporium. Je naivní si myslet, že když je napadená venkovní fasáda, tak se dovnitř nic nedostane. Obyčejným větráním se tyto organické látky dostanou dovnitř velmi jednoduše.
Plísně poškozují zdraví i jinak. Při své vegetaci produkují těkavé organické látky (VOC látky). Lidské smysly některé dokáží vnímat, a některé ne. Mnoho VOC látek jsou bez barvy, zápachu a chuti. Tedy jen kvalitní čidla vzduchu (AQS) dokáží včas zaznamenat a upozornit na nezdravé prostředí. VOC látky mohou poškozovat nebo dráždit horní cesty dýchací, sliznice, oči, sliznice v krku, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky atd. Jsou známé případy, kdy některé druhy plísní mohou způsobit i velmi vážná onemocnění po vdechnutí spory.
Údržba a sanace fasády
Obecně se doporučuje fasádní povrchy pravidelně omývat a nejpozději po 10 až 15 letech je třeba provést renovační nátěr fasádní barvou. Působením atmosférických vlivů se totiž časem snižuje vodoodpudivost fasádního povrchu, dochází k jeho zvětrávání, znečištění, vyblednutí odstínů a za určitých okolností může podlehnout napadení řasami a plísněmi. Interval údržby závisí na stavu fasády, který je ovlivněn kvalitou použitých fasádních materiálů a podmínkami, jimž je fasáda vystavena.
Pravidelná kontrola, údržba a péče o fasádu kompetentním pracovníkem prodlouží životnost fasády. Obecně jsou zateplené fasády technologicky i konstrukčně složitější než běžné fasády. Pokud chcete mít fasádu esteticky pěknou a technologicky v dobré kondici, budete ji muset pravidelně kontrolovat, opravovat, umývat, penetrovat a natírat a případně i částečně renovovat. Důležitá je preventivní údržba a čištění fasádních ploch. Čím důkladněji je likvidace a čištění provedeno, o to déle zůstane fasáda čistá a bez nárůstu. Na starých a starších budovách je zjištěno, že hladké omítky jsou méně náchylné k obrůstání.
V případě výskytu řas a plísní na fasádě je třeba zvolit systémové řešení.
Postup sanace fasády
- Omytí fasády: Nejprve se provádí důkladné omytí celé fasády, ideálně strojně - teplou tlakovou vodou s vhodným čisticím prostředkem, pomocí páry nebo speciální rotační hubicí (pozor na poškození fasády, tlak max. 60 bar), tak aby byly odstraněny nesoudržné částice, prach a jiné znečištění. Fasády lze čistit z lešení nebo z mobilních plošin, případně u menších objektů z výsuvných žebříků.
- Dezinfekce: Po vyschnutí omyté fasády následuje její dezinfekce - odstranění řas a plísní z povrchu pomocí speciálního biocidního prostředku JUB ALGICIDE Plus. Tento bezbarvý roztok biocidních látek v glykolu proniká hluboko do podkladu a hloubkově ničí široké spektrum řas a plísní. Neobsahuje chlor a nezasoluje podklad. Naředěný s vodou v poměru 1 : 5 se nanáší štětcem nebo malířským válečkem. Na silně zatížené povrchy se aplikuje dvojnásobný nátěr. Biocidní nátěr přípravkem ALGICIDE Plus se neomývá a zaschlý nátěr není zdraví škodlivý.
- Základní nátěr: Suché dezinfikované fasádní povrchy posléze opatříme speciálním základním nátěrem JUB REVITAL Primer EXTRA. Jedná se o vodou ředitelný základní nátěr vyrobený na základě polymerních pojiv, plněný mikrovlákny a jemným křemičitým pískem, který odolává napadení nejrozšířenějšími druhy řas a plísní. Účinně zakrývá trhliny šířky do 0,3 mm (větší trhliny do šířky 1,5 mm předem zakryjeme elastickým nátěrem REVITAL Crack repair), podklad sjednocuje z hlediska hrubosti a savosti, váže prachové a jiné nesoudržné částice, které z různých důvodů nebylo možné čištěním odstranit.
- Fasádní barva: Posledním krokem je nátěr speciální fasádní barvou JUB SILICONECOLOR San EXTRA se zvýšenou odolností proti biotickému napadení pro dlouhodobou ochranu fasády. Tato vodou ředitelná mikroarmovaná silikonová fasádní barva dlouhodobě odolává napadení nejrozšířenějšími druhy řas a plísní. Účinně zakrývá trhliny šířky do 0,3 mm a nepraská ani v místech nadměrně silné vrstvy, proto je vhodná také na nejhruběji strukturované podklady. Barva se vyznačuje velmi nízkou nasákavostí (třída W3 podle ČSN EN 15824), vysokou paropropustností, vynikající odolností proti povětrnostním vlivům a sníženou špinivostí. Nanáší se obvykle ve dvou vrstvách malířským válečkem s dlouhým vlasem nebo štětcem vhodným pro nanášení disperzních nátěrů. Druhou vrstvu je za normálních podmínek možno nanášet přibližně po 6 hodinách.
Po vyhodnocení místních podmínek může být při aplikaci doporučené skladby sanačního nátěrového systému poskytnuta garance odolnosti fasádní barvy proti napadení řasami a plísněmi až na dobu 10 let. V rámci této garance společnost JUB zaručuje, že na povrchu fasádní barvy použité pro sanaci fasádního povrchu se nejméně do konce garanční doby neprojeví napadení řasami a plísněmi.
Biocidní ochrana
Přídavkem antimikrobiálních účinných látek, tzv. BIOCIDŮ, je možné porost řasami, houbami a bakteriemi kontrolovat. To znamená jejich růst tlumit, omezovat a v konečné fázi mu zabránit. Množství použitých biocidů a jejich koncentrace je legislativně upravena a vyžaduje pro jejich nakládání příslušná povolení. S pomocí ochranných biocidních prostředků lze růstu hub a řas zabránit. Jelikož řasy a houby žijí ve vodní fázi, musejí být vodou také likvidovány. Každý mikrobiocid, ať ALGICID (proti řasám) nebo FUNGICID (proti houbám), musí být do určité míry rozpustný ve vodě, aby mohla být splněna úloha vodní fáze. Nesmí být ale rozpustný tak, aby se z fasády při dešti nevyplavil a úplně nezmizel. Cílem biocidních přípravků k ochraně nátěrů a omítek proti porostu je specifický antimikrobiální účinek. Ke konzervaci nátěru proti porostu hub stačí fungicidní účinek.
Hydrofobizační povrch fasády se vyznačuje tím, že odpuzuje vodu a jednotlivé kapky vody rychle stékají dolů. Hydrofobizace v konečném důsledku nedokáže zabránit nárůstu mikroorganismů. Napadené plochy se dle uvedených postupů vylikvidují, odstraní, očistí a ochrání. A to za předpokladu, že je napadená omítka v dobrém stavu (není popraskaná, bez dutin, nepískuje a neopadává).
Je třeba si uvědomit, že jakákoliv opatření pro odstranění mikroorganismů a následná údržba fasády má omezenou dobu trvání. Všechny likvidační a ochranné biocidní složky jsou rozpustné ve vodě, což je důvod, proč se postupně časem vymývají. Doba účinnosti je závislá na povětrnostních podmínkách působících na fasádu a množství přidaných aditiv a jejich vlastností. Pokud se porost opět obnoví, opatření musí být opakována. Dále je nutné zjistit a objasnit, zda nárůst vzniká z fasádních řas, hub nebo kombinace obou skupin.
U dlouhodobě napadených fasád mikroorganismy dochází až k úplnému zarůstání do pórů omítky až překrytí omítky nárůstem, což postupně úplně naruší a časem zničí omítkové souvrství. Rozdílné smývání nečistot z povrchu fasád škodí celkovému vzhledu a také současně vytváří nános, který je základem výživy pro usazení výtrusů hub a buněk řas a plísní. V běžně vzduchem šířeném prachu je až 50 % podíl organického materiálu.
U ploch s častým, opakovaným výskytem fasádních řas a hub, musí být provedena preventivní opatření (likvidace, mytí, čištění). Ochranné čištění se doporučuje provádět v období červen až říjen, před (podzimním a zimním) obdobím zvýšené kondenzace vlhkosti. V biologii platí zásada, nejdříve dezinfikovat (usmrtit zárodky) a potom čistit (smýt). Toto pořadí způsobuje, že zbytek dezinfekčních prostředků je z fasády smyt a může vniknout do okolní půdy nebo vody. Proto se u velkoplošných nárůstů nedoporučuje používat obtížně rozložitelné dezinfekční prostředky.
Chytré nátěry FN NANO®
Chytré nátěry FN NANO® vytvoří na vaší fasádě ochranný film a ten zabrání degradaci a biotickému napadení fasády mikroorganismy. Toto řešení není zatím běžně známé, a proto se těžko hledají informace jinde než u výrobce a vlastníka patentu: Advanced Materials-JTJ s.r.o.
Shrnutí vlivů na biotické napadení fasády
Nárůst mikroorganismů na fasádách má velký vliv orientace fasády (sever, severovýchod, severozápad) a také blízkost lesa nebo vodstva (řeka, potok, rybník, apod.). Fasády, které nejsou zahřívány slunečními paprsky, jsou více náchylné k porostu. Slunce má jednak zahřívací efekt, to brání vzniku kondenzátu a zkracuje dobu výskytu vlhkosti na ploše fasády. Následující tabulka shrnuje některé běžné příklady ovlivňující biotické napadení fasády.
| Příklad | Popis a vliv na fasádu |
|---|---|
| Dům poblíž řeky Bečvy | V oblasti s nadmořskou výškou do 250 m n.m. Poblíž řeky Bečvy v údolí Moravské brány. Zvýšená vlhkost vzduchu. Napadené strany severovýchod, sever s orientací do volné krajiny, pole s aktivní zemědělskou činností. Hned u domu je hlavní cesta, vysoká prašnost z dopravy. Fasáda byla realizována v roce 2009. Minerální vata, kotvení talířová hmoždinka s ocelovým trnem vytváří tepelný most a bílé fleky bez porostu. |
| Dům v zahradě blízko stromů | Nejvíce napadená severozápadní strana situovaná do zahrady, blízko stromů. Dům je 10 m od protékající říčky a kaštanové aleje. |
| Dům v ulici | Nejvíce napadená severní a severozápadní strana situovaná do ulice. |
| Hydrofobní omítka s biocidní přísadou | Tato omítka byla hydrofobní a s biocidním přísadou proti růstu řas a hub. Východní a severní strana domu je silně poškozena nárůstem fasádní řasy. Dům je situován na kopci s velkou větrností a blízko volné polní krajiny. Nadmořská výška 390 m n.m. V místech, kde není ze střechy odvedena voda střešním svodem ze žlabu je silný nárůst fasádní řasy. |
| Domy s velkými stromy | V prostoru domů se vyskytují veliké listnaté a jehličnaté stromy, které způsobují zvýšenou vlhkost a pylové zatížení. |
| Místa s odtokem kondenzátu | Vyskytuje se tam, kde ze spojů z povrchu fasády odtéká kondenzát nebo povrchové srážky při deštích. |
| Nezateplené stěny domu | Zdivo CDM blok tl. |
tags: #co #je #naznak #pilire #na #fasade