I když ve výsledku uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku nebo jiné pohledové materiály, ty by bez kvalitního podkladu nedržely. Omítky jsou totiž zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky.
Proč je vícevrstvá omítka klíčová?
Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu.
Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.
Druhy jádrových omítek a jejich vlastnosti
Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu.
Cementové jádrové omítky
- Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát.
- Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná.
- Má charakteristickou šedou barvu.
- I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.
Vápenné jádrové omítky
- Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá.
- Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná.
- V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál.
- Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm).
- Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.
Sanační omítky
- Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty.
- Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností.
- Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
- Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.
Tepelněizolační omítky
- Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch.
- Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren).
- Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady.
- Dokáže posilovat tepelněizolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná.
- Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
Akustická omítka Ytong
Je vhodná pro ruční i strojní zpracování a používá se k vytváření vnitřních jádrových omítek pod štukové omítky a stěrky stěn a stropů s požadavkem na hlukový útlum. Obvykle se kombinuje s pórobetonovými tvárnicemi Ytong o objemové hmotnosti ≥ 400 kg/m3, ale je vhodná i pro aplikaci na vápenopískové tvárnice, cihly, beton nebo štěpkocementové desky.
Čtěte také: Vlastnosti cihel pro muzea
Pro zákazníky a partnery společnosti Xella je klíčové a podstatné, že u stěny z příček Ytong Klasik tl. 100 mm na maltu Ytong, oboustranně omítnutých akustickou omítkou Ytong tl. 15 mm, vychází hodnota Rw(C, Ctr) = 42.
Vápenocementové omítky Ytong
Vápenocementové omítky Ytong byly vyvinuté speciálně pro tvárnice Ytong a Silka, ale lze je použít i na jiné stavební materiály jako je například beton nebo keramické materiály. Kromě své hlavní přednosti, tj. zlepšení tepelněizolačních vlastností stěn, umožňují stěnám dýchat a odstraňují vlhkost ze stavby. Snadno se s nimi pracuje, mají vysokou vydatnost a pevnost.
Jádrová omítka jako finální vrstva
V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem.
Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
Předpřipravené směsi vs. maltovinová pojiva
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.
Čtěte také: Betonáž a počasí
Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky.
| Typ materiálu | Balení | Vystačí na plochu (cca) | Cena |
|---|---|---|---|
| Směs jádrové omítky | 25 kg pytel | 0,8 m2 | Podobná |
| Pojivo bez písku | 25 kg pytel | 6 m2 | Podobná |
Důležitost výběru omítky pro konkrétní podklad
Omítka by měla mít vlastnosti přizpůsobené podkladu, na který se nanáší. Není jedno, jestli omítáme betonovou stěnu nebo vysokoizolační lehčené zdivo. Na takovém zdivu musí být omítka pružnější (menší modul pružnosti), nesmí při zrání vnášet velké síly do podkladu, aby nepopraskala a neporušila i podklad. Výrobci omítek přímo předepisují, na jaké podklady je omítka vhodná a na jaké ne.
Pro vnější omítku je vhodné, aby měla vysokou paropropustnost, to znamená, že by měla napomáhat odstraňovat vlhkost ze stavby, snižovat riziko vzniku plísní na povrchu stěn a uvnitř konstrukce.
Příprava podkladu a aplikace jádrové omítky Ytong
Omítky Ytong jsou jednoduché na aplikaci a když stavebník dodrží předepsaný pracovní postup, nečeká jej nic komplikovaného. Autor Xella CZ, s.r.o. Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav. 100% přírodní pórobetonové tvárnice Ytong jsou velmi oblíbeným stavebním materiálem se skvělými tepelněizolačními vlastnostmi. Stavíte také z Ytongu? Chcete-li dosáhnout co nejlepších tepelněizolačních vlastností a vytvořit omítku, která bude dobře držet a pěkně vypadat, držte se následujícího postupu.
- Příprava podkladu: Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot. Podklad by měl být vždy nosný, suchý, dostatečně nasákavý, čistý, zbavený prachu, solných výkvětů, mastnot aj. filmotvorných vrstev se separačními účinky. Poškozené a nesoudržné části podkladu je potřeba odstranit a pomocí akustické omítky Ytong vyspravit a nechat řádně vyzrát.
- Penetrace a přednástřik: Otázky často směřují na penetrování podkladu a na materiály, na které se vnější omítka Ytong dá nebo nedá nanášet. Tady je jediný nevhodný materiál, a to je dřevo, na to se naše omítka opravdu nepoužívá. A když se bavíme o penetraci podkladu, tak platí, že tvárnice Ytong/Silka, beton, nebo keramické materiály se nemusí penetrovat. Pokud tvoří podklady pro vnitřní akustickou omítku Ytong pórobetonové zdivo Ytong nebo vápenopískové tvárnice, není třeba na tyto stěny provádět přednástřik nebo penetraci. Stejná je situace u podkladu z cihel. U betonu není nutná penetrace, ale přednástřik ano. Při přípravě přednástřiku se rozmíchá akustická omítka Ytong s množstvím záměsové vody na horní hranici povoleného rozsahu. Přednástřik se pak aplikuje na stěnu v mřížce tak, aby bylo pokryto 50 % plochy stěny. Při aplikaci vnitřní akustické omítky Ytong na strop je nutný přednástřik (bez penetrace), připravený z Ytong vnitřní omítky akustické.
- Aplikace na tepelněizolační materiály: Při aplikaci omítky na tepelněizolační materiály (EPS, XPS, MW, PIR desky, …) musí být pod omítku vytvořen podklad na cementové nebo vápenocementové bázi. Na podklad se nanese lepicí a stěrkovací malta, která odpovídá danému typu izolačních desek, pokyny výrobce je třeba respektovat i při výběru výztužné tkaniny.
- Aplikace na cementotřískové desky: Omítku Ytong lze aplikovat na cementotřískové desky přímo a bez penetrace, nutné je však dodržet zásady a pokyny výrobce desek.
- Navlhčení podkladu a "špric": Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
- Použití omítníků: Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
- Nanesení a strhávání omítky: Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše.
- Dokončení a zrání: Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy. Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů. Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení.
Další kroky po jádrové omítce
Pokud plánujete další vrstvy, je důležité dodržet správný postup.
Čtěte také: Jak umístit stavbu na pozemku?
- Penetrace před lepidlem: Stejně jako u malování zdí či spousty jiných činností je i pro vnitřní omítku důležitá penetrace. Podklad byste měli penetrovat akrylátovou penetrací v poměru 1:10.
- Lepidlo a perlinka: Až penetrace uschne, natáhněte na podklad lepidlo. Tradičně se používají lepidlo C1T/Stachema, případně lepidlo na fasády Bigmat, které je o něco dražší.
- Penetrace před štukem: Podklad pod štukovou omítkou se penetruje opět akrylátovou penetrací v poměru 1:10. Zapomeňte však na váleček, většinou se penetruje štětkou.
- Finální štuková omítka: Pak zbývá už jen finální verze, tedy štuková omítka. Nejčastěji se používá Keraštuk namíchaný v plastovém vědru a suchá směs Hasit 160. Nelekejte se, i po konečném vybroušení má finální povrch jemnou zrnitost. Ta je způsobená plnivem obsaženým v materiálu. Pokud o ni nestojíte a upřednostnili byste hladký povrch, možnou variantou je pro vás finální vrstva v podobě sádrové stěrky.
tags: #Ytong #omítání #jádrovou #omítkou