Při výběru podlahové krytiny se často zaměřujeme na její vzhled, odolnost a cenu. Málokdy však přemýšlíme o tom, jaké chemikálie se v ní mohou skrývat. Ať už jde o vinyl, koberce, dřevěné podlahy, linoleum nebo dlažbu, téměř každý typ podlahy může obsahovat látky, které ovlivňují naše zdraví a životní prostředí. Kvalitu vnitřního prostředí staveb bezesporu ovlivňuje celá řada chemických látek, jež si pouštíme do domovů, kanceláří a mnoha dalších prostor. V budovách trávíme až 90 % svého času a to, jak se v nich cítíme, ovlivňuje řada faktorů jako je teplota, vlhkost vzduchu, hluk. Nelze ale opomenout další byť ne tak často zmiňovaný aspekt: znečištění vzduchu různými chemickými látkami jako je formaldehyd, benzen a další. Dosud bylo v budovách ve vzduchu zjištěno více než 170 látek, které za určitých podmínek mohou mít negativní dopad na zdraví obyvatel. Cílem je poskytnout dostatek informací, abychom mohli vliv chemických látek eliminovat či alespoň omezit na úroveň, která je považována za bezpečnou.
Co je formaldehyd a proč je nebezpečný?
Není vidět, a přesto škodí… co je to? Formaldehyd! Všichni jsme se s formaldehydem setkali, je to totiž velmi častý plyn, který lze nazvat také „vůní novoty“. Představit si jej můžeme například jako typickou „vůni“ po položení nové podlahy. Formaldehyd neboli methanal, je bezbarvý, štiplavě páchnoucí, jedovatý plyn, který snadno rozpoznáme i při nízkých koncentracích. Je aldehydem kyseliny mravenčí, ve kterou se v lidském těle přeměňuje. Tato bezbarvá látka vzniká oxidací metanolu a řadí se do skupiny těkavých organických látek. Formaldehyd je charakteristický svým ostrým dusitým zápachem.
Ve venkovním prostředí se formaldehyd vyskytuje v koncentracích v rozmezí 10 - 100 µg/m3, což představuje například znečištěný městský vzduch. Ve vnitřním prostředí bývají koncentrace formaldehydu zpravidla vyšší. Státní zdravotní ústav udává, že příjem inhalací z vnějšího prostředí činí 2 až 40 µg za den, z vnitřního prostředí je to 300 až 600 µg za den. Horní hranice koncentrace této látky ve vnitřním prostředí byla Světovou zdravotnickou organizací stanovena v rozsahu 60 - 600 g/m3. V České republice upravuje tuto problematiku Vyhláška č. 6/2003 Sb. o hygienických limitech chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností.
Zdravotní dopady formaldehydu
Při vysokých koncentracích je formaldehyd zdraví škodlivý. Světová zdravotnická organizace jej označila dokonce za karcinogen - původce lidských karcinomů, které způsobují rakovinu. V roce 2004 jej také Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zařadila do skupiny 1 - látek karcinogenních pro lidi.
Do organismu se dostává nejčastěji vdechováním, jen 6 - 10% látky se do organismu dostává kůží. Formaldehyd způsobuje podráždění sliznic horních cest dýchacích a spojivek. Člověk nacházející se v místnosti, kde je zvýšená koncentrace formaldehydu, má pocit suchosti v ústech i v nose, látka jej dráždí ke kašli, je příčinou bolestí hlavy, únavy, spavosti, pálí z ní oči nebo způsobuje slzení. Akutní expozice malým dávkám formaldehydu vyvolává bolest hlavy a zánět nosní sliznice. Při vyšších koncentracích už způsobuje vážné podráždění sliznic a respirační problémy. U citlivých jedinců může formaldehyd vyvolávat astma a záněty kůže. Dlouhotrvající expozice způsobuje zánět průdušek a také dráždění očí a dýchacích cest, kašel či únavu. S zvyšujícími se koncentracemi slzí oči, začíná bolet hlava, vyskytuje se nevolnost či zvracení a dušnost. V dlouhodobém horizontu naše zdraví vážně ohrožují hodnoty koncentrace překračující 100 µg/m3. Formaldehyd může být také příčinou vzniku atopického ekzému, chronických zánětů středního ucha a může být spouštěčem dalších různých alergických stavů. Při vyšších koncentracích se pak dostavuje silné slzení, otoky a zánět plic.
Čtěte také: Recenze hydroizolačních nátěrů pro OSB desky
Kde se formaldehyd v interiéru vyskytuje?
Formaldehyd je chemickou látkou, se kterou se setkáváme ve školách, v práci a bohužel se jí často nevyhneme ani ve svých bytech. Je typickým zástupcem tzv. problematiky uzavřených prostor. Vyskytuje se prakticky všude - v překližkách a dřevotřískách, ze kterých se vyrábí nábytek, v nátěrech, lacích, fóliích na dveřích, či podlahových krytinách. V místnostech se s ním tak setkáváme v mnohem větších koncentracích, než venku. Uvolňují se z předmětů (nábytek, podlahy a podlahové krytiny, tapety, tkaniny) nebo z používaných materiálů (nátěrové hmoty, lepidla, tmely). Je obsažen rovněž v kobercovinách a textiliích. Najdeme jej také v oblečení, kosmetice, čisticích prostředcích a dokonce i v některých nekvalitních plyšových hračkách. Také dezinfekční prostředek známý jako formalín je 40% roztokem formaldehydu.
Emise formaldehydu z podlahových krytin
Kromě dřevotřískových desek jsou poměrně významným zdrojem emisí formaldehydu také podlahy. Například u koberců bychom se při výběru měli zaměřit na materiál, který je na jejich spodní části. Emise formaldehydu v nábytku a podlahách se dnes běžně řeší třídou E1 (E0 je absolutně bez formaldehydu). U laminátových a parketových podlah jsou možným zdrojem emisí pojiva. U prefabrikovaných parket a laminátu se vyplatí podívat na spodní stranu materiálu. Často se jedná o vrstvu lisované lepenky nebo lepeného dřeva, která může obsahovat pojiva obsahující formaldehyd. Od roku 1989 je zákonem upraveno maximální přípustné uvolňování formaldehydu z takového materiálu na bázi dřeva za velmi specifických podmínek.
Při pokládce podlah a jejich krytin je nutné sledovat také emise z tmelů, lepidel a dalších přípravků. Problematičtější jsou lepidla na bázi organických látek. Tradiční univerzální lepidla se skládají z rozpouštědla (alkoholů, etherů, chlorovaných uhlovodíků, toluenu, xylenů, cyklohexanu, atd.) a vlastní lepicí hmoty (nejčastěji syntetické pryskyřice, u sekundových lepidel esteru kyseliny kyanakrylové). Rozpouštědla zajišťují, aby lepicí hmota zůstala měkká. Pro lepení podlah a podlahových krytin je možné také koupit certifikovaná lepidla s velmi nízkými či žádnými emisemi těkavých organických látek. Formaldehyd je nahrazován bezpečnějšími lepidly na bázi polyuretanu nebo epoxidových pryskyřic.
Vinylové podlahy a emise VOC
Těkavé organické látky (VOC) jsou chemické látky, které se mohou uvolňovat z různých materiálů do ovzduší, například při instalaci nových podlah. U vinylu se nejčastěji uvolňují z lepidel, povrchových úprav nebo při odplyňování plastů. PVC (polyvinylchlorid) je hlavní složkou vinylových podlah. Výroba PVC není pro životní prostředí příznivá a mohou obsahovat řadu škodlivin. Arniky nedoporučuje používání vinylových podlah z tohoto důvodu. Moderní vinylové podlahy od prověřených výrobců jsou dnes v naprosté většině případů bezpečné. Výrobci snižují obsah VOC v podlahových krytinách a lepidlech. V dnešní době je již možné sehnat téměř jakoukoliv podlahu včetně vinylové ve variantách bez škodlivých látek.
Recyklovaný vinyl: Zatímco recyklovaný je obvykle slovo, které znamená ekologičtější výrobek, normy pro recyklaci vinylu se liší. Recyklovaný vinyl je směsí vinylu a dalších materiálů, které s ním mohly být smíchány v odpadním toku.
Čtěte také: Drátěný plot – návod
Doporučení pro minimalizaci emisí škodlivin
Kvalitu vnitřního prostředí staveb bezesporu ovlivňuje celá řada chemických látek, jež si pouštíme do domovů, kanceláří a mnoha dalších prostor. Následující text pojednává o látkách, které se do vzduchu uvolňují z předmětů, jimiž jsou místnosti vybaveny, tedy nábytek, podlahy a podlahové krytiny, tapety, tkaniny a podobně, nebo se při zařizování bytu používají - typicky nátěrové hmoty, lepidla, tmely. Nežádoucí přítomnosti formaldehydu se dnes můžeme naštěstí v našich domech a bytech nadobro zbavit.
1. Dostatečné větrání
Nedostatečná výměna vzduchu je jeden z nejdůležitějších faktorů, jež způsobují v bytech či kancelářích u řady látek významně vyšší koncentrace škodlivin, než jaké lze naměřit venku. V současnosti, kdy klade společnost důraz na úspory energie, význam zajištění dostatečné výměny vzduchu vzrůstá - snižuje se totiž objem vzduchu, který do budovy vnikal netěsnostmi. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, připouští maximální koncentraci CO2 v pobytových místnostech ve výši 1500 ppm, doporučená hodnota je 1000 ppm. Normy v zahraničí i u nás předpokládají větrání min. 0,3x za hodinu, tedy za hodinu se má vyměnit 30% objemu místnosti, nebo 15-25 m3/hod na každou osobu. Takové větrání samozřejmě nedosáhneme otevřením nějaké větrací klapky v okně. Při práci s výrobkem, který obsahuje těkavé organické látky (barva, lepidlo atd.), je třeba intenzivně větrat.
2. Výběr produktů
Pokud nechcete mít doma produkt, který obsahuje formaldehyd, nebo jinou chemickou látku, která jej uvolňuje, pečlivě zkoumejte původ a etikety výrobků. Nízká cena podlahové krytiny je často velikým lákadlem, stejně tak podlahy z hobby marketů. Nezapomínejme ale na to, že podezřele levné podlahy jsou často vyráběny na úkor kvality. Při výběru podlahové krytiny proto zvažte nejen její vzhled a cenu, ale také to, jaké chemikálie obsahuje.
- Přírodní materiály: Obecně lze doporučit upřednostňování přírodních materiálů, případně výrobků, které obsahují minimum těkavých organických látek a dalších škodlivin. Pokud si chcete dopřát nezávadné bydlení, sáhnete při výběru podlahových krytin zpravidla po dřevě. Dřevěné podlahy oproti těm z PVC poskytují obzvlášť komfortní prostředí pro bydlení a těší se opět rostoucí oblibě, a to především kvůli svému ekologickému aspektu. Alternativou k vinylovým podlahám jsou podlahoviny vyrobené z lněného oleje a dalších přírodních složek, případně podlahoviny z jiných plastů než PVC.
- Pozor na zápach: Při nákupu zboží je dobré vyhýbat se výrobkům, jež zapáchají. Pracovníci Arniky v rámci ekoporadny také řešili stížnosti lidí na zápach z plastových oken, nábytku z dřevotřísky, zápach z různých plastových výrobků či zápach z elektrospotřebičů.
- Certifikace: Pečlivě sledujte certifikace, způsob výroby i instalace. Dobrým a spolehlivým vodítkem je ekoznačka.
- Emisní třídy: Vybírejte podlahu s obsahem formaldehydu alespoň E1. Norma je poplatná stupni používaných technologií. Nikdo si nedovolí normu nastavit tak ostře, aby PVC krytinu mohlo vyrábět pár firem na světě.
- Vinylové podlahy: Vybírejte vinyl bez nutnosti lepení (click systém). Emise VOC: < 300 ppm (splňuje přísné normy AgBB). Plovoucí vinylová podlaha RS-click od firmy Fatra (Fatrafloor) kombinuje vlastnosti klasických a vinylových podlah. Kvalitní provedení vinylové podlahy disponuje antibakteriální povrchovou úpravou a zvýšenou odolností proti špinění a čistícím prostředkům. Podlaha nevyžaduje speciální postupy ani přípravky.
- Lepidla: Pro lepení podlah a podlahových krytin je možné také koupit certifikovaná lepidla s velmi nízkými či žádnými emisemi těkavých organických látek. Podobně jako u nátěrů, i u lepidel a tmelů je možné se negativním vlivům vyhnout. Základem je opět důkladné pročtení návodu k použití výrobku.
- Nátěrové hmoty: Z hlediska kvality vnitřního prostředí jsou u barev nejdůležitější nízké emise těkavých organických látek a kvalita použitých pigmentů (bez obsahu těžkých kovů). Při používání nátěrových hmot je zásadou číslo jedna důkladně číst návod pro použití výrobku, seznámit se se všemi značkami na obalu upozorňujících na hlavní vlastnosti výrobku a možná rizika. Uvnitř budov je nezbytné používat pouze přípravky pro vnitřní prostředí určené! Normy pro nátěrové hmoty určené pro vnější prostředí jsou totiž obecně méně přísné. Při renovaci původního nátěru je u barev a laků nezbytné odstranění staré vrstvy a to buď chemicky, mechanicky či opálením. Z hlediska domácího prostředí jsou nejméně závadné ty výrobky, jež mají atest pro použití na hračky a pro styk s potravinami.
3. Teplota a vlhkost
Při vyšších teplotách a vlhkosti dochází k rychlejšímu uvolňování škodlivin z některých výrobků, např. formaldehydu z dřevotřísky. Vzhledem k tomu, že se formaldehyd odpařuje při vyšších teplotách, je dobré nepřetápět místnosti a výrobky, v nichž by se mohl nacházet, nestavět do blízkosti topných těles.
Certifikace a povinné označování výrobků
V celé Evropské unii platí shodné základní požadavky pro stavební výrobky. Neexistují však jednotná pravidla pro požadavky na emise škodlivých látek z výrobků - tato norma se teprve připravuje. Vytvořeny byly prozatím aspoň standardy či testovací metody, které dovolují porovnat emise z různých výrobků. I tak je ale oblasti kvality vnitřního prostředí staveb věnována velká pozornost. Řada zemí vyvinula své kontrolní mechanismy, kdy se sledují celkové úniky těkavých organických látek (VOC), látek se zvlášť závažným působením či zápachem.
Čtěte také: Vlastnosti protiskluzového nátěru na beton
- Německo: Zavedlo povinnou certifikaci výrobků před uvedením na trh a povinné testování emisí těkavých organických látek z podlah, podlahových krytin, lepidel pro podlahy a od roku 2014 i pro některé druhy tapet.
- Francie: Zavedla od 1. ledna 2012 povinné označování výrobků podle množství emisí těkavých organických látek. Označení se týká izolací, podlah, podlahových krytin, tapet, obkladových materiálů, ale i barev, laků, lepidel atd. Limity jsou stanoveny pro celkové emise těkavých organických látek a 10 chemických sloučenin: například formaldehyd, toluen, styren, xylen. Výrobky musí být také testovány na některé látky s karcinogenním, mutagenním a reprotoxickým účinkem (CMR látky). Limit 1 µg/m3 je stanoven pro benzen, trichlorethylen, DEHP a DBP.
- Finsko: Finský certifikát M1 je uznávanou značkou v některých rusky mluvících zemích. Jedná se o dobrovolný systém certifikace výrobků, do kterého je zahrnuto už kolem 2000 výrobků.
- Dobrovolná certifikace: Dobrovolnou certifikaci výrobků zavedli i sami výrobci (koberce, lepidla…). Emise škodlivin se také zohledňují při udělování ekoznaček.
Tabulka emisních tříd formaldehydu pro dřevotřískové desky
Od roku 2004 se v Evropě vyrábí dřevotříska ve dvou emisních třídách E1 a E2. Dnes běžná je třída E1 (E0 je absolutně bez formaldehydu).
| Emisní třída | Emise formaldehydu dle EN 717-1 | Obsah formaldehydu v dřevotřísce dle EN 120 |
|---|---|---|
| E1 | < 0,1 ppm (0,12 mg/m3) | do 8 mg/100 g hmoty |
| E2 | vyšší než E1 | vyšší než 8 mg/100 g hmoty |
| E0 | bez formaldehydu | bez formaldehydu |
V 70. letech dosahovala hodnota obsahu formaldehydu v dřevotřísce 100 mg/100 g hmoty.
Alternativy k vinylovým podlahám
Alternativou k vinylovým podlahám jsou podlahoviny vyrobené z lněného oleje a dalších přírodních složek, případně podlahoviny z jiných plastů než PVC.
- Dřevo: Dřevěné podlahy oproti těm z PVC poskytují obzvlášť komfortní prostředí pro bydlení a těší se opět rostoucí oblibě, a to především kvůli svému ekologickému aspektu. Kromě výběru toho správného materiálu jako jsou dřevěná prkna, parkety, prefabrikované parkety nebo laminát, je třeba při výběru věnovat stejnou pozornost i technice zpracování. Pokud si chcete dopřát zdravou podlahu, pak zvolte kombinaci dřevěné s ručně tkanými koberci.
- Korek: Do dětských pokojů se hodí také korek, který je ekologický. Je to velice dobrý povrch.
- Koberec: Koberec má teplý a měkký povrch, pro větší děti vhodný. Myslím, že nad hladkým běžně udržovaným povrchem se prach ve vzduchu (a ten dýcháme) víří více než tam, kde je koberec. Díky iniciativě výrobců se emise z koberců významně snížily. V roce 1990 vytvořili evropští výrobci koberců certifikační systém GUT. Zatímco v roce 1990 byl limit pro celkové emise těkavých organických látek (TVOC) 5000 µg/m3, v roce 1997 to byl již jen 300 µg/m3. Podobně se zpřísnily požadavky na další látky. V případě koberců vyrobených z běžných materiálů jako jsou přírodní vlákna, polyamid, polypropylen a polyethylen obecně nelze očekávat toxiny způsobující onemocnění. Záleží však na materiálu na spodní straně, kde by neměl být použitý syntetický latex. Doporučuje se kupovat koberce s přírodním latexem bez biocidů a bez použití změkčovadla při výrobě.
Jak dále omezit formaldehyd v domácnosti?
Domácnost bez formaldehydu bychom našli asi těžko. Jeho množství doma však můžeme omezit, a to jak při samotné výstavbě, rekonstrukci či zařizování domácnosti.
- Nábytek: Formaldehyd je obsažen převážně v levném a nekvalitním nábytku z Asie, před nedávnem byla zaznamenána zásilka nebezpečného nábytku z Běloruska. Řešením by bylo kupovat nábytek z masivního dřeva. Při nákupu nového nábytku z jiného materiálu, než je přírodní dřevo, je třeba požadovat atest výrobce, že neobsahuje fenol-formaldehydové pryskyřice, které jsou významným zdrojem formaldehydu. V současnosti vyráběné dřevotřísky sice obsahují již mnohem méně formaldehydu, limit je 8 mg formaldehydu na 100 g absolutně suché hmoty, dřevotřískové desky je přesto vhodné natřít lakem, barvou nebo opláštit laminem či dýhou. U nábytku ze dřeva je možným zdrojem znečištění jeho povrchová úprava. Nejpřísnější požadavky jsou kladeny na nábytek pro děti.
- Textilie: Z nového textilu odstraníme formaldehyd vypráním. Při výrobě textilií a jejich potisku se používá velké množství chemických látek. Zpráva švédské agentury pro chemické látky KEMI číslo 3/13 z roku 2013 ve svém neúplném seznamu uvádí 165 látek, které se mohou v textilních výrobcích vyskytovat a které jsou riskantní buď díky možnému dopadu na naše zdraví, nebo mají negativní dopad na životní prostředí. Část těchto látek je již v EU regulována (např. v rámci chemické politiky REACH), specifický předpis pro textilní výrobky však neexistuje. Cesta, jak se rizikovým chemickým látkám v textilních výrobcích vyhnout, je požadovat po výrobcích, aby nebezpečné látky sami omezili (požádat o výsledky zkoušek). Někteří výrobci a dodavatelé již sami taková opatření k omezení škodlivých látek přijali. Informace o tomto kroku jsou obvykle na webu výrobce.
- Tapety: V současnosti jsou dostupné papírové tapety, které neobsahují formaldehyd (ten se používá ke zlepšení pevnosti papíru za mokra). Emise těkavých organických látek budou nízké, pokud pro potisk byly použity vodou ředitelné inkousty. Barvy mohou také obsahovat pouze přírodní pigmenty bez těžkých kovů. Lepidla na tapety jsou vodou ředitelná.
- Pokojové rostliny: Zbavit se formaldehydu z ovzduší nám mohou pomoci také některé pokojové rostliny, jako je břečťan, dračinec, filodendron, zelenec či chryzantéma. Pohltí až 88% toxinu za 24 hodin. Například břečťan popínavý je velmi dobrý filtr formaldehydu a poradí si také s benzenem a amoniakem. Formaldehyd lze velmi dobře filtrovat také trpasličím datlovníkem nebo prodarou japonskou, která podle korejské studie dokáže odstranit až 80 % formaldehydu z vnitřního vzduchu během čtyř hodin. Dobrými absorbenty formaldehydu jsou také dračinec, známý též jako dracéna, fíkovník drobnolistý, šplhavnice zlatá, anebo zelenec chocholatý.
tags: #formaldehyd #v #podlahových #nátěrech