Naše firma se zabývá aplikací inovativních silikátových, epoxidových či polyuretanových nátěrových systémů v souvislosti s realizacemi venkovních povrchových úprav podlah. Nátěry jsou poměrně častou povrchovou úpravou betonových konstrukcí. Přestože je dnes velká pozornost věnována pohledovým betonům bez povrchové úpravy, mají nátěry stále svou nezastupitelnou roli, zejména při opravách a v případech, kdy je třeba zajistit specifické vlastnosti povrchu.
Barvy na beton mají dnes velmi široké spektrum. Jejich aplikace může betonové, minerální podlaze prospět, může ji však i velmi významně poškodit. Při nepříznivých okolnostech, nedostatečné přilnavosti barevného povlaku či krátké trvanlivosti naneseného nátěru, může být zmařená investice jen zanedbatelnou škodou. Při rozhodování je vždy třeba zvážit konkrétní situaci, stav konstrukce, namáhání jejího povrchu (včetně klimatických vlivů) a cíl, kterého má aplikace dosáhnout. Současná platná norma tuto nesnadnost a šíři záběru odráží.
Barvy na beton a naše firma mají jeden společný cíl: přiblížit klientovi základní rozdělení barev a nátěrů na beton / minerální povrchy, které jsou definované normou ČSN EN 1504-2 a dále hodnotí předepsané parametry ve vztahu k požadavkům na konstrukce. K základním typům barevným nátěrů uvádíme praktické příklady jejich aplikací v závislosti na jejich použití včetně nedostatků současně platné normy ČSN EN 1504-2 ve smyslu požadavků na výsledky kontrolních zkoušek, které nejsou v normě uvedeny jako např. výkladu slovního spojení „určité určené použití“, které není normou EN 1504 jednoznačně definováno. Barvy na beton (povlaky) mají z hlediska výrobců definováno mnohem více parametrů, ačkoliv většina z nich jsou mezi nepovinnými. V případě povinných údajů je nedostatečně definován parametr rychlosti pronikání vody v kapalné fázi s cílem zvýšení fyzikální odolnosti. Z ostatních parametrů pro všechna určená použití je opět nedostatečně definována propustnost pro vodní páru a propustnost pro oxid uhličitý.
Typy nátěrů na beton
Barvy pro betonové povrchy se zásadně liší. Většinou k nám přicházejí zákazníci s požadavkem - potřebuji nátěr / barvu na beton, na podlahu, do garáže, do sklepa, na asfalt nebo čím natřít betonovou podlahu, jakou použít barvu do dílny atd.
Základní akrylátové 1 či 2 složkové barvy
Obvykle se jedná o univerzální nátěrové hmoty (beton - kámen - teraco- keramika) s pojivem tvořeným akrylátovou disperzí s přídavkem rozpouštědla či bezrozpouštědlové silikonové emulze, které jsou vodoodpudivé a zároveň paropropustné v transparentním provedení = bezbarvá laková úprava s nízkou odolností. Nutnost penetrace savého povrchu.
Čtěte také: Vlastnosti polyuretanových nátěrů
POZOR - jedná se o úpravu betonu na povrchu / na betonu > systém se chemicky nekotví a nespojuje s minerálními složkami v hloubce / pórech betonu či Cemflow / terazzu !!
2 složkové tvrdé barvy obsahující pryskyřici a tvrdilo = EPOXIDY
Typicky se jedná o univerzální dvousložkové hmoty (beton - kámen - teraco- keramika) tvořené bází a tvrdidlem s difúzní neparopropustností. Vynikají vysokou pevností a tvrdostí (zvýšení fyzikální odolnosti) a odolností proti mnoha chemikáliím agresivním pro beton. Adheze epoxidů k betonu je při správné přípravě podkladu velmi vysoká. Kvůli nízké odolnosti UV záření nebývají vhodné do exteriéru. Nutnost penetrace povrchu.
POZOR - jedná se o úpravu betonu na povrchu / na betonu > systém se chemicky nekotví a nespojuje s minerálními složkami v hloubce / pórech betonu či Cemflow / terazzu !!
2 složkové pružné barvy = POLYURETANY
Tato materiálová skupina je příbuzná epoxidům tvořená opět bází a tvrdidlem s difúzní neparopropustností s univerzálním použitím (beton - kámen - teraco- keramika), avšak po vytvrzení jsou pružnější. Jsou dobře odolné na povětrnosti A UV záření (nekřídují vs. epoxidy). Uplatnění nalézají například u nátěrových systémů schopných přemosťovat pohyblivé trhliny či venkovních nátěrech. Nutnost penetrace povrchu.
POZOR - jedná se o úpravu betonu na povrchu / na betonu > systém se chemicky nekotví a nespojuje s minerálními složkami v hloubce / pórech betonu či Cemflow / terazzu !!
Čtěte také: Vlastnosti a aplikace polyuretanových nátěrů
směs látek = DISPERZNÍ BÁZE (moderní a vodou ředitelné + z části difúzní)
Jedná se o směs látek s univerzálním použitím (beton - kámen - teraco- keramika), kdy jedna (či více) látka je rovnoměrně rozptýlena ve druhé. Disperze stojí za rozšířením vodou ředitelných hmot. Může se jednat o akrylátové, polyuretanové, epoxidové či jiné materiálové báze. Nutnost penetrace povrchu dle typu disperze.
POZOR - jedná se o úpravu betonu na povrchu / na betonu > systém se chemicky nekotví a nespojuje s minerálními složkami v hloubce / pórech betonu či Cemflow / terazzu !!
Pigmentovaný́ 2-komponentní speciální barevný nátěr na bázi křemičitanu lithného
POZOR - jedná se o úpravu betonu jenž se chemicky kotví a spojuje s minerálními složkami v hloubce / pórech betonu či Cemflow / terazzu !! NEhrozí zde riziko budoucího odlupování - nepřilnavosti / lokálně lze vždy opravit či doplnit materiál s plnou propustností!! Nátěrový ochranný systém proniká hluboko do povrchu, zde se kotví - sklovatí (zasklovatění pórů) a následné případné doplnění již ošetřených míst je velmi snadné. Obvykle postačí důkladné čištění a obnova, či doplnění impregnace povrchů, bez nutnosti tvorby jakýchkoliv vrstev a povlaků včetně zamezení migrace změkčovadel / pryže a gumy do povrchů (povrch je vyplněn - nemá kam migrovat/. Problematika povrchových černých čar, způsobených třením, zde také není problémem.
Příprava podkladu a aplikace nátěrů
Instalace podlahových nátěrů vyžaduje vstupní inspekci betonových či litých podlah zkoumá a hodnotí také tvrdost povrchového materiálu betonových podlahy dle Mohsovi stupnice tvrdosti, která vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého. Před aplikací je vždy provedena zkouška pevnosti a tvrdosti podkladu. Pevnost a tvrdost podkladu se posoudí pomocí ocelového trnu, který se do něj zarývá. U podlah s neznámou skladbou se volí sonda v tloušťce podkladních vrstev. Následně je případně provedeno měření vlhkosti podkladu, jelikož je velmi důležitým parametrem podlahy před aplikací ochranných systémů z hlediska zbytkové vlhkost. U betonových potěrů nesmí podle ČSN jejich zbytková vlhkost přesáhnout 4 %, u anhydritových potěrů dokonce 0,5 %.
Je také prováděna zkouška savosti podkladu. Savost stávajícího podkladu se posoudí pomocí nalití malého množství vody na podklad. Pokud se voda po zhruba 5 minutách beze zbytku vsákne, jedná se o savý podklad, v opačném případě je podklad nesavý. V případě potřeby odstranění zbytků volných částic, nátěrů, lepidel a dalších balastních materiálů je provedeno odstranění mechanickou cestou, a to obroušením, tryskáním nebo odfrézováním až na vrstvu pevného soudržného podkladu.
Čtěte také: Druhy nátěrů na OSB
Další typy nátěrů a jejich použití
- Prášková barva Fronton: Používá se k probarvování malířských barev a dalších stavebních nebo minerálních materiálů v interiérech a exteriérech. Barevné odstíny jsou stálé a mají dlouhou životnost.
- Barva na beton: Určen k vodotěsným nátěrům stěn vodních nádrží, silážních jímek a plaveckých bazénů, též pro povrchovou úpravu ocelových konstr. a eternitových střech. K matných nátěrů pro vnitřní i venkovní použití, např. podlahy sklepů, garáží, teras, balkónů, zídky, sloupky apod. Výrobek má vysokou odlonost vůči povětrnosti. Na beton. 100% voděodolná, odolává olejům, roztokům solí, slabým kyselinám a zásadám, krátkodobě motorové naftě. Mechanicky odolná. Snáší trvalé tepelné zatížení do +50 °C.
- Lesklá univerzální vodou ředitelná vrchní krycí barva: Na kov, dřevo, beton, pozink, měd i sádrokarton. Nejčastější úpravy dveří, zárubní, zábradlí, obkladů, zahradního nábytku, plechových střech apod. Barva na beton a jiné savé materiály s vyšší mechanickou zátěží. Nátěr je pružný s velmi dobrou přilnavostí k podkladu. Natřené plochy vykazují velmi dobrou mechanickou odolnost, odolávají vodě, roztokům solí, olejům a krátkodobě motorové naftě.
- Impregnace: Používá se pro napouštění savých stavebních materiálů za účelem snížení nasákavosti. Vhodným podkladem jsou omítky, betony, cihly, přírodní kámen, pálené a betonové střešní krytiny, cementotřískové a vláknocementové materiály apod.
- Vodou ředitelná nátěrová hmota: Na beton a jiné savé materiály se střední mechanickou zátěží. Vrchní krycí pochozí vodou ředitelná barva na beton v interiéru i exteriéru. Nátěry betonu, cementotřískových a vláknocementových desek i silikátových podkladů. Vrchní krycí pochozí vodou ředitelná barva na beton v ekonomicky výhodné kvalitě určená k nátěrům betonových ploch, zejména podlah v interiéru mírnou zátěží, odolných stěn, sádrokartonu, soklů, plotů, konstrukčních betonových prvků, stropních atd.
- Nátěr na betonové plochy: Určen k povrchové úpravě betonových ploch, betonových dlaždic, betonové zámkové dlažby. Je vhodný k povrchové úpravě betonových podlah ve sklepech, schodištích, skladištích, výstavních prostorech apod.
- Barva na vodorovné dopravní značení: Na vodorovné dopravní značení vozovek a jiných ploch s živičným, případně betonovým povrchem. Výrobek je zaveden v Katalogu schválených výrobků pro vodorovné dopravní značení vydaným Ministerstvem dopravy ČR.
- Koncentrovaný silikonový vodoodpudivý nátěr: Snižuje nasákavost, špinivost, zvyšuje životnost, chrání proti kyselým dešťům, zlepšuje tepelně izolační vlastnosti silikátových porézních stavebních hmot.
Požadavky norem a parametry nátěrů
Normové požadavky uvádí opět ČSN EN 1504-2. Jsou zde definovány parametry, které musí být u nátěru specifikovány v závislosti na jeho použití na stavbě. Užitečné informace, zejména požadavky na výsledky kontrolních zkoušek na stavbě, které v normě chybí, uvádí např. rychlost sušení po hydrofob. V popisované normě, ani v jiných částech EN 1504 bohužel není vysvětleno, co je myšleno „určitým určeným použitím“. Pokud je parametr v kategorii „vyžadováno pro všechna určená použití“, je nepochybně třeba vždy zvolit materiál, který má tento parametr specifikovaný.
Hydrofobní impregnace je dle normy možné využít pro ochranu proti vnikání, pro regulaci vlhkosti betonu a pro zvýšení elektrického odporu betonu. Předepsány jsou tři povinné parametry, avšak pouze dva z nich popisuje vlastnost, kterou chceme na konstrukci dosáhnout, případně která konstrukci ovlivňuje. První je parametr „absorpce vody a odolnost proti alkáliím“, který hodnotí, jak nanesený materiál brání pronikání vody do referenčního betonu. Druhý pak parametr „rychlost sušení po hydrofobní impregnaci“, který hodnotí schopnost ošetřeného betonu vysychat. Poslední povinný parametr „hloubka průniku prostředku do betonu“ je dle mého názoru technologický a pro správné fungování konstrukce málo podstatný.
Dále jsou vlastnosti, které je třeba specifikovat jen v některých případech. Parametr „úbytek hmotnosti po střídavém působení mrazu a rozmrazovacích solí“ hodnotí schopnost prostředku zlepšit mrazuvzdornost betonu a norma jeho vznesení doporučuje zvážit u všech tří cílů. V případě „difuze chloridových iontů“ je hodnocena schopnost prostředku bránit vnikání chloridů do betonu.
Impregnace je dle normy možné využít pro dva cíle, a to ochrana proti vnikání a zvýšení fyzikální odolnosti. Povinný parametr „rychlost pronikání vody v kapalné fázi“ hodnotí obdobnou schopnost jako parametr „absorpce vody a odolnost proti alkáliím“ u hydrofobních impregnací, kvůli jiným vlastnostem hodnocených materiálů však pomocí jiného zkušebního postupu. V případě ochrany proti vnikání se jedná o nezbytnou informaci, avšak v případě cíle zvýšení fyzikální odolnosti, např. odolnosti proti obrusu u podlahy, o požadavek dle mého názoru nadbytečný. O hloubce průniku prostředku do betonu bylo pojednáno již v odstavci o hydrofobních impregnacích.
Zbývající tři parametry jsou povinné pouze v případě, že cílem aplikace je zvýšení fyzikální odolnosti betonu. V případě odolnosti proti úderu se hodnotí odolnost povrchu při pádu definovaného závaží. V případě nepovinných parametrů je třeba zmínit propustnost pro vodní páru. Na jeho základě je impregnační prostředek klasifikován jako parotěsný nebo paropropustný, případně ani parotěsný, ani paropropustný. Dle mého názoru by měl být v případě cíle ochrana proti vnikání povinný. Při teplotním cyklování se zkušební vzorky vystaví působení teplotních cyklů a sleduje se, zda došlo ke vzniku vizuálně patrných vad a k poklesu soudržnosti s podkladem. Definovány jsou 4 rozdílné postupy teplotního cyklování. Je třeba předem rozhodnout, který odpovídá předpokládanému namáhání nátěru.
V případě nátěrů (povlaků) je parametrů definováno mnohem více, většina z nich mezi nepovinnými. V případě povinných údajů se na rozdíl od normy domnívám, že vyžadování parametru rychlost pronikání vody v kapalné fázi pro všechny aplikace s cílem zvýšení fyzikální odolnosti není opodstatněné. Z ostatních parametrů pro všechna určená použití bych zdůraznil propustnost pro vodní páru a propustnost pro oxid uhličitý. Lineární smršťování se týká nátěrů, které vytváří film o tloušťce alespoň 3 mm. Systémy schopné přemosťovat trhliny se využívají zejména u nátěrů podlah garáží. Tento parametr je významně závislý na teplotě (schopnost se při nižších teplotách zhoršuje) a je proto třeba sledovat při jaké teplotě byl nátěr zkoušen. V aplikacích, kde není akcentován vzhled konstrukce se trhliny obvykle překlenují bandážováním.
Je třeba se zde zmínit o protismykových vlastnostech. Norma EN 1504-2 uvádí 3 třídy protismykových vlastností, avšak současně upozorňuje, že v mnoha zemích existují národní předpisy, které tuto problematiku řeší a které mají před touto normou přednost. Tato situace platí i v ČR. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, která je obecně závazným právním předpisem, odkazuje na ČSN 74 4505 Podlahy - společná ustanovení, jež definuje požadavky na protiskluznost platné v ČR.
Závěr
Spektrum nátěrů na beton je dnes velmi široké. Jejich aplikace může betonové konstrukci prospět, může ji však i velmi významně poškodit. Při nepříznivých okolnostech může být zmařená investice díky krátké trvanlivosti naneseného nátěru pouze zanedbatelnou škodou. Při rozhodování je vždy třeba zvážit konkrétní situaci, stav konstrukce, namáhání jejího povrchu (včetně klimatických vlivů) a cíl, kterého má aplikace dosáhnout. Současná platná norma tuto nesnadnost a šíři záběru odráží. Je poměrně dlouhým (47 stran), ne zcela přehledným dokumentem. V některých pasážích odhaluje, že vznikla nesnadným konsensem zájmů napříč oborem i napříč Evropou.
Tabulka vlastností a použití nátěrů
| Typ nátěru | Vlastnosti | Použití |
|---|---|---|
| Akrylátové barvy | Snadná aplikace, vyrovnávají drobné nerovnosti, nízká odolnost proti otěru | Betonové povrchy, stěny, stropy (méně zatěžované plochy) |
| Akrylátovo-silikonové barvy | Odolné vůči vlhkosti a povětrnostním podmínkám, paropropustné | Betonové ploty, zahradní figury, betonové podlahy |
| Chlorkaučukové barvy | Citlivé na vysoké teploty | Podlahy v interiéru |
| Epoxidové barvy | Vysoká odolnost proti zatížení a mechanickému poškození | Průmyslové povrchy, haly, sklady, výrobní provozy, garáže |
| Polyuretanové nátěry | Vysoká odolnost proti mechanickému poškození, snadná údržba | Garáže, terasy, schodiště |
| Impregnace | Zpevnění povrchu zevnitř, zvýšení odolnosti proti vodě, olejům a prachu | Méně zatěžované plochy |
| Cementové stěrky | Hladký, jednolitý povrch s industriálním vzhledem | Interiéry s důrazem na estetiku |
tags: #natery #na #betonove #podlahy #typy