Asfaltová lepenka, známá také jako asfaltový pás, je ve stavebnictví hojně využívaný hydroizolační materiál. Pomáhá k dlouhé odolnosti a životnosti budov. Je to typ hydroizolačního materiálu používaného k vytvoření vodotěsné vrstvy na střechách, podzemních stavbách a dalších konstrukcích.
Co je to asfaltový pás?
Asfaltový pás je tvořen několika vrstvami, které přímo definují vlastnosti a účel použití asfaltového pásu. Nejčastěji se skládá z nosné vložky, na kterou jsou aplikovány krycí asfaltové vrstvy. Spodní i vrchní krycí asfaltové vrstvy jsou ještě opatřeny vhodnou povrchovou úpravou.
Skladba asfaltového pásu:
- Nosná vložka
- Krycí asfaltové vrstvy
- Povrchová úprava
Funkce jednotlivých vrstev:
- Nosná vložka: určuje použití asfaltového pásu (hydroizolace, ochrana proti radonu aj.). Srdcem asfaltové lepenky je nosná vložka. Může to být papírová lepenka, skelná rohož nebo polyesterová vložka.
- Krycí asfaltové vrstvy: určují technické vlastnosti pásu (teplotní odolnosti, ohyb). Na ni se z obou stran nanese bitumenové pojivo, někdy upravené polymery pro lepší pružnost a odolnost. Asfalt (oxidovaný nebo modifikovaný) doplněný plnivy, případně dalšími přísadami, tvoří asfaltovou hmotu, která zajišťuje u zabudovaného výrobku vodotěsnost a omezuje prostup plynů. Nanáší se na horní a dolní stranu nosné vložky. Množství, složení a vlastnosti asfaltové hmoty rozhodují o kvalitě natavování, trvanlivosti a životnost pásu.
- Povrchové úpravy krycích vrstev: mají ochranné i estetické účely (UV ochrana, zbarvení). Nechráněná asfaltová hmota obvykle není dlouhodobě odolná vůči působení slunečního záření, proto musí být její povrch chráněný. Jen některé speciální asfaltové hmoty nevyžadují povrchovou ochranu. Obvykle se jako ochrana používá hrubozrnný minerální posyp, kovová fólie, granulát, popřípadě jiná dostatečná ochrana.
Dělení asfaltových pásů
Hlavní rozdíly mezi jednotlivými druhy asfaltové krycí vrstvy jsou zejména v teplotních odolnostech. Z hlediska teplot se u asfaltového pásu sledují:
- Ohyb (kdy ještě nedochází ke vzniku prasklin)
- Stálost (teplota, kdy krycí vrstva ze svisle umístěného asfaltového pásu nestéká)
- Bod měknutí (kdy krycí vrstva změkne)
Podle krycí vrstvy:
- Oxidovaný asfaltový pás: Bývá zpravidla nejlevnější a je určen pro méně náročná použití. Stárnutím křehne a má nízkou odolnost vůči UV záření. Zkouška ohybu se pro oxidovaný asfaltový pás provádí při 0 °C. Pro výrobu je použit vysoce oxidovaný asfalt. V podmínkách ČR má přednost použití pásů s modifikovanými asfalty. Krycí hmota z oxidovaného asfaltu je kvalitativně horší variantou, proto je možné pásy z oxidovaného asfaltu používat pouze jako podkladní nebo jako mezivrstvu pro vícevrstvé systémy hydroizolací.
- Modifikované asfaltové pásy:
- SBS modifikovaný asfaltový pás: Díky přidání elastomeru (tj. syntetický kaučuk) je elastický, odolný proti stárnutí a vzniku prasklin při nízkých teplotách. Stupeň modifikace pro asfaltový pás lze odvodit od výrobcem uváděné teploty ohybu. Od -15 °C (upravená modifikace), po -25 °C (plná modifikace). Lze vyrobit pás s teplotou ohybu -35 °C, což je v našich klimatických podmínkách zbytečné. Na výrobu pásů z SBS modifikovaného asfaltu je používán základní materiál, který vzniká modifikací destilovaného asfaltu umělým elastomerem (SBS). Tato modifikace probíhá za přísně kontrolovaných podmínek postupným promícháním asfaltu a SBS a postupným vytvořením prostorových SBS vazeb v nově vzniklé hmotě.
- Modifikovaný asfaltový pás APP: Asfaltový pás modifikovaný ataktickým polypropylenem (APP) je dobře zpracovatelný v širokém pásmu teplot a odolný proti UV záření. Tyto asfaltové pásy sice nemají schopnost elasticity, ale disponují vysokou teplotní stálostí (až 130 °C) při ohybu od -5 °C do -15 °C. Svými vlastnostmi jsou předurčeny pro použití v jižních státech a hydroizolaci střech s vyšším spádem.
Podle tloušťky a určení k natavení:
Nenatavitelné vs. natavitelné asfaltové pásy: Svařování asfaltových pásů není univerzálně platným postupem, jak k sobě spojit veškeré typy pásů. Asfaltové pásy jsou vyráběny v několika typech, ze kterých lze natavovat jen některé. Zjednodušeně lze říci, že pro svaření musí disponovat vhodnou a dostatečně silnou krycí vrstvou asfaltu.
Pro ilustraci značení pásů z výrobního programu Charvát a.s.:
Čtěte také: Izolace s natavovacími asfaltovými pásy
- A - není určený k natavení, je bez krycí vrstvy asfaltu (jen impregnovaná vložka). Tloušťka do 1 mm.
- R - není určený k natavení, s krycí asfaltovou vrstvou do 1 mm. Tloušťka do 2,5 mm.
- S - klasický natavitelný oxidovaný asfaltový pás. Tloušťka 4-5 mm.
- M - natavitelné modifikované asfaltové pásy (SBS). Tloušťka 4-5 mm.
Podle použití:
- Izolace staveb: Vodorovná i svislá izolace proti radonu, hydroizolace zemní vlhkosti - izolace základů, izolace proti vodě (tlakové a prosakující vody).
- Střešní pásy: Podklad pro asfaltové šindele a lepenku na střechu, finální střešní pásy, krytiny pro zahradní domky.
Použití asfaltových pásů
Asfaltové pásy jsou často dodávány ve formě rolí, což usnadňuje jejich instalaci. Při pokládce jsou pásy obvykle aplikovány na asfaltový penetrační lak a ohřívány, aby se aktivovala lepicí vrstva na jejich spodní straně. Asfaltové pásy jsou často využívány jako hydroizolační materiály pro ochranu konstrukcí budov před vlhkostí a vodou.
Možnost využití asfaltových pásů je mnoho:
- Spodní stavby
- Ploché střechy
Na spodní stavbě chrání asfaltová lepenka svislé i vodorovné konstrukce před zemní vlhkostí nebo tlakem vody. Jako hydroizolace základů se používá například v podobě pásu vloženého mezi základ a první řadu zdiva, což zabraňuje vzlínání vlhkosti do zdi.
Příprava podkladu pro asfaltové pásy
Úspěšná montáž asfaltových pásů začíná kvalitní přípravou podkladu. Ten musí být:
- Pevný a stabilní (např. betonová deska, OSB desky, trapézový plech s podkladní vrstvou)
- Suchý a čistý (bez prachu, mastnoty, zbytků staré krytiny)
- Bez výrazných nerovností (doporučuje se vyrovnání stěrkou nebo penetrací)
Savý podklad je třeba před pokládkou pásů penetrovat. Před pokládkou natavením asfaltových pásů je třeba savé podkladní konstrukce (silikátové, savé a plechové materiály) penetrovat vhodným asfaltovým penetračním nátěrem k dosažení lesklého povrchu. Lesklý povrch po penetraci je zejména u vertikálních ploch podkladu nezbytný pro trvalou stabilitu natavených pásů. V případě, že jsou vertikální plochy vyšší než 60 cm, je nutné mechanicky zajistit pás proti sjížděni (kotvení, přizdění).
Technologický postup pokládky natavovacích asfaltových pásů
Tradiční způsob je natavovaná lepenka, kdy se spodní strana pásu nahřívá plamenem a lepí se přímo na podklad. Tím vznikne spoj odolný proti vodě a větru. Vždy je důležitý pevný a čistý podklad, často opatřený penetračním nátěrem. Jednotlivé pásy se ukládají s přesahem, který musí být dokonale slepený. Pokládka asfaltových pásů se provádí v několika krocích:
Čtěte také: Vše o fixaci asfaltových pásů s kotvami
Rozvržení pásů
Než se začne s pokládkou, je nutné si rozvrhnout směr a návaznost pásů. Obvykle se pokládají kolmo na spád střechy, s přesahem 10 cm na podélných a 15 cm na příčných spojích. Spojovací švy asfaltových pásů by neměly být orientovány proti vodě.
Vhodné klimatické podmínky pro svařování asfaltových pásů
Pro správnou kvalitu svařovacích prací musí být teplota konstrukce, materiálu a ovzduší:
- vyšší než 5 °C při natavování oxidovaných pásů,
- vyšší než 0 °C při natavování modifikovaných pásů,
- nižší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
V případě svařování oxidovaných asfaltových pásů za teplot od +5 °C do 10 °C, doporučujeme jejich skladování v temperované místnosti až do doby pokládky. Při práci pod minimální teplotou riskujete vznik trhlinek již při rozvíjení podchlazeného asfaltového pásu a špatné natavení pásů.
Nástroje pro kvalitní natavování asfaltových pásů
- Plynový hořák odpovídající délky zajistí izolatérovi pohodlné natavování pásů. Větší zvonek hořáku se hodí pro svařování asfaltových pásů v ploše, menší zvonek hořáku pro práce na detailech.
- Vlastní práci s hořákem je třeba přizpůsobit klimatickým podmínkám v době pokládky a typu použitého asfaltu (modifikovaný vs. oxidovaný). Podle nich zvolíme intenzitu plamene, dobu prohřevu vrchní vrstvy pásu a rychlost odvinu pásu z role.
- Mezi hlavní pomůcky profesionálů patří též nástroje pro rozbalení rolí (vlečné tyče, nebo tzv. háčky). Pro rovnoměrné zlepšení přítlaku lze použít tuhou trubku alespoň o šířce role a průměru min. 10 cm. Na tu nejprve roli převineme a z ní poté natavujeme. Taková trubka pomůže pásu při natavování udržet rovnoměrnější tvar i přítlak.
- Přesahy mezi pásy je vhodné poctivě zaválečkovat, aby výsledný spoj získal na kvalitě. Použité přítlačné válečky však nezapomínejte ochlazovat vodou.
Pokládka podkladního pásu
První vrstva se pokládá jako podkladní pás. Ten může být natavovací nebo mechanicky kotvený. U vícevrstých systémů se doporučuje křížové kladení (vrstvy se pokládají kolmo na sebe). Spodní pásy se stabilizují natavením, mechanickým kotvením, lepením k podkladu lepidly nebo lepicí hmotou samotného pásu.
Pokládka vrchního pásu
Vrchní pás se pokládá s přesahem a natavuje se pomocí plynového hořáku. Vrchní pás musí být s podkladním vždy plnoplošně spojený, tzn. že se natavuje nebo lepí.
Čtěte také: Postup likvidace asfaltové lepenky krok za krokem
Při natavování je důležité:
- Zajistit rovnoměrné nahřátí spodní vrstvy pásu. Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno přiměřeně. Tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá vložka pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu. K prohřívání asfaltové vrstvy při celoplošném natavování nikdy nepoužívejte malé hořáky určené k práci na detailech. Při práci s nimi může dojít k lokálnímu přehřátí pásu, znehodnocení nosné vložky (zvláště v případě nosné vložky z polyesterů) a ztrátě funkčnosti pásu.
- Nevytvářet přepálená místa.
- Překrývat pásy tak, aby nedocházelo k zatékání vody.
- Po položení pásu se spoj přitlačí ocelovým válečkem, aby došlo k dokonalému slepení vrstev.
Na výběr máte dva způsoby pokládky:
- Pokládka v jenom kroku: Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavený najednou. Výhodami tohoto řešení je pouze jednorázové namáhání asfaltové vložky, jednodušší vizuální kontrola rozehřátého návalku asfaltu po celé šířce role. Také se k už hotovým místům nevracíte.
- Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Pote samostatně natavíte oblasti podélných přesahů. Výhodou tohoto řešení je, že se v druhém kroku koncentrujete jen na oblast přesahů, které jsou pro správnou funkci klíčové. Také můžete pro práci na přesazích použít menší hořák.
U finálních pásů, kdy je použit asfaltový pás s posypem, je nutné pro kvalitní spojení provést odstranění, nebo zatavení posypu v místě spodního pásu příčného spoje.
Detaily a prostupy
Největší pozornost je třeba věnovat detailům jako jsou:
- Atiky a okapové hrany
- Prostupy (komíny, větrací hlavice)
- Napojení na svislé konstrukce
Tyto části je nutné řešit pomocí speciálních tvarovek nebo vícevrstvého překrytí, aby byla zajištěna 100% hydroizolace. Důležité je správné řešení napojení na atiky, komíny, střešní okna a střešní vpusti.
Natavení nového pásu na stávající hydroizolaci
Pro novou vrstvu na povrchu stávající hydroizolace se doporučuje přímo pro tuto aplikaci určený asfaltový pás POLY-Elast Rapid O. Pás má na spodním povrchu spalitelnou textilii, pod kterou je rychlonatavovací asfaltová hmota opatřena separačními pruhy z minerálního posypu. Asfalt mezi pruhy se po spálení textilie a rozehřátí snadno spojí s podkladem. Pruhy minerálního posypu zajistí redistribuci případné zabudované vlhkosti. Na horním povrchu je pás opatřen standardním barveným břidličným posypem. Napojení plochy na detaily a prostupující konstrukce, či atiky doporučujeme provádět z asfaltového pásu ELASTEK 40 COMBI. Oba použité pásy mají SBS modifikaci upravenou na zvýšenou odolnost proti stékání při vyšších teplotách. POLY-Elast Rapid O na 110 °C a ELASTEK 40 COMBI na 120 °C vůči standardním vrchním pásům s odolností 100 °C.
Postup natavení nového pásu:
Před vlastní aplikací pásu POLY-Elast Rapid O je nutné provést podrobnou prohlídku střechy a stávajícího hydroizolačního souvrství. Dále pak je nutno provést vyspravení povrchu stávající hydroizolace tak, aby vytvořil souvislý a dostatečně soudržný podklad pro natavení sanačního pásu. Před natavením se provede přípravný nátěr podkladu asfaltovou emulzí DEKPRIMER.
Natavení pásu na podklad probíhá pomocí plynového hořáku. Role se na určeném místě nejdříve sbalí do poloviny své délky a následně nataví. Pak se sbalí druhá polovina a nataví. Zamezí se tak posunutí role mimo vymezený směr při natavování. Při tavení spodní strany pásu musí dojít ke spálení textilie a dostatečné aktivaci asfaltové vrstvy pod ní plamenem. Míra rozehřátí spodní plochy musí být taková, aby nedošlo k protavení pruhů s minerálním posypem. Je nežádoucí, aby se tyto pruhy spojily s podkladem. Pokud je to možné, nataví se k podkladu nejdříve spodní plocha pásu, poté se samostatně věnujeme pečlivému svaření podélných a příčných spojů za pomocí přítlačného ocelového válce.
Samolepicí asfaltové pásy
Samolepicí asfaltové pásy byly stvořeny pro pohodlnou pokládku bez nutnosti použít otevřený plamen. Uplatnění nacházejí zejména v případech, kdy je třeba konstrukční prvky stavby ochránit před poškozením plamenem nebo při realizacích se zvýšeným rizikem vzniku požáru. Pokládka samolepicích pásů je pohodlnější a až 6x rychlejší oproti „klasickým“ natavovacím asfaltovým pásům.
Najít je můžete v jejich specifických aplikacích, jako spodní vrstvu přímo na tepelné izolaci z pěnového polystyrenu, na lakovaných konstrukcích, nebo v detailech ukončení hydroizolací u prosklených ploch, oken, světlíků. Jejich použití je samozřejmě širší, např. charFIX® ELAST COOLna jako střešní krytina pro střechy zahradních domků, pergol a altánů, charFIX® ELAST G 30, jako podkladní asfaltový pás pro vícevrstvé střešní systémy, nebo charFIX® ELAST AL 25 jako parozábrana. Na trhu zakoupíte i celoplošně samolepicí asfaltový šindel.
Častým spotřebitelským mýtem je to, že samolepicí schopnost asfaltového pásu tvoří speciální lepidlo. Není to pravda a přilnavost pásu k podkladu zajišťuje „jen“ použitý druh asfaltu.
Jak na správnou pokládku samolepicích asfaltových pásů?
Pokládka samolepicích asfaltových pásů v zásadě není odlišná oproti pokládce asfaltových pásů natavením. Pásy doporučujeme před pokládkou rozvinout a rozvinuté narovnat na sebe. Díky tomu se pásy „vyleží“ a uvolní případné napětí vložky zabudované do pásů při výrobě a balení.
- Teplota při aplikaci je klíčová: Pro kvalitně odvedené izolatérské práce je nutné, aby teplota konstrukce, materiálu a ovzduší nebyla nižší, než 10 °C a vyšší než 30 °C. Povrch podkladní konstrukce musí být suchý, bez sněhu a námrazy, zbaven hrubých nečistot, ostrých hran a mastných skvrn.
- U samolepicích asfaltových pásů nepodceňte penetrační nátěr: Pro pokládku samolepicích asfaltových pásů musí být podkladní konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) dostatečně ošetřena příslušným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů.
- Na vyšší svislé plochy použijte mechanickou fixaci: V případě svislých ploch vyšších než 60 cm je pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací. Vzdálenost obvodu podložky a okraje přesahu vrchního pásu musí činit minimálně 40 mm a dřík kotvy musí být vzdálen minimálně 40 mm od okraje pásu spodního. Počet a rozmístění kotev určuje kotevní plán, vytvořený na základě tahových zkoušek výrobcem, popřípadě dodavatelem kotev. Vždy však musí být použité pouze kotvy určené do mechanicky fixovaných systémů střech. V případě použití na střechy dodržujte minimální spád 2 % tak, aby nedocházelo k dlouhodobému stání srážkové vody na finální hydroizolaci.
- Správné kladení vrstev platí i pro samolepicí asfaltové pásy: Spodní povrch samolepicích modifikovaných asfaltových pásů je překrytý snímatelnou fólií. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou. Při funkční izolaci je i při použití samolepicích asfaltových pásů klíčové dodržet jednotlivé přesahy, tedy: příčné přesahy minimálně 12 cm, podélné přesahy minimálně 8 cm. U příčných spojů je nutné provést na konci spodního pásu diagonální seříznutí přesahu. Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně „zaválečkujte“ přítlačným válečkem na asfaltové pásy. Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.
- Položené pásy chraňte před poškozením: Po úspěšné pokládce nezapomeňte provedené vrstvy účinně chránit proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí během pokračujících stavebních prací. Pro zachování správné lepivosti pásů je klíčové krátké a dobré skladování. Vždy se řiďte technickou dokumentací konkrétního výrobku.
Obecný technologický postup pokládky samolepících asfaltových pásů: Samolepící pásy z SBS modifikovaného asfaltu se používají zejména při pokládce na podklady citlivé na teplo. Asfaltový pás se pokládá za studena bez použitím plamene. Asfaltová směs na spodním povrchu je tvořena samolepícím asfaltem, který je krytý stahovací fólií. Pás se položí do požadované polohy a odstraní se spodní stahovací fólie.
Životnost a údržba asfaltových střešních pásů
Životnost asfaltové lepenky závisí na kvalitě materiálu, návrhu i provedení. Životnost asfaltového pásu je zcela závislá na typu krycí vrstvy, kvalitě výroby a správné aplikaci (pokládání svařování asfaltového pásu). Pohybovat se tak může v širokém rozsahu od 5 do 50 (a více) let. Pro zachování kvality je nutné skladovat nepoužitý asfaltový pás v suchu a chráněný před přímým slunečním světlem.
Možnosti opravy a údržby asfaltové lepenky
Pravidelná údržba asfaltových střech je jedním z předpokladů jejich spolehlivé funkce. Bezúdržbová střecha neexistuje. I ty z asfaltových pásů, nebo ze střešních asfaltových šindelů je třeba v pravidelných intervalech udržovat, kontrolovat a čistit.
Kontrola a čištění střechy
Díky pravidelným prohlídkám i pravidelné údržbě můžete poruchám střechy včas předejít. U správně instalované asfaltové střešní krytiny v našich klimatických podmínkách téměř nedochází k nečekaným potížím, které musí být řešeny rekonstrukcí.
- Střechu kontrolujte pravidelně na jaře i na podzim. Zimní počasí střechu prověří a může ukázat její počínající závady. Podzimní kontrola umožní střechu na zimu připravit a v případě odhalených závad minimalizovat škody a realizovat opravy v příhodnějších klimatických podmínkách.
- Na asfaltovou střechu nevstupujeme při teplotách nad 25° C. Při vyšších teplotách může i vlivem chůze dojít k protlačení pásu, vniku prohlubní, nebo zatlačení ochranného posypu do pásu.
- Alespoň dvakrát ročně zkontrolujte povrch střechy. Neměl by být porušen, znečištěn a zejména by se na něm neměla vyskytovat žádná náletová zeleň.
- V některých specifických místech (např. kouty) může docházet k hromadění usazenin, které bývají ideálním prostorem ke klíčení zavátých semen rostlin. V případě, že je v tomto směru údržba asfaltových střech zanedbána, jejich kořeny začnou krytinu postupně rozrušovat.
- Pozor na použití tlakové vody! Při jejím použití dbejte na správný směr ostřiku (vždy ve směru stékání vody) a též citlivě nastavený tlak (především na spojích a prostupech).
- Větší nečistoty ze střechy nejprve ručně odstraňte, abyste do svodů splachovali pouze ty nejdrobnější kusy. 100% průchodnost vtoků a svodů je klíčová. Na střeše pak nedochází k hromadění nebo částečnému zadržování vody, která může do nežádoucích míst přetéci.
Kontrola důležitých prvků střechy
- U hydroizolace se zaměřte na její celistvost, neporušené povrchy, spoje a lemy.
- Vizuální kontrola nátěrů, nástřiků i omítek pomůže odhalit případné závady. Pozornost věnujte změnám barevnosti, či skvrnám.
- Spoje a spáry by měly být celistvé, nepopraskané a jinak neporušené. V případě použití tmelů by měl být tmel stále pružný a přiléhající bez trhlin.
- U plechování zkontrolujte těsné spoje i dostatečné připevnění.
- Zkontrolujte, zda voda nemůže proniknout do střešního souvrství a zda je nadstřešní prvek v dobrém technickém stavu.
Drobné opravy asfaltových střech
Pokud u příležitosti údržby asfaltové střechy potřebujete střechu z asfaltových pásů opravit, je nejspolehlivějším způsobem opravy natavení nové vrstvy asfaltové lepenky. Pokud není na původní vrstvě aplikován ochranný, nebo opravný nátěr, dojde k přilnutí nové vrstvy na starou a také k zatečení asfaltu do neviditelných spár a prasklin, které zacelí. V případech, kdy není možné na pás spolehlivě položit novou vrstvu, přistupte k odstranění starého asfaltového pásu. Při lokálních i rozsáhlejších opravách pokládáním nové vrstvy asfaltových pásů zhodnoťte, zda střešní konstrukce snese zatížení další vrstvou. Původní vrstva krytiny by měla být „oživena“ penetračním nátěrem na asfaltové pásy. I v případě oprav drobných ploch je klíčové, aby pod žádnou z vrstev asfaltové lepenky nezůstala uvězněná voda.
Výhody a rizika asfaltových pásů
Výhody
Mezi hlavní výhody asfaltových pásů patří:
- Vysoká odolnost vůči UV záření, mechanickému poškození a chemickým látkám.
- Dlouhá životnost - kvalitní pásy vydrží 20-30 let.
- Snadná montáž - při dodržení technologického postupu je pokládka rychlá a efektivní.
- Možnost opravy - poškozené místo lze lokálně opravit bez nutnosti výměny celé krytiny.
- Cenová dostupnost, skvělý poměr cena/výkon.
- Ohebnost - flexibilita pásu při zpracování.
Možná rizika a chyby při pokládce
I přes výhody může nesprávná pokládka vést k vážným problémům. Nejčastější chyby zahrnují:
- Nedostatečná příprava podkladu - vede k odlupování pásu a zatékání vody. Velkou chybou je pokládka na vlhký, zaprášený nebo špatně soudržný podklad. Asfaltová lepenka pak nedrží, tvoří se bubliny a spáry, kudy proniká voda.
- Špatné natavení - přepálení nebo nedostatečné slepení spojů.
- Nesprávné řešení detailů - prostupy a atiky jsou nejčastějšími místy zatékání.
- Použití nevhodného typu pásu pro dané klimatické podmínky. Častou chybou je snaha nahradit kvalitní asfaltový pás levnějším výrobkem v místě, které je silně namáhané. Krátkodobá úspora se pak vrací v podobě zatékání a nákladných oprav.
Proto je důležité svěřit pokládku odborné firmě nebo se důkladně seznámit s technologickým postupem.
tags: #natavovací #lepenky #bez #posypu #informace