Vyberte stránku

Fasáda je tím prvním, čeho si při pohledu na dům všimneme. Kromě estetické funkce musí však fasáda plnit i základní ochrannou funkci. Nároky kladené na vnější omítky jsou opravdu vysoké, protože musí dlouhodobě odolávat povětrnostním vlivům a chránit zdivo. Při volbě správné omítky bereme v potaz nejen výši pořizovacích nákladů, ale také dlouhou, bezproblémovou životnost a co možná nejsnadnější udržovatelnost. Dobře vybraná omítka by měla také snižovat náklady na vytápění, tlumit hluk přicházející zvenčí a samozřejmě chránit před vlhkostí. Měla by odolávat povětrnostním vlivům.

Typy minerálních omítek a jejich vlastnosti

Minerální omítky se zpravidla vyrábí na bázi cementu, přičemž mohou obsahovat přidaná minerální pojiva a modifikátory. Minerální fasádní omítky mají pestré složení, obvykle se jedná o cement (bílý nebo šedý), vápno a kamenivo (např. bílý křemenný písek). Dále se používají různé přísady (např. pryskyřice) nebo plniva, které mohou zvýšit přilnavost. Minerální omítky jsou jediné tenkovrstvé omítky, které mají sypkou konzistenci. Jejich výhodou je trvanlivost, která se s časem zvyšuje, a vysoká paropropustnost. Minerální omítka je vysoce zásaditá (pH 12/13), což je přirozená bariéra proti plísním. Minerální fasádní omítka je odolná vůči UV záření a povětrnostním vlivům. Minerální omítka na fasádě vydrží neporušená po mnoho let.

Nevýhodou minerálních omítek je nasákavost, která jde ruku v ruce s propustností par. Tyto omítky absorbují dešťovou vodu, a proto se mohou rychle zašpinit. Z hlediska náročné aplikace doporučují Stavebniny DEK aplikovat základní bílý odstín. Tónovaný nano nátěr je náročné správně aplikovat a při nedodržení všech zásad vznikají na fasádě barevné rozdíly, tzv. fleky.

Další typy omítek a jejich srovnání

  • Akrylátové omítky se vyrábějí na bázi akrylátové disperze, křemičitého písku a pigmentů. Jejich nevýhodou bývá často menší odolnost vůči ulpívání prachu. Kvůli menší paropropustnosti se nedoporučuje jejich použití na zateplovací systémy s minerální vlnou. Na druhou stranu na polystyren je lze použít bez problémů.
  • Silikátové omítky se řadí k oblíbeným řešením na zateplovací systémy s minerální vatou. Jejich velkou výhodou je jednoznačně vysoká paropropustnost, díky níž je umožněn odchod vodních par ze stavebních konstrukcí. Na druhou stranu mezi nevýhody silikátové omítky lze zařadit horší vodoodpudivost a menší pružnost. Také je třeba věnovat pozornost správnému technologickému postupu aplikace.
  • Silikonové omítky se dle technologie stavebních materiálů řadí k těm nejlepším. Současně ale bývají nejdražší. Pojivem jsou v tomto případě silikony, které se postarají o velmi dobrou pružnost, vodoodpudivost a paropropustnost. Předností silikonových omítek je také skvělá tepelná odolnost a odolnost vůči působení UV záření. Pod tímto označením se skrývají silikátové omítky, které však obsahují přídavek silikonu. Vzhledem k tomu vynikají svou odolností vůči znečištění a snadno se čistí.

Srovnávací tabulka vlastností omítek

Typ omítky Pojivo Paropropustnost Vodoodpudivost Pružnost Trvanlivost Odolnost proti plísním Cena
Minerální Cement, vápno, kamenivo Vysoká Nízká (nasákavá) Nižší Vysoká Vysoká (zásaditá) Střední
Akrylátová Akrylátová disperze Nižší Vysoká Vysoká Střední Střední Nízká
Silikátová Draselné vodní sklo Vysoká Horší Menší Vysoká Vysoká Střední
Silikonová Silikony Velmi dobrá Velmi dobrá Velmi dobrá Velmi vysoká Vysoká Vysoká

Volba správné omítky a nátěru

Výběr omítky přitom není radno podcebňovat. Omítka jako podkladová vrstva by měla být kompatibilní s povrchovou úpravou. Je-li fasádní barva s podkladem kompatibilní, potom funguje spolehlivě a je trvanlivá. Je tedy lépe volit materiály doporučené řady od jednoho výrobce. O použití konkrétní povrchové úpravy pro objekty rozhoduje její význam, charakter a prostředí. Volba vhodné barvy na minerální omítku nemusí být složitá. Platí jednoduché pravidlo: minerální omítka je univerzální a umožňuje použití všech běžných typů fasádních barev: silikátových, silikonových, akrylátových i vápenných.

V praxi se však nejčastěji doporučuje ponechat ucelený „minerální systém“ - tedy minerální omítku doplněnou silikátovým či vápenným nátěrem. Tento přístup je vhodný zejména u historických objektů, u kterých památkáři vyžadují materiály na přírodní bázi včetně autentických pigmentů. Minerální omítky mají oproti jiným typům o něco nižší pružnost. Protože mezi minerální omítky řadíme také klasický štuk a zejména 2710 FLEXI ŠTUK S VLÁKNEM, umožňující tvorbu originálních kreativních povrchů, je volba silikonového nátěru s vlákny v tomto případě ideální. Fasáda získá nejen výraznější ochranu, ale i dlouhodobě perfektní vzhled.

Čtěte také: Jaké jsou vlastnosti minerálního betonu?

Faktory ovlivňující výběr

  • Stáří budovy: Zatímco při výběru omítky na novou suchou budovu máte možnosti takřka neomezené, u rekonstrukce je třeba věnovat výběru ještě větší pozornost.
  • Prašnost: Pokud se budova nachází v místě, kde hrozí znečištění omítky, vybírejte z těch druhů, které se snadno čistí.
  • Vlhkost: Dobře vybraná omítka by měla chránit před vlhkostí.
  • Cena: Rozhodujícím faktorem mohou být samozřejmě i finanční náklady. Na omítce se vyplatí nešetřit.

Minerální vs. Disperzní omítky

Barevné omítky můžeme rozdělit na minerální a disperzní. Minerální koupíte ve formě prášku. Přímo na místě použití je smícháte s příslušným množstvím vody. Jejich základem je vápno. V současné době se používají téměř výhradně k rekonstrukcím historických objektů. Disperzní omítky dodávají výrobci většinou ve vědrech a jsou namíchané přímo ve výsledném odstínu. Jejich výrobu ve firmách řídí počítač. Na stavbě je stačí jen promíchat a potom už je můžete rovnou aplikovat na fasádu.

Fasádní barvy a jejich vlastnosti

Na základě chemického složení a fyzikálních vlastností rozlišujeme fasádní barvy akrylátové, silikátové, silikonové a vápenné. Fasádní barvy posuzujeme z hlediska difúze vodních par, přilnavosti k podkladu a odpudivosti vůči srážkové vodě. Všechny barvy jsou voděvzdorné (nejvíce akrylátové), všechny jsou odolné vůči UV záření a všechny jsou světlostálé. Životnost fasádních barev se počítá v řádu až desítek let, z tohoto pohledu vedou silikony a silikáty, následovány akrylátovými a poté vápennými barvami. Z hlediska prostupnosti pro vodní páry procházející zdivem je na tom nejlépe silikát a vápno, pak silikon a nakonec akrylát.

  • Akrylátové barvy jsou oblíbené především pro malou náročnost na zpracování. Často bývají označovány jako disperzní barvy. Poskytují dobrou ochranu omítce proti atmosférickým vlivům, jejich prodyšnost pro vodní páry je nyní již poměrně dobrá. Jsou vhodné především pro svépomocné práce.
  • Silikonové barvy můžeme nanášet na libovolný podklad i na kvalitní starý nátěr. Mají střední paropropustnost a vysokou vodoodpudivost. Vynikají také dlouhou životností, která je třicet i více let. Silikonové barvy jsou vhodné pro fasády s vysokými nároky na užitné vlastnosti, jejich nevýhodou je vyšší pořizovací cena.
  • Silikátové barvy jsou patrně nejnáročnější na podkladovou omítku. K tomu, aby dobře přilnuly, potřebují bezpodmínečně podklad obsahující křemen, což může být problémem zejména při použití pytlovaných omítkových směsí. Někteří výrobci totiž používají namísto písku mletý vápenec. Barva samotná je vysoce trvanlivá, má výborné difuzní vlastnosti. Vyrábí se jako čistě silikátová barva nebo s organickými přísadami, potom se nazývá organosilikát.
  • Vápenné barvy Nátěr vápennou barvou má nenapodobitelné optické vlastnosti, dané částečným prosvítáním podkladu barevnou vrstvou. Barva je vysoce paropropustná a nasákavá. To umožňuje periodické zvlhčování a vysychání povrchu a usnadňuje karbonataci nejen nátěru, ale i omítek. Pro svůj tradiční pojivový základ a klasický vzhled je její použití vhodné zejména při sanaci starých a památkových objektů. Nehodí se na omítky s obsahem solí a biologicky napadené povrchy.

Příprava podkladu a aplikace minerálního nátěru

Minerální omítky lze použít na různé povrchy, a to jak v exteriéru, tak i uvnitř budov. Mezi příklady povrchů, na které lze použít minerální omítku, patří: cementové omítky, beton, sádrokarton, izolační systémy budov (vlna, polystyren). Lze jej také aplikovat na základní omítky a vytvořit tak finální vrstvu. Podklad musí být stabilní, nosný, pevný, suchý, bez trhlin, prachu a zbavený mastnot jakož i nečistot jako jsou zbytky sazí a nenosných starých nátěrů. Opravené fasádní plochy musí být strukturálně jednotné a bez trhlin. Rozdílné struktury nátěrového základu způsobují nestejnorodé barevné efekty. Opravy omítek je zapotřebí provést pomocí stejnorodé malty. Místa oprav musí být před natřením vyzrálé, vytvrzené a vyschlé. U silně savých a/nebo pískujících podkladů se doporučuje předchozí ošetření Fluatem H703. Podklady obsahující olej se pro úpravu pomocí vápenného nátěru nehodí. Podklad je zapotřebí připravit tak, aby bylo dosaženo rovnoměrné savosti.

Postup aplikace

Nejprve se vždy přistupuje k aplikaci penetračního nátěru. Ten je důležité nechat důkladně zaschnout. Následující postup se liší podle toho, jakou omítku jste si pořídili.

Pro natažení základní vrstvy omítky lze využít nerezové hladítko. Dejte si pozor na to, abyste omítku nanášeli jedním tahem bez přerušování. V opačném případě by totiž povrch mohl být nejednotný.

Čtěte také: Minerální vata a cihla: Kombinace pro dokonalou izolaci

Pro všechny případy platí doporučení, že fasádu je třeba opatřit minimálně dvojitým nátěrem, aby byla bezpečně pokryta celá plocha fasády. Jestliže se použije váleček, jsou dva nátěry téměř prakticky nutností. Některé omítky lze nanášet strojně. Barvy je možné stříkat technologií Airless. Výsledkem je rovnoměrnější, hladší a vysoce kvalitní vrstva barvy, kterou není možné běžným válečkem dosáhnout. Kromě kvality, rychlosti a dokonalého krytí přináší tato technologie také úsporu materiálu (barvy).

Doporučené podmínky pro aplikaci

Teplota okolního vzduchu a podkladu nesmí klesnout pod +10 °C. Nezpracovávat při přímém slunečním záření - teploty +30°C a vyšší. Vysoké vlhkosti vzduchu (mlze) nebo silném větru. Neaplikovat za deště nebo před jeho příchodem. Při aplikaci za teplot pod +10 °C a následných 72 hod., mohou vznikat jevy karbonatace povrchu. Nepoužívejte na zmrzlé podklady. Popřípadě fasádu zakrýt. Při příliš rychlém schnutí kvůli vysokým teplotám nebo větru, nátěr po 24 hodinách dodatečně navlhčit. Na objekt používejte materiál z jedné dodávky - šarže. Neaplikujte na vodorovné plochy nebo plochy, na nichž se hromadí vlhkost či se po nich chodí.

Speciální tipy pro vápenné nátěry

Vápenný nátěr se nanáší výhradně štětkou, nejlépe se silně obroušeným vlasem (4 - 6 cm). Osvědčil se krouživý pohyb, kdy případná stopa nástroje po zaschnutí může připomínat práci s plstěným hladítkem. Tahy jedním směrem nebo do kříže se nedoporučují. Nátěr vápennou barvou má nenapodobitelné optické vlastnosti, dané částečným prosvítáním podkladu barevnou vrstvou. Barva je vysoce paropropustná a nasákavá. To umožňuje periodické zvlhčování a vysychání povrchu a usnadňuje karbonataci nejen nátěru, ale i omítek. Pro svůj tradiční pojivový základ a klasický vzhled je její použití vhodné zejména při sanaci starých a památkových objektů.

Pro starší tradiční chalupy bychom měli vždy preferovat vápenný nátěr. V současnosti to není problém, protože takové nátěry se vyrábějí a dodávají na trh v profesionální kvalitě. Jsou přiměřeně modifikovány organickými přídavky a tónovány světlostálými anorganickými pigmenty. Odpadá tedy nutnost náročně tónovat vápennou kaši, přidávat organické příměsi atd. Jestliže dodržíte správný postup, budou zdobit fasádu tak dlouho, dokud neopadá omítka, protože v průběhu vytvrzování nátěru (karbonatace vápna) se barva chemicky spojí s vápnem omítky, a takovou vazbu prakticky nelze narušit.

Údržba a životnost

Životnost fasádních barev se počítá v řádu až desítek let, z tohoto pohledu vedou silikony a silikáty, následovány akrylátovými a poté vápennými barvami. Fasády opatřené FN NANO nátěrem odstraňují díky fotokatalytické schopnosti ze vzduchu širokou škálu organických a anorganických látek (například oxidy dusíky (NOx) a oxidy síry (SOx)). Fasádu nejdřív šetrně omyjte a zbavte všech nečistot, jako jsou špína, usazené řasy, mechy a lišejníky. Čištění provádějte vysokotlakým čističem s rotačním kotoučem a vodou, který fasádu důkladně a rovnoměrně omyje, ale zároveň je k ní šetrný. Vápenný nátěr není navržen jako hydrofobní (vodu odpuzující), nicméně je možné jej dodatečně ošetřit prostředky s hydrofobní úpravou pro lepší ochranu proti povrchové vodě.

Čtěte také: Řešení problémů s minerální izolací

Při malování by se měla teplota vzduchu, povrchu i barvy pohybovat v rozmezí 15 - 25 °C. Všechny barvy jsou voděvzdorné (nejvíce akrylátové), všechny jsou odolné vůči UV záření a všechny jsou světlostálé. Životnost fasádních barev se počítá v řádu až desítek let, z tohoto pohledu vedou silikony a silikáty, následovány akrylátovými a poté vápennými barvami. Z hlediska prostupnosti pro vodní páry procházející zdivem je na tom nejlépe silikát a vápno, pak silikon a nakonec akrylát.

tags: #minerální #nátěr #na #omítku #vlastnosti #a

Oblíbené příspěvky: