Zvedání betonu je komplexní téma, které zahrnuje jak problematiku zvedání stávajících betonových konstrukcí, tak i řešení problémů spojených s nežádoucím zvedáním nebo sedáním betonu. V tomto článku se podrobně podíváme na různé aspekty zvedání betonu, od technologií až po bezpečnost práce.
Zvedání betonových panelů pomocí pěny
Více dodavatelů nyní využívá technologie pěna ke zvedání panelů namísto zvedání pomocí injektážní směsi na příjezdových cestách, chodnících, podlahách garáží a dokonce i na dráhách letišť. Po vstříknutí pod podlahu se expandující pěna roztáhne a snadno podepře obrovské desky, čímž hravě předčí cementovou kaši. Betonová kaše oproti tomu často všechny dutiny vyplnit nedokáže. Proto by mohlo dojít k opětovnému „sednutí“ panelů. Když zvedáte panely pomocí vypěňování, použitá pěna expanduje více než jakýkoliv jiný materiál. Výkonná čerpadla Graco pro zvedání panelů pěnou snadno vyplní všechny dutiny s expandující polyuretanovou pěnou pro zvedání. Vzhledem k tomu, že se jedná o čistý produkt, je čištění jednodušší a rychlejší než práce s injektážní betonovou kaší.
Výhody technologie pěny:
- Rychlejší a lepší výsledky
- Snadné vyplnění všech dutin
- Menší riziko opětovného sednutí panelů
- Čistější práce
Zvedání betonové podlahy po instalaci podlahového vytápění
Někdy může dojít ke zvedání betonové mazaniny v rozích místnosti po instalaci podlahového vytápění. V takovém případě bylo namontováno podlahové vytápění s vlastním směšovacím okruhem pro podlahové vytápění, k ohřevu došlo po 30 dnech po betonáži a podle provozovatele byl náběh teploty během prvního týdne pozvolný. Beton byl proveden kvalitně, to potvrdil i znalec. Plochy betonové mazaniny byly dilatovány po max. 40m2 dilatačními pásy 10mm. V takových situacích je vhodné prověřit příčiny zvedání, které mohou souviset s expanzí materiálu vlivem teploty, nedostatečnou dilatací nebo problémy s podkladem.
Frézování a broušení betonu
Při frézování betonu se opracovává zcela vytvrzený povrch, přičemž se na některých místech odebírá z povrchu materiál. K frézování betonu jsou k dispozici ruční přístroje s přípojkou 230 V. Vypadají jako brusky na parkety nebo jako velké vysavače. Stroje jsou vybaveny válcovým nástrojem potaženým tvrdokovem. Existují také přístroje s rychle rotujícími kotouči s diamantovými segmenty. Beton lze také frézovat pískovačkou na ocelový granulát jako abrazivo. Tato zařízení jsou však určena pro profesionály. U podlahových fréz se hovoří také o frézách na beton a potěr. Rozšířené je také označení „bruska na beton“. To však není zcela přesné, protože frézování a broušení se liší.
Proč se frézuje beton?
Existuje několik důvodů pro frézování betonu. Vyhlazení stěn, zdí a podlah je jedním z nich. Pomocí frézky můžete navíc z podlahy odstranit staré lepidlo na dlaždice. Frézování je dále častý postup při sanaci betonu. Zde je cílem připravit podlahu na další úpravy. Drolivý beton frézujte vrstvu po vrstvě, až se dostanete na nosný podklad. Také mimo dům se frézuje beton. Práce, jako je snížení obrubníků a úprava chodníku, musí být předem schváleny příslušným úřadem.
Čtěte také: Pravidla pro stavbu plotu v ČR
Frézování betonových ploch a drážek
Betonové plochy můžete frézovat velkoplošně. Přitom se posouvá fréza po povrchu materiálu. Stroj rozruší vrchní vrstvu a při tom ji odebírá nebo seškrabává. U frézovaného betonu se na povrchu objevují typické drážky.
Rovněž drážkování do betonu lze provést pomocí frézy. Za tím účelem sáhněte po některém z šikovných ručních přístrojů, které se obsluhují jako úhlová bruska. K takovým přístrojům patří mimo jiné také drážkovací frézy do zdiva. Drážky a další masivní opracování zdí a podlah mohou eventuálně negativně ovlivnit statiku budovy, a v případě pochybností konzultujte správné a bezpečné provedení prací s odbornou firmou. Drážky do betonu frézujte menším přístrojem. Nezapomeňte na vhodné ochranné prostředky.
Drážku v betonu potřebujete, pokud mají být ve zdivu nebo podlaze položena vedení. Předem si zjistěte, kde už vedení jsou, abyste je nepoškodili. Pokud nemají být vedení instalována na omítku, ale mají být ukrytá ve zdivu, vyfrézujte do betonu drážku. Průběh drážek si přesně vyznačte. Poté zkontrolujte, zda v daném místě už nevedou instalace. Jinak riskujete poškození vodou nebo zkrat. Drážkovací fréza vyfrézuje do zdi nebo podlahy dvě paralelní drážky. Materiál mezi nimi vyrazíte pomocí kladiva a dláta. Vsaďte zde na profesionální přístroj, protože drážkovací frézy do zdiva pro domácí kutily nemají zpravidla dostatečnou sílu.
Broušení betonu
Beton nemusí být vždy frézován. Můžete ho také brousit pomocí brusky, která je k materiálu šetrnější. Kromě toho nemusíte poté nanášet nový beton. Broušení betonu je dobrá přípravná práce před omítáním. Na hladkém povrchu drží omítka lépe. Budete tak potřebovat méně materiálu, protože stačí nanést tenčí vrstvu. Broušení a frézování se často doplňují. Pohledový potěr se vám například nepodaří uhladit samotným frézováním. Po frézování je nutné beton dále opracovat a obrousit. Často je zapotřebí několik kroků broušení. V každém kroku zdvojnásobte zrnitost brusného papíru. Výsledkem je utěsněná betonová plocha. Bruskou na beton lze povrch betonu vyhladit. Zároveň se odstraní zbytky lepidla na dlaždice.
Rozpoznání nerovností v betonu
Zda je betonová plocha opravdu rovná, můžete sami otestovat. Celou plochu rovnoměrně navlhčete. Měla by se všude lesknout. Pokud je plocha opravdu rovná, rovnoměrně také vyschne. V případě nerovností na ní budou skvrny. Na vyšších místech vyschne rychleji a bude zde světlejší. V prohlubních se vlhkost udrží déle. Taková místa budou vypadat tmavší.
Čtěte také: důležité aspekty betonového potěru na dřevěný podklad
Bezpečnost při frézování železobetonu
Dejte si pozor v budovách se železobetonem a integrovanými armovacími prvky. Armování vyžaduje určité množství betonu kolem sebe. Toto množství je minimálně 2,5-5 cm. Pokud při frézování poškodíte armovací ocel nebo odeberete materiál pod minimální tloušťku, může být ohrožena stabilita celého domu. Beton navíc chrání armovací ocel: pokud je ochranný obal příliš tenký, může ocel korodovat.
Bezpečnost práce při frézování betonu
Fréza na beton generuje vysokou hladinu hluku. I ruční přístroje pracují s vysokými otáčkami. Přitom se mohou malé betonové částečky masivně urychlit a vymrštit se do prostoru. Při frézování také vzniká velké množství prachu. Je velmi jemný a neměl by se vdechovat, proto byste měli při práci mít nasazený respirátor. Dbejte na to, aby fréza měla odsávací zařízení. K němu připojíte průmyslový vysavač. Nejlepší je bezsáčkový vysavač na mokré a suché vysávání bez filtru z netkané textilie. Při frézování přístrojem pohybujte pomalu, s nízkým tlakem a krouživými pohyby.
Beton: Definice, bezpečnost a použití
DEFINICE
Beton je materiál ze směsi cementu, hrubého a drobného kameniva a vody, s přísadami, příměsmi, s vlákny nebo bez nich, který získá své vlastnosti hydratací cementu.
BEZPEČNOST
Beton obsahuje pojivo na bázi cementu. Beton obsahuje nebezpečné látky - cementový (portlandský) slínek, odprašky z výroby portlandského slínku apod. Beton může v čerstvém stavu způsobit vážné poškození očí, podráždění kůže, alergickou kožní reakci, podráždění dýchacích cest apod.
Při práci s čerstvým betonem vždy používejte ochranné prostředky: vodotěsné rukavice, ochranný oděv (pro celé tělo), vodotěsnou a dostatečně vysokou obuv, ochranné brýle nebo obličejový štít.
Čtěte také: Tipy pro bezpečné užívání léků
Postup při zasažení nebo vdechnutí:
- PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně oplachujte vodou. Jsou-li nasazeny kontaktní čočky a je-li to možné, vyjměte je. Pokračujte ve vyplachování. Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře.
- PŘI STYKU S KŮŽÍ: Omyjte velkým množstvím vody a mýdla. Při podráždění kůže nebo vyrážce vyhledejte lékařskou pomoc.
- PŘI VDECHNUTÍ: Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. Necítí-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře.
Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím vyperte. Bezpečnostní riziko pomine po zatvrdnutí betonu. Podrobnější údaje naleznete v bezpečnostním listu každého výrobce betonu.
POUŽITÍ
Beton je možné použít jen k účelu, ke kterému je určen projektovou dokumentací nebo příslušnými technickými normami. Beton je materiál, který získá požadované vlastnosti až po ztvrdnutí. Aby je skutečně získal, musí být čerstvý beton včas dopraven a uložen do konstrukce, zhutněn a ošetřován.
Doba pro dopravu a zpracování betonu je závislá na použitém druhu cementu (pevnostní třída a typ, viz dodací list), teplotě čerstvého betonu a teplotě okolního prostředí. Základní doba pro dopravu a zpracování se pohybuje od 30 do 90 minut. Pokud je zapotřebí doby delší, je nutné upozornit na to výrobce betonu a dohodnout s ním příslušná opatření (přísady, chlazení a podobně). Pokud nejsou k dispozici jiné informace, lze orientačně počítat s dobou zpracovatelnosti dle tabulky:
| Teplota okolí (°C) | Orientační doba zpracovatelnosti (minut) |
|---|---|
| < 5 | 90 |
| 5 - 15 | 60 - 90 |
| 15 - 25 | 30 - 60 |
| > 25 | 30 |
O tom, zda lze beton ještě efektivně zpracovat, musí vždy rozhodnout odborník na provádění betonářských prací (odborná firma, stavební dozor apod.) přítomný na stavbě. Obecně je zakázáno upravovat zpracovatelnost betonu dodatečným přidáním vody. Přidání vody může zcela znehodnotit konečné vlastnosti ztvrdlého betonu v konstrukci. Pokud je voda do betonu přidávána, musí to být povoleno odborníkem (technologem výrobce betonu), zaznamenáno na dodacím listu a z takto upraveného betonu musí být odebrán vzorek pro kontrolu vlastností ztvrdlého betonu. Pokud tomu tak není, nese odpovědnost za vlastnosti betonu osoba, která pokyn k přidání vody vydala.
Ukládání a hutnění betonu
Při ukládání čerstvého betonu do konstrukce a při jeho ošetřování je nezbytné dodržet veškeré zásady a postupy podle ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí. Pro náročnější konstrukce je třeba zpracovat plán betonáže. Nepřipouští se ukládka do jednoho místa a následné rozhánění betonu vibrátorem. Při ukládání se musí zajistit, aby čerstvý beton nepadal z výšky větší než 1,5 m a aby nenarážel do výztuže a bednění (nebezpečí segregace směsi a vnášení dodatečného vzduchu). Čerstvý beton se ukládá do konstrukčního prvku plynule bez přerušení a hutní se po vrstvách, a to postupně v celé šířce konstrukčního prvku.
Hutnění betonu je, s výjimkou samozhutnitelných betonů, vždy nutné. O způsobu a vhodnosti hutnění musí před zahájením betonáže rozhodnout odborník na provádění betonářských prací (odborná firma, stavební dozor apod.) přítomný na stavbě. Obvyklé způsoby hutnění betonu jsou: hutnění ponornými a příložnými vibrátory, vibračními lištami, propichování, dusání, válcování apod. Vždy je nutné uvážit volbu hutnění betonu s ohledem na budovanou konstrukci a druh použitého betonu.
Nejčastěji se hutnění provádí ponornými vibrátory tak, že se vibrátor rychle ponoří do uložené směsi s krátkým setrváním v dolní poloze a pomalu se vytahuje, dokud neustane vytlačování zadrženého vzduchu, který má tendenci zachytávat se na anomáliích bednění (odřeniny, škrábance, zbytky betonu) a tvořit na povrchu dutiny a póry. Pozor na převibrování, které může mít za následek segregaci čerstvého betonu. Vpichy vibrátoru mají být od sebe ve vzdálenosti přibližně 15násobku průměru vibrátoru. U větších ploch se s vibrátorem postupuje šachovnicově. Je nutné vyloučit kontakt vibrátoru s výztuží a bedněním. Při ukládání další vrstvy čerstvého betonu mají být vpichy vibrátoru jen tak hluboké, aby lehce zasáhly do předchozí vrstvy a došlo k jejich spojení.
Ošetřování betonu
Ošetřování betonu uloženého v konstrukci je třeba zahájit ihned po jeho uložení do konstrukce, neprodleně po konečné úpravě jeho povrchu. V případě rozsáhlých betonáží i po konečné úpravě části povrchu konstrukce. Vhodné jsou pro tento účel například fólie. Ošetřováním betonu v konstrukci je třeba zabránit odparu vody, jinak dojde k vytvoření trhlin. Ošetřování povrchu betonu vodou je vhodné provádět „mlžením“. Skrápění je vhodné použít až po částečném zatvrdnutí povrchu (zabrání se tím vymytí pojiva z povrchové vrstvy). Pro mlžení / skrápění se použije voda o přibližně stejné teplotě jakou má povrch betonu.
Technické normy pro beton
Zde jsou uvedeny pouze ty technické normy, které se vztahují k výrobě, přepravě, ukládání a ošetřování betonu nejčastěji. Uvedená označení se vztahují ke dni vydání tohoto textu.
- ČSN EN 206 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
- ČSN P 73 2404 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda + Doplňující informace
- ČSN EN 13 670 Provádění betonových konstrukcí
Právní dodatek
Uvedené informace, zvláště rady pro přípravu, ukládání, zhutňování a ošetřování betonu, dále pak pro betonáž za chladného nebo horkého počasí, jsou obecné, založené na všeobecně dostupných znalostech z výroby betonu a provádění betonových konstrukcí. Vzhledem k rozdílným podmínkám při konkrétní výrobě, dopravě, zpracování, hutnění a ošetřování betonu pro konkrétní stavbu, vzhledem k rozdílným vnějším vlivům, k množství druhů betonu a jejich variant nemusí být postup na základě uvedených informací ani jiných psaných či ústních doporučení vždy zárukou uspokojivého pracovního výsledku. Veškerá doporučení Svazu výrobců betonu ČR a jeho členů, uvedené v tomto dokumentu, jsou nezávazná.