Komín patří mezi velmi důležité součásti domu a na jeho stavbu jsou tudíž kladeny ty nejvyšší nároky. Úkolem komínové techniky je odvést spaliny nad střechu, kde jsou rozptýleny do ovzduší tak, aby se zamezilo jakékoli újmě na zdraví obyvatel domů. Systémy pro odvod spalin jsou extrémně namáhanou částí staveb, konstrukce komínů musí být proto naprosto bezpečná a funkční pro širokou škálu všech tepelných spotřebičů i topných médií.
Vývoj a problémy komínových systémů
Zvyšující se požadavky mají souvislost s klesající teplotou spalin. V minulosti se stavěly převážně jednovrstvé komíny. Díky vysokým teplotám spalin spotřebičů se při provozování komínů nevyskytovaly téměř žádné vady. S rostoucím používáním spotřebičů, zejména na plynná paliva, se začaly na komínech objevovat poruchy. Kondenzační kotle, využívající kondenzační teplo obsažené ve spalinách, vykazují velmi nízké teploty spalin. Jsou-li spaliny ochlazovány natolik, že jejich teplota klesne pod rosný bod, začne v kouřovodu i v komíně docházet ke kondenzaci. Nízké teploty spalin, klesající množství spalin a s tím spojený výskyt kondenzátu a kyselin v komíně, vedou k provlhání a promáčení komínů.
Bezpečnost a materiály minerální izolace
Izolace komínů se z bezpečnostních důvodů nejčastěji provádí kamennou vlnou. Bezpečnost při hoření uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku (vlivem špatného návrhu komína nebo kouřovodu, nevhodně zvoleného spotřebiče, špatné kvality dřeva, apod.), se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí, který mnohdy nelze odstranit mechanickými pomůckami. Časem pak může dojít i k nekontrolovanému samovznícení sazí v komíně. Při vyhoření sazí vznikají uvnitř komína teploty přes 1 000 °C.
Objemová hmotnost materiálu pro tepelněizolační vrstvy vícevrstvých komínů nesmí být nižší než 90 kg/m³. Tento požadavek vychází z faktu, že při teplotách uvnitř izolace nad 150 °C dochází k odpaření pojiva a izolace s příliš nízkou objemovou hmotností by mohla začít sesedat. Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné proti vyhoření sazí (třída odolnosti G) musí mít bod tání vyšší než 1 000 °C. Tím je nepřímo řečeno, že se smí použít výhradně izolace z kamenné vlny, která má teplotu tání v rozmezí 1 200-1 400 °C.
Nejedná se však o klasický bod tání, jak jej známe u jiných látek. Při postupném zvyšování teploty se nejdřív vypálí organická pryskyřice, od 250 do 600 °C začnou vlákna měnit barvu, pak zešednou a zkřehnou, při doteku se rozpadají, ale k vlastnímu tavení nedojde. Kamenná vlna se ani po dosažení takto vysokých teplot nestane tekutou. Minerální vata kolem komína je speciálně navržený izolační materiál určený pro bezpečné a účinné zateplení a ochranu komínů a komínových průchodů. Vata kolem komína poskytuje vynikající tepelnou izolaci, což zabraňuje nežádoucím tepelným ztrátám a přehřívání okolních stavebních materiálů. Tento materiál je navržen tak, aby odolával mechanickému namáhání a vlhkosti, což zajišťuje dlouhodobou stabilitu a výkon izolace kolem komína. Tyto izolační vaty na rozdíl od běžných výrobků používaných ve stavebnictví neobsahují skelné vlákno, které je karcinogenní. INSULFRAX je zdravotně nezávadný. Může se používat ve vnitřních prostorách krbu, kde dochází k cirkulaci a ohřívání vzduchu. Tento výrobek je k dispozici i s AL folií, která odděluje vlákna od okolního okolí a zlepšuje izolační vlastnosti. Výrobky z tohoto sortimentu se používají v aplikacích požární ochrany jako izolování kouřovodů a dalších částí krbů, nebo kachlových kamen.
Čtěte také: Jaké jsou vlastnosti minerálního betonu?
Tloušťka a typ izolace
Použití sypkého materiálu pro tepelnou izolaci mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou se nedoporučuje. U sypkých materiálů je velmi obtížné zajistit požadovanou konstantní homogenitu tepelně-izolační vrstvy v hotovém výrobku, navíc sypké materiály po čase sesedají (tím vznikají nežádoucí tepelné mosty s následnými negativními účinky z hlediska požární bezpečnosti) a vadné komínové vložky nebo tvarovky se při opravách jen velmi obtížně demontují.
Tloušťka vložené tepelné izolace se stanovuje na základě vlastností použité tepelné izolace a provedených zkoušek nebo výpočtu. Navrhnout vhodnou tloušťku izolace proto vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí správnou funkčnost komína. Bývá obvykle cca 40 mm, ale výrobek může být navržen s jinou tloušťkou, např. 30 mm nebo 50 mm. Tloušťka izolační vrstvy musí být taková, aby v komínovém průduchu se suchým provozem nedocházelo ke kondenzaci spalin a aby u komínů s mokrým provozem byla nejnižší teplota vnitřního povrchu komínového průduchu vždy nejméně 1 °C. Dále nesmí být překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu, u kterého je možný náhodný lidský kontakt (ČSN EN 15287-1, příloha A, tabulka A.6 - 70 °C pro kov, 80 °C pro beton a 85 °C pro pálenou keramiku). Minimálně se navrhuje 40 mm izolace, pokud to však prostor dovolí, je vhodnější použít tloušťky vyšší.
Systémové komíny a speciální izolace
Systémový komín se nabízí jako celek, tj. včetně izolace. Výše zmíněné kroky jsou v tomto případě provedeny při hodnocení shody v souladu s odpovídající normou výrobku. Zahrnují počáteční zkoušku, zajišťovanou výrobcem, jakož i další zkoušení typu včetně kontroly řízení výroby. Vhodný typ prefabrikovaného komína je možné na základě okrajových podmínek velmi snadno odečíst z tabulek výrobců. Specializovaní výrobci technických izolací tzv. „vyřezávači“ pro výrobce systémových komínů vyrábějí izolace komínových vložek z bloků Orstech Block. Může se jednat o vložky speciálních rozměrů daných výrobci těchto komínových tvárnic, izolačních pouzder nebo se vyrábí desky s vyfrézovanými drážkami pro přesnou a snadnou aplikaci do systémových komínů. Jde o minerální vatu určenou právě k izolaci komínů. Izolace má na sobě zářezy pro přesné a jednodušší usazení kolem komínových vložek.
Izolace starých cihelných komínů
Pro nesystémové dodatečné zaizolování starých cihelných komínů pro případ zahoření v komínu (snížení rizika požáru u starých budov) nebo kvůli požadavku na zvýšení teploty spalin na výstupu z komínového tělesa se při požadavku vzhledu standardně omítnutého komína používá tepelná izolace vhodná pro kontaktní zateplovací systémy. Vhodnější jsou desky s kolmou orientací vláken ISOVER NF 333, které lze snadno zbrousit v případě nerovností komína a výhodou je také nižší množství nutných kotvících prvků, tedy i menší narušení komínového zdiva, než v případě použití desky s vodorovnou orientací vláken ISOVER TF PROFI. Pro kotvení se kromě lepidla používají ocelové fasádní hmoždinky. Povrchová úprava se provádí stejně, jako na kontaktním zateplovacím systému - přebroušení celé plochy, nanesení stěrkové hmoty, vložení výztužné tkaniny (perlinky), penetrace a nanesení fasádní omítky. Pro vyšší teploty se používají technické desky Orstech 100, které mají nižší obsah pojiva, než výše uvedené fasádní desky. V případě, že investora v půdním prostoru nezajímá vzhled komína, lze použít i rohože na pletivu Orstech DP 80.
Izolace kouřovodů
Dále se mohou vyskytovat kouřovody samostatné, společné a kouřovody plnící funkci komína. Samostatný kouřovod delší než 2 m se má tepelně izolovat. Doporučuje se však izolovat i kratší kouřovod, pokud by jeho teplota nepříznivě ovlivňovala okolí nebo proto, aby se u spotřebičů s nízkou výstupní teplotou spalin nesnižovala teplota spalin v sopouchu. Společný kouřovod se izoluje vždy. Navrhnout vhodnou izolaci a její tloušťku vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí, že v komíně nedojde ke kondenzaci vlhkosti ze spalin.
Čtěte také: Minerální vata a cihla: Kombinace pro dokonalou izolaci
Důležité normy a předpisy
Minimální vzdálenost hořlavých konstrukcí od povrchu komínového pláště komína je dána zatříděním komína dle ČSN EN 1443 (údaj o vzdálenosti od hořlavých materiálů v mm). Minimální vzdálenosti dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště a od průduchu komína (u konstrukcí zapuštěných) jsou dány ČSN 731701 "Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí". Komínová konstrukce nesmí být propojena ani namáhána se stropy, průvlaky nebo jinými stavebními dílci. Při prostupu stropy je předepsán 30 mm odstup stropní konstrukce od vnějšího povrchu komína. Tento prostor se těsně vyplní nehořlavým izolačním materiálem (např. deskou Orstech 100 nebo ISOVER FireProtect® 150).
Vývoj spotřebičů paliv, který byl vyvolán požadavky na racionální využití energií a na ochranu životního prostředí, měl za následek i nový technický vývoj v oblasti komínů. Pro komíny se zpřesňují a tvoří nová doplňující pravidla, aby byl provoz při všech podmínkách, které mohou nastat, funkční a bezpečný.
| Typ materiálu | Vlastnosti a použití | Bod tání / Maximální teplota |
|---|---|---|
| Kamenná vlna (obecně) | Nejčastější materiál pro izolaci komínů, odolnost proti vyhoření sazí. | 1200-1400 °C |
| ISOVER NF 333 (desky s kolmou orientací vláken) | Pro dodatečné zateplení starých cihelných komínů, snadné zbroušení, méně kotev. | Nespecifikováno (vhodné pro kontaktní zateplovací systémy) |
| ISOVER TF PROFI (desky s vodorovnou orientací vláken) | Alternativa k NF 333, vhodná pro kontaktní zateplovací systémy. | Nespecifikováno (vhodné pro kontaktní zateplovací systémy) |
| Orstech 100 (technické desky) | Pro vyšší teploty, nižší obsah pojiva, výplň prostupů stropy. | Nespecifikováno (odolnost pro vyšší teploty) |
| Orstech DP 80 (rohože na pletivu) | Pro půdní prostory, kde není prioritou vzhled komína. | Nespecifikováno |
| INSULFRAX | Zdravotně nezávadná minerální vata bez skelných vláken, pro krby, kamna, s AL folií nebo bez. | Nespecifikováno |
Čtěte také: Řešení problémů s minerální izolací
tags: #mineralni #izolace #kourovodu