Při realizaci samonosné dešťové nádrže je třeba myslet na mnoho důležitých bodů. V tomto článku se zaměříme na výběr správného materiálu, postupy instalace a řešení problémů, jako je vyplavání nebo zborcení nádrže, zejména v náročných geologických podmínkách.
Proč je materiál retenční nádrže důležitý?
Materiál retenční nádrže do značné míry ovlivňuje její vlastnosti, kvalitu a koneckonců i pořizovací cenu. Abyste zvolili správný materiál nádrže, měl by vás primárně zajímat typ podloží a přítomnost (případně hloubka) spodní vody na vašem pozemku.
Retenční nádrže na dešťovou vodu se vyrábějí z betonu, sklolaminátu a plastu. Zatímco betonové nádrže se hodí do míst s výskytem spodní vody a sklolaminátové nádrže mají tendenci praskat, plastové nádrže často představují univerzální řešení.
Typy retenčních nádrží podle materiálu a jejich vhodnost
- Betonové nádrže na vodu: Betonové nádrže jsou velmi odolné, díky čemuž je lze použít v místech s vysokou hladinou spodní vody. Navíc se vyznačují vysokou nosností, takže je můžete instalovat také pod příjezdovou cestu a další pojezdové plochy. Nevýhodu betonových nádrží představuje jejich vysoká hmotnost. Ta se promítne nejen do vyšší pořizovací ceny, ale také do ceny za dopravu nádrže a za její instalaci, k níž je zapotřebí jeřáb. V součtu nákladů a všech užitných vlastností jsou betonové nádrže často perfektní volbou. Životnost betonové nádrže je téměř neomezená a konstrukce odolá tlaku zeminy i spodním vodám.
- Plastové nádrže na vodu: Plastové nádrže na dešťovou vodu patří k nejoblíbenější variantě, jelikož jsou velice variabilní a lze je použít v mnoha rozličných podmínkách. Při výběru té správné nádrže vám doporučujeme, abyste se nenechali zlákat nízkou cenou.
- Monolitické plastové nádrže: Jsou zhotovené z jednoho kusu plastu. Díky tomu máte jistotu, že nedojde k závadě na svárech a popráskání. Stejně tak nehrozí, že by nádrž špatně těsnila.
- Svařované plastové nádrže: Tyto nádrže vás na první pohled překvapí relativně nízkou cenou. Upozorňujeme ale, že jsou poměrně náchylné k popraskání v místech svárů. Předejít tomu můžete obetonováním nádrže, což se vám ale ve výsledku značně prodraží.
- Samonosné plastové nádrže: Snadno a rychle se instalují, aniž by vyžadovaly obetonování. Hodí se zejména do míst s klasickým podložím (zemina obsahující kameny a kamínky) bez přítomnosti spodní vody. Často mají žebrování, které zajišťuje tvarovou stálost.
- Dvouplášťové plastové nádrže: Můžete je umístit i do míst s výskytem spodní vody. Vyhovuje jim především jílovité nebo písčité podloží.
- Sklolaminátové nádrže na vodu: Sklolaminát je velmi odolný, pružný a lehký materiál, který má však tendenci praskat. Výsledkem jsou ostré střepy, které vás mohou zranit - nemluvě o tom, že následná oprava je poměrně nákladná a náročná. Aby toho nebylo málo, sklolaminátové retenční nádrže bývají opatřeny velmi úzkým vstupem, který značně ztěžuje pravidelnou údržbu a případné opravy. Na rozdíl od betonových nádrží se navíc sklolaminátové nádrže nevyznačují ani vysokou statickou únosnosti, ani odolností vůči spodní vodě.
Samonosná, nebo obetonovaná nádrž?
Samonosné retenční nádrže jsou velmi oblíbené nejen pro svou relativně nízkou cenu, ale také snadnou instalaci. Stačí je usadit do připraveného výkopu a zasypat zeminou. Použít se však dají všude tam, kde se nevyskytuje spodní voda a zemina obsahuje jen minimum jílu. Oproti tomu nádrže určené k obetonování jsou určené do míst, kde je vyšší zatížení terénu a hornaté nebo svažité podloží. Stejně tak je lze použít v případě, že od nádrže vyžadujete vyšší statickou únosnost.
Problémy a jejich řešení při instalaci nádrže
Při instalaci nádrže se můžete setkat s několika problémy, které mohou vést k jejímu poškození. Je důležité je včas rozpoznat a efektivně řešit.
Čtěte také: Vlastnosti cihel pro muzea
Vyplavání nebo zborcení nádrže
Nepropustnost podloží způsobená přítomností velkého množství jílovitých částic je častým problémem. Při instalaci nádrže je třeba správně zhodnotit schopnost podloží vsakovat vodu a zařídit se podle toho. Schopnost vsakovat je možné zjistit nejlépe nálevovou zkouškou na dně výkopu. Pokud voda ve výkopu vydrží několik dnů, není to dobré znamení. Pokud instalujeme nádrž do takového prostředí klasicky, tedy obsyp štěrkem (pískem) bez dalších technických opatření, je pravděpodobné, že nám nádrž vyplave nebo se zbortí. To se stane v případě, že vyčerpáme vodu v nádrži dříve, než zmizí voda z výkopu. Jíl drží vodu. Když po dešti zůstává voda kolem nádrže a vy ji z nádrže vyčerpáte, může ji okolní voda vytlačit.
Způsobů, jak se vyvarovat vyplavání nebo zborcení nádrže je více. Jednou z možností je instalovat do výkopu nádrže potrubí svisle, aby sedělo na podsypu nádrže. Potrubí tak slouží jako revizní šachta, ve které můžeme po dešti zkontrolovat hladinu vody v obsypu. Nádrž je po dešti obvykle také naplněná, takže máme čas čekat, zda voda v obsypu klesne, než bude potřeba na zálivku. Pokud neklesá, je možné přes potrubí vodu v obsypu odčerpat. Následně je možno nádrž vyčerpat také.
Další možnost je zvolit nádrž vhodnou do takového prostředí. V nabídce naleznete nádrže vhodné do míst s výskytem vysoké hladiny podzemní vody. Právě nádrže Iris nebo Li-Lo jsou vhodné i do prostředí s vysokou hladinou podzemní vody. Nádrže Li-Lo jsou roky zkoušené a prostředí podzemní vody zvládají bez problémů. Drenážní systém je okruh z perforovaných trubek vybudovaný okolo nádrže. Instaluje se kolem celé nádrže na zpevněné dno instalačního výkopu a ústí do odtokové šachty. Drenážní systém sbírá spodní vodu z okolí nádrže do odtokové šachty s kalovým čerpadlem. Čerpadlo tuto vodu po dosažení určité hladiny přečerpá do nádrže.
Maximální a minimální krytí nádrže
Každý typ nádrže má předepsané maximální krytí, které staticky zvládne. S tím souvisí i povolené zatížení na povrchu. Většina nádrží na trhu je pouze pro pochozí zatížení nebo pojezd sekačkou. Některé nádrže ovšem zvládají zatížení osobními nebo i nákladními auty. Na hodnotu krytí je třeba myslet již při kopání jámy. Například příliš hluboké uložení nádrže způsobí dlouhodobé přetížení a pozdější praskliny. Problém vysokého krytí se obvykle neprojeví hned, ale až třeba po roce nebo dvou, kdy k nádrži dojdou tlaky z okolí a ta obvykle praskne. Je velmi složité praskliny spravit. Jedním řešením je instalace polystyrenových desek. Síla vrstvy desek nahradí vrstvu zeminy, která je navíc oproti povolenému krytí nádrže. Půdorys polystyrenových desek však musí výrazně přesahovat půdorys nádrže i obsypu. Pokud vykopeme svislé stěny jámy a desky dáme pouze do půdorysu takového výkopu, nestačí to. Je třeba rozšířit půdorys desek tak, jako bychom kopali výkop se stěnami pod úhlem přibližně 45°. Druhým řešením může být vytvoření železobetonové desky nad nádrží, která podrží tíhu zeminy nad ní.
Je velmi důležité volit umístění nádrže s přihlédnutím k okolním stavbám a to jak současným, tak i plánovaným v budoucnu. Je třeba nádrže dávat dostatečně daleko od základů nadzemních konstrukcí. Zjednodušeně počítejte, že nádrž musí být tak daleko, jako je výškový rozdíl mezi spodkem základu a dnem nádrže. Např. když základ pergoly mám v 0,8 m pod terénem, tak nádrž s dnem ve 2 m musím dát 1,2 m daleko.
Čtěte také: Betonáž a počasí
Chybějící filtrace a další chyby
Nejčastěji chybí filtrace v podobě filtračního koše nebo šachty, což způsobuje zanášení nádrže a časté potíže s čerpadlem. Častou chybou je také špatně osazené těsnění v prostupu potrubí, které vede k netěsnostem a únikům vody. Problémy vznikají i při chybějícím odvětrání a bezpečnostním přepadu, protože při silném dešti může systém přetékat.
Realizace betonové jímky
Rozhodnete-li se pro betonovou jímku, která se dá využít i v záplavových oblastech a její realizace je relativně snadná, pak jste učinili nejlepší možnou volbu. Oproti těm plastovým je odolná proti tlaku zeminy i zásypu nebo vůči hladině podzemní vody.
Postup realizace
- Příprava podloží: Tam, kde se nachází půda jílovitá a zároveň tam, kde je přítomná i spodní voda, je dobré použít dvouplášťové jímky. Naopak suchá podloží bez jílovité půdy klidně snesou i samonosnou jímku. Pokud ji umístíte blízko komunikace, je dobré ji obetonovat.
- Výkop a zpevnění dna: Jímku je vždy dobré instalovat do nezámrzné hloubky, tedy minimálně osmdesát centimetrů pod zem. Výkop je ale nutné provést hlouběji, než v jaké hloubce bude samotná jímka. Půdorysné rozměry jámy jsou v ideálním případě na každé straně o 20 až 50 cm větší. Tím se zajistí dostatečně velký manipulační prostor. Vzniklý výkop se následně kvůli bezpečnosti přepaží, jinak hrozí, že se mokrá půda sesune. Aby bylo možné jímku do jámy usadit, dno musí být rovné a také zpevněné. Dno jámy se proto vybetonuje. Tím se zajistí ochrana základové spáry před různými klimatickými změnami do doby, dokud nebude dokončena betonáž základní desky. Zároveň se tím předchází znečištění betonu.
- Výztuž a utěsnění: Nesmí se podcenit ani výztuž základové desky, která slouží k tomu, aby nedošlo k poškození stavby při kolísání teploty během hydratace betonu a také při jeho objemových změnách. K těsnění se využívá především PVC nebo FPO (flexibilní polyolefiny) pásy, případně taktéž těsnicí plechy.
- Betonáž a vyztužení stěn: K výrobě betonu dochází mimo místo realizace betonové jímky. Betonáž desky se provádí vibrátory. Jakmile je zhotovena, je záhodno ji ošetřit. Stejně jako byla vyztužena základová deska, musí se vyztužit taktéž stěny.
- Osazení spár a montáž potrubí: Aby byl beton ochráněn před trhlinami, nasadí se do spár těsnicí prvky. Ve chvíli, kdy už je jímka na svém místě a to i s horní krycí deskou, nezbývá nic jiného než vyvrtat otvor pro přívodní a vývodní potrubí.
- Zásyp jímky: Jímka se může zasypat až ve chvíli, kdy jsou dobře utěsněny a vytvrzeny spoje. Tento proces obvykle trvá 48 hodin. Zemina, kterou se jímka zasypává, nesmí obsahovat kameny ani žádný jiný materiál, který má ostré hrany. Používá se čistý, praný štěrk bez jemných částic (ne ostré kameny, ne ulehlá jílovitá zemina). Štěrk lépe rozkládá tlak okolí, méně sedá a nádrž nepromáčkne. Zemina s jílem se časem slehne a nádrž zatíží nerovnoměrně. Správný postup je po vrstvách: trochu napustit, trochu zasypat, znovu napustit. Nádrž se tak nedeformuje a zůstane v rovině.
Náklady na nádrž a dotace
Výpočet velikosti nádrže na dešťovku je velmi důležitý parametr, který určuje jak cenu, tak i to, zda vám nádrž bude dobře sloužit. Pokud totiž zvolíte nádrž malou, možná na začátku ušetříte, ale zásoba vody (a tím pádem ani úspora) nebude dostatečná. Vzhledem k tomu, že za ostatní položky na seznamu zaplatíte přibližně stejně, ať už je nádrž jakkoliv velká, příliš malá nádrž na vodu rozhodně není rozumné a ve finále ani nejlevnější řešení. Pokud však zvolíte nádrž zbytečně velkou, vyšší pořizovací cena se vám nijak nevrátí.
Retenční betonová nádrž rok od roku získává na oblibě a to hlavně díky tomu, že existuje dotační systém, díky kterému můžete na vybudování nádrže získat nemalé peníze. Dotace může být jedním z důvodů, proč na retenční nádrži nešetřit. Šetřit se nevyplatí ani z dalšího důvodu. Levnější nádrž znamená i nižší váhu nádrže a tím tenčí stěny. Levnější retenční nádrž může vážit 160 kg, dražší i 240 kg. Vyšší váha má však své opodstatnění. Na retenční nádrž je použito více materiálu, a proto je také bytelnější a tím i odolnější. Pokud si pořídíte výrazně lehčí a tím i levnější nádrž, pravděpodobně vám příliš dlouho nevydrží a vy ji tak brzy budete muset měnit za novou. Mnohem efektivnější než plastové nádrže jsou ovšem nádrže betonové, které mají dlouhou životnost a zároveň uchovávají vodu ve vyšší kvalitě. Vlastníte novostavbu? U novostaveb je povinností mít retenční nádrž na dešťovou vodu, respektive od roku 2009 je záchyt dešťové vody na pozemku regulován výrazně přísněji, než tomu bylo v minulosti.
Průměrné ceny nádrží na dešťovku
| Typ nádrže | 2 m³ | 3 m³ | 4 m³ | 5 m³ | 10 m³ | 15 m³ |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Samonosná plastová | cca 12-16 000,- Kč | cca 15-17 000,- Kč | cca 16-21 000,- Kč | cca 17-24 000,- Kč | cca 26-29 000,- Kč | cca 34-39 000,- Kč |
| Svařovaná plastová | cca 12 000,- Kč | cca 14 000,- Kč | cca 16-23 000,- Kč | cca 17 000,- Kč | cca 24-39 000,- Kč | cca 30-45 000,- Kč |
| Dvouplášťová plastová | cca 19 000,- Kč | cca 20-23 000,- Kč | cca 22-24 000,- Kč | cca 2č-26 000,- Kč | cca 38-39 000,- Kč | cca 45 000,- Kč |
| Betonová | od 16 000,- Kč | od 18 000,- Kč | od 20 000,- Kč | od 22 000,- Kč | od 30 000,- Kč | od 35 000,- Kč |
| Sklolaminátová | cca 12 000,- Kč | cca 14 000,- Kč | cca 17 000,- Kč | cca 20 000,- Kč | cca 35 000,- Kč | cca 50 000,- Kč |
Další položky v rozpočtu
Nádrž není jediná položka, se kterou je při investici do akumulace dešťové vody třeba počítat. Na svůj pomyslný seznam přidejte i položky níže: náklady na dopravu nádrže, nákup příslušenství, obetonování (je-li potřeba), manipulace na místě, výkopové práce.
Čtěte také: Jak umístit stavbu na pozemku?
- Doprava nádrže: Dopravu zdarma (přesněji řečeno v ceně nádrže) nabízí dnes už většina výrobců nádrží, včetně těch nejlevnějších. Přesto si raději cenu dopravy a především termín doručení ověřte předem.
- Příslušenství: Bez příslušenství se při pořízení nádrže neobejdete. Co budete potřebovat? Počítejte minimálně s nákupem čerpadla a filtru. Pokud máte v plánu dešťovou vodou splachovat, bude nutné pořídit také tzv. řídicí jednotku.
- Obetonování: Některé nádrže - zejména ty nejlevnější, které jsou často plastové a úzké - je nutné obetonovat. Beton je však poměrně drahý materiál a pokud si pořídíte levnou nádrž, kterou je nutné kompletně obetonovat, vaše „nejlevnější volba“ se značně prodraží.
- Manipulace na místě: Nezapomeňte do své kalkulace zahrnout také případnou cenu za manipulaci na místě - nádrž bude třeba přemístit z nákladního vozidla na váš pozemek. Tato otázka je více než na místě zejména u betonových nádrží, které jsou oblíbené pro svoji výdrž (jsou odolné vůči podzemní vodě) a eliminaci dalšího betonování, které často přichází na řadu v případě plastových nádrží. Pokud bude nutné pro umístění nádrže na zahradě objednávat jeřáb, samozřejmě pak o úsporné a nejlevnější variantě nádrže nemůže být řeč.
- Výkopové a zemní práce: Při počítání ceny nádrže na dešťovou vodu je samozřejmě nutné započítat i zemní a výkopové práce, které jsou pro usazení nádrže nezbytné (tedy pouze v případě, že investujete do podzemní nádrže - ta má však oproti své nadzemní variantě několik zásadních výhod). Cenu za výkopové a zemní práce může prodražit také výskyt podzemní vody. Vždy se také s pracovníky dodavatelské firmy předem domluvte, zda je v ceně i odvoz zeminy, případně zarovnání terénu.
tags: #muze #vyplavat #betonova #nadrz #proc #a