Základní nátěr, nebo jinými slovy podklad pro omítku, je speciální přípravek, který umožňuje správnou přípravu povrchu pro omítání. Výrazně zlepšuje přilnavost omítek, srovnává savost a zpevňuje podklad. Použití vhodného přípravku umožňuje vyrovnání savosti povrchu, usnadňuje aplikaci a zvyšuje přilnavost omítek. Dobrý základní nátěr na omítku slouží také ke zpevnění podkladu a konečné přípravě povrchu pro další dokončovací práce. Z tohoto důvodu má správné napenetrování stěn obrovský vliv na jejich konečný vzhled.
Příprava podkladu
Před penetrací podklad vždy zkontrolujte a očistěte. Extrémně savé podklady (např. pórobeton) opatříme penetračním nátěrem. V závislosti na savosti podkladu zředíme penetrační nátěr vodou podle návodu na obalu. Penetrace pro savé podklady aplikujeme nejčastěji stříkáním, popř. nanášením štětcem nebo válečkem. Sklovitě hladké podklady (např. monolitické konstrukce z betonu, polystyrenové tvarovky) opatříme kontaktním nátěrem pro zvýšení přídržnosti omítky k podkladu. Kontaktní nátěr je třeba před vlastní aplikací dobře promíchat a stejně tak i v průběhu aplikace. Tím se zamezí usazování hrubších složek disperze na dně kbelíku.
Hloubkově penetrační základní nátěr bude ideální pro savé podklady, jako je beton, silikátové a keramické povrchy. Takový základní nátěr na minerální omítky učiní povrch odolným vůči povětrnostním vlivům a sníží nasákavost. Na druhou stranu, akrylátový základní nátěr na omítku bude lepší, když je savost podkladu nízká.
Typy penetračních nátěrů
Penetrační nátěry lze rozdělit do dvou skupin:
- Filmotvorné: např. Knauf Aufbrennsperre - na bázi emulze syntetické pryskyřice (velikostí polymer cca 0,15 μm).
- Nefilmotvorné (hloubkové penetrace): s velikostí polymeru cca 0,05 μm.
Vždy použijte penetrační nátěr systémový a odzkoušený. Např. pod sádrové omítky musí být použity tzv. penetrační nátěry Rigips.
Čtěte také: Nástřik podvozku: recenze
Doba zrání a schnutí
Potřebná doba k vyzrání kontaktních i penetračních nátěrů před aplikací sádrových omítek a stěrek Rigips je minimálně 6 hodin. Pro zajištění plné funkčnosti a vlastností penetračního nátěru je nezbytné, aby nanesený nátěr zcela a dokonale proschnul před aplikací dalších vrstev. Zcela nesprávné a chybné je domnívat se, že na před hodinou natřenou penetraci lze již omítat, protože její vyschnutí a zfilmovatění polymerních částic bude nedostatečné.
Působení penetrace
Penetrace podkladu je klíčová pro tvorbu optimální velikosti krystalu sádrové omítky propojené přes penetrační nátěr do suchého a vyzrálého podkladu (betonu, cihly nebo pórobetonu). Takto vytvořené a narostlé krystaly jsou velké a velmi dobře prorostlé do podkladní struktury a povrchu betonu. Podmínkou tvorby těchto velkých, pevných a soudržných krystalů je suchý podklad opatřený vyschlou penetrací se složením, které zabezpečuje možnost částečného, kontrolovaného průniku vlhkosti z aplikované omítky do podkladu (např. betonu).
Vznik opačného efektu, který má za následek tvorbu malého, slabého a početně nedostatečného množství krystalů, nastává, pokud není penetrace správně aplikována. Zejména betonové stropy jsou velice kritickým podkladem, když nejsou dostatečně dotvarované, vyzrálé a vyschlé.
Po aplikaci a ztuhnutí sádrových omítek je nutné zajistit v objektu dokonalé a intenzivní větrání. Zcela nedostatečné je větrání systémem mikroventilace v oknech, protože vlhkost z omítky tímto způsobem není možné rychle a dostatečně odvětrat. Jakýkoli průnik vlhkosti do omítky vytvoří nežádoucí efekt. Dotvarování konstrukcí má na provedené omítky také významný vliv. Je nutno připomenout, že spoje stěny a stropu je nutno opatřit proříznutím a vytvořením tzv. pracovní spáry.
Sanační systém IMESAN
Charakteristika
Systém IMESAN se skládá z jednotlivých jednosložkových omítkových směsí, které jsou na bázi minerálních pojiv, pórovitého a křemičitého plniva a modifikujících přísad.
Čtěte také: technika strojního stěrkování
Použití
Sanační systém IMESAN je určen speciálně pro sanaci zdiva objektů, u kterých se vyskytuje vzlínající vlhkost a tvorba povrchových výkvětů solí touto vlhkostí transportovaných. V kombinaci s konstrukčním zamezením průniku vlhkosti do zdiva (např. injekční clonou) lze aplikací sanačního systému trvale odstranit výkvěty solí a zajistit postupné vysychání zdiva.
Zpracování
- Odstraňte poškozenou omítku nejméně 80 cm nad viditelné rozhraní vlhkosti a výkvětů, vyškrabejte maltu ze spár do hloubky minimálně 2 cm.
- Vyměňte poškozené zdící prvky a vzniklou suť deponujte mimo objekt.
- Ke zlepšení adhese nově nanášených vrstev sanačních omítek IMESAN SO respektive IMESAN VO použijte kotvící prostřik IMESAN KP. Používá se zejména na podklady jako je kámen či beton.
- Směsi míchejte v míchačkách s nuceným způsobem míchání, případně míchadlem upevněným ve vrtačce. Míchání ve spádových míchačkách lze pouze u IMESAN KP.
Množství vody pro míchání (orientační hodnoty)
| Typ omítky | Množství vody na 25 kg směsi |
|---|---|
| IMESAN KP | 5-6 litrů |
| IMESAN VO/SO | 4-5 litrů |
| IMESAN FS | 6-7 litrů |
Doba míchání je minimálně 2 minuty. Po zamíchání nechejte omítku 2 minuty zrát a pak opět promíchejte. Omítky nanášejte na navlhčený podklad. Kotvící prostřik nanášejte síťově (šachovnicově) tak, aby kryl maximálně 50 % plochy. Sanační omítky IMESAN VO a SO lze nanášet strojně nebo ručně. Maximální tloušťka vrstvy nanesené v jednom kroku je 2 cm. Větší tloušťky nanášejte ve více vrstvách. Další vrstvu nanášejte po minimálně 24 hodinách. Při požadavku na zvláště hladký povrch konečnou vrstvu nevyhlazujte a použijte sanační štuk IMESAN FS. Sanační štuk se nanáší na dostatečně vyzrálou sanační omítku IMESAN SO.
Bezpečnostní upozornění
Dráždí kůži. Může vyvolat alergickou kožní reakci. Způsobuje vážné poškození očí. Může způsobit podráždění dýchacích cest. Uchovávejte mimo dosah dětí. Zamezte vdechování prachu. Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. PŘI STYKU S KŮŽÍ: Omyjte velkým množstvím vody a mýdla. PŘI VDECHNUTÍ: Přeneste osobu na čerstvý vzduch a ponechte ji v poloze usnadňující dýchání. Odstraňte obsah/obal jako nebezpečný odpad v souladu s místními předpisy. Směs může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží, viz bod 11.1.d) bezpečnostního listu. Obsah látek PBT a v PvB: směs nepodléhá kritériím pro látky PBT nebo v PvB v souladu s přílohou XIII Nařízení EU č. 1907/2006.
Protipožární nástřiky a omítky
Protipožární nástřiky se běžně užívají zejména uvnitř budov nebo objektů, které jsou chráněny před deštěm nebo stříkající či tekoucí vodou. Má-li být protipožární nástřik aplikován v exteriéru, je nutné, aby byla dostatečně ochráněna (a samozřejmě předem řádně odzkoušena) i ve venkovním prostředí stejně, jako každá jiná fasádní omítka. Pokud je tato ochrana prováděna dodatečným nástřikem, např. krycí vrstvou jiné omítky, musí být průkazně ověřen celý systém samostatnou zkouškou i z hlediska požární odolnosti, protože použitím přídavného materiálu by mohlo dojít k celkovému snížení jeho protipožární funkce.
Co se týče podkladů, na které se nástřiky aplikují, musí být předem zbaveny rezu a mechanických nečistot, nesmí být hydrofobní a musí být opatřeny primární adhezní vrstvou, kterou předepíše dodavatel (zejména železobeton). U ocelových konstrukcí doporučuji vždy kompletní antikorozní nátěrový systém. Pouze v ojedinělých případech lze nástřiky nanášet přímo na neupravený podklad, to ale musí být vždy předem odborně posouzeno a projednáno s aplikační specializovanou organizací.
Čtěte také: Ceresit: Řešení pro sokly a fasády
Tuhost konstrukce a přídržnost
Vzhledem k tomu, že ve většině případů je tloušťka protipožární ochranné vrstvy nástřiku poměrně vysoká - často 20 až 40 mm, je nutné co nejlépe zabezpečit trvalou přídržnost k povrchu chráněné konstrukce. Projektant musí především posoudit, zda je konstrukce nebo její část, kde má být nástřik proveden, dostatečně tuhá a tedy trvale odolná proti vibracím, rázům nebo jinému dynamickému namáhání. Pokud tato otázka není vyřešena naprosto jednoznačně a mohly by vzniknout jakékoliv pochybnosti v uvedeném směru, lze doporučit aplikovat hmotu do ocelového pletiva o velikosti ok cca 20 mm.
Příprava ocelových konstrukcí
Ocelové konstrukce je nutno opatřit základním nebo i kompletním antikorozním nátěrovým systémem v souladu s postupem, určeným platnou normou, přičemž se nesmí použít takové typy nátěrů, které při zvýšené teplotě plastifikují nebo ztrácejí soudržnost s podkladem (např. polystyrenové, polymerátové nebo některé epoxidové nátěrové systémy). Stříkaný povrch musí být zbaven mechanických nečistot a mastnoty. Čím je povrch konstrukce hladší, tím důležitější je provedení předběžných povrchových úprav, které zvýší adhezi nástřiku k podkladu.
Např. pro hmoty TERMO a TERFIX se předepisuje jako základní adhezní nátěr zrnitá hmota DEKORA-PRIMER, který zvyšuje specifický povrch stříkané konstrukce a tím i lépe zajišťuje primární i trvalou přídržnost těchto nástřikových systémů k podkladu. PRIMER by měl být použit pro všechny typy chráněných konstrukcí. Po aplikaci následuje povinná přestávka nejméně 24 hodin, aby měl primer čas řádně zatvrdnout. Podobné adhezní mezivrstvy doporučují obvykle i ostatní výrobci nástřikových hmot, aby byla zajištěna dlouhodobá funkce systému.
Aplikační metody
Některé protipožární hmoty snesou v jedné vrstvě aplikaci až 50 mm hmoty (zejména při ručním nahazování). Tento údaj často svádí k tomu, aby byla celá vrstva podle dimenzační tabulky provedena v jediné operaci. To je sice ojediněle a při dobře seřízeném omítacím stroji technicky možné, avšak pro dlouhodobou trvanlivost nástřiku to může mít fatální následky a rozhodně to nedoporučuji. Obecně totiž platí, že čím silnější vrstva, tím déle trvá její zasychání a při takto provedeném nástřiku se podstatně zvyšuje riziko, že v důsledku pomalého tuhnutí dojde k porušení adheze na podklad.
Zásadně doporučuji provádět nástřiky nejméně ve dvou, u silnějších nástřiků i více vrstvách (kromě případů, kdy celková tloušťka vrstvy nepřesahuje 10 mm) a to nejlépe tak, že se druhý den po aplikaci PRIMERU provede základní podstřik („špric“) v tlouštce 5 až 10 mm. Další nástřiky - podle celkové dimenzace - se provedou po zavadnutí a částečném zatvrdnutí první vrstvy. Zde potom záleží zejména na teplotě, cirkulaci vzduchu a typu a porózitě podkladu. Podle mých zkušeností je tento interval 2 až 7 dnů a jeho stanovení v závislosti na podmínkách již vyžaduje určitou zkušenost a znalosti. Po dokončení celkového nástřiku může následovat na základě požadavku zákazníka i barevný finiš, který ovšem není povinný.
Způsoby nanášení protipožárních nástřiků závisí od typu použité hmoty a jejího složení. Jinak se aplikují hmoty na sádrové bázi, které obvykle tuhnou rychleji, jinak hmoty na bázi cementu a vápna, resp. disperzních pojiv. Obecně lze tyto hmoty nanášet buď ručně nahazováním v nepříliš tlustých vrstvách (to platí ovšem pouze pro velmi malé plochy), v největší míře však strojními nástřiky.
Požadavky na aplikační stroje:
- Omítací stroj musí být vybaven míchacím centrem (nedoporučuji typy, kde je hmota ve styku s vodou pouze velmi krátce).
- Nedoporučuji vysoce výkonné typy, protože zejména u ocelových konstrukcí dochází ke značným ztrátám v důsledku prostřiků.
- Stroj by měl mít regulaci tempa podávání hmoty do stříkací trubice, protože je nutné nástřik regulovat podle typu stříkané konstrukce (ocelové prvky, panelové stropy atd.) a různé tloušťky vrstev.
- Za zcela nevhodné pokládám ruční nálevkové „injektorové“ pistole, stejně tak, jako různé typy „kafemlejnků“.
- Kompresor, pokud není součástí stroje, by měl mít výkon alespoň 150 m³, tedy střední typ.
Kontrola kvality
Pokud není smluvně dohodnuto jinak, je rozhodující údaj při přejímce dodržení celkové tloušťky ochranné vrstvy a její adheze na podklad. Ve shodě se statistickým měřením při průkazných zkouškách hmot PORFIX, TERFIX a TERMO v akreditované zkušební laboratoři 1026 ve Veselí n.L. (dříve VÚPS, nyní PAVUS a.s.) se nevyžaduje, aby každý měřený bod povrchu odpovídal minimální deklarované tloušťce, celkové hodnocení a konečný výsledek však musí odpovídat požadavkům Směrnice KP-01, které byly schváleny PAVUS a.s. Praha a které jsou podkladem pro činnosti inspekční skupiny této autorizované osoby (216).
Legislativní požadavky
Vzhledem k tomu, že veškeré protipožární nástřiky (právě tak jako nátěry a obklady) patří podle zákona 22/97 Sb. a nař. vlády č. 178/97 Sb. v platném znění mezi tzv. „stanovené výrobky“ nesmí být uváděny na trh, aniž by měly platný certifikát a tedy i průkazné zkoušky funkce. Na základě série průkazných zkoušek je pak vypočtena minimální tloušťka ochranné vrstvy nástřiku pro každý druh nosné konstrukce (ocel, železobeton) a to na základě přepočtu konstrukce podle poměru ohřívané plochy k průřezu (poměr O/F.m-2) nebo tloušťky krytí příslušné armatury želbetonovém prvku. Alternativně se dnes již mohou používat pro některé výpočty i schválené eurokódy (ocel). Vedle požární odolnosti se v posledních letech vyžadují na základě schválených technických návodů k certifikaci i údaje o dalších požárně technických vlastnostech (hořlavost, šíření plamene) resp. reakci na oheň.