Provětrávaná fasáda, někdy nazývaná také odvětrávaná fasáda, je fasáda, která dobře odvádí nejen vlhkost ze stěn, ale také tepelnou zátěž v letních měsících způsobenou slunečním zářením. Zateplení obvodového zdiva kamennou vlnou podstatně sníží úniky energie, zvýší požární bezpečnost domu a přispěje i k útlumu hluku pronikajícího zvenčí do interiéru. I proto je oblíbeným řešením nejen u novostaveb, ale zejména i u rekonstrukcí.
I po realizaci všech kroků potřebných k tomu, aby konstrukci stavby již neohrožovala vlhkost, se vyplatí nechat zdivu možnost volně dýchat. Řešením je v tomto případě provětrávaná fasáda. Správně provedená provětrávaná fasáda umožňuje díky větrání udržovat optimální vlhkostní režim celého souvrství. Navíc v letních měsících větraná fasáda pomáhá konstrukci, jež je vystavena nadměrnému zahřívání, ochlazovat. Provětrávání přitom zásadním způsobem ovlivňuje i životnost fasádní konstrukce.
Princip a skladba provětrávané fasády
Provětrávané fasády mají vzduchovou vrstvu mezi tepelnou izolací (příp. zdivem) a fasádním obkladem, který chrání konstrukci domu před povětrnostními vlivy. Vzduchová vrstva vytváří pomyslný „komín“, který zaručuje cirkulaci vzduchu, čímž je ze skladby provětrávané fasády odváděno teplo od sluncem rozehřátého fasádního obkladu. Základem systému provětrávaných fasád jsou tepelněizolační desky, jež se montují v návaznosti na technickém řešení roštů pro osazení vnějšího obkladu. Skladba provětrávané fasády zahrnuje nosný rošt vyplněný tepelnou izolací z minerální vaty, provětrávanou vzduchovou mezeru a fasádní obklad. Vzduchová vrstva vytváří pomyslný „komín“, který zaručuje cirkulaci vzduchu, čímž je ze skladby provětrávané fasády odváděno teplo od sluncem rozehřátého fasádního obkladu. Provětrávaná fasáda zajistí, že se interiér domu nebude v letních měsících přehřívat.
Tepelná izolace a větrací mezera
Při zateplení v podobě provětrávané fasády je tepelná izolace z kamenné vlny ROCKWOOL uchycena k nosné stěně nebo vložena mezi rošt. Izolační vrstva musí být z kvalitních tvarově stálých desek disponujících dostatečnou hustotou povrchu, díky níž se zabrání pronikání proudícího vzduchu do hloubky desky. Výběr izolace závisí na konstrukčním řešení systému provětrávané fasády, na požadavcích z hlediska tepelného, akustického a protipožárního. Pro provětrávané fasády se používají středně tuhé desky většinou čedičové izolace, například Isover Fassil či Isover Fassil NT. Obvykle by měla být deska tepelné izolace o cca 1 cm širší než samotný rošt. Tloušťka tepelné izolace musí být navržena tak, aby byly splněny normové podmínky, a navíc konstrukce správně fungovala s ohledem na rozložení teploty v konstrukci a prostup vodní páry. Izolaci je možné k nosné stěně i mechanicky přikotvit.
Mezi tepelnou izolací z kamenné vlny ROCKWOOL a obkladem je provětrávaná mezera, která zajišťuje odvádění vodních par prostupujících izolací a nosnou zateplenou konstrukcí objektu. Její velikost přitom sehrává zásadní roli při spolehlivosti a funkčnosti tohoto systému. Aby v ní mohl vzduch volně proudit, je potřeba počítat se šířkou alespoň 4 cm, ideální velikost vzduchové mezery je 6 cm. Větraná mezera by měla mít minimální šíři 2 cm, doporučeny jsou ale centimetry 4 (tepelná izolace se může někdy boulit a v zúžené mezeře proudí hůře vzduch). Důležitou součástí větrané mezery jsou také ochranné mřížky u nasávacího a výstupního otvoru.
Čtěte také: Správné napojení hydroizolace na dveře
Materiály a kotvení
Konstrukce roštu je obvykle provedena z oceli, hliníku nebo dřeva. Představuje spojení mezi nosnou konstrukcí s fasádním obkladem. Provedení roštů závisí na zvoleném druhu a formátu fasádního obkladu. Výběr materiálu pro rošt je ovlivněn požárními předpisy. Kotvení obkladových panelů se provádí ve standardní šířce 8 mm mezi deskami u svislé a vodorovné spáry (v některých případech jde i 6 mm). Obkladové panely lze připevnit k nosné konstrukci pomocí nýtů, šroubů/elevačních šroubů, lepicích systémů nebo závěsů připevněných k zadní straně (tzv. skryté upínání).
Typy kotvení
- Kotvení pomocí nýtů: Patří mezi nejjednodušší a nejčastěji používaná řešení. Je cenově nejvýhodnější a umožňuje upevňování desek prakticky libovolných rozměrů. Mechanické uchycení je lehce kontrolovatelné.
- Neviditelné kotvení pomocí zavěšení: Využití neviditelných spojení má výhodu v podobě pevnějších, rovnoměrněji rozložených sil a neviditelného spoje. Obkladový panel by měl mít při tomhle způsobu připevnění alespoň 10 mm (v některých případech jde i 8 mm). Tento patentovaný systém nevnáší do tenkých obkladových desek tahová napětí a nenarušuje jejich křehké okraje. Vlastnosti takto realizovaného spoje jsou v čase neměnné.
- Kotvení pomocí lepení (PanelTack): Upevnění obkladových desek pomocí lepicího systému, kde se jedná o vysoce elastické lepidlo na bázi polymerů. Jeho výhodou je neviditelné kotvení, jednoduchá a snadná montáž. Možnost upevňování desek prakticky libovolných rozměrů. Tento způsob upevnění desek je možné kdekoliv v ploše obkladu libovolně kombinovat s ostatními typy upevnění desek.
Doporučené tloušťky izolace pro šikmé střechy
Návrh tloušťky izolace řeší ČSN 73 0540 : 2002 (Tepelná ochrana budov), kde jsou uvedeny požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN. Tloušťku tepelné izolace ovlivňuje trámová konstrukce (velikost a vzdálenost trámů). Dřevo má 4× větší tepelnou vodivost než kamenná vlna a tvoří tzv. tepelné mosty. Pro střešní krokve o velikosti 120×160 mm a osové vzdálenosti á 900 mm je min. tloušťka izolace 220 mm pro střechu do 45° a nad 45° je min. tloušťka 180 mm. Izolaci klademe ve dvou vrstvách: mezi krokve a pod krokve. V tomto případě je parozábrana mezi izolační vrstvou pod krokvemi. Při zateplování nad krokvemi systémem TOPROCK je min. tloušťka izolace 200 mm.
Napojení provětrávané fasády na šikmou střechu
V navrhování šikmých střech došlo již před koncem minulého století k rozsáhlým změnám. Zásadním obratem se stalo využívání podstřešního prostoru jako bytové plochy. Tomu se musela přizpůsobit celá střešní skladba. Zkušenosti výrobců i prováděcích firem s novou koncepcí doporučily projektantům navrhovat šikmé střechy se skládanými krytinami jako větrané. Střechy se skládanými krytinami, plechem, asfaltovým šindelem a pásy řešíme vždy jako větrané střechy dvouplášťové nebo tříplášťové s větráním pod krytinou.
Minimální průběžná větrací mezera je dána sklonem a délkou střechy. Pohybuje se od 40-60 mm. Větrací mezera musí mít přívod u okapu (min. 200 cm2/bm) a odvod u hřebene (min. 100-150 cm2/bm). Pochybení byť v jediné z uvedených položek povede s největší pravděpodobností k podstatnému snížení životnosti a funkčnosti celého střešního pláště, a to i při použití nejkvalitnějších materiálů. Podstatné je si uvědomit, že veškeré obecné poučky a pravidla platí pro střechy s délkou krokví do 10 metrů! Nad touto hranicí je nutné se řídit přísnějšími podmínkami. Týká se to i výše uvedených principů větrání.
Větrání šikmých střech
Pro funkční odvětrání střechy samotné dodržení odvětrávacích průřezů nestačí. Je třeba brát v potaz i tvar střechy, který může kontinuitu větrání komplikovat. Větrací profil nesmí být v žádném případě přerušen překážkami, vše je třeba konstrukčně vyřešit. Další podmínkou správného odvětrání členitých střech je montáž větracích tašek nejen podél hřebenů, ale i podél nároží, které je z pohledu větrání v podstatě totéž jako hřeben. Argument, že v nároží střecha větrá přes hřebenáče, neobstojí.
Čtěte také: Dokonalé spojení betonů
Plocha odváděcího větracího otvoru se má rovnat 50 cm2 na metr hřebene z každé strany. V případě větracích tašek je nejdůležitější respektovat větrací průřez konkrétního typu tašky. Mohou se výrazně lišit, a to nejen podle výrobce, ale i podle druhu tašky. Větrací tašky se instalují ve druhé řadě pod hřebenem a ve vrcholu (hřebeni či nároží) se doplňují o větrací pásy. Ty chrání vytvořenou mezeru mezi hřebenáčem a střešní taškou proti polétavému sněhu při současném zajištění proudění vzduchu.
Podbití přesahů střechy
K estetickému a praktickému vzhledu domu patří i podbití přesahů střechy, tzv. zakončení střechy. Přesahy střechy dobře chrání obvodové zdivo a fasádu před deštěm, sluncem a nepříznivým počasím. Částečně brání tzv. vyšisování barevného odstínu fasády zapříčiněnou sluníčkem. Podbití přesahů střechy se řeší u všech domů se šikmou střechou, kde je podbití napojeno na krokvovou část střechy, nebo na vazníkovou část střechy. Podbití přesahů děláme až poté, je-li celá střecha již dokončena, včetně položené střešní krytiny a dokončeného zateplení obvodových zdí. Po zhotovení podbití se následně může nahodit fasáda domu.
Možnosti podbití
- Dřevěné palubky: Klasický materiál s perem a drážkou. Musí být odolné proti prašnosti, změnám počasí, hmyzu a vlhkosti. Vyžadují pravidelné ošetřování lazurou, lakem nebo voskem.
- OSB desky: Desky ze štěpek jehličnatých stromů slepené pryskyřicí. Jsou pevné, voděodolné a používají se pro celoplošné bednění i podbití přesahu střechy. Lze je ošetřit nátěrem, lakem nebo barevnou lazurou.
- Plastové palubky: Nabízí se v mnoha barvách, umožňují rychlou montáž, bezúdržbovost a dlouhou životnost. Spojují se systémem pero a drážka.
- Plechové podbití: Dlouhá životnost, stálý vzhled a bezúdržbovost. Odolává teplotním změnám a nepraská. Životnost plechu je až 40 let.
Postup montáže podbití z OSB desek
Při zateplení každé fasády se řeší napojení fasády na podbití střechy, tzn. předsazenou část střechy před líc fasády. Pro napojení u krokvové části střechy, kde nemáte část vazníkovou, musíte vytvořit nosný rastr ze střešních latí a spojovacích materiálů, na který se poté zespodu našroubuje OSB deska. Na tuto OSB desku nalepte PUR pěnou tepelný izolant ve formě polystyrenu, použít však můžete i soklový nebo extrudovaný polystyren pro svoji tvrdost o tloušťce 2 až 4 centimetry. Polystyren zaručuje, že po následném nanesení omítky nebude podbití praskat. Na takto vytvořený podklad se nanese penetrace a pomocí stavebního lepidla nalepí perlinka, na kterou se po zaschnutí může nanést fasádní omítka. Tuto variantu lze považovat za nejlepší ze všech možných způsobů podbití. Zaručuje stejnou barvu a povrchovou strukturu podbití jako u fasády a na rozdíl od dřevěných nebo plastových palubek je bezúdržbová.
Důležité: Nezapomeňte na ukončovací plech pod střešní fólií. Plech zaručuje, že veškerý kondenzát z plechu odkápne do okapu a odteče.
Příklad realizace: Administrativní budova Kirstinelund 2
Nově postavená administrativní budova v blízkosti města Aarhus v Dánsku přichází s netradičním řešením střechy, kdy je celá střecha pokryta fasádními deskami Cembrit True. Použito bylo celkem 2000 m2 fasádních desek. Ve skutečnosti byl stejný typ fasádních desek použit jak na pokrytí střechy, tak fasády. Při jejím navrhování bylo jednou z hlavních priorit sladit vzhled nové stavby s již stojící sousední farmou. To ovlivnilo návrh budovy, zvolena byla tradiční proporce domu se šikmou střechou, materiálové řešení je ale netradiční.
Čtěte také: Jak napojit na beton
„Rozhodli jsme se pokrýt střechu fasádními deskami proto, že to dodává budově velice charakteristický výraz, který jak věřím jinde nenajdeme,“ vysvětluje generální ředitel OfficeLab, Christoffer Broberg Flintholm. Nová technika montáže desek na fasádě je lepená, což znamená, že při montáži nebyly využity žádné šrouby nebo nýty. Fasáda má tak rovnoměrný a výrazně hladký vzhled. Montáž fasádních desek na střeše byla pro dodavatele dosud nevyzkoušenou výzvou. Byla vytvořena tradiční střešní konstrukce a na jejím povrchu byl instalován hliníkový rošt. Na tento rošt byly fasádní desky montovány za pomoci nýtů.
V zásadě platí, že svrchní střecha slouží jen estetickým účelům, protože pod ní je zcela funkční střecha druhá. Využití skrytých žlabů ještě umocňuje jednotný vzhled budovy. „Je to první takový projekt, kterého se účastníme, kdy jsou naše fasádní desky instalované jako střešní krytina a výsledek je skutečně přesvědčivý. Toto řešení je jak originální, tak dobře provedené,“ říká Carsten Ejberg, zástupce, Cembrit DK.
Cembrit True: Materiál fasádních desek Cembrit True je probarven do hmoty. Povrch desek je opatřen semitransparentní lazurou, která zvyšuje jejich životnost a pomáhá minimalizovat údržbu desek. Přes transparentní povrchovou úpravu je vidět zřetelný přírodní povrch do hmoty probarveného vláknocementu. Jsou vysoce odolné vůči povětrnostním vlivům a tudíž odolné vůči plísním, řasám, vodním skvrnám a běžným nečistotám. Další výhodou do hmoty probarvených desek ve spojení s kompaktním nátěrem je jejich schopnost minimalizovat viditelné škrábance na povrchu desek.
| Parametr | Popis |
|---|---|
| Rok realizace | 2013 |
| Vnitřní plocha | 2035 m2 |
| Použité fasádní desky | Cembrit True |
| Celková plocha fasádních desek | 2000 m2 |
| Mahagonové lišty na fasádě | 3.3 km |
tags: #napojeni #provetravane #fasady #na #sikmou #strechu