Národní divadlo v Praze je reprezentativní scénou České republiky, ztělesněním vůle českého národa po národní svébytnosti a samostatnosti. Na jeho budování se sbírkami podílely široké vrstvy všeho lidu a slavnostní položení základního kamene 16. května 1868 se stalo všenárodní politickou manifestací.
Myšlenka vybudování důstojného kamenného divadla se zrodila na podzim roku 1844 na poradách vlastenců v Praze. Teprve v dubnu 1851 vydal Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení sbírek. O rok později byl z výnosu prvních sbírek zakoupen pozemek bývalé solnice o rozloze necelých 28 arů. Národní sbírka ale nebyla hlavním zdrojem financování stavby Národního divadla, dostatek prostředků poskytl stát, výstavu zahájení výstavby navštívil také císař František Josef I. a při té příležitosti věnoval svůj první osobní příspěvek ve výši 5 tisíc zlatých.
Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých.
Jakmile se o vyhoření divadla dozvěděl císař František Josef I. okamžitě věnoval ze své osobní pokladny dalších 13 tisíc zlatých. Město Praha přispělo částkou 100 tisíc zlatých a Velká národní loterie v roce 1877 vynesla přes 238 tisíc zlatých. Více než 1 milion zlatých se vybralo během národní sbírky po požáru divadla.
Rekonstrukcí byl pověřen architekt Schulz, který plně respektoval Zítkovu architekturu, ale propojil Zítkovu budovu divadla s Prozatímním divadlem a nově postaveným Schulzovým domem. Původní dřevěná střecha byla nahrazena kupolí s ocelovou konstrukcí, bylo zavedeno ústřední topení, vylepšena ventilace a plynové lampy byly nahrazeny elektrickým osvětlením. Budova Národního divadla byla otevřena 18. listopadu 1883.
Čtěte také: Návštěva Petra Pavla na Jesenicku
Dnes Národní divadlo zahrnuje několik scén - historickou budovu, Novou scénu, Stavovské divadlo a Státní operu. Každý rok se na jeho jevištích odehraje několik desítek premiér a stovky představení. Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory - opera, činohra a balet. Soubory střídavě vystupují v historické budově Národního divadla, ve Stavovském divadle a v Divadle Kolowrat.
Historie a architektura
Budova Národního divadla je mistrovským dílem českého novorenesančního stylu. Architektem byl Josef Zítek, později Josef Schulz. Výzdobu interiéru i exteriéru zajišťovali přední čeští umělci, včetně Mikoláše Alše, Františka Ženíška a Vojtěcha Hynaise. V roce 1881, krátce po otevření, byla budova silně poškozena požárem. Národ se však semkl a díky nové sbírce bylo divadlo rychle obnoveno.
Významné byly také práce prováděné na interiéru divadla. Na výtvarné výzdobě se podíleli významní čeští umělci - Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Václav Brožík a Julius Mařák. Slavnou oponu Národního divadla vymaloval Vojtěch Hynais, který na ni spotřeboval 26 kilogramů barev. Symbolizuje obětavost národa při stavbě Národního divadla, které je na oponě symbolicky představeno jako antický chrám umění a múz. Strop pak zdobí osm obrazů od Františka Ženíška, které zachycují jednotlivé druhy umění. Významnou část výzdoby divadla tvoří busty.
Základní kameny
Do základů divadla byly položeny kameny z historických míst české země. Místnost se základními kameny je možné navštívit, leží šest metrů pod úrovní Vltavy. Původně měl být dovezen základní kámen pouze z hory Říp, nakonec však byly dodány také kameny z hory Blaník, Radhošť, Vyšehradu, Hostýna, Žižkova, Svatoboru u Sušice, Branky na Dobeníně u Náchoda, Boubína, Zlatého koně u Tmaně, Trocnova, Práchně u Horažďovic, Čerchova, Buchlova, Lipníku, Helfštýna, Doudleb, zříceniny Podlažického kláštera u Chrasti a Záhlinice. Z Podivína navíc došla cihla uhnětená z hlíny a vody ze studánky, u které křtil sám sv. Cyril.
Když říkáme, že tohle divadlo stojí na pevných základech, tak to není jen fráze. Základní kámen Národního divadla byl položen 16. května 1868 - a to ne jeden, ale hned dvacet kamenů z různých míst českých zemí, symbolicky spojených do jednoho celku. Přivezli je z Řípu, Radhoště, Blaníku, Vyšehradu, z hory Říp i z památných míst, kde se psaly dějiny národa. Každý kámen měl být symbolem jednoty a vůle - a jejich spojení pod jednou střechou se stalo základem i názvu: Národní.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Opony
První oponu pro Národní divadlo vytvořil František Ženíšek. Ta však byla zničena při požáru divadla v roce 1881 a nahradila ji opona Vojtěcha Hynaise z roku 1883. Během prací na oponě pobýval malíř v Paříži, kde se nechal inspirovat a při malbě postav na oponu pracoval s pařížskými modelkami a modely. Někteří vlastenci mu pak vyčítali, že jsou postavy příliš hubené a neodpovídají slovanským korpulentním tvarům. Opona váží 180 kilogramů a zabírá plochu 142 metrů čtverečních.
Hynaisova opona však není v divadle jediná - Národní divadlo má hned tři opony. Kromě ozdobné Hynaisovy je to ještě ručně ovládaná „děkovačka“ z tmavě červeného sametu a pak železná bezpečnostní. Ta má v historické budově při požáru oddělit jeviště od hlediště.
Lustr
V majestátním hledišti se nachází lustr - jedno z mytických zařízení divadla. Váží přibližně dvě tuny, je zavěšen pod hlavní kupolí hlediště a tvoří ho 2 600 ručně broušených křišťálových hranolů. Když byl v roce 1983 restaurován, odborníci museli demontovat každý díl zvlášť, přičemž se odhalilo i jeho původní zvedací zařízení - mechanický naviják s ručním pohonem, díky němuž lze celý lustr pomalu spustit dolů nad hlediště. Na jeho litinovém rámu jsou dodnes patrné stopy původního zlacení i drobné značky tehdejších řemeslníků.
Prezidentský salonek
Při zvláštních příležitostech bývá otevřen i Prezidentský salonek, který je paradoxně umístěn na nejhorším místě, odkud prezident v lepším případě vidí polovinu jeviště a někdy ani to ne. Byla to svérázná pomsta českých stavů tehdejšímu panovníku Františku Josefu I., od kterého se čekal větší příspěvek na stavbu divadla a také že nedošlo ke korunovaci Františka Josefa českým králem.
Interiér a výzdoba Prezidentského salonku ze dřeva a textilií, to všechno působilo opulentně a tajemně čekalo na významné hosty. Válcovité zdobení, lehce zlaté linky, vazby, stropy - všechny detaily, které jinak divák v hledišti nevidí.
Čtěte také: Postup opravy panoramatické střechy BMW
Možnosti prohlídek
Přes Pražskou informační službu je možné zajistit mimořádné prohlídky budov Národního divadla. Unikátní interiéry si můžete prohlédnout také v rámci národních svátků či při významných výročích budovy. Celková prohlídka vybraných prostor Národního divadla vás zavede k základním kamenům, do hlediště a hlavního foyer, kde můžeme obdivovat díla Mikoláše Alše, Františka Ženíška a dalších umělců generace Národního divadla.
ND+ platforma
Jak se dostat dovnitř, když nemáte od Národního divadla svazek klíčů? Prostřednictvím platformy ND+, která nabízí veřejnosti komentované prohlídky historických budov, workshopy, přednášky, výstavy a edukační akce. Lidé mají možnost si vybrat individuální nebo skupinové prohlídky interiéru i exteriéru, s průvodci, kteří odhalí tajemství vzniku divadla, fungování provozu i zákulisních úkonů. Cílem je nejen představit minulost, ale i podnítit zvědavost, podpořit tvořivost a posílit vztah diváků k divadlu jako živému organismu.
ND+ rovněž realizuje speciální programy pro školy, rodiny, seniory či studenty umění a připravuje open air eventy či dílny související s konkrétními inscenacemi. V nadcházející sezoně dokonce bude možné sledovat generální rekonstrukci Nové scény prostřednictvím těchto aktivit. Více informací o prohlídkách najdete na stránkách Národního divadla - tam je rozpis tras, jazyky, časy a rezervace.
Typy prohlídek
Národní divadlo nabízí různé typy prohlídek, které umožňují nahlédnout do jeho bohaté historie a zákulisí:
- Základní prohlídka: Pro jednotlivce i skupiny, v češtině i angličtině. Trasa vede přes podzemí (základní kameny), hlediště, foyer, malby až na střechu.
- Prohlídka divadelní techniky: Zaměřená na chod budovy „za scénou“ - technologie, strojovna, zařízení jeviště.
- Prohlídka s názvem Malířství: Zahrnuje detailní výklad o obrazech, nástěnných malbách, výzdobě foyer a interiéru.
- Okruh pro děti: Interaktivní, zábavný výklad pro děti ve věku přibližně 5-8 let s doprovodem přizpůsobeným tak, aby je provázel i poučil.
Cena a rezervace
Základní prohlídka budovy Národního divadla trvá přibližně 45-50 minut. Pro dospělé činí vstupné 160 Kč, pro děti, studenty a seniory je snížené vstupné 90 Kč. Vstupenky lze zakoupit on-line na webu www.narodni-divadlo.cz nebo přímo na pokladně divadla.
Praktické informace
Národní divadlo, Státní opera a Stavovské divadlo se otevírají 45 minut před představením, v této době také fungují pokladny ve foyerech budov. Hlavní pokladna na Nové scéně v hrací dny funguje od rána nepřetržitě až do času zahájení představení.
Dress code bývá předepsán jen pro mimořádné události. Svým zevnějškem dává ale divák najevo, že si je vědom slavnostního okamžiku, který v divadle prožívá.
Parkování
- Při návštěvě Národního divadla a Nové scény je možné využít podzemní parking ND (vjezd z ulice Ostrovní).
- Při návštěvě Státní opery můžete sjet ulicí Wilsonova z levého pruhu těsně před budovou do nadzemních garáží Parking Centrum, cena za parkování činí 60 Kč za hodinu.
Národní divadlo získalo jako první české divadlo nový evropský certifikát udržitelnosti 1. 7. 2024.
tags: #navsteva #strechy #narodniho #divadla #informace