Asfaltový pás je skutečným pracantem a jedním z nejuniverzálnějších materiálů, které na stavbě najdete. Ať už potřebujete zaizolovat základy domu, střechu zahradní chatky, balkon nebo velkou plochou střechu, s největší pravděpodobností sáhnete právě po něm. Jeho popularita tkví v kombinaci spolehlivosti, dostupnosti a ověřené funkčnosti. Aby vám ale sloužil desítky let a neproměnil se ve zdroj problémů, je naprosto klíčové věnovat maximální péči jeho pokládce. Není to žádná raketová věda, ale poctivé řemeslo, které má svá pravidla.
Příprava podkladu
Základem úspěchu je bezchybná příprava podkladu. Tohle je krok, který nikdy nešidte. Je to naprostý základ, na kterém stojí úspěch celé vaší práce. Pokládat asfaltový pás na špatně připravený podklad je jako malovat na zaprášené a mastné plátno - výsledek nikdy nebude dobrý.
Než tedy vůbec roli rozbalíte, ujistěte se, že váš podklad je dokonale rovný. I malý ostrý kamínek dokáže časem v pásu napáchat paseku v podobě trhliny. Dále musí být absolutně suchý. Jakákoliv zbytková vlhkost se pod pásem vlivem slunce změní v páru a vytvoří nevzhledné a problematické bubliny. A samozřejmě musí být čistý jako stůl - prach, písek, mastnota, to vše funguje jako spolehlivý oddělovač, který brání pásu přilnout.
Silikátový podklad (beton, zdivo), na který se asfaltový pás natavuje, musí být rovný, suchý, bez nečistot, prachu, ostrých předmětů, hrubých částic, mastnoty a vápenného mléka. Důležité je také odstranit všechny ostré hrany, které by mohly asfaltový pás protrhnout a případné výtluky a díry v desce zapravit betonovou mazaninou. Takto připravený podklad je vhodné napenetrovat asfaltovým penetračním lakem. Ten se nanáší celoplošně kartáčem či válečkem dle technologického postupu uvedeného v technickém listu výrobku, nebo na jeho obalu.
Posledním krokem, takovou třešničkou na dortu přípravy, je penetrační nátěr. Představte si ho jako základní nátěr, který podklad zpevní, sjednotí a vytvoří dokonalý lepkavý můstek pro váš asfaltový pás. Savý podklad je třeba před pokládkou pásů penetrovat. Lesklý povrch po penetraci je zejména u vertikálních ploch podkladu nezbytný pro trvalou stabilitu natavených pásů. V případě, že jsou vertikální plochy vyšší než 60 cm, je nutné mechanicky zajistit pás proti sjíždění (kotvení, přizdění).
Čtěte také: Jak lepit dlažbu na asfaltový pás?
Typy asfaltových pásů
Doby, kdy existoval jen jeden druh „lepenky“, jsou dávno pryč. Dnes si můžete vybrat přesně podle toho, co potřebujete, a je dobré v tom mít jasno. Základní volba stojí mezi dvěma typy:
- Oxidované asfaltové pásy: Jsou plastické a neodolávají dobře nízkým teplotám. Při poklesu teploty pod bod mrazu může dojít při ohýbání pásu k tvorbě trhlinek, které výrazně zhoršují hydroizolační vlastnosti pásu. Jsou cenově dostupné a skvěle se hodí pro méně náročné práce, jako jsou izolace základů nebo střechy na kůlně.
- Modifikované asfaltové pásy (SBS nebo APP): Jsou na rozdíl od oxidovaných pásů elastické a odolávají teplotám až do -25 °C. Jsou odolné UV záření a mají vyšší pevnost. Pro náročnější mise, jako jsou ploché střechy, terasy nebo místa, kde materiál hodně „pracuje“, jsou mnohem pružnější, lépe odolávají mrazu i horku a celkově mají delší životnost.
Dále je důležité podívat se na „páteř“ pásu, tedy jeho nosnou vložku. Ta mu dává pevnost. Může být ze skelné tkaniny nebo z houževnatějšího polyesteru. Správný výběr je polovina úspěchu. Papír po určité době nahradily nenasákavé vložky z polyesteru, skelné a kovové nosné vložky, příp. jejich kombinace.
Svařování asfaltových pásů není univerzálně platným postupem, jak k sobě spojit veškeré typy pásů. Pro svaření musí disponovat vhodnou a dostatečně silnou krycí vrstvou asfaltu. Z názvu asfaltového pásu je vcelku jednoduše odhadnout, o jaký typ pásu se jedná.
Značení pásů z výrobního programu Charvát a.s.:
- A - není určený k natavení, je bez krycí vrstvy asfaltu (jen impregnovaná vložka)
- R - není určený k natavení, s krycí asfaltovou vrstvou do 1 mm
- S - klasický natavitelný oxidovaný asfaltový pás
- M - natavitelné modifikované asfaltové pásy (SBS)
Způsoby pokládky asfaltových pásů
Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme (vč. povětrnostních podmínek).
Plnoplošné natavení asfaltových pásů
Nejčastější a nejspolehlivější metodou, zejména u modifikovaných pásů, je natavování plamenem. „Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Správný okamžik poznáte tak, že se před vámi při rolování pásu tvoří malá, asi centimetrová valící se vlnka roztaveného asfaltu. To je signál, že pás se dokonale spojí s podkladem.
Čtěte také: Asfaltový pás OBI - recenze a aplikace
Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu. K prohřívání asfaltové vrstvy při celoplošném natavování nikdy nepoužívejte malé hořáky určené k práci na detailech. Při práci s nimi může dojít k lokálnímu přehřátí pásu, znehodnocení nosné vložky (zvláště v případě nosné vložky z polyesterů) a ztrátě funkčnosti pásu.
Pásy můžete pokládat dvěma způsoby:
- Pokládka v jednom kroku: Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavena najednou. Výhodami tohoto řešení je pouze jednorázové namáhání asfaltové vložky, jednodušší vizuální kontrola rozehřátého návalku asfaltu po celé šířce role. Také se k už hotovým místům nevracíte.
- Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů. Výhodou tohoto řešení je, že se v druhém kroku koncentrujete jen na oblast přesahů, které jsou pro správnou funkci klíčové. Také můžete pro práci na přesahech použít menší hořák.
Bodové natavení asfaltových pásů
Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m2 položeného pásu.
Pokládka samolepicích asfaltových pásů
Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů.
Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy. Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Obecná pravidla při pokládce asfaltových pásů
Klimatické podmínky
Pro správnou kvalitu svařovacích prací musí být teplota konstrukce, materiálu a ovzduší:
- nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů,
- nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů,
- vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C. Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí. V případě svařování oxidovaných asfaltových pásů za teplot od +5 °C do 10 °C, doporučujeme jejich skladování v temperované místnosti až do doby pokládky. Počasí je váš šéf. Asfalt a voda nejsou kamarádi, proto pracujte vždy jen za sucha.
Přesahy
Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou. Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů:
- příčné přesahy min. 12 cm (u spodních staveb min. 10 cm, lépe 15 cm),
- podélné přesahy min. 8 cm (u spodních staveb min. 10 cm, lépe 10 cm).
V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:
- ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
- podélně na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
- s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).
Přesahy mezi pásy je vhodné poctivě zaválečkovat, aby výsledný spoj získal na kvalitě. Použité přítlačné válečky však nezapomínejte ochlazovat vodou. Vodotěsný spoj asfaltového pásu poznáte podle toho, že pásy v oblastech přesahů na sobě plynule leží. V přesazích se nesmí tvořit vlnky. Správně provedený spoj pásu je takový, že pás je natavený až k okraji a na spoji se vedle přesahu vytvoří vyteklý návalek asfaltu. Optimálně má šířku do jednoho centimetru a není na závadu. Asfaltové návalky šířky nad 10 mm je doporučeno zasypat břidličným posypem.
Kotvení
Kotvení dvouvrstvých asfaltových hydroizolací se provádí přikotvením podkladového pásu, na který se následně natavuje vrchní pás. V případě mechanického kotvení na střechách musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev. V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací.
Práce s hořákem a nářadí
Plynový hořák odpovídající délky zajistí izolatérovi pohodlné natavování pásů. Větší zvonek hořáku se hodí pro svařování asfaltových pásů v ploše, menší zvonek hořáku pro práce na detailech. Vlastní práci s hořákem je třeba přizpůsobit klimatickým podmínkám v době pokládky a typu použitého asfaltu (modifikovaný vs. oxidovaný). Podle nich zvolíme intenzitu plamene, dobu prohřevu vrchní vrstvy pásu a rychlost odvinu pásu z role.
Mezi hlavní pomůcky profesionálů patří též nástroje pro rozbalení rolí (vlečné tyče, nebo tzv. háčky). Pro rovnoměrné zlepšení přítlaku lze použít tuhou trubku alespoň o šířce role a průměru min. 10 cm. Na tu nejprve roli převineme a z ní poté natavujeme. Taková trubka pomůže pásu při natavování udržet rovnoměrnější tvar i přítlak.
Po čerstvě natavených zahřátých asfaltových pásech nechoďte, ani po nich nic nepřesunujte. Po pásech s profilovanou kovovou fólií na povrchu se nesmí za tepla chodit, neboť by došlo ke zničení vzorku profilace. Tomu je nutno uzpůsobit technologii provádění a veškeré navazující práce. Případně lze po dobu montáže již položené pásy chránit (měkké desky, textilie…). Přesahy se u pásů s profilovanou kovovou fólií neválečkují ani nezašlapávají, ale přimačkávají mokrým hadrem nebo houbičkou. Stejně tak se postupuje i v případě řešení detailů.
Pokládka asfaltových pásů podle druhu izolace
Pokládka asfaltových pásů na střechu
Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce.
Nezapomínejte, že pro hydroizolaci střechy platí poučka: „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“. Klempířské prvky typu okapních a závětrných lišt se musí uzavřít do „kapes“ s přesahem min. V případě nakašírovaných tepelných izolací z pěnových plastů nebo minerálních vláken, lze provádět natavování přímo na nakašírovanou vrstvu.
| Sklon | Požadavky na hydroizolační vrstvu |
|---|---|
| ≥ 1° (1,75 %) | asfaltové pásy se kladou rovnoběžně s okapem |
| ≥ 5° (8,75 %) | asfaltové pásy se kladou kolmo na okap, příčný přesah dokotvit (4 kotvy/bm) |
| ≥ 12° (21,26 %) | asfaltové pásy se kladou kolmo na okap, pásy krátit na délku maximálně 2,5 m, příčné spoje dokotvit (4 kotvy/bm) |
Pokládka asfaltových pásů při hydroizolaci spodní stavby
Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi (aby se ostatní části nepoškodily při provádění dalších staveních prací), na které navážete později. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je ochráněn proti stavebnímu znečištění (malta, prach apod.) a poškození. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a odhalí ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace. Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji dle kotevních plánů.
Dům je nutné chránit před podzemní a vzlínající vlhkostí, která by znehodnotila konstrukce domu a zapříčinila vznik vlhkých map na stěnách a případný výskyt plísní. Hydroizolace však nechrání stavbu jen před vlhkostí, ale i před radonem, což je škodlivý plyn uvolňující se z podloží pod domem. Pro izolaci spodní stavby proti radonu nelze nikdy použít pouze asfaltový pás s hliníkovou vložkou. Použitá izolace také musí sloužit jako ochrana proti radonu, jehož intenzita uvolňování z podloží je různá a je určena tzv. radonovým indexem.
U základů je obvyklé, že se v první etapě pokládají asfaltové pásy jen v oblastech, kde se bude pokračovat svislými konstrukcemi. Ve druhé etapě, když už jsou svislé zdi hotové, se natavují asfaltové pásy na vynechaných plochách. Přesahy asfaltových pásů první etapy musíte udělat dostatečně široké, aby se později daly spolehlivě a funkčně navázat na asfaltové pásy ve druhé etapě. Přesahy asfaltových pásů první etapy taky musíte chránit proti mechanickému poškození a znečištění.
Hydroizolace svislých stěn se nejčastěji chrání deskami z extrudovaného polystyrenu XPS. Ty také slouží jako tepelná izolace soklu a suterénu. Desky z polystyrenu XPS jsou nenasákavé a je možné je tedy zahrnout zeminou. Na podklad se pouze dočasně lepí, následně se přitíží zeminou. Polystyrenové desky se mechanicky nekotví! Dalším možným způsobem je zhotovit přizdívku z cihel plných pálených na maltu vápenocementovou, nebo hydroizolaci spodní stavby chránit nopovou fólií.
Důležité rady a bezpečnost
- Než definitivně vyberete způsob, jak pokládat asfaltové pásy, pročtěte pečlivě i pokyny pro pokládku od výrobce asfaltových pásů. Najdete je na webových stránkách výrobce.
- Pro ochranu majetku, záruk i kvality výsledné střešní krytiny je třeba, aby natavování či jiné vzájemné svařování vrstev prováděla proškolená osoba, která při práci respektuje příslušné požární a bezpečnostní předpisy.
- Před zahájením pokládky je třeba se důkladně seznámit se správným způsobem pokládání pásů.
- Asfaltové pásy modifikované se mohou natavovat při teplotě vzduchu alespoň +5 °C, oxidované při teplotě vzduchu alespoň +10 °C, avšak některé modifikované pásy je možné natavovat již při -5 °C.
- Pamatujte, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán - pracujte s rozmyslem a mějte po ruce hasicí přístroj.
- Bezpečnost především. Při práci s hořákem používejte rukavice a pevnou obuv a nikdy nepracujte sami.
- Pravidelná kontrola. Jednou za rok vylezte na střechu, zkontrolujte spoje, vyčistěte okapy. Je to pár minut, které mohou prodloužit životnost vaší práce o mnoho let.
- Pokud si na složitější střechu netroufáte, nestyďte se oslovit profesionála. Dobře odvedená práce je tou nejlepší investicí.
tags: #kam #se #natavují #asfaltové #pásy