Abychom neslyšeli, že někdo chodí v patře nad námi, je potřeba navrhnout skladbu podlahy s kvalitní kročejovou izolací. Nosné konstrukce budov dokáží šířit zvuk velmi efektivně. To platí zejména o hluku, který vzniká při nárazech na podlahu a mnozí z nás jistě zažili nepříjemnou situaci, kdy se dupání od sousedů může lehce proměnit v noční můru.
Na této kročejové izolaci je pak umístěna roznášecí deska. V případě těžkých plovoucích podlah je nejčastěji roznášecí deska provedena ze železobetonu, či litého betonu nebo anhydritu, v případě lehkých plovoucích podlah to jsou nejčastěji desky na bázi sádrovlákna. Roznášecí deska se nesmí v žádném případě dotýkat stropní konstrukce a zároveň ani svislých pevných konstrukcí, nejčastěji obvodových zdí, případně sloupů. Toho dosáhneme tím, že roznášecí desku vytvoříme jako plovoucí.
Návrh tloušťky a stlačitelnosti izolace
Kročejové izolanty z minerální vaty jsou oproti běžnému podlahovému EPS 100 relativně měkké, což má své opodstatnění. Čím je materiál měkčí, tím je pružnější, a lépe tak tlumí vibrace. Maximální stlačitelnost těch nejměkčích kročejových izolací je 5 mm, vyjádřeno hodnotou CP5. Ty pevnější pak mají 2 mm, tedy CP2. U takto relativně měkkých kročejových izolací je maximální doporučená tloušťka 50 mm. Větší tloušťka znamená větší absolutní stlačení a sesednutí roznášecí desky, což může vést k tomu, že si časem podlaha sedne. To se například projeví odtržením okrajových lišt či soklu. I proto kvalitní výrobci kročejové izolace vyrábějí kročejové izolace v maximální tloušťce 50 mm. Efekt kročejového útlumu se s narůstající tloušťkou zmenšuje.
Celkové deklarované stlačení musí být maximálně takové, jaké připouští navazující roznášecí deska. Suché podlahy standardně požadují maximální stlačení CP2 (tj. 2 mm), těžké podlahy dle konkrétního typu pak nejčastěji max. CP5 (5 mm).
Jak řešit vedení rozvodů v podlaze
S vedením rozvodů odpadu je potřeba počítat již při návrhu projektu a vytvořit pro ně dostačující tloušťku pod roznášecí deskou. Například vnější průměr odpadu bude 50 mm. K tomu přidáme 10 mm rezervu (příruby, spád trubky). Na tuto vrstvu tedy potřebuje 60 mm. Ideálně je tedy mít v podlaze vrstvu EPS 100 tl. 60 mm právě z důvodu vedení rozvodů. Rozvody obsypeme jemným pískem frakce 0-1 mm do roviny a teprve přes to položíme souvislou vrstvu kročejové izolace tl. 30 mm. Celé souvrství pak má 90 mm.
Čtěte také: Jaké jsou vlastnosti minerálního betonu?
Tabulka doporučených vlastností kročejových izolací
| Parametr | Doporučená hodnota |
|---|---|
| Maximální tloušťka kročejové vrstvy | 50 mm |
| Stlačitelnost (suché podlahy) | CP2 (2 mm) |
| Stlačitelnost (těžké podlahy) | CP5 (5 mm) |
Je možné vytvořit izolaci ze dvou vrstev, kdy jedna vrstva bude z běžného EPS 100 a bude sloužit jako výplňová hmota a druhá vrstva bude samotná kročejová izolace. Možné to je, nicméně doporučuje se jednovrstvé řešení. Důvodem je u dvou vrstev izolace riziko sčítání výrobních odchylek a riziko zanesení nečistot mezi dvě vrstvy izolantu. To vše ve svém důsledku může zvýšit celkovou stlačitelnost celého souvrství nad únosnou míru. Když už dvě vrstvy, tak pečlivě položené a do celkové tloušťky max. 50 mm.
Vždy je potřeba, aby se vytvořila celistvá vrstva kročejového izolantu bez přerušení. Obecně u akustiky je totiž problém, že nejslabší článek akustické izolační vrstvy se významně negativně projeví v akustickém útlumu celé podlahy a to platí i u soklové části. Proto by měl okrajový dilatační pásek navazovat na vrstvu kročejové izolace, a to i v případě, že je nad kročejovou izolací vrstva EPS, nebo například systémová deska podlahového topení.
Čtěte také: Minerální vata a cihla: Kombinace pro dokonalou izolaci
Čtěte také: Řešení problémů s minerální izolací
tags: #mineralni #vata #krocejova #izolace #izocer #informace