Pokud nemovitosti používáte v rámci svých ekonomických činností pro účely uskutečňování zdanitelných plnění nebo případně dalších plnění uvedených v § 72 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, pak jste oprávněn k uplatnění odpočtu DPH, kterou vůči Vám uplatnil jiný plátce, u opravy a rekonstrukce této nemovitosti.
Doporučujeme dodržet podmínky stanovené zejména v § 72 až § 79 zákona o DPH. Upozorňujeme, že odpočet DPH nelze uplatnit u přijatých zdanitelných plnění použitých pro účely uskutečňování plnění osvobozených od DPH bez nároku na odpočet DPH. Jedná se například za určitých podmínek o nájem nebo převod nemovitosti - viz § 51 odst. 1 písm. e) a § 56 zákona o dani z přidané hodnoty.
Vložení nemovitosti do obchodního majetku a spoluvlastnictví
Pro účely zákona o daních z příjmů se zahrnutím nemovitosti do obchodního majetku rozumí u podílového spoluvlastnictví nemovitosti zahrnutí její části ve výši spoluvlastnického podílu. Odkazujeme na pokyn Ministerstva financí České republiky č. D-300, K § 4 odst. 1, bod 4.
Opravy a údržba nemovitostí z hlediska objednatele
U oprav nebo při údržbě nemovitostí je třeba při uplatňování daně vycházet z vlastnického vztahu plátce k nemovitosti, který tuto nemovitost sám nebo prostřednictvím zhotovitele opravuje nebo udržuje.
Pokud se jedná o nemovitost, kterou plátce používá pro svou ekonomickou činnost, ať již je vlastníkem nebo nájemcem této nemovitosti, může uplatňovat nárok na odpočet daně u oprav a údržby této nemovitosti za splnění podmínek stanovených v § 72 až § 79 zákona o DPH. Nárok na odpočet daně tedy může plátce uplatnit, pokud mu nemovitost slouží k ekonomické činnosti. Přitom pro praktické uplatnění odpočtu daně je důležité, zda se jedná o ekonomickou činnost podléhající dani, nebo osvobozené plnění, např. nájem podle § 56 zákona o DPH.
Čtěte také: Postupy pro opravu betonu
Pokud by plátce prováděl opravu stavby, kterou hodlá prodat, a na tento převod stavby se bude vztahovat osvobození od daně, nelze podle § 75 odst. 1 zákona o DPH nárok na odpočet daně uplatnit. Nárok na odpočet daně by ale neměl být zpochybněn v případě, že je oprava prováděna v době, kdy opravovaná stavba slouží plátci pro zdanitelná plnění a v době uplatnění odpočtu daně plátce nepředpokládá využití opravy pro osvobozený převod stavby.
Příklad: Oprava budovy ve vlastnictví plátce
Plátce daně, který je vlastníkem administrativní budovy, tuto budovu zčásti využívá pro svou ekonomickou činnost a zčásti ji pronajímá plátcům i neplátcům daně. Nájem plátcům daně zdaňuje a pro neplátce je nájem osvobozen od daně. Plátce jako vlastník budovy se rozhodl v roce 2005 provést opravu střechy této budovy. Opravu provedla pokrývačská firma, která je plátcem daně, za cenu 1 000 000 Kč + daň ve výši 190 000 Kč odpovídající sazbě daně 19 %. Oprava byla provedena v měsících srpnu a září 2005. K předání a převzetí díla došlo 30. září 2005. V daňovém přiznání za měsíc září 2005 tedy vznikl plátci, jako vlastníkovi opravované budovy, nárok na odpočet daně. Vzhledem k tomu, že oprava střechy je přijatým zdanitelným plněním, které plátce používá jak pro zdanitelná plnění, tak i pro osvobozená plnění, vzniká mu povinnost daň na vstupu ve výši 190 000 Kč zkrátit koeficientem podle § 76 zákona o DPH.
Oprava najaté nemovitosti
Při opravě nebo údržbě najaté nemovitosti může nájemce, který je plátcem daně, uplatnit také nárok na odpočet daně, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 72 až § 79 zákona o DPH. Základní podmínkou je, že tato najatá nemovitost slouží plátci k ekonomické činnosti. Po skončení nájmu nemovitosti, která byla nájemcem opravována nebo udržována, není třeba provádět žádné vypořádání daně v souvislosti s dříve uplatněnými odpočty daně u oprav a údržby.
V případě, že byl úhradou nákladů či výdajů na opravu nebo údržbu najaté nemovitosti plně či částečně hrazen nájem této nemovitosti, jednalo se o nepeněžité plnění, které je považováno za zdanitelné plnění za úplatu, a to jak ze strany pronajímatele, tak i nájemce. Z § 4 odst. 1 písm. a) zákona o DPH totiž vyplývá, že úplatou se rozumí jak zaplacení v penězích, tak i nepeněžité plnění.
Pokud jsou pronajímatel i nájemce plátci daně a nájem je ve smyslu § 56 odst. 5 zákona o DPH zdaňován, pronajímatel musí uplatnit daň na výstupu ve výši 19 % z nájemného, které je stanoveno ve výši oprav či údržby prováděné nájemcem. Nájemce musí uplatnit daň na výstupu ze stejného základu za prováděné opravy a údržbu. Pokud se bude jednat o stavební opravy a údržbu objektu, který není bytem, bytovým nebo rodinným domem, uplatní se také sazba 19 %.
Čtěte také: Ucelený postup opravy betonu
Stejný přístup by se při uplatňování daně jak z hlediska odpočtu daně, tak i z hlediska případných nepeněžitých plnění uplatnil v případě oprav a údržby podnajaté nemovitosti mezi nájemcem a podnájemcem, protože podle § 4 odst. 3 písm. h) zákona o DPH se nájmem věci rozumí i podnájem věci.
Technické zhodnocení nemovitostí z hlediska objednatele
Stejně jako v případě oprav a údržby je třeba při uplatňování DPH u technického zhodnocení nemovitosti vycházet z vlastnického vztahu plátce k nemovitosti, která je předmětem technického zhodnocení.
Pokud se jedná o nemovitost, kterou plátce používá pro svou ekonomickou činnost, ať již je vlastníkem nebo nájemcem této nemovitosti, může uplatňovat nárok na odpočet daně u technického zhodnocení této nemovitosti za splnění podmínek stanovených v § 72 až § 79. Nárok na odpočet daně tedy může plátce uplatnit, pokud mu nemovitost slouží k ekonomické činnosti. Přitom pro praktické uplatnění odpočtu daně je důležité, zda se jedná o ekonomickou činnost podléhající dani, nebo osvobozené plnění, např. nájem podle § 56 zákona o DPH.
Pokud by plátce prováděl technické zhodnocení stavby, kterou hodlá prodat, a na tento převod stavby se bude vztahovat osvobození od daně, nelze také podle § 75 odst. 1 zákona o DPH nárok na odpočet daně uplatnit. Nárok na odpočet daně by ale neměl být zpochybněn v případě, že je technické zhodnocení prováděno v době, kdy stavba, na které je technické zhodnocení prováděno, slouží plátci pro zdanitelná plnění a v době uplatnění odpočtu daně plátce nepředpokládá využití technického zhodnocení pro osvobozený převod stavby. Podle výkladu Ministerstva financí však vzniká plátci povinnost provést úpravu odpočtu daně podle § 78 zákona o DPH, jestliže je technické zhodnocení samostatným majetkem, při jehož pořízení byl uplatněn nárok na odpočet daně v plné výši, a dojde ke změně účelu použití pro účely, kdy plátce nárok na odpočet daně nemá, např. pro osvobozený převod stavby. Jestliže technické zhodnocení není samostatným majetkem, tato povinnost nevzniká.
Problematické je uplatňování daně v případě technického zhodnocení najaté nemovitosti, kterou provádí nájemce. V tomto případě si může nájemce, který je plátcem daně, stejně jako v případě oprav nebo údržby nemovitosti za splnění obecných zákonných podmínek stanovených v § 72 až § 79 zákona o DPH uplatnit nárok na odpočet daně. Stejně jako v případě oprav nebo údržby najaté nemovitosti, pokud je úhradou nákladů, resp. výdajů na technické zhodnocení najaté nemovitosti plně či částečně hrazen nájem této nemovitosti, jedná se o nepeněžité plnění.
Čtěte také: Systémová řešení pro opravu betonu
Úprava odpočtu daně
U rekonstrukce nemovitosti, která je obecně technickým zhodnocením (§ 33 zákona o daních z příjmů) a pro účely DPH pak samostatným dlouhodobým majetkem (§ 78 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty), může přicházet v úvahu úprava odpočtu DPH v dalších letech (podrobněji § 78 a násl. zákona o DPH).
Od dubna 2019 mají plátci daně z přidané hodnoty novou povinnost, sledují opravy provedené na nemovitých věcech, a to ve vztahu k původnímu nároku na odpočet daně z přidané hodnoty. Tato povinnost znamená průlom v "korekcích" DPH, neboť řešíme časový test u přijatých zdanitelných plnění - služeb.
Právní úprava úpravy odpočtu daně (§ 78 ZDPH) se týká jen dlouhodobého majetku, pokud došlo:
- ke změně účelu použití majetku ve vztahu k uplatnění nároku na odpočet,
- ke změně vypořádacího koeficientu o více než 10 procentních bodů,
- ke změně poměru rozsahu použití majetku pro ekonomické a jiné účely o více než 10 procentních bodů,
- ke zničení, ztrátě či odcizení dlouhodobého majetku, přičemž tyto skutečnosti nejsou řádně doloženy ani potvrzeny.
Přesný návod na výpočet úpravy odpočtu uvádí § 78a a § 78b ZDPH. Současně se úprava odpočtu týká také významných oprav nemovitých věcí (§ 78da odst. 1 ZDPH), a to ve stejných lhůtách úpravy odpočtu, které se vztahují k samotným nemovitým věcem (tj. 10 let). Pro tuto situaci jsou podstatné dvě věci: co je "spouštěčem" úpravy odpočtu tohoto druhu (§ 78da odst. 4 ZDPH) a co se považuje za významnou opravu (§ 78da odst. 4 ZDPH). Přesný návod na výpočet úpravy odpočtu uvádí § 78da ZDPH.
Významná oprava
Pojem oprava není pro účely zákona o DPH blíže specifikován, proto respektujeme v souladu s odkazem v § 78da odst. 4 účetní předpisy.
Podle § 78da odst. 4 zákona o DPH je stanoven limit: "...hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč." Zřejmě se jedná o nejslabší článek celé konstrukce úprav odpočtu daně u oprav, neboť splnit parametr "...k této opravě..." není vůbec jednoduché nebo jednoznačné.
Připomínáme, že podle § 100 a násl. zákona o DPH, je povinností v "Evidenci pro účely daně z přidané hodnoty" sledovat "...veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem...". Záleží na povaze rekonstrukce. Daňové zákony rozlišují mezi opravou/údržbou a technickým zhodnocením (investicí).
Oprava versus technické zhodnocení
Běžné opravy a údržba - tedy uvedení nemovitosti do původního či provozuschopného stavu - jsou daňově uznatelné náklady okamžitě. Například výměna rozbitého kotle, malování, oprava střechy stejnou krytinou apod. jdou přímo do nákladů v tom roce, kdy je uhradíte.
Technické zhodnocení znamená takovou rekonstrukci či vylepšení, které prodlouží životnost, změní užívání nebo podstatně zlepší parametry nemovitosti. Typicky sem spadá modernizace nebo přístavba, ale i výměna vybavení za výrazně lepší (např. výměna podlahy za kvalitnější, pokud nové řešení zvyšuje užitnou hodnotu). Technické zhodnocení není jednorázový náklad, musí se promítnout formou odpisů - zvýší vstupní cenu nemovitosti a odepisuje se postupně. Zákon stanoví limit 80 000 Kč ročně na jednu nemovitost. Pokud úhrn investic do vylepšení v jednom roce přesáhne 80 000 Kč, považuje se to za technické zhodnocení.
Jestliže zůstanete pod touto hranicí, můžete výdaje účtovat jako opravy (pozor, musí to i fakticky být oprava, ne úplná modernizace - nelze rozdělit jednu velkou investici do více faktur po 70 tis. a tvrdit, že to nebylo TZ - finanční úřad posuzuje i věcnou stránku). Příklady: Výměna dřevěných oken za plastová může být považována za opravu, pokud se zásadně nemění parametry (např. počet skel stejný, obdobné vlastnosti). Naopak přestavba umakartového jádra v bytě na zděné kvalitní jádro je obvykle technické zhodnocení (zlepší standard bytu). Stejně tak vybudování nové koupelny, zateplení domu, přístavba balkónu apod. jsou investice - daňově se neodečtou hned, ale přes odpisy. Opravy, které jen obnovují původní stav, lze účtovat hned (např. výměna střešní krytiny za obdobnou, protože původní dosloužila - to je údržba).
Příklad: Úprava odpočtu u nemovitosti
Firma NEMO si pořídila v roce 2021 nemovitou věc (budova "A"), kterou plánovala využívat pouze pro ekonomickou činnost. Nárok na odpočet daně byl v souladu s § 72 a násl. zákona o DPH uplatněn ve 100% výši, jednalo se o 400 000 Kč. V letošním roce došlo ke změně, část nemovité věci je pronajímána neplátci jako osvobozené plnění. Bude-li mít vypořádací koeficient DPH za kalendářní rok 2022 hodnotu 80 %, musí být v posledním zdaňovacím období provedena úprava odpočtu daně. Částka je 1/10 ze zjištěného rozdílu, který je 20 %, vrací se daň z přidané hodnoty, a to 8 000 Kč (ze 40 000 Kč).
V případě, že firma NEMO si pořídila v roce 2021 nemovitou věc ("budova B"), kterou plánovala využívat pouze pro neekonomickou činnost, nárok na odpočet daně byl zakázán (jednalo se o částku 200 000 Kč). V roce 2022 dojde ke změně, poměrný koeficient je 50 %, a tak získá firma část daně z přidané hodnoty. Opět se jde o 1/10, rozdíl je 50 %, nárok je ve výši 10 000 Kč (z hodnoty 20 000 Kč).
Přehled úprav odpočtu daně
K dispozici máme čtyři odstavce § 78da ZDPH. K řešení tak složitého daňového režimu musíme použít další obecná ustanovení ZDPH, jak vyplývá z odstavce prvního § 78da, testuje se tzv. úprava odpočtu daně, tj. zavedené postupy podle § 78d zákona o DPH, na který se odvolává třetí odstavec.
Pro úpravu odpočtu daně u významných oprav aplikujeme pouze vybraná ustanovení § 78 a násl. zákona o DPH. Vrátíme-li se k obecné metodice, výjimky jsou například následující:
- lhůta je desetiletá, neboť řešíme významné opravy jen u nemovitých věcí,
- počítá se od kalendářního roku, ve kterém byla oprava dokončena,
- v úvahu bereme též přechodná ustanovení.
Korekce v jednom roce
Korekce se provádí také v aktuálním kalendářním roce, jestliže v něm došlo k dokončení opravy a též ke změně "použití" - zde dodání nemovité věci.
Představme si, že firma ALFA (měsíční plátce) dokončila v březnu 2022 opravu jiné budovy, u níž bylo uplatněno 100 % daně z přidané hodnoty na vstupu. Nemovitá věc bude v květnu 2022 prodána jako plnění osvobozené od daně. Vrací se celá částka DPH, i když byla správně původně uplatněná na vstupu.
Oprava základu daně
Pokud plátce uskutečnil zdanitelné plnění, může nastat situace, že dodatečně dojde ke změně ceny. Jedná se o opravu základu daně, nejčastější případ je snížení základu daně, například při reklamaci kvality dodaného zboží nebo poskytnuté služby. Oprava základu daně se podle § 42 odst. 3 ZDPH považuje za samostatné zdanitelné plnění, které se považuje za uskutečněné dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně.
Pokud měl plátce povinnost vystavit u původního zdanitelného plnění daňový doklad, je podle § 42 odst. 4 ZDPH také povinen vystavit opravný daňový doklad.
Vystavení opravného daňového dokladu
Plátce je povinen vystavit opravný daňový doklad i v případě, že povinnost vystavit daňový doklad neměl, a přesto daňový doklad vystavil. Povinnost vystavit opravný daňový doklad v tomto případě plátce má, pokud je mu osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, dostatečně známa.
Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavil, ale původní odběratel zdanitelného plnění není plátci v okamžiku provedení opravy znám, provede opravu základu daně v evidenci pro účely DPH. Plátce je povinen vystavit opravný daňový doklad do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění a v této lhůtě je také povinen opravný daňový doklad odeslat zákazníkovi. Způsob odeslání daňového dokladu není nijak upraven. Je na plátci, jak jeho odeslání zajistí.
Uvedení v daňovém přiznání
Plátce uvede opravu základu daně v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tato oprava považuje za uskutečněnou. Pokud je opravou základ daně snižován, např. u reklamace původního zdanitelného plnění, a plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, uvede se oprava základu daně v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce vystavený opravný daňový doklad odeslal osobě, která původní zdanitelné plnění reklamuje.
Lhůta pro opravu základu daně
Opravu základu daně lze podle § 42 odst. 8 ZDPH provést do konce sedmého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění.
Opravu základu daně lze provést i v průběhu smlouvy o přenechání zboží k užití (dodání zboží s povinností nebo možností odkupu - leasing). Ustanovení § 42 odst. 9 ZDPH potom řeší případy provedení opravy základu daně při poskytnutí zdanitelného plnění podle smlouvy o dílo. Tato lhůta je také do uplynutí sedmého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém došlo k převzetí celkového díla.
V případě přijaté úplaty lze opravu základu daně provést do uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k přijetí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň.
Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky
V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění, přiznal z tohoto plnění daň z přidané hodnoty a od kupujícího nedostal za toto plnění zaplaceno, může provést opravu základu daně u nedobytné pohledávky podle § 46 až § 46g ZDPH. Opravu základu daně z důvodu nezaplacení zdanitelného plnění je možné provést pouze v případě, že předmětné zdanitelné plnění lze považovat s vysokou pravděpodobností za definitivně nezaplacené. Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 ZDPH.
Oprava odpočtu daně
Odběratel plátce, který uplatnil odpočet daně, musí provést podle § 74 odst. 1 ZDPH opravu odpočtu daně. Tuto opravu odpočtu daně provede za zdaňovací období, kdy se o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti provést opravu dozvědět měl a mohl. Opravu odpočtu daně prokazuje opravným daňovým dokladem. Pokud příjemce opravy zná důvody pro opravu odpočtu daně dříve, než obdrží opravný daňový doklad, musí opravu odpočtu daně doložit jiným dokladem, například potvrzeným reklamačním protokolem, korespondencí s dodavatelem, v níž byla dohodnuta oprava základu daně apod.
Při opravě základu daně opraví plátce také výši daně, u které použije sazbu daně, která byla platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Obdobně se v případě opravy základu daně použije kurz přepočtu cizí měny na českou měnu uplatněný u původního zdanitelného plnění nebo při přiznání daně z přijaté úplaty.
Oprava odpočtu daně z důvodu nezaplacení pohledávky (§ 74b)
Provedení opravy v podobě snížení odpočtu daně bude pro dlužníka povinné v případě, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebyla uhrazena do posledního dne 6. kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplynula lhůta její splatnosti. Dlužník je povinen uplatněný odpočet daně snížit ve výši vypočtené ze základu daně.
Povinnost provedení opravy odpočtu daně nevzniká, pokud k úhradě pohledávky dojde nejpozději v posledním dni zdaňovacího období dlužníka, v němž uplynul poslední den šestého měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynula lhůta splatnosti pohledávky (podstatné pro čtvrtletní plátce). Ustanovení obsahuje i tzv. "zpětný chod". V případě, kdy provedl dlužník opravu odpočtu daně a následně zcela nebo částečně uhradil předmětnou pohledávku ze zdanitelného plnění, je oprávněn provést opravu odpočtu daně spočívající ve zvýšení již opraveného odpočtu daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byla pohledávka ze zdanitelného plnění zcela nebo částečně uhrazena, nejdéle pak do konce druhého následujícího kalendářního roku po provedení úhrady.
Přechodné ustanovení
Úprava § 74b se nepoužije na dlužníkem přijaté zdanitelné plnění před dnem 1. 1. 2025, ačkoliv přede dnem nebo po 1. 1. 2025 se pohledávka věřitele stala splatnou a uplynula lhůta šesti měsíců, v níž pohledávka nebyla dlužníkem zcela uspokojena.
Vyrovnání odpočtu daně
Pojem vyrovnání odpočtu se nevztahuje k dlouhodobému majetku, ale naopak k majetku krátkodobému (nejčastěji k zásobám či drobnému majetku, který není dlouhodobým majetkem), a to v situaci, kdy plátce tento majetek použije v rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně (§ 77 odst. 1 ZDPH), nebo v situaci, kdy došlo ke zničení, ztrátě či odcizení krátkodobého majetku, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny.
Například nakoupená léčiva by nebyla prodávána v lékárně, jak se původně předpokládalo, ale budou použita v nemocnici při poskytování osvobozené zdravotní péče. Pokud původně byl uplatněn nárok na odpočet daně, je třeba při změně způsobu použití těchto zásob provést úpravu odpočtu. Vyrovnání se také neprovádí v posledním daňovém přiznání za kalendářní rok, ale v kterémkoliv daňovém přiznání, kdy k jeho použití nastaly podmínky.
Porovnání pojmů v DPH
V rámci tohoto textu bylo pojednáno o třech typech nakládání s odpočtem daně, a to o:
- opravě odpočtu daně,
- úpravě odpočtu daně,
- vyrovnání odpočtu daně.
Tyto na první posouzení "příbuzné" pojmy jsou však zákonem přesně a zcela odlišně definovány. Jejich právní úprava je obsažena v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH), zejména:
- § 74 až 74b ZDPH - Oprava odpočtu daně
- § 77 a § 77a ZDPH - Vyrovnání odpočtu daně
- § 78 - 78e ZDPH - Úpravy odpočtu daně
| Pojem | Popis | Zákonná úprava | Týká se |
|---|---|---|---|
| Oprava odpočtu daně | Reakce na změnu základu daně, sazby daně, či režimu zdanění/osvobození u původně uskutečněného zdanitelného plnění, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet. Zahrnuje i povinnosti plátců se zrušenou registrací a vrácení odpočtu z důvodu pozdního zaplacení. | § 74 až 74b ZDPH | Vstupní DPH, změna ceny, reklamace, nezaplacené pohledávky |
| Úprava odpočtu daně | Testování dlouhodobého majetku (vč. významných oprav nemovitostí) v zákonem stanovené lhůtě, zda původní odpočet daně nepodléhá korekci v důsledku změny použití majetku. | § 78 - 78e ZDPH | Dlouhodobý majetek, technické zhodnocení, významné opravy nemovitostí |
| Vyrovnání odpočtu daně | Týká se krátkodobého majetku (zásob, drobného majetku), pokud dojde ke změně účelu použití majetku nebo k jeho zničení, ztrátě či odcizení. | § 77 a § 77a ZDPH | Krátkodobý majetek (zásoby) |
tags: #oprava #fasady #narok #na #odpocet #dph