Fasáda je vizitkou každého domu. Nejenže ovlivňuje první dojem, ale zároveň chrání stavbu před vnějšími vlivy. Správně zvolená fasádní barva může prodloužit životnost omítky, snížit náklady na údržbu a zvýšit hodnotu nemovitosti.
Proč je výběr fasádní barvy důležitý?
Na fasádní barvy jsou v průběhu roku kladeny vysoké nároky, neboť musí odolávat všem povětrnostním vlivům. Co od fasádní barvy požadujeme? Je to jednoduché, potřebujeme dlouhou životnost a barevnou stálost. Nejdůležitější vlastností fasádní barvy je paropropustnost, která umožní odchod vodních par konstrukcí. Proto se v současné době používají především silikátové a silikonové barvy. Obě tyto barvy lze použít téměř na jakýkoliv typ fasád.
Příčiny problémů s tuhnutím a hrudkami u hybridních fasádních barev
Pomalá polymerace znamená, že něco není v pořádku. Pokud omítkovina tohoto druhu "tuhne" polovinu dne, znamená to často, že polymeruje pouze částečně, a tuhne pouze díky odparu nosného (pasivního) vehikula - tedy vody. K tomuto jevu dochází například tehdy, pokud aktivní polymerující složka, nebo finální omítkovina nejčastěji u výrobce promrzne. Dojde k poškození aktivní komponenty, která ztratí vlastnost při zpracování vytvářet souvislé polymerové sítě. Osobně jsem se nesetkal s žádnou omítkovinou, která by v současném horkém počasí tuhla den. Za současného počasí jsou fasádní barvy "suché", přesněji zpolymerované i během desítek minut, nebo maximálně jednotlivých hodin. Výrobce má nejspíš máslo na hlavě. S vysokou pravděpodobností je polymerová složka znehodnocená. Nicméně přizvěte nezávislého odborníka z oboru.
Nekvalitní materiál a reklamace
Pokud je ta barva opravdu nekvalitní (a to prodejce ví) a on uvidí, že si nenecháte "skákat" na hlavu, tak vám vrátí peníze nebo dá novou barvu. Je dobré nadhodit možnost nechat udělat znalecký posudek, a taky náhradu vzniklé škody (čištění fasády od nekvalitní barvy, práce navíc, pronájem lešení atd.). Jednejte slušně, ale jistě. Holt pokud prodá šmejd, tak musí nést následky, a když se mu nechce, tak se musí zadupat.
Vliv nevhodných klimatických podmínek
Špatně je i realizace fasády (omítky či barvy) při nevhodných klimatických podmínkách. Třeba takové podzimní měsíce, kdy je vzduch naplněn vlhkostí a přicházejí první mrazíky, není tou pravou dobou pro realizaci fasády či fasádního nátěru.
Čtěte také: Inovace v oblasti skloionomerních cementů
Problémy s vyzrálostí podkladu
Pokud není vápenná jádrová omítka dostatečně karbonatovaná nebo stěrka s cementem na zateplovacím systému není náležitě vyzrálá a hydratovaná, uvolňují se z nich alkalické výluhy a rozpustné vápenaté ionty, které narušují tvorbu filmu vodou ředitelných pojiv a způsobují ztrátu jejich užitných vlastností, jako je odolnost vůči vodě, schopnost vázat pigmenty i celková odolnost na povětrnosti. Z narušené nátěrové hmoty se pak deštěm snadno vymývají pigmenty a povrch se stává pórovitým. Méně odolné pigmenty mění vlivem vyluhovaných alkálií odstín a na fasádě se objevují světlejší skvrny nebo mapy. Pokud při aplikaci na slunci dojde k rychlému odpaření vody, zůstává cement nevytvrzený a po aplikaci fasádní barvy vznikají výkvěty. Omítku je proto třeba opakovaně postříkat vodou, aby došlo k hydrataci cementu ve stěrce.
Doba zrání 8 dní podle záznamů ze stavebního deníku byla zcela nedostatečná, i když výrobce omítkoviny uváděl zasychání 1 den na každý milimetr tloušťky. Vodný výluh s obsahem 10 % omítky měl hodnotu pH u světlejších míst 11,64 a u nepoškozených míst 10,49. Tyto hodnoty ukazují, že omítka, která je velmi agresivní, nebyla dostatečně vyzrálá, protože výluh z dokonale vyzrálé vápenocementové omítky má mít pH 9,5 až 10. Rozdíl v hodnotě pH ukazuje, proč k poškození došlo pouze na některých místech, zejména tam, kde byla vrstva zatřené omítky silnější, a tím méně vyzrálá. Pokud není možné provést měření pH vodného výluhu, poslouží pro orientaci navlhčený pH papírek, který se po přitlačení na nevyzrálou omítku zbarví modře. Pokud není omítka dostatečně vyzrálá, je možné použít různé stabilizační nebo izolační nátěry.
Typy fasádních barev a jejich vlastnosti
Fasádní nátěry se nanášejí štětkou, válečkem nebo stříkáním v celkové tloušťce 100 až 200 μm. Jsou převážně vodou ředitelné. Rozhodujícím parametrem, který udává jejich funkční vlastnosti a určuje odolnost na povětrnosti, je pojivo. Nejčastěji používané jsou vodné disperze organických polymerů na bázi vinylacetát-akrylát, etylen-vinylacetát, etylen-vinylchlorid, styren-akrylát, akrylát, silikon nebo jejich směsi. Směsi akrylátu se silikonovým pojivem se označují jako silikonové omítkoviny, ostatní se často nazývají akrylátové nebo disperzní.
Často používané omítkoviny na bázi styren-akrylátových disperzí představují jistý kompromis mezi cenou a vlastnostmi. Tyto disperze jsou odolné vůči hydrolýze i vůči vodě, ale jejich odolnost na UV záření je horší a záleží na obsahu styrenu, který tvoří slabý článek. Na druhé straně aromatická povaha styrenu přispívá nejen k odolnosti vůči vodě a vůči hydrolýze, ale zvyšuje hydrofobní charakter konečného produktu. Z výčtu je zřejmé, že pod označením akrylátové se skrývají vysoce odolné, čistě akrylátové hmoty, ale i méně odolné hmoty vinylacetát-akrylátové i styren-akrylátové.
Nejkvalitnější omítkové hmoty obsahují jako pojivo silikonovou emulzi, obvykle ve směsi s jinou levnější disperzí. Po zaschnutí vytváří tato směs vysoce hydrofobní, vodoodpudivý film s nízkou špinivostí, vysokou paropropustností a extrémní odolností na povětrnosti. Protože cena silikonových pryskyřic je značná, kombinují se s akrylátovou disperzí. Obsah silikonové emulze nepředepisuje žádná norma, obvykle bývá 3 až 10 %, ale i hmota s nepatrným přídavkem silikonové emulze k akrylátové disperzi může být označována jako silikonová. Výsledné vlastnosti jsou pak mnohem horší a jsou srovnatelné s mnohem levnějšími akrylátovými hmotami.
Čtěte také: Moderní elektroinstalace s hybridními krabicemi
Dalším typem hmot obsahujících křemík jsou omítky silikátové na bázi vodního skla ve směsi s akrylátovou disperzí, jejíž obsah je normou omezen na 5 %, protože disperze zhoršuje vlastnosti i odolnost silikátové hmoty. Silikátové hmoty na bázi draselného vodního skla, ač samy velmi alkalické, vyžadují dostatečně vyzrálý podklad.
Přehled typů fasádních barev
| Typ barvy | Vlastnosti | Životnost |
|---|---|---|
| Akrylátové barvy | Dobrá přilnavost, odolnost proti povětrnostním vlivům, široká škála odstínů | 10-15 let |
| Silikonové barvy | Vysoká vodoodpudivost, samočisticí efekt, paropropustnost | 15-20 let |
| Silikátové barvy | Ekologické, vysoká paropropustnost, odolnost vůči UV záření | 20+ let |
| Vápenné barvy | Přírodní, vhodné pro historické budovy, nižší odolnost | 5-10 let |
Vliv barev na životnost fasády
Barva fasády ovlivňuje nejen vzhled domu, ale i jeho tepelnou pohodu a životnost. Světlé odstíny odrážejí sluneční záření, čímž snižují zahřívání povrchu a snižují riziko prasklin. Naopak tmavé barvy absorbují více tepla, což může vést k rychlejšímu stárnutí omítky.
Tepelná odrazivost odstínů (HBW)
Důležitým faktorem při výběru odstínu je tepelná odrazivost. Každý odstín z fasádního vzorníku má vypočtenou hodnotu označovanou jako HBW, Y a podobně. Jedná se o % vyjádření, kolik odstín odrazí tepelné energie (slunečních paprsků). Při zateplení fasády fasádním polystyrenem by hodnota neměla klesnout pod 30 % odrazivosti. Při tmavých odstínech pod 30 % odrazivosti na zateplovací systém z fasádního polystyrenu, může být použito na 10 % plochy zateplovacího systému, avšak plocha musí být rozptýlená do plochy světlejšího odstínu (minimálně 30 % odrazivost). Při zateplení minerální vatou není nebezpečí tolik výrazné jako u fasádního polystyrenu, ale stále hrozí přehřívání fasády a tím rychlejší stárnutí a degradace fasády.
Zpěňovatelný polystyren (EPS) je vyráběn a dodáván ve formě malých, mléčně zakalených perel nasycených pod tlakem lehkým uhlovodíkem (nadouvadlem). Polystyren je poměrně tvrdý, ale křehký plast, který dobře odolává kyselinám a zásadám. Při stárnutí křehne a vytvářejí se v něm trhliny. Neodolává organickým rozpouštědlům, zejména benzínu, aldehydům a ketonům. Je citlivý vůči UV záření a málo odolný vůči teplotě (jen asi do 70 stupňů Celsia). Z těchto drobných kuliček je napěňován polystyren. Při přehřívání fasády, tj. i fasádního polystyrenu, postupem času může polystyren ztrácet svůj objem.
Co je však ještě důležitější je riziko přehřívání fasády vlivem slunečního záření. Je známo, že tmavé odstíny pohlcují více sluneční energie než světlé, a proto u nich takové riziko přehřátí hrozí. Z toho důvodu tmavší odstíny fasád vyžadují kvalitnější a odolnější omítky vůči tepelnému namáhání, to znamená silikonové nebo silikátové, nejlépe ještě takové, které jsou vyztužené vlákny. To platí i o barvě, která by měla mít pro tyto případy vysoké TSR, což je index odrazu slunečního světla. Dokonce existují barvy s tzv. Cool pigmenty, které umí snížit povrchovou teplotu o 10 až 15 °C. Problémy s přehříváním fasády se týkají zejména domů se zateplovacím systémem, protože izolant nepustí logicky teplo dovnitř, a tak je tepelné zatížení vrchních vrstev fasády větší. Což může vézt k vzniku nežádoucích mikrotrhlin. I z tohoto důvodu je dobré zvážit odstín fasádní barvy. Výrobci omítek umí v této souvislosti doporučit vhodnou kombinaci omítky a odstínu barvy.
Čtěte také: Remmers MB 2K: multifunkční izolační stěrka
Chování odstínu v různých materiálech
Často se stává, že zákazník si vybere odstín dle vzorníku, poté je namíchán a po natažení na fasádu si zákazník stěžuje, že odstín nesedí se vzorníkem. Jde o problém, že ve vzorníku je odstín namíchán ve fasádní barvě a nikoliv v omítkovině. Máme základní dva druhy omítkoviny, točená (roztíraná) a škrábaná (trhaná). V každé omítkovině se vámi vybraný odstín bude chovat jinak. Točená omítkovina má kamínky v bílé barvě a odstín je nejblíže k vzorníku. Pozor při tmavě sytých odstínech červené a nebo vínové. Bílé kamínky se někdy obnaží a jsou vidět jako maličké tečky na fasádě. Jedná se pouze o vzhledový defekt, nemá to žádný vliv na funkčnost fasády.
Škrábaná omítkovina má kamínky v černé barvě a více se vzdaluje od vzorníku. Pozor při světlých odstínech, hlavně světlých žlutých a krémových je kamínek viditelný a tvoří jakoby špinavou fasádu. Dalším faktorem změny odstínu je hrubost zrna omítkoviny. Čím bude jemnější zrno omítkoviny, bude povrch hladší a budou se tvořit menší stíny na fasádě. S větším zrnem vznikají na fasádě větší stíny od nerovností (hrubostí) a odstín se tváří tmavší.
Trhliny na fasádě a jejich řešení
Trhliny na fasádě jsou poměrně častým jevem, který ne každý majitel objektu řeší. Nejčastější příčinou vzniku trhlin jsou změny tvaru, objemu či polohy stavebních konstrukcí. Další častou příčinou je sesedání a vyzrávání stavby. Na samotnou omítku má samozřejmě vliv vlhkost a rovněž teplotní změny objemu podkladu. Stejně tak mohou být původci trhlin i rozdílné stavební materiály s různou nasákavostí.
Základní dělení je na aktivní a neaktivní trhliny. Aktivní trhlina má tendenci pracovat a zvětšovat se - je tedy třeba ji opravit a je třeba ji opravit tak, aby její aktivita ustala. Neaktivní trhlina je naopak stabilní, přestože tedy vyžaduje opravu, její oprava je o něco méně náročná.
Specifickou kategorií trhlin jsou trhliny v okolí oken a dveří - ty zpravidla vznikají jako důsledek špatně provedeného zateplení, konkrétně proto, že v rozích otvorů nebyl vložen diagonální pruh perlinky. Nejméně problematické pak jsou trhliny ve štukovaných omítkách. Trhliny mohou vzniknout také kvůli příliš dlouhému či intenzivnímu vyhlazování omítky anebo kvůli nesprávné konzistenci omítky. Trhliny způsobené smršťováním pak často vznikají s odstupem několika měsíců po dokončení omítky a opět jsou nejčastěji na vině nesprávné technologie omítek.
Postup při řešení trhlin
- Nejprve je nutné posoudit velikost trhlin ve fasádě.
- Pokud jsou trhlinky do 0,5 mm, je před nanesením fasádní barvy nutné použít vyztužený základní nátěr Baumit FillPrimer, který obsahuje zpevňující vlákna a pomáhá vyplnit drobná poškození.
- V případě trhlin větších než 0,5 mm na zateplené fasádě je nezbytné provést celoplošné přestěrkování vysoce přídržnou lepicí hmotou Baumit StarContact s vložením sklotextilní síťoviny Baumit StarTex. Tento postup zajistí pevný, pružný a dostatečně voděodolný podklad pro novou omítku, například prémiovou Baumit StarTop.
- Pokud má dům minerální fasádu, při trhlinách větších než 0,5 mm je nutné povrch opatřit renovační stěrkou Baumit MultiWhite s jemným štukovým povrchem a výztuží z vláken.
- Na suchou a čistou fasádu naneseme dva nátěry vysoce kvalitní fasádní barvou. První nátěr nanášíme zředěný s 10 - 15 % vody. Po technologické přestávce, cca 12 hod., aplikujeme 1 až 2 krycí nátěry fasádní barvou.
Biotické napadení fasád a jeho odstranění
Jedním z poměrně častých důvodů k obnově fasády je její napadení plísněmi a mikroorganismy, zejména v místech s vyšší vlhkostí. Kromě nehezkého vizuálního dojmu může takové napadení způsobit i poškození fasády, které se projeví vznikem vlasových trhlin, jež však mohou přerůst k ještě větším problémům. Nejčastější příčinou špinavé fasády je biotické napadení plísněmi a řasami. Tyto mikroorganismy potřebují k životu vlhkost a živiny, které přinášejí prachové částice. Na růst řas a plísní má tudíž vliv proudění vzduchu, blízkost zeleně, vodní plocha, oslunění fasády a také umístění domu na pozemku.
Postup při čištění fasády od plísní a řas
- V prvním kroku se povrch fasády musí omýt tlakovou vodou, někdy i několikrát za sebou.
- Plísně se nikdy nemohou odstraňovat z fasády za sucha, protože by se šířily dál do okolí, nebo dokonce do interiéru. Plísně se tedy odstraňují za mokra s pomocí speciálních biocidních přípravků, které nabízejí všichni výrobci fasádních barev (například Caparol má Capatox, Cemix má Fungicem, Baumit má zase FungoFluid atd.).
- Jakmile jsou plísně odstraněny a povrch je suchý, použije se penetrace a na ní pak následuje nový fasádní nátěr.
Doporučení pro výběr a aplikaci fasádních barev
- Při výběru nového fasádního nátěru je dobré, vzhledem k dané lokalitě, zamyslet se nad výběrem nátěru a zvážit jeho vlastnosti. Například je-li v okolí stálý zdroj vlhkosti (vodní tok, rybník, množství zeleně atd.), volit takový druh nátěru, který si v takovém prostředí poradí. Například silikonový nátěr, který kombinuje vysokou vodoodpudivost, paropropustnost, samočisticí efekt a odolnost vůči řasám.
- Při nátěru nových omítek je nutné, aby jádrová omítka, obvykle štukovaná, měla dostatečnou pevnost a byla dobře vyzrálá, tj. suchá (vlhkost podkladu maximálně 7 %) a dostatečně karbonatovaná. V běžné stavební praxi se pod termínem „vyzrálá“ myslí časový interval 28 dní za dobrých klimatických podmínek, tj. pH výluhu z omítky musí být mezi 9,5 a 10.
- Dokonalá penetrace, která zajistí přilnavost následné fasádní barvy a prodlouží její životnost, je důležitým krokem, aby fasádní nátěr správně plnil svou funkci. K penetraci se používají pojiva jak vodou ředitelná, tak rozpouštědlová. U nových soudržných omítek je jednodušší použít vodou ředitelnou hmotu, protože se ředí vodou a veškeré nářadí se snadno očistí.
- Při nanášení barvy je třeba dodržovat konzistenci, počet vrstev a jejich odstup podle pokynů výrobce, aby bylo dosaženo nanesení vrstvy s požadovanou kryvostí, difuzním odporem, nasákavostí a odolností na povětrnosti. Úspora dosažená nánosem předepsaného počtu vrstev, avšak silně zředěnou hmotou, nepřinese očekávané ochranné vlastnosti a v konečném účtování se silně nevyplatí. Při opravných nátěrech musíme použít stejný typ fasádní barvy.
Příklad prémiového silikonového nátěru
Své místo mezi top produkty na trhu zaujímá prémiový Cemix Silikonový fasádní nátěr s vlákny, který vyniká zvlášť vysokou paropropustností (třída V1) a odolností vůči vlhkosti (w <0,2 kg/m2.h0,5), a je primárně určen pro použití v exteriéru. Receptura tohoto prémiového nátěru je založena na vyvážené a praxí prověřené kombinaci silikonu, který zaručuje paropropustnost, polymerní disperze (což jsou dvoufázové systémy ředitelné vodou) a bioticky účinných látek, které jsou uchovány v mikrokapslích a postupně dochází k jejich uvolňování. Důsledkem je velmi silná ochrana povrchu proti tvorbě plísní a řas. Nátěr je také vyztužen vlákny, která mu dodávají vyšší pevnost a současně s tím také schopnost zabraňovat vzniku trhlin. Při sanaci starších fasád se tato vlastnost pozitivně projeví i tak, že spolehlivě zahladí dříve vzniklé mikrotrhliny. Silikonový fasádní nátěr s vlákny je schopen dlouhodobě ochránit fasádu před poškozením i znečištěním, a současně udržet její stálobarevnost. Díky tomu, že je vodoodpudivý, používá se s úspěchem i u sanačních omítek nebo při renovaci historických objektů. Je vhodný pro všechny typy zateplení, tedy jak pro systémy na bázi polystyrenu, tak pro minerální vlny.
Silikonový fasádní nátěr je možné aplikovat pouze na kompaktní, suchý a prachu zbavený povrch, jež nejeví známky biotického napadení. Pokud realizujeme nátěr na savý podklad, je nutné předem použít Cemix 2614 hloubkovou penetraci, která povrch zpevní a sjednotí jeho savost. Zpracování fasádního nátěru je možné pouze při teplotách od 5 °C do 30 °C. Spotřeba barvy je samozřejmě závislá na savosti podkladu, ale v průměru se pohybuje od 0,3 do 0,5 kg/m2.
tags: #hybridni #fasadni #barva #příčiny #hrudek