Potřebujete upevnit polici na zeď, namontovat markýzu nebo třeba přišroubovat konzoli klimatizace na zateplenou fasádu? Pak je vám jasné, že se neobejdete bez hmoždinek, které se v materiálu pevně vzepřou a zajistí stabilitu připevňovaných předmětů. Dnes je k dostání velké množství různých hmoždinek od různých výrobců. Hmoždinky jsou vyráběny z plastu nebo kovu, záleží na typu hmoždinky a k jakému účelu jsou určeny. Většina klasických hmoždinek je k dostání v provedení s límcem nebo bez límce. Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů, díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Hmoždinky bez límce se používají pro průvlečnou montáž, kde je potřeba vytvořit rovnou dosedací plochu. Aby bylo kotvení funkční, je třeba vybrat správný typ.
Jak vybrat správnou hmoždinku
Abyste byli schopni vybrat správnou hmoždinku, musíte vědět, do jakého stavebního materiálu ji budete upevňovat. I když se běžně používají univerzální stavební hmoždinky, nikdy nezajistí takovou pevnost jako speciální hmoždinky určené přímo pro daný typ materiálu. Kromě materiálu musíte při výběru hmoždinky zohlednit i zatížení, způsob použití a další požadované vlastnosti. Ke hmoždince musíte pořídit samozřejmě i vhodné vruty nebo háčky odpovídajícího průměru a délky. Ta by měla odpovídat minimálně součtu délky hmoždinky a jejímu průměru. Používejte velikost vrtáku, která odpovídá průměru dané hmoždinky. Při vrtání do měkkých stavebních materiálů sáhněte po vrtáku menším o 1 mm. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost. Způsob vrtání zvolte podle typu materiálu.
Typy hmoždinek podle konstrukce a použití
Mezi nejrozšířenější typ hmoždinek patří ty univerzální, které by měl mít po ruce v dostatečném množství každý kutil i řemeslník. Univerzální stavební hmoždinky jsou vhodné jak pro kotvení do plných stavebních materiálů, tak těch dutých. Svůj účel splní například při připevňování svítidel nebo lehkých skříněk. Vyrábí se v několika provedeních lišících se tvarem. Princip je však u všech stejný - po zasunutí hmoždinky do předvrtaného otvoru a zašroubování vrutu se roztáhne a zajistí pevné kotvení. Univerzální hmoždinky se širokým spektrem použití. Pro uchycení a kotvení různých materiálů a konstrukcí do zdi si většinou vystačíte s těmito klasickými hmoždinkami. K dostání jsou v různých velikostech a lze je používat zejména pro kotvení do betonu, plné i duté cihly nebo pórobetonu. Geometrie hmoždinek umožňuje jejich snadné vložení do vyvrtaného otvoru a křidélka zabraňují protáčení hmoždinek.
Pro jednoduchou a rychlou montáž se skvěle hodí natloukací hmoždinky, které obsahují našroubovaný vrut. Používají se pro snadné a rychlé kotvení do běžných stavebních materiálů - beton, kamen, plná cihla. Nejsou však vhodné do deskových materiálů, porobetonu či duté cihly. Součástí těchto hmoždinek je vrut nebo hřebík, který se po umístění hmoždinky do vyvrtaného otvoru zatluče kladivem (nešroubuje se). Hmoždinka se roztáhne a zaklíní v otvoru. Výhodou je rychlá montáž. Natloukací hmoždinky jsou jednoduchý kotevní prostředek vyvinutý pro rychlé upevňování plechů či latí do betonu nebo plných cihel. Roky a beznadějně tvrdíme, že do děrovaných cihel natloukací hmoždinky nepatří a nedrží.
Mezi speciální typ hmoždinek, který je vzhledem k rozmachu využití dutých cihel stále vyhledávanější, patří hmoždinky do voštinového (dutého) zdiva. Princip kotvení spočívá ve vytvoření přímého tvarového styku s dutou cihlou. Hmoždinka buď vysouvá zoubky, nebo se zauzluje a opře za příčku v cihle. Základním principem hmoždinek určených do dutých cihel je vytvoření tvarového styku s cihlou. Hmoždinka může vysouvat „zoubky“ jako hmoždinka FUR nebo se tzv. zauzlovat. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong. Optimální vedení vrutu zajišťují šikmá žebra uvnitř hmoždinky a díky pojistce ve tvaru pilových zubů se hmoždinka neprotáčí. Nylonové hmoždinky od výrobce Mungo jsou vhodné pro většinu aplikací v děrovaných cihlách a lehčených materiálech.
Čtěte také: Kotvy pro beton: Průvodce výběrem
Potřebujete-li připevnit předměty do sádrokartonových předstěn, stropů nebo jiných SDK konstrukcí, sáhněte po speciálních hmoždinkách určených právě do sádrokartonu. Jsou vybavené ostrým samozřejmým závitem, a tak se instalují bez předvrtávání. Na těžší břemena sáhněte po kovových hmoždinkách vybavených deštníčkem s velkým rozpěrným rádiusem. Do sádrokartonu se používají šroubovací hmoždinky nebo kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem a jsou plastové (polyamid) nebo kovové. K dostání je také několik různých typů kotev do sádrokartonu. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy o kterou se hmoždinka opírá. Plastové hmoždinky se používají pro upevnění lehkých předmětů v interiéru - obrazy, lampy, podlahové lišty, elektrické zásuvky.
Pro kotvení do pórobetonového zdiva zvolte speciální hmoždinky, které jsou vhodnější než univerzální typy nebo hmoždinky do plného zdiva. Typy určené pro montáž do pórobetonových tvárnic nebo panelů mají po obvodu žebírka, která se po zašroubování vrutu do materiálu „zakousnou“. Hmoždinka GB je vyrobena z kvalitního nylonu a osazuje se do zatlučením kladivem do otvoru předvrtaného bezpříklepovým vrtáním. Ytong (pórobeton) je v dnešní době velmi oblíbený stavební materiál. Do Ytongu se používají hmoždinky plastové i kovové. Kovové zatloukací hmoždinky lze použít bez předvrtání například pro upevnění potrubí. Plastové hmoždinky pro pórobeton mají speciální konstrukci a jsou vhodné k upevnění střešních a fasádních konstrukcí, zábradlí a podobných prvků. Do vyvrtaného otvoru se natlučou kladivem.
Samostatnou kategorii hmoždinek tvoří ty určené pro kotvení do zateplovacích systémů. V takovém případě je výběr vhodného provedení obzvláště důležitý, protože volbou špatné hmoždinky můžete narušit funkci zateplení a vytvořit nežádoucí tepelné mosty. Konkrétní typ hmoždinek je třeba vybrat s ohledem na typ použitého izolantu. Kvalitní hmoždinky tvoří ucelenou sestavu, která zajistí přerušení tepelného mostu, dokonalé kotvení i utěsnění. Některé typy sestav jsou například tvořené kombišroubem, protichladovým kuželem se skelnovláknitou výztuhou a plastovou zátkou pro utěsnění. Vždy se řiďte doporučeným postupem udávaným výrobcem konkrétního zateplovacího systému a poraďte se s odborníky. Pro montáž zateplovacího systému se používají fasádní talířové hmoždinky.
Talířové hmoždinky jsou plastové fasádní hmoždinky s trnem, které se používají při montáži izolačních desek ke konstrukci zateplovaného objektu. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky do děrované cihly např.: Heluz nebo Porotherm jsou určeny pro dodatečné ukotvení fasádních izolačních desek pro zateplení fasády domu. Talířové kotvící hmoždinky do děrované cihly doporučujeme při montáži předvrtávat bez příklepu, k vůli následné správné přídržnosti hmoždinky k obvodové stěně. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě.
Samostatnou kategorii tvoří ocelové kotvy, se kterými bezpečně připevníte i těžká břemena. Výrobci hmoždinek a kotevní techniky vyrábí různé typy, které jsou předurčené pro speciální použití. Ocelová zarážecí kotva dostupná s vnitřním závitem M6-M20. Dostupná je také speciální varianta pro připevnění diamantové vrtačky.
Čtěte také: Použití natloukacích kotev do betonu
Lešenářské hmoždinky se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Maximální únosnosti systému lze dosáhnout, pokud je vyvrtaný otvor vyčištěn a zbaven prachu a rozměry vyvrtaného otvoru odpovídají údajům výrobce. Křidélka po stranách zabraňují protočení hmoždinky a usnadňují montáž.
Doporučené hmoždinky
- Hmoždinka Fischer DUOPOWER: Plastová hmoždinka do dutých cihel vyrobená ze dvou plastů. Hmoždinka je dostupná i v prodloužených variantách a patří mezi nejlepší hmoždinky do dutých cihel.
- Rámová hmoždinka Fischer DuoXpand: Rámová hmoždinka do většiny stavebních materiálů. Dostupná varianta s vrutem se šestihrannou hlavou nebo se zapuštěnou hlavou. Povrchová úprava zinek bílý.
- Rámová hmoždinka Fischer SXRL FUS: Všestranná rámová hmoždinka s variabilní kotevní hloubkou.
- Hmoždinka Fischer UX: Univerzální uzlovací hmoždinka.
Obecně lze říci, že na klasické připevnění poličky, světla, televize dostačuje uzlovací hmoždinka DUOPOWER.
Montáž a vrtání
Před samotnou montáží hmoždinky je důležitým krokem výběr vrtáku pro vyvrtání otvoru, do kterého se hmoždinka ukotví. Vybrat správný vrták je velmi jednoduché. Jeho průměr musí být stejný jako průměr hmoždinky. Samozřejmostí je volba vhodného vrtáku, který je určen pro vrtání do daného materiálu. Hloubka otvoru pro hmoždinku musí být vždy hlubší než je délka hmoždinky. Obecně je doporučeno vrtat otvor hlubší o velikost průměru hmoždinky. Pokud byste nevyvrtali dostatečně hluboký otvor, vrut by nebylo možné správně zavrtat. Při maximálním zašroubování vrutu musí špička vrutu přesáhnout přes konec hmoždinky.
Pro pevné ukotvení je nutné vybrat vrut vhodné délky. Po zašroubování by měl vrut o několik milimetrů přesahovat hmoždinku, tak zaplní prázdný prostor, který jste vyvrtali navíc. Průměr vrutu by měl činit minimálně polovinu průměru hmoždinky. Pokud si nejste jisti, do jakého materiálu se chystáte kotvit, poznáte to podle prachu z vyvrtaného otvoru. Známým tipem je vzít tenký hřebík a zkusmo jej zabít do místa, kam chceme požadovaný předmět upevnit. Pokud hřebík projde zdivem na celou délku, jste ve spáře. Pokud ovšem již po pár milimetrech narazíte na tvrdé zdivo, gratulujeme!
Tipy pro montáž do duté cihly
- Vrtání bez příklepu: Velmi důležitou a opomíjenou věcí je vrtání otvoru do dutinové cihly bez příklepu. Příklep vrtacího kladiva většinu příček rozbije a z požadované díry o průměru 10mm je minimálně 14mm. V takové díře se pak hmoždinka protáčí již při utahování a ve finále nemá potřebnou nosnost.
- Speciální vrtáky: Pro vrtání cihel do příklepu existují speciální vrtáky, které mají naostřený břit a vrtání do cihel je skoro stejně bezpracné jako vrtání s příklepem.
- Volba délky hmoždinky: Většina moderních cihel je tvořena z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovního pláště, který má silnější stěnu. Snažíme se tedy volit délku hmoždinky tak, aby se zauzlovala za tu nejsilnější nosnou stěnu. Tím, že zvolíme delší hmoždinku a posuneme kotvení do slabších příček, nosnost hmoždinky nezvýšíme. Cihly Porotherm jsou tvořeny z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovní plášť má silnější stěnu. Pro dosažení maximální pevnosti je vhodné zvolit takovou délku hmoždinky, aby se zauzlovala za nejsilnější nosnou stěnu.
Konstrukce hmoždinek zajistí to, že se nebudou protáčet ve vyvrtaném otvoru, hmoždinka disponuje křidélky, které zamezí jejímu protáčení ve vyvrtaném otvoru. Rámové hmoždinky mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině.
Čtěte také: Použití natloukacích hmoždinek v betonu
tags: #natloukací #hmoždinky #do #betonu #montáž #a