V živých soustavách nacházíme sloučeniny, které jsou vytvořeny ze stejných prvků jako celá zeměkoule. Nebyl nalezen žádný prvek, který by se vyskytoval výlučně v živém organismu a současně nebyl přítomen v zemské kůře. Lidská těla nebo těla živočichů a rostlin obsahují mnoho prvků z Mendělejevovy periodické soustavy, i když některá jen ve velmi nepatrných množstvích.
Význam a funkce minerálních látek
Chemické prvky známe také pod názvem minerální látky. Jsou základním kamenem zdraví. Minerální látky jsou nezbytné pro správnou funkci lidského těla a hrají zásadní roli v mnoha biologických procesech. Minerálie, jak se také minerálním látkám říká, jsou pro naše zdraví nezbytné a jejich nedostatek může vést k vážným zdravotním problémům. Minerální látky se neúčastní jen výstavby těla a jeho různých tkání - zapojují se i do životně důležitých metabolických procesů, které probíhají v organismu. Jsou stálou a nezbytnou součástí všech buněk a tělových tekutin. Jsou složkami různých enzymových systémů, hormonů, vitamínů, různých funkčních molekul. Pomáhají udržet acidobazickou rovnováhu. Životně důležitá funkce těchto látek spočívá v metabolických procesech organismu na buněčné úrovni. Jako součást aminokyselin, hemoglobinu, bílkovin, nukleových kyselin, enzymů, hormonů a vitamínů, pomáhají regulovat různé aktivity těla. Regulují mnoho fyziologických funkcí, jako je srážení krve, transport kyslíku, aktivace enzymů.
Tělo nemůže dobře fungovat bez minerálů, i když představují pouze asi 3 procenta váhy těla. Minerály jsou důležité pro tvorbu kostí a zubů, působí jako elektrolyt, pomáhají přenášet kyslík nebo spolupůsobí s enzymy. Lidské tělo obsahuje asi 25 nezbytných minerálů - chemických prvků, které se většinou nacházejí v anorganické (neživé) hmotě, ale v malém množství jsou přítomny i v živých organismech.
Rozdělení minerálních látek: Makroprvky a mikroprvky
Lidský organismus však není schopen minerální látky sám syntetizovat. Jsou součástí zemského povrchu, nevznikají tedy činností živých organismů. Proto všechny prvky potřebné k životu považujeme za esenciální - člověk je získává z potravin, minerálních vod a různých nápojů. Minerální látky se rozlišují dle množství potřebného pro organismus.
- Makroprvky: Některé jsou zapotřebí ve vyšších dávkách, protože organismus vyžaduje více než 300 mg denně. Jedná se o makroprvky, jako vápník, fosfor, draslík, hořčík, sodík, síru, křemík a chlór. Tyto prvky jsou celkem běžné.
- Stopové prvky - mikroprvky: Jsou rovněž minerální látky, ale potřebujeme je pouze v množství několika miligramů či mikrogramů. Nejdůležitějším a nejznámějším stopovým prvkem je železo. Součástí lidské stravy jsou i další stopové prvky - lithium, nikl, cín, křemík, vanad nebo bór. U nich vědci zatím nevědí, jestli jsou organismu prospěšné nebo mu škodí.
Zastoupení prvků v lidském těle
Nejvíce se v lidském těle nachází kyslík, který tvoří 63-65 % a 18-21 % našeho těla tvoří uhlík. Třetím nejvíce zastoupeným prvkem je vodík (asi 10 %), čtvrtým dusík (3 %) a pátým vápník (1,5 - 2,0 %).
Čtěte také: Jaké jsou vlastnosti minerálního betonu?
| Prvek | Procentuální zastoupení v lidském těle (přibližně) |
|---|---|
| Kyslík | 63-65 % |
| Uhlík | 18-21 % |
| Vodík | 10 % |
| Dusík | 3 % |
| Vápník | 1,5-2,0 % |
| Fosfor | 1,5 % (u 70kg člověka přes 1 kg) |
| Železo | 0,006 % (u průměrného člověka 4,2 g) |
Specifický význam vybraných minerálních látek
Vápník
Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je také důležitou složkou všech svalů. Naše tělo vápník potřebuje nejen pro zdravý růst zubů a kostí, ale i pro srážení krve nebo regulaci srdečního rytmu. Bez vápníku by nám totiž nebilo srdce, svaly by se bez něj neuvolnily, nemohli bychom bez něj usnout, na něco se soustředit nebo vůbec myslet. Nervy by bez něj nepředávaly žádné informace, údy by se nepohybovaly.
Fosfor
Fosforu má průměrný zdravý, 70 kg vážící člověk, v těle 1,5 procenta, to je něco přes kilogram. Je uložen převážně v kostech a v zubech. Každé tři roky se celé množství fosforu vyměňuje. Fosfor obsahují téměř všechny potraviny, zejména však potraviny s vysokým obsahem bílkovin, např. maso, mléčné výrobky a luštěniny.
Hořčík
Hořčík je složkou struktury kosti. Působí jako katalyzátor četných chemických reakcí, reguluje přenos impulzů periferními nervy. Hořčík je prvek bez kterého člověk nemůže být zdravý. Má nezastupitelnou úlohu prakticky ve všech procesech probíhajících v organismu. Působí v ochranných procesech jako činitel antistresový, antitoxický, protialergický a protizánětlivý. Dále utišuje nervový systém, vrací vnitřní vyrovnanost, ovlivňuje srdeční rytmus a je nutný pro tvorbu ochranných látek. Hraje ohromnou úlohu v procesech srážení krve, v činnosti střev, žlučníku a močového měchýře. Hořčík je pro naše tělo nutný, a přispívá k funkci několika set enzymů a díky tomu má zklidňující účinek.
Železo
Železo je jeden ze zcela nezbytných prvků a bohužel dnes obecně v naší výživě nedostatečně obsažený. Železo je jeden ze zcela nezbytných prvků. Největší nedostatek vzniká při nedostatku potravy, násilných životních změn ve stravování, jako jsou různé drastické lékařem nedoporučené diety na snížení hmotnosti. Nedostatek železa v těle způsobuje nedostatek červených krvinek. Jejichž nejdůležitější úloha je již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte, kdy nesprávná funkce mozku má za následek opožděný psychický vývoj. Další úlohou červených krvinek je doprava kyslíku do plic. Železo tvoří pouze 0,006 procenta tělesné váhy, takže průměrné lidské tělo obsahuje pouze 4,2 g železa. Přesto toto množství tvoří kritickou hranici pro život. Železo je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, který transportuje kyslík v krvi. Známé je především jako součást červeného krevního barviva - hemoglobinu. Některé prvky mají specifický význam jako například železo v molekule hemoglobinu.
Jód
Organismus potřebuje jód pro syntetizování hormonů štítné žlázy, které plní důležité metabolické funkce. Některé prvky mají specifický význam jako například jód v hormonu štítné žlázy. Jód je u nás obecně nedostatkovým prvkem. V oblastech chudých na jód je endemický výskyt strumy a kretenismu.
Čtěte také: Minerální vata a cihla: Kombinace pro dokonalou izolaci
Zinek
Zinek je nezbytný pro formování kostí, jako prevence před epilepsií a pro urychlování léčení ran, vředů, zranění a pooperačních ran a jizev. Je velmi nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů a pro jejich udržování, pro udržování krásných vlasů. Některé prvky mají specifický význam jako například zinek v inzulínu. Zinek je klíčový pro imunitní systém, hojení ran a syntézu bílkovin. Zinek je nutný při růstu, pro hojení, tvorbu hormonů, podporuje enzymatické reakce.
Draslík
Draslík je důležitý pro mezibuněčnou výměnu, funkci enzymů. Draslík udržuje rovnováhu tělesných tekutin, je nutný pro srdeční činnost, svalové a nervové funkce.
Sodík
Sodík je důležitý pro udržení osmotického tlaku a iontové síly tělních tekutin. Draslík a sodík spolu regulují rovnováhu tekutin v těle, nervové signály a svalovou kontrakci. Nejvýznamnějším zdrojem sodíku je chlorid sodný (kuchyňská sůl) přidávaný k dochucení pokrmů a do různých potravin.
Selen
Selen má význam pro ochranu buněk. Selen je výborný antioxidant, chrání buňky proti volným radikálům. Česká republika patří k zemím s nízkým obsahem selenu v půdě, což znamená, že do běžných potravin se jej dostává méně. Avšak selen má pro naše zdraví velký význam. Snižuje riziko infarktu a tělo potřebuje selen i při akutních zánětlivých onemocněních. Příliš nízká hladina selenu v těle ohrožuje také činnost štítné žlázy.
Fluor
Fluor přijímáme z pitné vody a ze zubní pasty. Fluor je pro naše tělo sice nutný, ale také velmi nebezpečný. Mnozí se domnívají, že konzumace fluoridů je jen otázkou zdraví zubů. Ale vědecká zkoumání shrnutá v 500stránkovém spise dokazují, že fluor je endokrinní narušitel, který může mít vliv na naše kosti, mozek, štítnou žlázu, epifýzu a dokonce i hladinu krevního cukru.
Čtěte také: Řešení problémů s minerální izolací
Důsledky nedostatku a nadbytku minerálních látek
Pokud je máme nedostatek, samozřejmě že se to časem projeví - cukrovkou, anémií, obezitou či neurózou. Navíc problémy nastávají nejen uvnitř našeho těla, ale projeví se i na našem zevnějšku. Ano, naše tělo vysílá varovné signály, kterými nás upozorňuje, co mu chybí. Přehnaná chuť na sladkosti je například projevem nedostatku chromu a vanadu.
Chronické problémy mají Češi s nedostatkem jódu. Nedostatek se projevuje nedostatečnou funkcí štítné žlázy, tvorbou volete. V případě nedostatku železa nám hrozí chudokrevnost, zvýšená únava. Při menším nedostatku sodíku následuje postupné oslabování, ztráta chuti, závratě a zvracení. Pokud na sobě pozorujete známky nervozity, podrážděnost nebo svalové křeče, je možné, že máte nedostatek hořčíku. Pokud se ho tělu nedostává zinku, může se to projevit potížemi při hojení ran nebo vznikem akné, ale také psychickými problémy. Může se objevit vypadávání vlasů, záněty úst, víček a kůže. Při nedostatku draslíku cítíme zvýšenou únavu, zmatenost, žízeň a máme nepravidelný tep.
Při úbytku vápníku dochází k odebírání vápníku z kostí, nejprve z čelistí a pak i z kostí. Vzniká nemoc osteoporóza. Také uvolňování zubů (paradentóza) může být důsledek nedostatku vápníku. Máme-li nedostatek vápníku, vystavujeme se velkým problémům a náš organismus se dostane do režimu, kdy vápník hledá po celém těle, protože ho potřebuje nejen pro tvorbu kostí. Začne ho však odčerpávat právě z kostí ale i ze zubů, aby ho „dopravil“ na důležitější místa.
První příznaky nedostatku hořčíku se projevují svalovými křečemi (zejména v lýtkách), závratěmi, strnulostí, neklidem, bolestí hlavy, kmitajícími body před očima, chvěním víčka (zejména levého), citlivostí na změny počasí (zejména na zimu a bolest).
Na druhé straně je však nebezpečný i nadměrný přísun některých minerálů. Obsah většiny chemických prvků v potravinách není za normálních podmínek pro organismus škodlivý. Mezi nežádoucí, silně toxické prvky patří: kadmium, olovo, rtuť a hliník. Jejich přítomnost v organismu v jakémkoli množství je škodlivé. Toxické prvky mají tendenci hromadit se v parenchymových orgánech - hlavně v játrech, ledvinách a slinivce břišní. Při dlouhodobé expozici se mohou toxické prvky ukládat také v jiných tkáních. olovo a hliník v kostech, olovo, rtuť a hliník v mozkové tkáni, kadmium ve vlasových cibulkách. Zdravý organismus je je však schopen vyloučit.
Příkladem nadbytku může být obyčejná kuchyňská sůl, která obsahuje hodně sodíku. Některých minerálů, hlavně sodík, mohou vyvolat obtíže, protože lidé mají sklon jich konzumovat příliš mnoho. Příliš mnoho sodíku může u některých lidí způsobit vysoký krevní tlak. Nadměrné množství sodíku se obvykle dostane v soli. Zatímco optimální příjem sodíku by byl asi tři gramy sodíku denně, běžně máme až osm gramů. Rovněž přebytek sodíku může vyvolat poruchy. Při vysokých ztrátách sodíku (nadměrné pocení), pokud nejsou vyrovnány zvýšeným příjmem, se objevují svalové křeče, bolesti hlavy a průjmy. Potem ale neodchází pouze sůl, ale i stopové prvky. Důsledkem nedostatku bývá silná žízeň, pocit únavy, někdy i deprese, křeče svalů lýtek a prstů na nohou.
U „železa" se předávkování může projevit například krvavými průjmy nebo zvracením. Kritici fluoridizace upozorňují na skryté riziko hyperfluoridizace. Při přebytku fluoru vzniká nadměrné zvápnění kostí, kostní výrůstky, změna růstu a kvality zubů. Nadbytek se projevuje skvrnami na sklovině zubů. V každém případě je nutné vyvarovat se jakýchkoliv extrémů - jakmile přijme tělo velmi málo nebo naopak velmi mnoho minerálů, může totiž nastat extrémní reakce.
Zajištění dostatečného příjmu minerálních látek
Ideálním způsobem, jak zajistit dostatek minerálních látek, je pestrá a vyvážená strava. Naše strava bohužel zahrnuje spíše potraviny, které obsahují tuků, cukru a soli a minerální látky mnohdy chybí. Měli bychom proto konzumovat pestřejší stravu, hodně rozličných a čerstvých a málo technologicky upravených potravin. Pestrá strava sestavená podle pravidel zdravé výživy zajistí tělu všechny potřebné živiny.
Zdroje minerálních látek v potravinách
- Vápník: Nejlepším zdrojem tohoto prvku jsou mléčné výrobky (pozor na tavené sýry, které obsahují tavicí soli, a tudíž mohou naopak z těla vápník odčerpávat), dále listová zelenina, sezamová semena a malé ryby - pokud se jedí s kostmi, například sardinky.
- Železo: Zdrojem železa je tmavé maso, ledvinky, játra, luštěniny, sušené meruňky, obohacené obiloviny, ořechy a zejména mandle.
- Jód: I když se u nás tento prvek přidává do běžné kuchyňské soli, měli bychom ho získávat i v přirozenější formě - z mořských ryb nebo jiných živočichů. Dalším vhodným zdrojem tohoto prvku jsou potravinové doplňky nebo minerálky.
- Hořčík: Obsahuje ho většina potravin: zejména listová zelenina, celozrnná mouka, obiloviny a výrobky z nich, ořechy, luštěniny, měkkýši.
- Draslík: Najdeme ho zejména v čerstvém ovoci (avokádo, citrusové plody, banány), zelenině a celozrnné mouce.
- Sodík: Z potravin jsou nejvýznamnějším zdrojem sodíku masné a rybí výrobky, některé sýry (plísňové, bílé, tavené aj.), slané oříšky, bramborové lupínky, chléb, dehydrované polévky aj. Jídlo si snadno osolíte méně, ale musíte se vyvarovat i kupovaných hotových jídel. Ta jsou často příliš solená a obsahují i glutamát sodný.
Vstřebatelnost minerálů a doplňky stravy
Přestože je strava klíčová pro pokrytí potřeb minerálních látek, v některých případech může být obtížné zajistit optimální příjem pouze prostřednictvím jídla - pak nám mohou pomoci doplňky stravy. Doplňky stravy mohou být účinným nástrojem pro zajištění dostatečného příjmu minerálů, pokud se vyskytují problémy s absorpcí minerálů nebo pokud je jejich příjem z potravin nedostatečný. Význam doplňků stravy byl potvrzen také Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), který stanoví doporučené denní dávky (referenční hodnoty příjmu - RHP) pro jednotlivé minerály.
Pro tělo nejvíce využitelné jsou takové minerály, které jsou 100% rozpustné ve vodě. Minerály v minerálních vodách se také vyskytují v anorganické formě, která je pro náš organizmus velmi málo využitelná. Přesto mnoho lidí vypije denně množství minerálek s vírou, že si tím zajišťují optimální zásobu prvků v těle. V mnoha doplňcích stravy se používá mletý dolomit jako zdroj vápníku a hořčíku. Avšak v této anorganické formě naše buňky využívají tyto prvky jen na 4-5 %.
Dokonalejší minerální přípravky jsou takové, které nabízí prvky v chelátované formě. Tím se jejich využitelnost asi desetinásobně zvyšuje, na 45 %. Na rozdíl od zmíněných možností, rostliny obsahují prvky v přírodní formě. Tyto organické koloidní minerály jsou nejlépe přijatelné pro buňky člověka. Jejich využitelnost je až 98 %. Odpověď tedy zní: koloidní minerály z rostlin jsou nejlépe využitelné.
Existují však lidé, u nichž příjem vitaminů a minerálních látek ve stravě dostačující není. Jedná se například o těhotné ženy, děti v období růstu, kuřáky nebo seniory. Pak je třeba sáhnout po potravinových doplňcích, které pomohou deficit konkrétních živin vyrovnat. Množství minerálů, které tělo potřebuje, se mění podle věku a různých okolností. Děti obecně potřebují menší množství než dospělí. Ovšem děti v období růstu potřebují více vápníku než dospělí.
Vitaminové a minerální doplňky, které jsou ve volném prodeji, je potřeba užívat ve správném množství. Jednak abyste nebránili vstřebávání jiných vitaminů a jednak abyste si nadměrným příjmem nevyvolali nevítané vedlejší příznaky. K tomu je nutné dodržovat doporučené denní dávky (DDD). Podle zákona se musí doporučované dávky objevit na všech etiketách. Množství obsažené v tabletě je tam většinou vyjádřeno jako procento doporučené denní dávky.
Vstřebávání vitaminů a minerálů ovlivňuje celá řada látek, ale také samotné vitaminy a minerály a jejich kombinace. Vitamin C z čerstvého ovoce a zeleniny např. vstřebané množství železa zvyšuje. Totéž se stane při kombinaci vitaminu D a vápníku v jednom jídle. Vstřebávání zinku je dokonalejší, když je součástí jídla s vyšším obsahem bílkovin. Čaj, plný zdraví prospěšných antioxidantů, obsahuje taniny, které snižují vstřebatelnost železa ze stravy. Proto je lepší popíjet jej mezi jídly. Látkou, která dokáže snížit vstřebávání celé řady vitaminů a minerálů, a dokonce vyčerpat jejich tělesné zásoby, je alkohol. Vysoký přísun kávy snižuje hladinu vitaminu B1.
tags: #mineralni #latky #v #zivych #organismech #význam