Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit.
Výsadba živého plotu
Když vysazujeme rostliny na podzim, je vhodné připravit si dopředu jámy, asi 30 - 40 cm hloubka a šířka, do kterých se později vysadí rostliny. Doporučujeme připravit je ještě za dobrého počasí. Při jarní výsadbě není potřeba dopředu připravit místo pro výsadbu rostliny. Rostliny je potřeba aspoň 24 hodin před výsadbou namáčet, aby jejich kořenový systém dobře nasákl vodu.
Vykopanou zem můžeme obohatit kompostem. V případě těžkých hlinitých půd k ní přidáme písek. Umístíme rostlinu do jámy a zasypeme kořeny zeminou. Potom opatrně, ale pevně sešlapeme zem okolo sazenic. Rostliny musí stát rovně. Častou chybou při sázení je nedostatečná hloubka vyhloubeného rigolu nebo jámy. V takovém případě se kořeny sazenic mohou ohnout směrem nahoru, což výrazně ovlivňuje rychlost růstu v prvním roce.
Předejít tomuto jevu můžete tak, že vyhloubíte dostatečně hlubokou jámu, nebo před výsadbou zkrátíte kořenový systém sazenic. Dbát na to, aby spodní část lichoběžníku byla trochu širší než horní část. V prvním roce na jaře je nutné živý plot asi 10-15 cm nad půdou seříznout, aby se výhonky rozvětvily. Při vhodném zalévání začne keř velmi rychle růst.
Důležité aspekty výsadby
- Příprava půdy: Vykopanou zem obohaťte kompostem a v případě těžkých hlinitých půd přidejte písek.
- Namáčení rostlin: Rostliny namáčejte alespoň 24 hodin před výsadbou.
- Hloubka výsadby: Zajistěte dostatečnou hloubku, aby se kořeny neohýbaly.
- Seříznutí: V prvním roce seřízněte živý plot 10-15 cm nad půdou.
Péče o živý plot v prvním roce
V prvním roce je nutné nové výhonky několikrát zkrátit. Při posledním řezu, koncem podzimu keř zarovnáme na stejnou výšku. První rok nenechme plot vyrůst do výškách více než 1-1,2 m. Pečujme raději o dostatečnou hustotu. Další rok na jaře můžeme keř nechat dorůst až do 1,5 m výšky. V prvním roce po výsadbě nepoužívejte mulčovací kůru.
Čtěte také: Druhy kvetoucích keřů vhodné pro živé ploty
Důležité otázky před nákupem a výsadbou
Bude Vámi vybraná rostlina růst dostatečně rychle? Bude pro ni půda ve Vaší zahradě vhodná, bude růst? Které rostliny jsou vhodné do jílovité, kyselé nebo vápenité půdy? Které rostliny jsou vhodné do stínu a které potřebují hodně slunce? Jak dokážete upravit, vylepšit půdu pro Vámi vybranou rostlinu? Jak často bude nutné živý plot stříhat? Které rostliny jsou bezpečné pro děti a zvířata? Které rostliny způsobí alergii a které jsou jedovaté?
Množení živého plotu řízkováním
Kromě výsevu z mateřských rostlin a rozmnožování rostlin dělením můžete v létě získávat nové rostliny pomocí řízků. Podmínkou je vybrat z dřevin takové výhonky, které nejsou příliš dřevnaté, ale ani příliš bylinné. Množení rostlin řízkováním je u některých druhů jednoduché. Řízkovat můžete tímto způsobem právě zmíněný bobkovišeň, komuli, vajgélie, brslen, zimostráz, bobkovišeň, kalinu a růže.
V krátkém čase dokážete z jedné rostliny získat několik set až tisíc mladých rostlin například na založení živého plotu. Ušetříte množství peněz i času. Z odřezků můžete získat i jehličnany. Nařízněte několik výhonků, protože ne všechny Vám musí zakořenit. Pokud mají velkou plochu listu, sestřihněte ho na polovinu. Vysaďte je do polostínu nebo do nádob, které můžete zakrýt fólií nebo skleněnou lahví. Neumísťujte nádoby na přímé slunce, určitě by spíše vyschly, než by se zakořenily. Do jedné nádoby vysaďte jen několik kusů, aby se navzájem nedotýkaly listy. V takovém mikroskleníku je v případě zvýšené vlhkosti vhodné prostředí pro rozvoj houbových chorob, které se mohou tvořit právě pod listy.
Množení růží řízkováním v bramboru
Slyšeli jste už o rozmnožování růží řízkováním, které zapíchnete do bramboru? Je to výborný způsob, jak získat novou rostlinu. Odřezek dlouhý alespoň 30 cm očistěte od spodních listů a trnů, zapíchněte jej do zdravého bramboru. Vyhlubte hlubokou rýhu a do ní vysaďte bramborové hlízy s růžovými řízky.
Množení ibišku syrského
Na přání jednoho z našich čtenářů jsme připravili článek o způsobu, jak množit ibišek syrský. V dnešní době není problém sehnat na trhu mnoho zajímavých kultivarů. Pokud si však chceme rostliny namnožit sami, máme několik možností. Tento ibišek je patrně jedním ze dvou druhů, který lze pěstovat i ve středoevropských podmínkách celoročně venku. Setkáme se se solitérními jedinci v trávníku nebo na záhonech, tak i se skupinami rostlin v tvarovaných živých plotech. Zejména pak v ulicích jihomoravských měst se lze setkat i s výsadbami „kmenných“ tvarů.
Čtěte také: Použití nůžek na živý plot
Metody množení ibišku syrského
- Výsev semen: Semena odebíráme po dozrání a vyséváme ve skleníkových podmínkách. Nevýhodou je dlouhá doba do kvetení a nejistá barva květu.
- Řízkování: Vyzrálé řízky odebíráme v létě z výhonů bez květů, ošetříme stimulátorem a napícháme do lehkého substrátu.
- Hřížení: Vybere se níže položená větev, kterou lze ohnout, přikolíčkovat a přihrnout zeminou.
- Roubování: Používají profesionální zahradníci, důležité je mít vhodnou podnož a roub odrůdy.
Vzdálenost výsadby od plotu
Vzdálenost pro sázení sazenic od plotu je většinou 0,35 - 0,85 metru. Pokud potřebujete při stříhání živého plotu pohybovat v prostoru mezi drátěným a živým plotem, je nutné dřeviny vysadit ve větší vzdálenosti od drátěného plotu.
Podzimní a jarní výsadba
Pokud při podzimní výsadbě nestihnete vysadit všechny rostliny, tak je jednoduše na zimu zakopejte do společné jámy, do mírně mokré zeminy anebo písku. Většina lidí soudí, že sázet se má na jaře, což je také pravda, ale podzimní výsadba skýtá více výhod. Jednak i při nižších teplotách v době vegetačního klidu mohou dřeviny pokračovat v mizním růstu i v omezeném růstu kořenů a tím se uchytit po výsadbě na novém místě. Na jaře tak rostlina může rychleji a snáze plynule nastartovat růst a využít vláhy.
Tvarování živého plotu
Správně vytvarovaný živý plot by se měl směrem nahoru mírně zužovat. Pokud řez nestihnete dříve, lze seřezání provést ještě i v červenci.
Hnojení živého plotu
Mladší výsadby hnojíme méně a opatrněji než živé ploty v pokročilém stadiu růstu. Výsadby prostokořenných dřevin bez balu v prvním roce zásadně nehnojíme, mohlo by dojít k poškození rostlin! První hnojení aplikujeme před začátkem vegetace nebo během ní, tzn. v březnu až dubnu, hnojivem pomalu uvolňujícím dusík, např. močovinou, kterou rozpustíme ve vodě a následně aplikujeme zálivkou z konve. Druhé přihnojení aplikujeme od června do konce července za použití dusíkatého hnojiva s menším obsahem dusíku, který se uvolňuje lépe a rychleji, např.
Výsadba prostokořenných dřevin
Habry je radno sázet prostokožřenné asi 3 cm nad kořenový krček, větší i třeba 5 cm výše, protože mají schopnost zakořenit i z nadzemní kury. Výsadby zejména prostokořenných sazenic, ale i balových je bezpodmínečně nutné pravidelně vydatně zalévat zejména v prvním i druhém roce než dostatečně zakoření a budou schopny samostatně vyčerpat z pudy minimálně tolik vody, kolik jí odpaří nadzemní částí,což platí zejména v posledních letech, kdy je klima stává celkově teplejším a chudším na vodní srážky.
Čtěte také: Estetika živého plotu
Množení řízky
Substrát (zemina) pro řízkování musí být zároveň vzdušný i nasákavý. Teplo podporuje kořenění (pozor na přehřátí). Vlhkost je třeba průběžně kontrolovat. Výhodnější je rozprostřít na záhon černou fólii a její okraje přihrnout.
Dřevité řízky kvetoucích keřů
Kvetoucí keře snadno rozmnožíme dřevitými řízky. Teď je nejlepší čas vybrat si vhodnou mateřskou rostlinu, ze které si po opadání listů odebereme dřevité řízky. Keř musí být zdravý, dobře rostlý. Řežeme jednoleté výhony, které jsou tlusté asi jako tužka. Jejich délka by měla mít 15 až 20 cm. Na každém odřezku by mělo být 6 až 8 jednotlivých pupenů. Abychom rozeznali horní a dolní stranu řízku a mohli je pak správně vložit do půdy, vedeme horní řez rovně, zatímco dolní šikmo. Až do doby výsadby přezimujeme řízky zapíchnuté v nádobě z vlhkým pískem. Odřezky pak vysazujeme přímo na připravené stanoviště.
Zelené a vrcholové řízky
Listnaté dřeviny můžeme v průběhu léta velmi úspěšně množit pomocí olistěných vrcholků - výhonů, kterým se říká zelené nebo také vrcholové řízky. Tímto jednoduchým a zároveň velmi úspěšným způsobem se dá vypěstovat potřebné množství na vysazení celého živého plotu. Obecně je nejvhodnější denní dobou pro získávání řízků brzké dopoledne nebo ráno. Vhodnější jsou slabší postranní výhony, které se nám podaří odtrhnout i s jazýčkem, než silné vrcholové výhony. K zakořenění stačí výhony dlouhé 5-8 cm. Výhon pro řízkování má být správně středně pevný, polodřevnatý. Příliš tvrdé a zdřevnatělé řízky zakořeňují. Naopak, pokud by byl řízek měkký, mohl by brzy uhnít.Ze spodní třetiny oddělte listy až na drobný zbytek stonku. Výhon hladce odstřihněte těsně pod 4. až 6. květním pupenem. Zůstal-li na větvičce příliš dlouhý jazýček, zkraťte jej. Na řízku ponechejte jen 1 až 2 páry listů nebo 3 až 4 listy.
Seznam dřevin na živé ploty podle výšky
Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený....., zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu.
Javor polní (Acer campestre)
Z javoru polního (Acer campestre) lze vytvořit velmi pěkný živý plot. Navíc je nádherný kultivar 'Carnival', ale ten je vhodný do polostínu. Pokud má být umístěn na přímém i celodenním slunci určitě zvolte základní druh. Aby zhoustl a nenarostl z něj klasický strom, vyžaduje řez, nejlépe v červnu. Řezem podporujete správný růst, hustotu a javor řez velmi dobře snáší. Navíc je vhodný i do městského znečištěného prostředí a do naší oblasti, protože je to domácí druh a je zvyklý na podmínky v zimě.
Cypřiš
Cypřiš není náročný na pěstování. Spíše je třeba si uvědomit hned na začátku, jak vysokého živého plotu chcete docílit a podle toho jej i vysadit. Ve vhodných podmínkách dokáže narůst i 0,8m - 1 m za rok. Pokud má být plot vysoký nad 4 m, výsadba musí být alespoň 1m od sebe.
Zálivka stálezelených plotů v zimě
Ano, pokud je suchá a slunečná zima, a platí to i pro stálezelené listnaté dřeviny. Stálezelené ploty se musí zalévat i v zimě, v době kdy nemrzne, protože mají listy a tedy normálně žijí, nespí tak jako listnaté opadavé dřeviny. Jsou náchylnější na zimní slunce, které je může při nedostatku vody spálit. Slunce v zimních měsících odčerpá z rostliny všechnu vodu skrze listy a proto později na jaře, když už ostatní dřeviny pučí a probouzejí se po zimě, poškozené rostliny zimním sluncem působí jako vymrzlé a suché.
Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd'
Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok. Při hustých výsadbách si konkurují a bojují o živiny, nemají dostatek místa pro růst a také růst kořenů. Nedostatečné proudění vzduchu mezi výsadbou také může způsobit plísně a jiné nemoci. Zde je potřeba jednu tuji odstranit a ostatní je potřeba přihnojit. A začít intenzivně s hnojením na jaře. Je třeba vykopat rigol, do kterého vložíte univerzální zahradnický substrát. Dřeviny se těsně po výsadbě nehnojí. Mají dostatek výživy v substrátu a potřebují se přizpůsobit novým podmínkám.
Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Hnojit je třeba až na podzim, fosforečnými hnojivy a zejména během zimy, kdy nemrzne a nebude sníh, je třeba zalévat. Více se mu daří na stanovišti v polostínu než na přímém celodenním slunci. Pozor i na kvalitu sazenic.
Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení. Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října.
Protihlukové bariéry ze zeleně
Protihlukové bariéry ze zeleně se nedělají jako souvislý pás živého plotu, protože tam se zvuk jen odrazí a sníží jen minimálně. Potřebujete vytvořit smíšenou výsadbu z listnatých stromů a keřů různého habitu a výšek s mezerami, kde se zvuk roztříští, odráží do směrů a tím ztratí na síle. Takový pás široký asi 3 m dokáže snížit hluk o 25%. Jehličnany v řadě bez budoucích mezer tak 8%. Zejména listy plstnaté dobře zachycují zvuky. V pozadí však musí být plot, stěna. Výborné by byly například nízké tavolníky a levandule, plus polyantky růže. Dají se kombinovat nebo použít jen jeden druh. Vše záleží na reálných podmínkách. Pokud je půda jílovitá, je potřeba udělat i drenáž a dřeviny vysadit do výživného substrátu, stačí univerzální zahradní substrát nebo vlastní kompost.
Vzdálenosti výsadby
Živý plot se vysazuje na různé vzdálenosti v závislosti na druhu a typu stěny. Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m. Levandule dorůstá do výšky 60 - 80 cm v květu. Do vytvořeného rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin. Prostokořenné dřeviny na živý plot se vysazují pouze brzy na jaře nebo pozdě na podzim, když nemají listy (to se týká opadavých listnatých druhů).
Řez živého plotu
Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě. Druhé období vhodné na řez existujících živých plotů je duben a další červen - červenec, srpen. Později už ne, aby větvičky stihly zaschnout a pletiva vyzrát.
tags: #množení #živého #plotu #postupy