Správná pokládka střešního šindele hraje klíčovou roli v životnosti střechy. Pro její bezchybné provedení přinášíme návod, jak položit střešní šindel i upozornění na nejčastější chyby, kterých se mnohdy umí dopustit i zručný kutil. Pokládka šindelů patří mezi lehčí pokládky střešní krytiny, přesto je však omezena pravidly, které je nezbytně nutné dodržet, pokud má být hotová střecha nepropustná a s dlouhou životností.
1. Příprava podkladu pro modřínový šindel
Základem je dobře připravený podklad. Podklad střechy (záklop) musí mít dostatečnou nosnost a musí být suchý a rovný. Pro záklop se proto nejčastěji používají dostatečně vyzrálá prkna nebo OSB desky o tloušťce alespoň 15 mm. Střešní roviny musí mít minimální sklon 12°. Bednění by mělo být co možná nejmasivnější bez suků, hladké a suché. Tloušťka a ostatní požadavky by měly být v souladu s platnými ČSN (EN). Bednění může být vytvořeno ze standardního sušeného řeziva, OSB desek, překližek či multifunkčních panelů s voduodpudivou úpravou. Tloušťka jednotlivých materiálů musí být volena na základě konstrukce krovu a statické únosnosti použitého materiálu.
Jestliže místní klimatické podmínky vystavují bednění zbytnění, měl by být ponechán přiměřený prostor mezi jednotlivými prkny, tak aby bylo umožněno jejich příčné a podélné roztažnosti. Jestliže okolní teplota klesá pod + 5°C, všechny šindele a ostatní střešní materiály by měly být skladovány při vyšších teplotách před použitím.
Podkladní vrstvy
Na záklop je nutné instalovat podkladní pás, který slouží jako pojistná hydroizolace. Ta dokáže vyrovnat i drobné nerovnosti v záklopu. Jako podkladní vrstva se nesmějí používat asfaltové pásy, které mají nosnou vložku z papíru, protože lepenka může nasát vzdušnou vlhkost a šindele se zvlní, což sníží životnost střechy. Ze stejných důvodů se vůbec nesmí použít papírová lepenka. Platí, že na podkladní pás se musí používat materiály na bázi asfaltu.
Ke kotvení používejte hřebíků se širokou hlavou. Bednění pokryjte originálními podkladovými vrstvami - lepenkou KATEPAL XtraBase (1 m x 15 m) nebo fólií KATEPAL LiteBase 500 (1 m x 25 m) směrem od okapní hrany horizontálně (vodorovně s okapem) až přes hřeben střechy (pokud se nepočítá s hřebenovým odvětráním).
Čtěte také: Jak natřít modřínový plot
- Spodní stranu první řady u okapu nekotvěte (zakotví se skrze ocelový okapový lem) a vrchní stranu prvního pásu lepenky kotvěte 5 cm od vrchní hrany, do místa samolepení, které zasahuje cca do 10 cm od vrchní hrany.
- Druhou řadu lepenky rozviňte tak, ať se dotýkají vrchní lepená část první řady se spodní lepenou částí druhé řady a zakryjí se tak lepenkové hřebíky.
- Vertikální spoje přeložte s přesahem 150 mm a prolepte lepidlem K-36.
Podkladové vrstvy se při pokládce musejí propínat a po jejich instalaci se doporučuje ihned instalovat finální střešní vrstvu (šindele). U strmých střech je možný i vertikální směr (kolmo k okapu) položení podkladových vrstev se vzájemným překryvem 100 mm (dáno šíří samolepícího pruhu), s tím, že horizontální spoje by měly být přeloženy 150 mm a prolepeny lepidlem K-36.
Instalujte předem připravený kovový okapový lem hřebíky systémem cik cak do bednění s roztečí 10 cm.
2. Pokládka modřínového šindele na střechu
Samotné šindele se pokládají po řadách od spodní části nahoru, tedy od okapu k hřebeni. Jestliže nejsou použity ocelové okapové lemy, měly by být univerzální okapové/hřebenové pásy zahnuty směrem dolů. Spodní hrana tohoto pásu by měla přesahovat 1 - 1,5 cm pod dřevěný záklop, který by měl mít sraženou hranu. Takto vytvořený okapový pruh by měl být přeložen nejdříve do hran a potom do konců nebo lomenic (štítů).
Střechu začnete krýt od okapní hrany originálními univerzálními okapovými / hřebenovými pásy (1 m x 0,25 m), ze kterých sundáte ochrannou fólii. V jednom balení je 20 pásů a uděláte z něj 20 bm okapního pásu (zbytky lze použít pro krytí hřebene). Pásy ukládejte „natupo“ vedle sebe, přitlačte na okapový lem a kotvěte ve vrchní části, popřípadě těsně kolem prořezaných míst, které jsou připraveny pro rozdělení univerzálního pásu pro další krytí hřebene. Pro startovací řadu můžeme použít prakticky libovolný šindel. Spodní část řady podlepíme bitumenovým tmelem. Startovací řada se přibije rovně na okraj střechy - nejlépe přes oplechování.
Spodní část seříznutých šindelů by měla přečnívat přes okapnici o cca 5 mm. Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada.
Čtěte také: Modřínový obklad: Odolnost a elegance pro každou místnost
První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu.
Kotvení šindelů
Každá šablona se přibíjí nerezovými pozinkovanými nebo měděnými hřebíky s větší hlavičkou a vroubky. Nepoužíváme spony, nemají dostatečnou odolnost proti silným větrům a nevztahuje se na ně záruka ze strany výrobce šindelů.
Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele. V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času.
Pokud je třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru), buď použijeme nový šindel či původní otvor po hřebíku opravíme asfaltovým střešním tmelem.
Rozvržení pokládky a barevné odstíny
Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí (kolmé linky). V případě špatného rozměření hrozí, že šindele nebudou ležet vodorovně nad sebou v zákrytech a při pohledu na střechu zespoda bude tato estetická vada vidět. Tyto linky je třeba vždy respektovat i za cenu eventuální úpravy rozměru šindele či naopak nepatrného zvětšení mezery mezi dvěma šindeli.
Čtěte také: Šindel a jeho použití
Dále nesmí být opomenuto, že posyp šindelů je vyráběn z přírodní štípané břidlice a při pokládce je nutné nepravidelně míchat šindele z několika (cca pěti) náhodně vybraných balení, ať se předejde barevnostním odchylkám způsobeným přírodním charakterem posypových materiálů. Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.
Pokládka šindelů
Sundejte ze šindele ochrannou fólii a začněte rozmísťovat šindele od středu střechy tak, že konec šindelů bude vyrovnán v celé délce a výřezy šindele zakryjí prořezaná místa na univerzálním okapovém / hřebenovém pásu. Ustavený pás jemně přitlačte a přibijte 4 kusy lepenkových hřebíků (délka lepenkových hřebíků musí být volena tak, aby při probití navrstvených pásů a lepenky došlo k probití špičky skrz podklad) zhruba 3-5 cm od spodního výřezu.
Každá další řada se pokládá tak, aby zakryla tmavé části pod ní přibitého šindele a zároveň se posunuje o polovinu tabule. Další řádky pokládáme dle vzoru a značek. Pracujeme až k hřebeni s tím, že každý nový řádek je posunut o polovinu. K fixaci používáme hřebíky na šindel. Šindele se později samy spojí díky slunečnímu svitu.
Tabulka: Překrytí šindelů v závislosti na sklonu střechy
| Sklon střechy | Doporučené překrytí | Poznámka |
|---|---|---|
| 15° - 25° | Větší překrytí | Doporučeno v nepříznivých klimatických oblastech, více hřebíků a podlepení asfaltovým tmelem |
| 25° - 60° | Základní překrytí (dle výrobce) | Standardní pokládka |
| Nad 60° - 85° | Větší překrytí | Doporučeno v nepříznivých klimatických oblastech, více hřebíků a podlepení asfaltovým tmelem |
3. Úžlabí, hřebeny a nároží
Úžlabí
Jestliže střecha zahrnuje úžlabí, mělo by být rovnoběžně vyloženo podkladovou lepenkou KATEPAL XtraBase nebo fólií LiteBase 500 o šířce 1m, a tato přibita k prknům na obou stranách po maximálně 10-ti cm, spoje musí být prolepeny lepidlem K-36. Pokud střecha má úžlabí, která nebudou vykryta šindeli, vykrývají se jako první tato úžlabí.
Pokryjte úžlabí rozvinutým úžlabinovým pásem (10 x 0,7 m), v barvě patřičného šindele (rovnoběžně s podkladovou lepenkou). Přilepte obě strany úžlabního pásu, lepidlem K-36 k lepence a přibijte strany po 10-ti cm od sebe a cca 5 cm od okraje úžlabí. Nezapomeňte kvalitně a celoplošně prolepit styčnou plochu úžlabinového pásu a okapového lemu lepidlem K-36 a taktéž i styčné plochy lepenky. Při následném dokrývání šindelových pásů při pokládce je nutné tyto pásy podlepovat lepidlem K-36. V zásadě se šindelové pásy dořezávají rovnoběžně s linií úžlabí, a to cca 10 cm od této linie.
Nové otevřené úžlabí se tvoří položením modifikovaného pásu se skelnou výztuží nebo Armour Valley® s minerálním posypem přes staré úžlabí (a částečně i přes staré šindele), a dále se postupuje stejně jako u nového úžlabí.
Při pokrývání úžlabí s modifikovaným pásem si po obou stranách úžlabí vyznačíme pomocné linky pro zařezávání šindelů. U hřebene tato linka začíná 8 cm od středu úžlabí a směrem dolů se odchyluje od středu úžlabí o 1 cm na 1 m délky úžlabí. Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na modifikovaný asfaltový pás přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí.
Nepřiznané úžlabí
Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Před přibitím šindel pořádně přimáčkněte ke středu úžlabí, v případě potřeby jej mírně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a opatrně vytvarujeme. Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky!
Jednostranně zaříznuté úžlabí
U jednostranně zaříznutého úžlabí musí být první řada vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí. Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z jedné strany, většinou té, která má menší sklon. Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!
Hřebeny a nároží
Hřebenáče se pokládají poté, co jsou obě strany položeny až k hornímu okraji. Nakonec dokončete střechu originálním okapovým / hřebenovým krytím, který získáte rozdělením univerzálního okapového / hřebenového pásu, když jej rozdělíte v přeřezaných místech. Z každého 1 m dlouhého pásu získáte 3 ks o rozměru 33x25 cm, celkem tedy 60 ks z jednoho univerzálního balení. Boky střechy či nároží se dají řešit stejným způsobem jako hřeben.
Vlastní krytí proveďte tak, že z jedné strany hřebene začněte přehýbat rozdělené pásy přes hřeben (delší stranou - 33 cm) a přibijte čtyřmi hřebíky tak, aby hlavy hřebíků byly zakryty následujícím hřebenovým šindelem, s tím že vzájemný překryv je počítán 5 cm, tak aby se z jednoho balení, tedy 60 ks, udělalo 12 bm hřebene.
Hřebenové šindele klademe po směru větru. Začínáme na straně, ze které obvykle vítr fouká. Aby nebyly na konci viditelné žádné kovové prvky, lepíme poslední šindel živičným lepidlem.
4. Opracování složitějších detailů střechy
Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně. Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů.
Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění.
Komín a prostupy
Když šindele dojdou ke komínu nebo jiným větším prostupům, přibijte úhlový lem na základ otvoru. Použijte pásu úžlabí stejné barvy jako šindele a zvedněte tento alespoň 30 cm na komínové těleso a alespoň 20 cm přes šindele. Přilepte pás přes celou spodní plochu a horní hranu ukotvěte. Je možné také provést klasické oplechování komína a šindele k němu dořezávat, s tím, že u spodní hrany komína musí být oplechování položeno na již položený šindel. Po hranách musí být šindel dořezán až ke stěně oplechování a horní strana oplechování musí být pod pásy šindele.
Pokračujte v pokládání šindelů nad prostupy tak, že pokryjete lepenku od základu otvoru. Malé prostupy jsou nejlépe chráněny límcem.
5. Větrání střechy
Ventilace střešní konstrukce musí být vždy dodržena i u nezateplené střešní konstrukce! Jestliže se pod střechou nachází půdní prostor, musí být bednění ventilováno větracími otvory u okapu a větracími otvory u hřebene (Odvětrávacími tvarovkami T3 nebo Hřebenovým odvětráním).
Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí. Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob, způsobuje nižší účinnost tepelné izolace a výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů.
U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní části a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů.
Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou. Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %.
U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce.
6. Dřevěné modřínové šindele a jejich pokládka
Dřevěné šindele jsou vyráběny z vysoce kvalitních, pečlivě vybíraných, pomalu rostoucích stromů s vysokou hustotou letokruhů bez náznaku točivosti, čili rovnoběžné nebo doleva točené. Štípáním nedochází k přerušení dřevních vláken, což je důležité pro nemožnost vzlínání vody do šindele, pro rychlý odtok vody po vláknech ze střechy a samozřejmě také na trvanlivost šindele. Proto i sklon střechy s dřevěným šindelem je velmi důležitý. Dá se říci, že čím větší sklon, tím delší životnost (od 45° více).
Životnost Alpské šindele je 60 až 80 let bez jakéhokoliv nátěru, a proto se neimpregnuje, což umožňuje obsah pryskyřice v modřínovém dřevě. Při nátěru má životnost daleko vyšší, ale nátěr se dělá až po delším časovém období. Alpský štípaný šindel vlivem slunečního záření časem tmavne až šedne.
Jednotlivé šindele se kladou na sraz a každá následující řada překrývá mezery řady předchozí. Pokládku se provádí pomocí dvojitého nebo trojitého krytí. Alpský štípaný šindel se pokládá na bednění, nebo na latě.
Tabulka: Doporučené překrytí Alpského šindele
| Použití | Překrytí |
|---|---|
| Obklad stěny, fasády | 1/2 délky šindele |
| Střešní krytina se sklonem nad 45° | 1/2 délky šindele |
7. Šindele na stěny (fasády)
Šindele na stěny si postupně získávají popularitu v celé Evropě nejen z estetických, ale i praktických důvodů. Jedním z nejdůležitějších důvodů je esteticky příjemný vzhled. Díky samolepicím vlastnostem šindelů jsou vhodné pro plochy do 90°.
Větrání se důrazně doporučuje - i na svislých površích. Větrané kontralatě (obvykle svislé, min. 20 mm tlusté) jsou klíčové. Na svislé stěně jsou startovací pásy ještě důležitější, protože voda může stékat přímo za špatně instalované spodní řady. Klempířské prvky hrají klíčovou roli při odolnosti šindelové fasády vůči povětrnostním vlivům. Doporučujeme používat hliníkové, zinkové nebo ocelové lemování s povrchovou úpravou - odolné materiály proti korozi, které se dobře integrují se šindeli. Instalace šindelů na stěny může dodat charakter a ochranu každé budově.
tags: #modrinovy #sindel #pokladka #navod