Patříte mezi tu část populace, která si domů kupuje balenou vodu? Ať už se jedná o neperlivou, perlivou, kojeneckou či minerální, na všech najdete datum minimální trvanlivosti.
Minimální trvanlivost vs. Datum spotřeby
Nejdříve si vysvětlíme tyto dva pojmy, které můžete na potravinách najít. Jedná se o povinné údaje, ale jen jedno datum vám říká, do kdy je bezpečné potravinu jíst, a to datum spotřeby. Tento pojem najdete na potravinách jako jsou maso, mléčné výrobky a další potraviny, které mají jen určitou trvanlivost.
Datum minimální trvanlivosti ale říká něco jiného - upozorňuje spotřebitele na datum, kdy výrobce zaručuje kvalitu potraviny. Neznamená to však, že po uplynutí této lhůty je jídlo nepoživatelné. Může změnit barvu, chuť či vůni, ale je pořád bezpečné jídlo sníst, pokud je správně skladováno a obal nebyl porušen.
Jestliže jde o kojeneckou vodu, zde je potřeba postupovat dle pokynů na lahvi. Většinou tedy lahve skladovat v chladu a tak, aby na ně přímo nesvítilo slunce. A otevřenou lahev uchovávat v lednici po dobu několika dní.
Pokud máte vodu doma uskladněnou v originální lahvi a nesvítí na ni slunce, můžete ji klidně vypít i po uplynutí trvanlivosti a nic se vám podle svazu minerálních vod nestane. Bohužel nevíte, jakým způsobem byla skladována v obchodě, kde bohužel dochází k tomu, že jsou balíky vod skladovány venku, kde na ně svítí slunce. To může následně ovlivnit kvalitu vody.
Čtěte také: Jaké jsou vlastnosti minerálního betonu?
Požadavky na balené vody
Podle Ministerstva zemědělství musí balená voda splňovat požadavky na jakost i zdravotní nezávadnost dle vyhlášky EU, která udává mikrobiologické, chemické i fyzikální požadavky, které musí voda splňovat. Podmínky se také liší podle toho, zda se jedná o minerální, pramenitou či kojeneckou vodu.
Spotřeba balených vod v ČR sice v posledních letech stagnuje, ale stále je relativně dost vysoká. Nabídka na trhu je veliká až nepřehledná. Navíc vstupem do EU došlo k podstatné změně v legislativě, zažitém názvosloví i požadavcích na označování balených vod.
Spotřebitel by měl proto vstupovat do obchodu poučen a rozhodovat se na základě svých potřeb a své vůle, nikoliv na základě reklamy a módních vlivů. Požadavky na balené vody nyní upravuje vyhláška MZ č. 275/2004 Sb., ve které se zájemce může dozvědět další podrobnosti.
Typy balených vod
- Balená pramenitá voda: Je výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 1000 mg/l (tedy stejně jako u pitné vody) a voda může být upravována jen vyjmenovanými fyzikálními způsoby.
- Balená přírodní minerální voda: Je výrobek z chráněného podzemního zdroje přírodní minerální vody, schváleného ministerstvem zdravotnictví. Tuto vodu lze rovněž upravovat pouze uvedenými fyzikálními způsoby a nelze do ní přidávat jiné látky než oxid uhličitý. Zatímco dříve mohl být u nás za zdroj přírodní minerální vody prohlášen jen takový, kde voda obsahovala nejméně 1000 mg minerálních (rozpuštěných) látek nebo 1000 mg CO2 v jednom litru, dnes to v souladu s evropskými předpisy již neplatí a za (přírodní) minerální vodu může být prohlášena prakticky každá podzemní voda, která má „původní čistotu“, je stabilní a její zdroj je dobře chráněn. Bez ohledu na to, zda má minerálních látek moc nebo málo. Protože ale na obsahu minerálních látek záleží, jaké bude mít voda na člověka účinky, a zda ji lze pít denně bez omezení množství nebo jen doplňkově a občas, je důležité alespoň přibližně vědět, jaký je obsah těchto látek.
- Balená pitná voda: Je výrobek splňující požadavky na pitnou vodu. Tuto vodu lze získávat z jakéhokoli vodárenského zdroje, upravovat ji stejně jako vodu z vodovodu a rovněž požadavky na jakost jsou shodné s požadavky na „vodovodní“ (kohoutkovou) vodu. Většina je jich ostatně z „vodovodní“ vody vyráběna. Na rozdíl od výše uvedených druhů balených vod lze balenou pitnou vodu uměle doplňovat minerálními látkami (Ca, Mg, Na, K), ale pokud se tak stane, musí být na obalu uveden výčet doplněných látek a jejich obsah ve vodě a slovní označení „uměle doplněno minerálními látkami - mineralizovaná pitná voda“. Balenou pitnou vodu lze samozřejmě také sytit oxidem uhličitým, pak se ale neliší od sodové vody. Balené pitné vody jsou uváděny na trh pod různými názvy (vedle obchodních značek je to např. Balená léčivá voda).
- Balené léčivé vody: Pro úplnost je nutné zmínit ještě jednu kategorii balených vod, přestože se na ni vyhláška č. 275/2004 Sb. nevztahuje. Jedná se o balené léčivé vody z přírodních léčivých zdrojů, kterých je u nás na trhu asi 7 druhů a u některých z nich lidé většinou ani nerozlišují, jedná-li se o vodu léčivou nebo „jen“ přírodní minerální, přestože to je z hlediska užití důležité. Požadavky na jakost balených léčivých vod nejsou nikde stanoveny (existují jen požadavky na mikrobiologickou jakost zdrojů těchto vod). Výrobce nemusí povinně na etiketě uvádět návod k použití (indikace, doporučené množství a doba konzumace).
Označování balených vod
Na etiketách balených kojeneckých, pramenitých a přírodních minerálních vod musí být uveden název zdroje, ze kterého je voda čerpána, a lokalita, kde se zdroj nachází. Dále musí být uveden údaj o charakteristickém složení a způsobu skladování: „Uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“. Z jednoho zdroje vody by se neměly vyrábět balené vody s více obchodními názvy.
Balenou pramenitou nebo přírodní minerální vodu lze uvést do oběhu s označením „vhodná pro přípravu kojenecké stravy“, ale pouze tehdy, pokud ve všech jakostních ukazatelích vyhovuje požadavkům pro kojeneckou vodu.
Čtěte také: Minerální vata a cihla: Kombinace pro dokonalou izolaci
Rozlišujte mezi jednotlivými druhy balených vod. U přírodních minerálních vod se jejich vhodnost k běžnému pití odvíjí od obsahu jednotlivých i celkových minerálních látek.
Doporučení pro konzumaci
Nepijte přímo z láhve, neboť voda se tak může snadno kontaminovat choroboplodnými zárodky z úst. Kvalita balených vod může být negativně ovlivněna nevhodným skladováním. Všímejte si, zda jsou v obchodě dodržovány podmínky správného skladování.
Vliv balené vody na životní prostředí a zdraví
Myslete na osud obalu, resp. na životní prostředí. Dávejte přednost vratným obalům před nevratnými. Podle některých odhadů jen Američané využijí každou sekundu 1 500 lahví vody balené v plastu. Plastové lahve neúměrně přispívají ke globálním ekologickým krizím, částečně kvůli tomu, že se rozpadají na mikroplasty, jejichž přítomnost vědci dokonce nedávno objevili už i v placentách u nenarozených dětí. Balená voda spotřebuje při výrobě a distribuci 2000krát více energie než její ekvivalent.
Pokud není k dispozici čistá a bezpečná pitná voda, je pití balené vody nezbytností. Průměrný spotřebitel si však nekupuje balenou vodu z důvodu potřeby, ale proto, že je to pro něj pohodlné. Prodejci balené vody také často tvrdí, že je jejich produkt čistší a chutnější než voda kohoutková. A to mnohdy navzdory skutečnosti, že balená voda nemusí nutně pocházet z atraktivních zdrojů, jak si zákazníci myslí. Pokud jde o zdravotní vlastnosti balené vody oproti kohoutkové, jsou rozdíly do značné míry zanedbatelné. Požadavky příslušných úřadů musejí splnit dodavatelé balené i kohoutkové vody. Kontaminace je možná v obou případech, ale podle převládajících standardů je obojí dobré k pití.
Hrozba PFAS a mikroplastů
Převládající standardy však zcela nedefinovaly hrozbu PFAS (perfluoroalkylované sloučeniny), tedy skupiny průmyslových chemikálií používaných v různých spotřebních výrobcích. „PFAS byly nalezeny v krvi více než 98 % Američanů,“ potvrdila redaktorce Adrienne Mateiové doktorka Rebecca Aicherová, projektová ředitelka z Center for Scientific Evidence in Public Issues. „Protože výzkum ukázal, že mohou existovat účinky na lidské zdraví, zajímá nás, odkud látky pochází.“
Čtěte také: Řešení problémů s minerální izolací
Doktorka Aicherová proto tvrdí, že je třeba na přítomnost PFAS testovat obecní vodu i vodu balenou. Za testy by měly být zodpovědné firmy, které balenou vodu produkují. Adrienne Mateiová radí těm, v jejichž kohoutkové vodě byly objeveny PFAS, nákup domácího vodního filtru. Vědci porovnali hladinu zbývajících kontaminantů ve vodě filtrované různými zařízeními. Naproti tomu účinnost aktivních uhlíkových filtrů používaných v mnoha spotřebičích byla nekonzistentní. Stejně tak fungovaly adekvátní centrální filtrovací systémy domů. Ty dokonce hladinu PFAS ve vodě mohou i zvýšit.
Doktorka Aicherová také upozornila na problém s odpadem. Co je třeba dělat s PFAS, které filtr zachytí? Pokud bude vyhozen na skládku, dostane se zpět do vodních zdrojů.
Mnoho moderních lidí se dnes obává o své zdraví, které je značně ovlivňováno faktem, že se do něj uvolňují plasty, jež se navíc dnes vyskytují na trhu v nespočtu forem. Šance, že se vám do vaší vody dostávají plasty, jsou v dnešní době nezanedbatelné, ba poměrně vysoké (byť v mikro-objemu, jenž se ale nastřádá i z jiných zdrojů: třeba plasty v moderní mořské soli…).
Typy plastů a jejich rizika
Většina „plastových lahví na vodu“ dnes obsahuje PET (recyklační symbol 1). I když jsou dnes (podle údajů výrobce) často již i BPA free, problém je, že při degradaci PET se uvolňuje acetaldehyd a potenciálně i oxid antimonitý. Též jsou nevhodné pro velmi zásadité věci a velmi kyselé věci (kyselina dusičná).
Lahve na vodou v PET podobě mají často datum spotřeby, což bude dost možná právě bezpečné datum, po němž již není kvalita ani čistota garantována. Čistá voda by totiž teoreticky měla vydržet věčně. Raději proto propadlou PET vylijte, těch 10,- Kč ušetřených za to asi nestojí… Láhve typu #1 jsou poslední dobou ještě tenčí, nežli byly dříve, což by vám jasně mělo napovědět, že jsou na jednorázové použití. K dlouhodobému použití a uložení vody jsou proto krajně nevhodné. Někteří přísahají i na to, že láhve typu #1 mají tu nejvíce „plastovou chuť“, jenž je tím více markantní, čím teplejší voda / láhev je. A to platí extra v případě delší doby. Určitě ji nenechávejte ve svém rozpáleném autě celé dny. To určitě nebude nic zdravého / speciálně dlouhodobě a o dětských organismech ani nemluvě!
Další běžné plasty v obalech na vodu
- HDPE (vysokohustotní polyethylen, recyklační symbol 2): Je netoxický, vyrábí se z něj proto například víčka PET lahví, kojenecké láhve, varné sáčky, obaly na čistidla, apod. Degraduje ale na UV světle. Modře zabarvené vodní nádoby, sudy, kanystry, demižony označené jako „Safe Food“ jsou často z plastu typu #2. Demižony z #2 BPA-free a vytvořené jako „Food Grade“ s extra-vyztuženým designem jsou použitelné na vodu i na více měsíců. Po 6-12 měsících je ale vhodné je i zde vyměnit (obvykle „pro jistotu“ anebo čistě z chuťových důvodů). Čím tlustší je #2 obal, tím lépe, jelikož tím více bude otěruvzdorný, vodovzdorný atd. Někdo používá velké plastové sudy okolo 200 l z #2 pro vodu, ale i zde je pro jistotu doporučené ji měnit co rok.
- PP (polypropylen, recyklační symbol 5): Je též netoxický a snese i dlouhodobé teplo do 80 °C a krátkodobě do 95 °C. Najdete jej v přepravních koších, v taškách, ve smršťovacích fóliích, fóliích na balení, u některých hraček, apod.
- LDPE (nízkohustotní polyethylen, recyklační symbol 4): Asi nejčastěji se s ním setkáte u provazů, mezi jeho další pozitivní vlastnosti pak patří to, že je odolný na olej, organická rozpouštědla i alkoholy. Při hoření neprodukuje žádné toxické halogenované uhlovodíky, takže je populární i na kabely.
Tabulka: Přehled běžných plastů v obalech na vodu
| Recyklační symbol | Typ plastu | Vlastnosti a rizika | Příklady použití |
|---|---|---|---|
| 1 | PET (polyethylentereftalát) | Degradace uvolňuje acetaldehyd a oxid antimonitý. Nevhodný pro kyselé a zásadité látky. Jednorázové použití. | Většina lahví na vodu, nápoje. |
| 2 | HDPE (vysokohustotní polyethylen) | Netoxický, degraduje na UV světle. Použitelný pro delší skladování (6-12 měsíců). | Víčka PET lahví, kojenecké lahve, galonové demižony. |
| 4 | LDPE (nízkohustotní polyethylen) | Netoxický, odolný vůči oleji, rozpouštědlům, alkoholům. Při hoření neprodukuje toxické látky. | Provazy, přepravní tašky, smršťovací fólie. |
| 5 | PP (polypropylen) | Netoxický, snese dlouhodobé teplo do 80 °C. | Přepravní koše, některé hračky. |
Závěrečné doporučení
Pokud chcete mít ale opravdu 100% jistotu, že je plast bezpečný, pak pro vás máme jednoduchou radu! Nepoužívejte je a speciálně na nic dětského! To, že je něco „BPA free“, tak to znamená pouze jednu chemikálii z desítek, jenž již stihli zakázat. Jen vyměnili jeden jed a za jiný, povolený. Uzavřeme to asi tak: nic během výroby plastů není nezávadné a v přírodě přirozené, nevznikají nikdy a nikde samovolně, jak známo.
Není náhoda ani to, že mužům v průměru celosvětově klesá stále více počet živých spermií, což je připisováno právě a nejvíce plastům a dalším chemikáliím. Jestli nechcete být testovací králík pro podobné firmy, omezte se na láhve skleněné a láhve ocelové / láhve titanové.
tags: #mineralni #voda #v #dvoulitrovym #pet #lahvich