Minerální látky, známé také jako minerálie, jsou nezbytné pro správné fungování lidského těla. Hrají zásadní roli v mnoha biologických procesech a jejich nedostatek může vést k vážným zdravotním problémům. Lidské tělo si minerální látky nedokáže samo vytvořit, což znamená, že je musíte získávat ze stravy. Minerály přijímáte z konzumace potravin rostlinného původu a také nepřímo z konzumace živočišných produktů (protože zvíře konzumovalo minerální látky v rostlinách, které snědlo).
Význam minerálních látek
Minerály jsou jedním z druhů mikroživin, které jsou důležité pro správné fungování organismu a zajišťují, abyste zůstali zdraví. Stejně jako vitamíny se dělí na dvě základní skupiny. Minerály jsou důležité pro celkové zdraví a pohodu, protože zajišťují, aby vaše tělo mohlo vykonávat základní funkce a procesy. Minerální látky ovlivňují nervový systém, imunitu, pohybový aparát, energetický metabolismus či kognitivní funkce, mezi které patří třeba paměť a koncentrace. Stejně tak jsou důležité i pro udržení optimální hladiny testosteronu a reprodukční funkce. Nízká hladina se může projevovat například únavou, špatnou kvalitou nehtů, vlasů, pleti a mnoha zdravotními problémy. Minerální látky jsou rozpustné ve vodě a nevyžadují enzymatické trávení.
Dělení minerálních látek
Minerály se dělí na makroživiny (potřebné v poměrně vysokých množstvích) a mikroživiny (potřebné v menších množstvích). Naše tělo potřebuje různá množství určitých minerálních látek. To se zpravidla pohybuje v rozmezí několika desítek, až stovek miligramů.
Makrominerální látky (makrominerály)
Makrominerální látky naše tělo obvykle potřebuje ve větším množství. Zpravidla se jedná o 100 a více miligramů denně. Patří mezi ně sodík, draslík, chloridy, vápník, fosfor, hořčík a síra.
- Vápník (Ca, kalcium): Je základním stavebním prvkem pro kosti a zuby. Až 98% podíl této minerální látky najdeme právě v kostech, kde udržuje kostní tkáň pevnou a pružnou. Má tak vliv i na náš pohyb. Proto je jeho příjem důležitý zejména pro sportovce nebo starší lidi, u kterých s věkem přirozeně dochází k řídnutí kostí a zvyšuje se riziko rozvoje osteoporózy. Je nezbytný pro přenos nervových vzruchů, svalovou kontrakci a správné srážení krve. Nedostatek vápníku vám hrozí zejména v případě, že nekonzumujete dostatek mléčných výrobků a jiných potravin bohatých na tuto minerální látku. Bez vitamínu D by se vápník nedokázal do těla vstřebat.
- Fosfor: Přirozeně se nachází v kostech, zubech, DNA a RNA. Je však také součástí buněčné membrány a ATP, která slouží jako zdroj energie. Má vliv na udržení zdravých zubů, kostí a správnou látkovou přeměnu důležitou pro tvorbu energie.
- Hořčík (Mg): Patří mezi nejdůležitější minerální látky. Účastní se totiž více než 300 biochemických reakcí v organismu, které by bez něj nemohly proběhnout. Má vliv na správnou funkci svalů a nervového systému, je důležitý pro přenos nervových vzruchů a svalovou kontrakci. Přispívá ale i ke snížení únavy a vyčerpání, rovnováze elektrolytů, správné funkci psychiky a normální syntéze bílkovin. Působí antistresově, antitoxicky, protialergicky i protizánětlivě. Uklidňuje nervový systém, působí pozitivně na srdeční rytmus, je nutný pro tvorbu ochranných látek. Hraje obrovskou roli v procesech srážení krve, v činnosti střev, žlučníku a močového měchýře. Když hořčík chybí, projeví se to ranní únavou i po dlouhých hodinách spánku nebo nespavostí, nočním pocením, bušením srdce, náhlými závratěmi, ztrátou rovnováhy, třesem víček, padáním vlasů, lámavými nehty, křečemi, mravenčením v nohou.
- Sodík (Na): Je velmi důležitou minerální látkou zejména pro sportovce. Jedná se o hlavní kationt extracelulárních tekutin a spolu s draslíkem se podílí na vyváženém vodním hospodářství organismu. Udržuje rovnováhu tělních tekutin. Při vysokých ztrátách sodíku (nadměrné pocení), pokud nejsou vyrovnány zvýšeným příjmem, se objevují svalové křeče, bolesti hlavy a průjmy. Zároveň jeho nadbytek je spojován s vysokým krevním tlakem.
- Draslík (K): Nachází se ve všech tělesných tkáních a je nezbytný pro normální funkci těla. Společně se sodíkem se podílejí na udržení optimálního poměru vody v buňkách a mimo ně. To je důležité pro optimální hydrataci organismu a správný průběh všech důležitých biochemických reakcí v těle. Je důležitý pro udržování rovnováhy tekutin, reguluje krevní tlak a udržuje správný srdeční rytmus. Zvýšená potřeba draslíku bývá zejména po chirurgických zákrocích, při redukčních dietách, průjmech, chronických onemocněních zažívacího traktu a nadměrném pocení. Nedostatek draslíku se projevuje poruchou činnosti svalů, srdečního rytmu, trávení a nervového systému.
- Chlor (chloridy, Cl): Je minerální látka, která se v různém množství vyskytuje prakticky v každé potravině. Jeho vyšší obsah najdete zejména ve vysoce průmyslově zpracovaných potravinách. Přispívá ke správnému trávení produkováním kyseliny chlorovodíkové v žaludku.
- Síra: Je důležitou složkou dvou esenciálních aminokyselin - cysteinu a methioninu, které jsou nezbytné pro tvorbu bílkovin. Stejně tak je ale i součástí taurinu a nachází se ve všech buňkách lidského těla. Pomáhá tkáním s tím, aby byly silné a pružné. Kromě toho potřebuje tělo síru k vytvoření a uchování DNA.
Mikrominerální látky (mikrominerály, stopové prvky)
Mikrominerální látky naše tělo obvykle potřebuje v menším množství. Zpravidla se jedná o 0-100 miligramů.
Čtěte také: Jaké jsou vlastnosti minerálního betonu?
- Železo: Je základní složkou červených krvinek (erytrocytů), které přenášejí kyslík z plic do všech tkání v těle. Stejně tak je i součástí myoglobinu, což je další bílkovina, která se vyskytuje v některých svalech, kde dodává kyslík svalovým buňkám. Železo je také nezbytné pro fyziologický růst, neurologický vývoj a správnou funkci buněk i produkci hormonů. Má vliv na kognitivní funkce, správnou tvorbu červených krvinek, přenos kyslíku a optimální fungování imunity. Jeho nedostatek (anémie, chudokrevnost) se může objevit například u žen, které mají silnou menstruaci a ztrácí větší množství krve.
- Zinek: Patří mezi minerální látky potřebné pro více než 300 enzymů v našem těle. Je klíčový pro imunitní systém, hojení ran a syntézu bílkovin. Pomáhá s ochranou buněk před oxidačním stresem, udržením zdravé pokožky, nehtů, vlasů, kostí, normální hladiny testosteronu v krvi a také přispívá ke správnému fungování imunity. Kromě toho má vliv i na plodnost a reprodukční funkce. Pomáhá se správným metabolismem vitamínu A a udržením dobrého zraku.
- Jód: Je stopový prvek, který se přirozeně vyskytuje v potravinách, ale přidává se i do různých druhů soli. Je nezbytnou součástí hormonů štítné žlázy tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3), které regulují mnoho biologických reakcí, a ovlivňují tak rychlost metabolismu. Mají vliv například na syntézu proteinů a aktivitu enzymů. Jsou ovšem nutné i pro správný vývoj kosterního systému, nervového systému, plodů a kojenců. Předpokládá se, že má vliv také na imunitní systém. Má vliv na kognitivní funkce, nervový systém a udržení zdravé pokožky.
- Měď: Je důležitou látkou, která se v těle účastní mnoha fyziologických procesů. Má vliv například na imunitní systém a vzhledem k tomu, že patří mezi antioxidanty, pomáhá také s ochranou buněk před oxidačním stresem. Kromě toho se podílí i na tvorbě kolagenu a syntéze bílkovin. Je důležitá pro udržení zdravých pojivových tkání, vlasů, pigmentace pokožky a fungování imunity.
- Fluor: V těle se vyskytuje nejčastěji ve formě fluoridu. Většina podílu, který máme v organismu, pochází z vody, potravin a zubních past. Přibližně 99 % fluoru se nachází v zubech. I proto existuje přímá spojitost mezi příjmem tohoto prvku a kvalitou zubů i jejich skloviny.
- Chrom: Je stopový prvek, který může hrát roli v metabolismu sacharidů, lipidů i proteinů, a to svým potenciálním vlivem na působení inzulinu. Chrom však může mít také antioxidační účinky. To by znamenalo, že pomáhá chránit buňky před oxidačním stresem a volnými radikály.
- Kobalt: Je součástí vitamínu B12 (kobalaminu). Kobalamin je v našem těle velmi důležitý, neboť se podílí na správném fungování imunity, psychiky a nervového systému. Kromě toho ale ovlivňuje také tvorbu červených krvinek a svou roli sehrává i v procesu dělení buněk.
- Selen: Je silný antioxidant a také stopový prvek, bez kterého se náš organismus neobejde. Je složkou více než 20 selenoproteinů, které se podílejí na reprodukci, metabolismu hormonů štítné žlázy či syntéze DNA.
- Mangan: Je základní stopový prvek, který je kofaktorem mnoha enzymů. Díky tomu se podílí například na metabolismu aminokyselin, cholesterolu, glukózy a sacharidů. Vliv má ovšem také na tvorbu kostí, imunitu a reprodukční funkce. Pomáhá s optimální látkovou přeměnou důležitou pro tvorbu energie a udržením zdravých kostí.
- Molybden: Je esenciální stopový prvek. Je strukturální složkou molybdopterinu, což je kofaktor potřebný pro funkci 4 enzymů. Ty metabolizují aminokyseliny s obsahem síry a heterocyklických sloučenin včetně pyrimidinů a purinů, které jsou zodpovědné třeba za ukládání kyseliny močové do kloubů.
Zdroje minerálních látek a doplňky stravy
Ideálním způsobem, jak zajistit dostatek minerálních látek, je pestrá a vyvážená strava s co nejvyšším podílem průmyslově nezpracovaných potravin. Některé potraviny jsou na ně bohaté, jiné je neobsahují vůbec. Zásobovat jimi tělo můžeme i ve formě vhodně zvolených nápojů.
Přestože je strava klíčová pro pokrytí potřeb minerálních látek, v některých případech může být obtížné zajistit optimální příjem pouze prostřednictvím jídla. S příjmem těchto základních živin nám tak mohou pomoci i doplňky stravy. Doplňky stravy mohou být účinným nástrojem pro zajištění dostatečného příjmu minerálů, pokud se vyskytují problémy s absorpcí minerálů nebo pokud je jejich příjem z potravin nedostatečný. Význam doplňků stravy byl potvrzen také Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), který stanoví doporučené denní dávky (referenční hodnoty příjmu - RHP) pro jednotlivé minerály.
Doplňky s vápníkem jsou obvykle doporučovány pro osoby s rizikem osteoporózy nebo pro ženy v menopauze. Hořčíkové doplňky mohou být užitečné pro osoby, které trpí svalovými křečemi nebo poruchami spánku. Doplňky železa jsou zase často doporučovány u osob s nedostatkem tohoto minerálu, zejména u žen v plodném věku. Minerální látky je potřeba doplňovat i při sportu nebo při zvýšené fyzické aktivitě, protože obojí klade na lidský organismus velké nároky. Vhodnou alternativou již zmíněných doplňků stravy je Multivitamin s minerály, který představuje komplexní zdroj vitaminů s minerály.
Malabsorpční syndrom je stav, kdy naše tělo není schopno z nějakého důvodu vstřebat dostatečné množství minerálních látek a dalších mikroživin ze stravy. Tento problém je spojován s některými onemocněními. Často se jedná o různé poruchy gastrointestinálního traktu (zažívacího systému), jako je například Crohnova choroba, celiakie, pankreatitida či ulcerózní kolitida. Stejně tak se může objevovat u lidí se stomií (vývod např. tlustého střeva). Malabsorpce ovšem může být vedlejším projevem i dalších chronických onemocnění, jako je například HIV, anorexie, rakovina či alkoholismus.
Je patrné, že váš organismus nemůže bez hlavních a stopových minerálů správně fungovat. Na prvním místě, jak zajistit tělu dostatek minerálů, určitě stojí pestrá a vyvážená strava s co nejvyšším podílem průmyslově nezpracovaných potravin. V případě, že ji není možné z jakéhokoliv důvodu zajistit, tak se doporučuje využít vhodné doplňky stravy.
Čtěte také: Minerální vata a cihla: Kombinace pro dokonalou izolaci
Čtěte také: Řešení problémů s minerální izolací
tags: #mineralni #latky #v #krvu #informace