Dýhovaný nábytek je praktický a estetický, bohužel je však poměrně náchylný k poškození. Dobrou zprávou je, že oprava dýhy, stejně jako její zesvětlení nebo celková renovace, není složitá. Ať už se jedná o oblíbený zděděný kousek, nebo úlovek z blešího trhu, s našimi radami mu můžete vdechnout nový život.
Vzhledové vlastnosti a parametry dýhovaného nábytku
Všechny viditelné nábytkové plochy musí být dokončeny dýhou, laminováním, laminátem a pigmentovou povrchovou úpravou nebo textilií nebo jiným vhodným materiálem (kov, plast apod.), není-li výtvarně stanoveno jinak. Výjimkou jsou překližky, dřevo a desky z něj vyrobené, pokud nemají vady dle tabulky Tab. 1 (čl.). U přírodních materiálů se na čelních plochách dovolují přirozené rozdíly v textuře, barvě a moření, vady dle ČSN 91 0001 nejsou přípustné, není-li smluvně stanoveno jinak (viz Tab.). Probíhá-li kresba přírodní textury na čelních plochách nebo obkladech apod. Při použití fólií, laminátů nebo laminovaných desek musí být čelní plochy shodné barvy a textury, není-li z výtvarných důvodů stanoveno jinak. Vnější vzhled dílců nábytku ze dřeva a dílců dýhovaných se vymezuje dle Tab. Na dýhovaných plochách čelních, vnějších a vnitřních se nedovolují nepolepená místa, probroušení, nedobroušení, stopy po spojení sesazenek dýh, otevřené spoje dýh, přeložení dýh ve spáře, puchýře a pronikání lepidla na plochu. Viditelné a kluzné boční plochy skel a viditelné boční plochy zrcadel musí být broušené nebo leštěné. Materiál nesmí být povrchově poškozen rýhami, oštípáním, musí být bez bublin, nerovností a nečistot. Hlavy zápustných prvků spojovacího kování musí lícovat s plochou nebo mohou být zapuštěny, nejvíce 0,5 mm pod úroveň plochy. Dělená záda nesmí negativně ovlivnit vzhled výrobku. U moření a bělení jsou přípustné pouze malé rozdíly vzniklé anatomickou stavbou dřeva nebo v případě kombinace masivních a dýhovaných dílců. Odborné vyspravení vad dílců ze dřeva a dýhovaných dílců pod povrchovou úpravou se povoluje (viz Tab.).
Druhy dýh
K olepování povrchu nábytku se používají dýhy z různých druhů dřev řezaných na tenké plátky (od 0,3 do 3 mm). Pro opravy je vhodné použít dýhu stejné síly, jako byla ta původní. Použít se dá i dýha o něco silnější, protože povrch se po opravě přebrušuje.
- Přírodní dýhy: Prodávají se v tloušťkách od 0,6 mm, 0,9 / 1,5 a 2,5 mm a u některých dřevin i 3,0 mm. Délky přírodních dýh jsou od 60 do 400-500 cm, šířky začínají na 10 cm. Specializovaní prodejci nabízejí kolem 90 druhů dřevin.
- Katrované dýhy: Mají specificky opracovaný povrch a díky tomu navozují „hrubší“ rustikální atmosféru. Řežou se například z dubu či ořechu.
- Dýhy kořenice: Jde o exkluzivní materiál vyznačující se originální dekorativní kresbou. Vyrábí se z kořenové části dřevin, mezi jinými například z javoru, dubu, jilmu, ořechu či túje.
Oprava dýhy na nábytku
Dýha je tenký, kvalitní plát dřeva lepený na méně kvalitní dřevo. Vzhledem k tomu, že dýhované desky mají oproti masivnímu dřevu menší sklon se deformovat, dýhuje se také ušlechtilý nábytek. Pokud stál nábytek ve vlhkém prostředí, lze dýhu většinou snadno odstranit. Na druhou stranu se dá stará dýha dobře odstranit. Stačí změkčit povrch vlhkou tkaninou nebo na něj položit vlhkou utěrku a přejíždět přes ni napařovací žehličkou.
Drobné poškození
Pro opravy drobných poškození, škrábanců či vrypů postačí důkladné přeleštění leštěnkou nebo voskem na nábytek. Většinou se dýha uvolňuje v rozích a na hranách starého nábytku. Taková malá poškozená místa můžete opravit pomocí lepidla na dřevo. K přitlačení dýhy k podkladu použijte závaží nebo šroubové svěrky. Důležité je, abyste mezi dýhu a svěrku při přitlačení vložili tenký kousek dřeva a nejlépe také kousek papíru, aby se vložený díl nepřilepil k dýze.
Čtěte také: Recenze hydroizolačních nátěrů pro OSB desky
Větší poškození
Nepříjemnou vlastností dýhovaných povrchů je odlupování vrstvy dýhy z podkladu či vytváření boulí a puchýřků. Děje se to obvykle kvůli působení vlhkosti nebo poté, co na nábytku zůstane příliš dlouho vylitá voda. To se stává třeba při neopatrném zalévání bytových rostlin v květináčích. Jestliže se poškození teprve začíná projevovat, můžete zkusit puchýřující místa napařit pomocí žehličky, což by mělo vyvolat částečné změknutí podkladového lepidla. Poté poškozené místo zatížíte prkýnkem nebo špalíkem s nějakým závažím, případně stáhnete pomocí truhlářské svěrky. Pokud se již dýha zvlnila nebo vyboulila, naneste na poškozená místa lepidlo - dávkujte jemně pomocí jednorázové stříkačky. Doporučený postup je proříznout poškozené místo podle let ostrým nožem, špičkou nože povolenou dýhu nadzvednout a vpravit pod ni (např. injekční stříkačkou) ohřátou klihovou vodu. Tu připravíme smícháním 1 dílu klihu a 30 dílů vody. Poté opravené místo opět zatížíme nebo stáhneme svěrkou.
Výměna dýhy
Pokud je povrch silně poškozený nebo části dýhy dokonce chybí, lze uzavřít mezeru kouskem dýhovaného pásu. Důležité je, aby byl tento kousek větší než opravované místo. Položte dřevěnou záplatu na poškozené místo a přeneste rozměry nové části dýhy na nábytek. Poté vyřízněte poškozenou dýhu odlamovacím nožem a řez veďte po čáře vyznačující přenesené rozměry. Pro odstranění staré dýhy použijte v případě potřeby dláto. Zasaďte náhradní dílek, jako byste skládali puzzle. Použijte malé množství lepidla a přilepte ho k nábytku.
Rozsáhlejší poškození či odlupování dýhy ve větší ploše už bude vyžadovat výměnu alespoň části povrchu a vytvoření záplaty. Nejprve je třeba rozpoznat druh dřeva, z nějž byla poškozená dýha vyrobena, a pokud možno použít k opravě stejné dřevo, aby odpovídalo vzhledem a kresbou. Případně vybrat alespoň vzhledově co nejpodobnější. Barvu dýhy můžete přizpůsobit odstínu opravovaného povrchu pomocí lihového či ve vodě rozpustného mořidla. Nový kus dýhy na výměnu vyřízneme tak, že dýhu přiložíme na poškozenou část. Obě dýhy pak prořízneme naráz na požadovanou velikost. Tak docílíme toho, že část na výměnu přesně zapadne do původního lůžka. Řežeme podle pravítka, a pokud možno v pravých úhlech, jen tak bude výsledná záplata původní povrch narušovat co nejméně. Po odloupnutí pásu poškozené dýhy očistíme odkryté místo od zbytků starého klihu. Připravené lůžko potřeme připraveným horkým klihem, přiložíme novou dýhu, přitlačíme a uhladíme ji pomocí dřevěného hranolku. Tím se zbavíme vzduchových bublin a vytlačíme i přebytečný klíh, který je pak nutné otřít. Opravenou plochu poté na několik hodin zafixujeme pomocí zátěže nebo truhlářských svěrek.
Materiál pro opravu dýhy
Co budeme potřebovat:
- Pásy dýhy
- Pilku na dýhy
- Ostrý nůž nebo skalpel
- Kovové pravítko
- Truhlářské svěrky
- Štětec
- Hranolek z tvrdého dřeva
- Klih nebo jiné lepidlo
- Brusný papír
- Šelakovou polituru
- Fermež či lněný olej
Menší poškozená místa postačí vyříznout ostrým nožem, ale pokud je rozsah poškození velký, odstraňte starou dýhu kompletně.
Čtěte také: Drátěný plot – návod
Zesvětlení dýhy
Zesvětlení barvy dýhy není běžnými prostředky vždy snadné, dýha je před nalakováním namořená mořidlem do požadovaného odstínu, mořidlo je vsáknuté do dýhy. Pro změnu zabarvení nábytku a zachování viditelnosti kresby dřeva (i dýhovaného) je nutné odstranit z povrchu lak, nátěrový film a obrousit vrchní, mořidlem probarvenou vrstvičku dřeva na původní, přírodní barvu dřeva. V amatérských podmínkách je postup problematický, hrozí i probroušení tenké dýhy.
Pro částečné zesvětlení přírodního zabarvení dřeva se někdy používají různé směsi, např. směs peroxidu vodíku a čpavku, nebo roztok kyseliny šťavelové a pod. Tyto přípravky lze ale aplikovat pouze na čisté, ne na lakované nebo olejem napuštěné dřevo. Lakované nebo olejem napuštěné dřevo zabrání zmíněným prostředkům proniknout do dřeva a případné zbroušení poměrně hluboko napuštěné dýhy je velmi riskantní, dýha se může snadno probrousit.
Pokud chcete silně tmavou hnědou dýhu přebarvit na bílo, je nutné nejdříve odstranit starý nátěr. Lazura sama o sobě není 100% krycí, je to spíš tónování. Můžete ale dosáhnout efektu bíle mořené dubové dýhy. Zkusit můžete i fasádní barvu. Důležité je odstranit stávající povrchovou úpravu - lihem, škrabkou nebo sklem. Hlavně na to nechodit jakýmkoliv strojním šmirglem.
Obnova šelakových povrchů
Zvláště starší a cennější nábytek mívá povrch často ošetřený šelakovou politurou, která nechává nádherně vyniknout kresbu dřeva i jeho přirozené odstíny. Je ho však někdy rovněž potřeba opravit a není to až tak jednoduché. Cennější kusy nábytku se vyplatí spíše svěřit restaurátorské dílně. Začíná se zpravidla také opravou či výměnou dýh. Obnovení šelakové politury však většinou předchází kompletní rekonstrukce celého kusu nábytku včetně oprav i výměny poškozených součástí a doplnění těch chybějících. Následuje opakované ruční broušení, během nějž se povrch dřeva někdy napouští fermeží či lněným olejem a za mokra se přebrušuje.
Po důkladném proschnutí následuje složitý proces ručního nanášení politury pomocí polny (což je vata či vlna) zabalené do látkového potahu. „Začíná se takzvaným gruntováním řídkou politurou, která se krouživými pohyby zapravuje do plochy. Po proschnutí se nanáší hustší politura a na plochu se přisypává pemza, která má brusné účinky a vzniklý maz napomáhá zaplnit póry dřeva. Je to velmi důležité, aby výsledkem byla dokonale hladká a lesklá plocha,“ popisuje na svém webu pražský umělecký truhlář a restaurátor Samuel Miloš Jakš. Náročný proces dále zahrnuje přidávání dalších vrstev včetně přikapávání polírovacího oleje. Jednotlivé vrstvy musí dobře vyschnout. Pro závěrečné leštění, při němž je nutné odstranit vystupující olej z upravované plochy, se používá líh. Vše se musí dělat ve zcela čistém prostředí a velmi trpělivě, protože stačí málo a celá náročná práce se může zmarnit. Politury i další pomocné prostředky k opravě a obnově šelakových povrchů prodává řada firem, ale než se pustíte do rozsáhlejší opravy, raději zvažte, zda ji nepřenechat odborníkům. Šelakovou politurou bývají ošetřeny i velmi vzácné kusy nábytku, u kterých tak dokonale vynikne kresba i dekor dřeva. Různé komerční šelakové politury pro snadné použití koupíte bez problémů, náročnější opravu však alespoň konzultujte s odborníkem.
Čtěte také: Vlastnosti protiskluzového nátěru na beton
Další kroky renovace nábytku
Obnovení statiky a slepení uvolněných spojů
Při restauraci starého nábytku je důležité obnovení statiky. Pokud jsou uvolněné, rozeberte opatrně nábytek pomocí dřevěného kladiva. Poté opatrně dlátem seškrabejte staré lepidlo a natřete na obě strany lepeného spoje lepidlo na dřevo. Nyní můžete díly znovu sestavit. Pokud je přitom přitlačujete k sobě pomocí šroubových svěrek nebo upínacích popruhů, použijte také zde mezivložku. Lepte dřevěný nábytek na rovné ploše, aby se nezdeformoval. Zasuňte dřevěné kolíky a zárubně do spoje jen do té míry, jak tomu bylo v originálním stavu nábytku. Pokud si příslušný bod na nábytku označíte před zatlučením tužkou, ušetříte si práci. Při renovaci nepoužívejte pokud možno šrouby a hřebíky - výjimkou jsou samozřejmě místa, kde byly použity i v původním stavu. Hřebíky jsou často upevněny ozdobné lišty, malými šroubky zase kování.
Oprava dírek a trhlin
Malé škrábance lze odstranit broušením. Za účelem restaurace nábytku byste měli opravit dírky a trhliny. Kromě vrchního materiálu, tedy dekorativní dýhované vrstvy, se může během let používání poškodit také spodní materiál, kterým je nosné dřevo. Trhliny a dírky ve dřevě můžete vyplnit opravným voskem. Za tím účelem položte materiál na požadované místo a rozehřejte ho pomocí staré žehličky, kterou už jinak nepoužíváte. Materiál se roztaví a skape do dírky nebo trhliny. Jakmile vosk ztvrdne, seškrábněte jej špachtlí a vyhlaďte povrch pomocí brusného rouna - ne brusným papírem. Malá poškození na nábytku můžete snadno opravit pomocí tmelu na dřevo nebo špachtle na dřevo.
Odstranění starých vrstev laku
Než se pustíte do natírání starého dřevěného nábytku, jako jsou komody a židle, odstraňte nejdříve staré vrstvy barev a laku. Pro první obroušení sáhněte po brusném papíru o zrnitosti 180 nebo 240. Poté můžete v případě potřeby přejít na jemnější zrnitost. Při broušení si dejte pozor, abyste pracovali vždy po směru vláken dřeva. Pokud lak na nábytku drží obzvlášť pevně, odstraňte jej pomocí odstraňovače nátěrů. Odstraňovač naneste v malém množství na dřevo a nechte působit. Jak dlouho má přípravek působit, se dozvíte v údajích výrobce. Po odstranění starého laku ještě jednou omyjte díly nábytku vodou. Po uschnutí můžete svůj starožitný kousek nově nalakovat. Aby lak dobře přilnul, povrch zdrsněte. Šelakový lak nebo vosk lze nejlépe odstranit lihem nebo terpentýnovým olejem. Prostředky nanášejte pomocí houbičky, dokud se šelakový lak nebo vosk zcela neuvolní.
Nový nátěr nábytku
Před nanášením barvy připravte podklad. Pomocí odmašťovače odstraňte mastnotu a nečistoty. Poté zabruste povrch ve směru fládrování nejdříve brusným papírem o zrnitosti 120 a poté ještě jednou jemnějším brusným papírem o zrnitosti 180. Pomozte si přitom buď brusným blokem, nebo excentrickou bruskou. Před lakováním odstraňte z broušeného materiálu prach z broušení kartáčkem nebo utěrkou a okolí vysajte. Pokud chcete dát své židli nebo komodě kompletně nový kabátek, použijte nejlépe barevný lak na bázi akrylu. Na malé plochy, rohy a hrany si vezměte štětec. Na větší plochy je vhodný malířský váleček. Nanášejte lak úsporně, abyste zamezili stékání kapek z nahromaděné barvy. Křídová barva propůjčí nábytku autentický vzhled ve stylu vintage. Dříve se nábytek vyrobený ze dřeva jehličnanů, jako je smrk a jedle, většinou vymalovával nebo dýhoval ušlechtilými dřevinami. Kvalitní akrylové barvy vám pomohou opravit nebo zaretušovat poškozená místa. Aby retuš nenápadně splynula s okolím, malbu pouze doplňte. Vhodný odstín si namíchejte na paletě. Vyzkoušejte jej nejdříve na nenápadném místě. Při nanášení barvu zprvu naťupkejte a poté ji lehce rozetřete prstem. Přirozené kresby dřeva dosáhnete ošetřením leštěnkou na dřevo, nebo voskem.
No-Moooove je čirý podkladový nátěr, bez zápachu a rozpouštědel, který se nanáší na neporézní, lesklé plochy, kde by normálně mléčné barvy nedržely. Tento podkladový nátěr je neuvěřitelně silný a přilne k hladkým povrchům jako je sklo, keramika, keramické dlaždice, dýhy, laminát, plast. Podkladový nátěr přilne k jakémukoliv povrchu, který nemusí být obroušený, a připraví plochu k nanesení mléčné barvy, která na nátěru drží. Zakryjte a ochraňte pracovní plochu, podkladový nátěr je tekutý a mohl by vám znečistit pracovní povrch. Štětcem důkladně naneste nátěr na celý povrch. Nechte 5 minut schnout. Hadříkem otřete v jednom směru přebytečný nános nátěru.
Naleštění opraveného nábytku
Vosk do nábytku rovnoměrně vetřete pomocí měkké tkaniny, která nepouští vlákna. Pokud chcete nábytek nově naleštit, začněte jeho důkladným vyčištěním. Pokud je už nábytek čistý, suchý a zbavený prachu, můžete jej znovu nalakovat šelakem, navoskovat nebo natřít.
Vyčištění, renovace, nebo výměna kování
Než se pustíte do práce přímo na dřevě, odšroubujte kování a důkladně jej vyčistěte. Prvky kování určují charakter starého nábytku minimálně do té míry jako umělecké intarzie a propracované řezby. U starožitného nábytku jsou úchytky většinou z mosazi. Léta používání je poznamenají a zanechají na nich své stopy. Nejdříve je proto odšroubujte a ponořte do jemného roztoku mýdla. Většina usazenin se v čisticí lázni uvolní, odolnější nečistoty po změkčení odstraňte houbičkou. Jemnou ocelovou vlnou se vám krouživými pohyby podaří odstranit také rezavé skvrny. Nakonec vyleštěte kování pomocí bavlněného hadříku a malého množství leštěnky na kov. Chybějící úchytky či nábytkové knoflíky můžete nahradit prvky se starožitným vzhledem.
tags: #nater #na #zesvetleni #dyhy #informace