Sakrální stavby jsou vzácným a trvalým dědictvím po našich předcích. Právě kapličky a kostelíky zaujaly Pavla Štyla ze Žďáru nad Sázavou natolik, že se pustil do vytváření jejich modelů. Vytisknout a slepit si je už ale musí každý sám.
Pavel Štyl: Od koníčka k detailní tvorbě kapliček a kostelíků
Pavel Štyl vyrostl na „ábíčku", tedy časopisu ABC, kde poprvé lepil modely. Co se navrhování vystřihovánek týče, tomu se věnuje necelé tři roky. Chtěl si zkusit udělat nějakou stavbu ze svého blízkého okolí. Postupem času zjišťoval, jak moc se lidem modely těch jejich kapliček líbí, a tak u toho zůstal. První vystřihovánka byla kaple Panny Marie Bolestné ve Vatíně, k níž má blízký vztah. V dětství tam trávil spoustu času, a tak volba logicky padla právě na ni.
Pavel Štyl dělá převážně stavby z našeho regionu, nicméně nebrání se ani předlohám ze vzdálenějších míst. Má dokonce jednu vystřihovánku kostela z obce Podčetrtek (Slovinsko), kde trávil rodinnou dovolenou. S navrhováním vystřihovánek v té době neměl žádné zkušenosti, tak to samozřejmě nedopadlo nijak slavně. Po roce tuto předlohu zpracoval ještě jednou. Všechny své slepené modely rozdává. Až na jednu výjimku jsou všechny jeho vystřihovánky modely kapliček a kostelíků. Záměrně říká kostelíků, protože pro svoji tvorbu si vybírá spíše menší a drobnější stavby. Těch důvodů, proč tomu tak je, je hned několik. Pavel to celé má jako koníčka a nemůže a ani nechce konkurovat profesionálům. A právě u těchto malých staveb je velká pravděpodobnost, že se do toho profesionálové nepustí. Dalším důvodem je skutečnost, že vytvořit vystřihovánku malé stavby dá méně práce, a tudíž jich stihne udělat více.
Inspiraci čerpá Pavel Štyl i ze svého dalšího koníčka, a to je courání na kole Vysočinou. Při svých projížďkách zajíždí i do zapadlejších obcí a kochá se jak krásnou krajinou, tak vesničkami. No a v každé vesnici se najde nějaká kaplička, zvonička či kostelík. Kolo tak využívá i k vytipování staveb, které by stály za vytvoření vystřihovánek. Někdy se stane, že jej kontaktuje přímo i starosta obce s přáním udělat vystřihovánku jejich kapličky. Nevzpomíná si, že by někdy odmítl. Je to pro něj obrovské zadostiučinění a moc ho to nabíjí energií do další činnosti.
Proces tvorby papírových modelů
Pavel Štyl má rád, když práce jde od ruky. Jakmile se pro něco rozhodne, tak tomu věnuje veškerý volný čas. Práce na vystřihovánce začíná v terénu. Přijede na místo, vše si nafotí a co nejlépe přeměří. Pak vytvoří počítačový 3D model. Už v této fázi je potřeba přemýšlet nad tím, jak se model bude lepit. Poté následuje tvorba rozvinů. Rozvinutí je vlastně převod nebo, chcete-li, rozbalení prostorového modelu na list papíru. Dále je třeba udělat textury, aby stěny nebyly jednolitě žluté, ale aby vypadaly jako omítka. Dodělat různé čmouhy a praskliny tak, aby kamenný sokl opravdu vypadal jako kamenný a podobně.
Čtěte také: Tipy pro čisté a přesné řezy polystyrenu
Dalším krokem je kontrolní lepení modelu, při kterém odstraňuje chyby a vystřihovánku vylepšuje. Nakonec musí hotový model nafotit, očíslovat jednotlivé díly a dodělat návod, umístit na web. Obvykle také potom napíše na obec, že vytvořil vystřihovánku jejich kapličky, a nabídne jim možnost vystavení na obecním webu.
Měřítko a výzvy
Říká se, že co je malé, to je milé. Tím se Pavel Štyl řídí při stanovení měřítka modelu. Kapličky obvykle dělá v měřítku 1:100, větší kostely 1:200. Ani ta jeho největší stavba neměla půdorys větší než A5. Opět to souvisí s tím, že větší modely znamenají více stran dílů, takže tisk je dražší, větší model vyžaduje větší místo v poličce. Občas mu někdo napíše, že si vystřihovánku vytiskl na větší formát, protože hotový model chce vystavit v místní knihovně a ten jím navržený je pro tento účel moc malý. Tomu se nebrání.
Nejvíce mu asi dá zabrat práce v terénu. Všechno si poctivě a správně přeměřit je někdy nadlidský výkon. Navíc se ne všude dostane. Kaplička může stát někde ve svahu, někdy je doslova nalepená na jinou budovu, takže se může pouze domnívat, jak zezadu vypadá. Další oříšek je rozhodnutí, který detail lze ještě slepit a který zanedbá. Už při oměřování stavby je třeba přemýšlet nad měřítkem modelu a tím se při měření a zjednodušování řídit. Nejvíc práce mu dávají velké kostely. Když má uvést jeden, tak Santiniho kostel svatého Petra a Pavla v Horní Bobrové. Santiniho kostel na Zelené hoře již zpracovali profesionálové z Betexy, se kterými se nemůže a ani nechce rovnat. Několik modelářů ho požádalo, zda by se nepokusil udělat vystřihovánku jiné žďárské Santiniho stavby, a to dolního hřbitova u Tokozu. Pavel Štyl by se chtěl modelaření věnovat i nadále a vymýšlet modely, které budou dělat radost co největšímu množství lidí. Má ve svém okolí vytipovanou docela dlouhou řadu předloh, které by chtěl zpracovat. Mezi nimi na čelním místě je hrobka Lobkoviců v Netíně. Tato naprosto úžasná stavba ho dostala na první dojem.
Bez tolerance rodiny by to dělat nemohl. Postupně se snaží do procesu zapojovat i děti, hlavně při práci v terénu. Když už nic jiného, tak mu pomáhají s oměřováním a nafocením předloh. Tvorba vystřihovánek je koníček pro špatné počasí. Celoročně se věnuje sportu, hlavně cykloturistice, běžkám a nově i běhání. Je též velký fanda stavebnice Merkur, ze které dětem staví rádiem řízené modely.
Lukáš Brzuchanski a znovuzrození hradů v miniatuře
Lukáš Brzuchanski se věnuje zajímavému koníčku - vyrábí modely hradů, přičemž po některých z nich už není ani památky. „Po hradech jezdívám odmala. Je to má vášeň. Později jsem se začal zabývat i stavebním vývojem a historií jednotlivých hradů,“ nastínil Lukáš Brzuchanski s tím, že to už byl kousek k tomu, aby udělal svůj první model. „Jako každý kluk jsem skládal papírové modely z časopisu ABC. Ale všechno začalo, když jsem jako malý navštívil hrad Starý Jičín, kde mají vystavený model hradu v původní podobě. Byl jsem tím doslova uchvácen. Poté, bylo mi kolem 15 let, mě napadlo vyrobit si něco sám,“ pokračoval. Když později zkusil vyrobit první modely hradů, lidem se líbily. A to rozhodlo.
Čtěte také: Proč si vybrat SIKU nákladní modely?
„Každým modelem se snažím zdokonalit. Ty první byly jednoduché, nyní se snažím jít co nejvíce do detailů a vše propracovat.“ Lukáš Brzuchanski začínal pracovat s papírem, ale za posledních šest let přidal dřevo, tmely, polystyren, sádru, různé dýhy, posypy, překližky, fólie, ale i kov. Ovšem prim hraje dřevo a papír. Na trávník v okolí svých modelů používá travní posyp v podobě statické trávy z modelářských obchodů.
Nejtěžším úkolem, který zabere nejvíce času, je příprava - sehnat dokumenty s původní podobou hradu, zjistit, jak se na daném území stavělo, jaké byly následné přestavby. Má hodně svých zdrojů, ale o odbornou radu může požádat i tři archeology, se kterými spolupracuje. „V poslední době se zaměřuji na hrady na Jesenicku, kam to mám hodinku cesty. Sám si na místě vše projdu, poměřím, načrtnu půdorys. Ať mám představu. Právě z Jesenicka znám pana archeologa a odborníka na oblast Krnovska, který se podílel na knížce Hrady českého Slezska. Ohledně jesenických hradů jsou v knize zdokumentovány nejpodrobnější průzkumy.“ Modelář ale využívá i internet, kde jsou vykresleny i rekonstrukce hradů. Ovšem z některých staveb se nedochovalo vůbec nic. „Mám v plánu dělat jeden model tvrze z Lichnova u Krnova. Ale nějaký popis je pouze ve farních knížkách. Měl jsem na místě několik schůzek se zájemcem o model, ale stále vše řešíme.“
Modely dělá na zakázku a končí v různých muzeích či na obecních úřadech, kde jsou vystaveny na čestných místech. Zatím vyrobil devět modelů, přičemž práce na posledním mu zabraly zhruba rok. Strávil na něm přes tisíc hodin. Je to i tím, že na střeše zkoušel nový postup výroby a práce mu trvaly dva měsíce. Koníčku se věnuje většinou od podzimu do jara a po večerech. Aktuálně se chystá na model hradu Javorník, nyní zámek Jánský vrch, který poté skončí v Muzeu Jesenicka. Rovněž by se mu líbilo vyrobit model hradu Cornštejn z jižní Moravy. Jedná se o rozlehlý hrad, proto hodně zabere studium dokumentace. „Ale stále se u něj objevuje něco nového. Uvidíme, ovšem už jsem napůl domluven s tamní kastelánkou, že bych v budoucnu nějaký model tohoto hradu udělal,“ uzavřel Lukáš Brzuchanski.
Richard Vyškovský: Legenda papírového modelářství
Na začátku byl papírový model vozu Packard Landaulet, který vznikl jako sázka, že i z papíru lze vyrobit verzi populárního „angličáka“. Spolupráce s časopisem ABC se osvědčila a vystřihovánky začaly vycházet v roce 1969 pravidelně. Papírové modely hradů a zámků, lidových staveb, kostelů, panoramat, technických staveb a vynálezů, raket či aut - to je to, co si většina Čechů a Slováků spojuje s časopisem ABC, i když nemuseli nutně vědět, že za tím stojí právě Richard Vyškovský. Na tvorbě papírových modelů spolupracoval až do roku 1976 s inženýrem Pavlem Blechou. Z modelů hradů jim vyšlo jako první diorama Karlštejn - dobývání hradu, v roce 1968 ve Státním nakladatelství dětské knihy. Nejrozsáhlejší prací autorské dvojice Blecha-Vyškovský byl model Pražského hradu. Celkem vytvořil Richard Vyškovský 456 modelů. Od roku 1997 vydává modely Richarda Vyškovského nakladatelství ERKOtyp, jehož spolumajitelem a jednatelem je jeho syn Richard.
Když chystal v roce 2006 vydání „Zlaté knihy vystřihovánek“ rozhodl se vytvořit do této rekapitulační knihy obálkovou vystřihovánku hradu Točníku. Tehdy přijel i se svou manželkou Annou na Točník, kde je autor tohoto textu kastelánem, a precizně všechno celý týden zaměřoval. V přestávkách chodili na výlety.
Čtěte také: zemědělské modely SIKU v měřítku 1:50
Díky práci Richarda Vyškovského se modelářství stalo dostupným koníčkem pro celé generace. Společnost Betexa, která nabízí papírové modely, pokračuje v tomto odkazu. Mezi papírové modely společnost Betexa zařadila i model hradu Kost, Pražského hradu v měřítku 1:450, zámku Valtice či Orlík v měřítku 1:250. Vznikají i nové, přepracované edice, jako je hrad Křivoklát, rozšířený o předhradí, které jsou určeny pro široký okruh lidí. Nabízí také jednoduché vystřihovánky pro začátečníky, kde děti nejprve vystřihnou jednotlivé díly skládačky a pak je nalepí.
Obecné principy a techniky modelářství
Modelářství ve skutečnosti není jen volnočasová aktivita, která přináší amatérům v oblasti 3D modelování zábavný a obohacující zážitek.
Výběr správného modelu a úrovně obtížnosti
Jméno Revell je po desetiletí synonymem pro detailní, vysoce kvalitní výrobu plastových modelů. Pokud si vyberete stavebnici, nekupujete jen pár plastových dílů. Investujete do zážitku, který jedinečným způsobem spojuje koncentraci, jemnou motoriku a technickou fascinaci. Nepřekonatelná přesnost lícování, podrobné stavební pokyny a obrovský výběr modelů dělají z Revellu první místo, kam stavitelé modelů na celém světě zavítají. Další rozhodující výhodou je promyšlený ekosystém. Od prvních kleští přes dokonalé lepidlo na plasty až po gigantickou řadu vodou ředitelných barev Aqua Color, Revell vám nabízí vše z jednoho zdroje. Nemusíte se starat o to, zda jsou komponenty třetích stran kompatibilní. Vše do sebe hladce zapadá, což vám ušetří frustraci, zejména jako začátečníka, a zaručuje nejvyšší standardy kvality jako profesionála.
Nejdůležitějším faktorem při výběru vašeho nového modelu je správná úroveň obtížnosti. Nic není více demotivující než projekt, který přesahuje vaše schopnosti, nebo projekt, který je dokončen po deseti minutách bez jakékoli výzvy. Z tohoto důvodu Revell zavedl transparentní systém úrovní od 1 do 5. Rozhodnutí pro správný model závisí do značné míry na vašich osobních zájmech. Revell vám nabízí působivou řadu témat, od letadel a vrtulníků, přes auta a vozidla až po lodě a námořní modely.
Před nákupem stavebnice byste měli zkontrolovat několik bodů, abyste se vyhnuli špatným nákupům. Měřítko je zásadní. Udává, o kolik byl originál zmenšen. Zkontrolujte také rozsah dodávky. Je to čistě stavebnice, pak budete potřebovat také lepidlo, barvu a nářadí? Nebo je to „Model Set“ (často rozpoznatelný přidáním „Set“ nebo „Build + Paint“), pak jsou již součástí základní barvy, štětec a lepidlo. Podívejte se také na ty, které potřebujete barvy. Seznam doporučených čísel barev naleznete na každém balení Revell a v popisech produktů v obchodě. Rozlišují se hlavní barvy (které nutně potřebujete, aby model vypadal jako na obrázku) a doplňkové barvy (pro nejmenší detaily).
Tabulka úrovní obtížnosti modelů Revell
| Úroveň obtížnosti | Charakteristika | Cílová skupina |
|---|---|---|
| 1 (Build & Play) | Robustní modely, nevyžadují lepidlo ani barvu, často s herními funkcemi. | Začátečníci, děti |
| 2 (Easy-Click) | Vícebarevné komponenty, jednoduchý klikací systém, bez lepení a barvení. | Mírně pokročilí začátečníci |
| 3 | Tradiční modelářství: lepení, malování, práce s obtisky. 50-100 dílů. | Pokročilí začátečníci, příležitostní kutilové |
| 4 | Až 150 součástek, složitější sestavy, vyžaduje precizní práci. | Zkušení modeláři s pevnou rukou a trpělivostí |
| 5 | Absolutní špička: stovky jednotlivých dílů, nejvyšší důraz na detail, vyžaduje pokročilé techniky (airbrushing, wash, drybrush). | Profesionálové a velmi zkušení modeláři |
Aby vyšel vstříc každému typu fandy, vyvinul Revell různé systémy, které dalece přesahují klasickou plastovou stavebnici:
- Click systém (Easy-Click): Hvězda pro začátečníky. Bez lepení, bez nutnosti lakování. Přesnost konektorů je tak vysoká, že modely jsou absolutně stabilní.
- Stavět a hrát: Důraz je zde kladen na herní hodnotu po sestavení.
- Inženýři Revell: Tento systém je zaměřen na technicky zainteresované fandy. Zde si nejen postavíte skořepinu, ale také se dozvíte o pracovní mechanice.
- Cihlový systém: Vzrušující kombinace klasických upínacích bloků a typického zájmu Revell pro detail.
- Sestavení + Malování: Všestranný balíček bez starostí. Tyto sady již obsahují nejdůležitější základní barvy, štětec a potřebné lepidlo.
Základní materiály a nástroje pro modeláře
Pro výrobu modelu si můžete vybrat 2-3 druhy materiálů, ale nepoužívejte jich příliš mnoho. Pěna a polystyren jsou základní materiály pro výrobu architektonických modelů, jsou lehké, ale docela pevné. Nezapomeňte se ujistit, že veškerý materiál pro výrobu architektonických modelů, který jste si vybrali, je dostatečně pevný. Použití správné tloušťky může vašemu architektonickému modelu dodat mnohem větší pocit přesnosti. Při modelování lze také přidat některé prvky krajinářské úpravy, jako například modelové jachty, rostliny a stromy.
Ani ta nejlepší sada nebude dokonalá, pokud nástroje nebudou správné. Na začátek nepotřebujete obrovský arzenál, ale pár základů je nezbytných.
- Řezačka: Je nejčastěji používaným nástrojem při tvorbě architektonických modelů. Proto se musíme seznámit s konstrukcí řezačky a znát její různé součásti a jejich použití. Když se čepel otupí, můžete její tupou část podél rýhy odlomit a odhalit tak novou čepel. Čepel řezačky se nesmí příliš vysouvat z pouzdra. Pro větší pohodlí uložte všechny tupé části nože do dočasné nádoby a tu poté řádně zlikvidujte. Držák čepele tohoto nástroje se může v důsledku častého používání také deformovat.
- Pinzety: Pinzety se dají snadno sehnat, ale levnější bývají vyrobeny z nekvalitních materiálů. I když je o něco dražší, důrazně doporučujeme zakoupit pinzetu speciálně pro výrobu architektonických modelů nebo vysoce přesnou pinzetu.
- Brusný papír: Procesy broušení vyžadují použití brusného nástroje, jako je brusný papír. Snadno se používá a lze jej řezat na různé velikosti. Čím větší číslo, tím jemnější jsou abrazivní částice.
- Boční frézy na plasty: Je to nejdůležitější nástroj pro čisté oddělení dílů od odlitku, aniž byste je poškodili. Nepoužívejte nůžky nebo domácí nože - riziko zlomení je příliš vysoké!
- Lepidla: Na trhu existuje mnoho druhů lepidel. Například pro spojení plastů s plasty, plastů s kovy nebo kovů s kovy se používá robustní a permanentní lepidlo, které však na skle zanechá pastovitou stopu. Existují také nástavce, které lze připevnit na vrch lepidla UHU nebo sekundového lepidla, aby se efektivně reguloval tok a množství lepidla nanášeného na materiál. Během stavby 3D modelů se pro připevnění stromů a aut k krajině často používá tavné lepidlo. Je však třeba poznamenat, že trvanlivost lepicí pistole je krátká.
Tipy pro precizní stavbu modelů
Při stavbě modelů je klíčová preciznost a trpělivost. Zde je několik užitečných tipů:
- Příprava dílů: Ohněte všechny části a nejprve si je zkuste složit, než použijete lepidlo, aby díly šly k sobě přilepit snadněji a rychleji. Věnujte pozornost konstrukčním výkresům. Ve většině případů mohou občasné změny návrhu ovlivnit vývoj modelu.
- Barvení hran: Hrany papíru tiskárna nepotiskne a zůstanou bílé. Doporučuje se je zamalovat opatrně vodovkou v barvě dílu.
- Lepení: Pro lepší přilnavost lepidla je vhodné hladké povrchy předem zdrsnit, například jemným smirkovým papírem.
- Formování válců a kuželů: Vystřihněte část, která má vytvořit válec, a pomalu jej zformujte podél hrany stolu. Poté teprve slepte chlopeň a pojistěte lepidlem. Kužely se mnoho neliší od válců, jen se sbíhají k jednomu konci. Také si díl vytvarujte podél hrany stolu.
- Zesílení konstrukce: Nosné díly podlepte tvrdým kartonem.
- Čistota: Časté mytí rukou vám může zabránit tomu, abyste byli neskutečně frustrovaní, když na modelech najdete otisky prstů nebo skvrny od levé ruky.
- Perseverance: Pokud se vám model nedaří, vydržte a dokončete ho.
Pokud se budete řídit všemi těmito radami, nic nebude stát v cestu vašemu úspěchu. Revell Modellbau vám nabízí dokonalou symbiózu relaxace, technických výzev a radosti z tvoření.
tags: #modely #staveb #jednou #rukou