Plechové zaatikové a mezistřešní žlaby jsou poměrně často zdrojem zatékání u plochých, ale také u šikmých střech. U průmyslových budov je spádování plochých střech obvykle řešeno pultovými střechami s odvodněním do žlabů. Starší průmyslové budovy, výrobní a skladové haly mají většinou ploché střechy pokryté povlakovými hydroizolacemi z asfaltových pásů a žlaby mají z plechu různého druhu a tvaru.
Konstrukce a problémy mezistřešních žlabů
Častěji však bývají mezistřešní žlaby vytvořeny jako žlaby lůžkové, v dřevěném nebo betonovém lůžku. Tvar i průřez žlabu je dán konstrukčním uspořádáním střech. Obvykle bývají obdélníkového průřezu se zkosenými nebo zaoblenými rohy s oblým nebo rovným dnem. Jejich šířka je okolo 250 mm, až do 400 mm. Pro ploché střechy stačí žlab s okapovými plechy vcelku. Pro strmější sklony střech se spojí žlab se samostatnými okapovými plechy na dvojitou ležatou drážku.
Zaatikové nebo mezistřešní žlaby v mnoha případech bohužel nemají dostatečný spád. V případě přívalových dešťů se takové žlaby zaplní vodou a především spoje plechů v nich jsou opakovaně namáhány tlakovou vodou. K problematickým místům v oblasti žlabů patří také ukončení asfaltových pásů na oplechování, kde jsou hydroizolace nataveny na plech. V těchto detailech dochází mezi hydroizolacemi a oplechováním v důsledku jejich rozdílné teplotní roztažnosti k poměrně velkým dilatačním pohybům. V uvedených detailech jsou jednotlivé materiály během jejich životnosti vystaveny velkému namáhání. Nerovnosti konstrukcí, zatížení plechů ve žlabech vodou, nesprávné vyspádování žlabů spolu s nekvalitním provedením oplechování nebo izolací jsou některé z dalších obvyklých příčin jejich zatékání. Problémy se zatékáním se vyskytují v oblasti žlabů například i u šedových střech nebo střech ve tvaru oblouku. U plechových žlabů se někdy bohužel vyskytují i boční odvodňovací prvky, které při deštích brání plynulému odtoku dešťové vody ze střechy. Určitá část žlabu nebo úžlabí střechy s bočními vtoky se totiž většinou zaplní vodou i za dešťů menší intenzity. Situace je kritická především u plochých střech s vrchní krytinou z trapézových plechů, protože skladba takové střechy je většinou z boku v oblasti žlabu otevřená, tedy nevodotěsná.
Při kontrolách a průzkumech střech se můžeme v oblasti žlabů hlavně u starších střech setkat s množstvím záplat z asfaltových pásů, které byly nataveny na oplechování. Zaatikové a mezistřešní žlaby je nutné pravidelně kontrolovat a odstraňovat z nich nečistoty. Zanedbávání údržby střech rovněž nepříznivě ovlivňuje jejich vodotěsnost.
Normy a doporučení
Minimální spád žlabů u budov, které byly postaveny před novelizací normy ČSN 73 1901 Navrhování střech, tj. před lednem 1999, byl stanoven spolu s požadavky ČSN 73 3610 Stavební práce přidružené klempířské pro podokapní a nástřešní žlaby 0,5 % a pro mezistřešní a zaatikové žlaby 1 %. Mezistřešní a zaatikové žlaby se nyní doporučuje provádět z povlakových krytin. Na spád povlakových krytin se ovšem podle ČSN 73 1901 vztahuje tento požadavek: sklon povlakových hydroizolací má být nejméně 1° (1,75 %) k odvodňovacím prvkům, a to včetně úžlabí. Ohledně žlabů a úžlabí je v ČSN 73 3610 z března 2008 čl. 13.9 uvedeno: „Mezistřešní a zaatikové žlaby se nedoporučuje řešit klempířskou konstrukcí.“ V normě ČSN 73 1901 Navrhování střech jsou ve více článcích uvedeny požadavky na minimální spád sklonové (spádové) vrstvy, parozábrany, podkladní vrstvy i povlakové vrstvy. Při provádění spádování střechy je třeba zohlednit např. i průhyby nosné konstrukce střechy. I při dodržení těchto požadavků se mnohdy na ploché střeše vyskytují místa, kde po deštích stojí voda.
Čtěte také: Montáž betonových žlabů Hornbach
Lůžkové žlaby mohou být zavěšeny na háky a potom je úprava podobná jako u žlabu podokapního. Jelikož je u průmyslových budov možnost značného zanášení žlabu popílkem nebo jinou nečistotou, doporučuje se do hrdel vkládat drátěné košíčky a žlaby často čistit, aby se odpadní trouby neucpaly. Také se do mezistřešních žlabů vkládají laťové mříže jako ochrana proti zavalení sněhem a proti zdeformování při chůzi osob čistících žlab, nebo opravujících střechy. Oblý žlab nástřešní je vhodný pro strmější střechy přes 35°. Nutná je však hladká krytina - azbestocementová, břidlová, nebo tašková. Rozvinutá šíře žlabu bývá 500 až 600 mm, tloušťka pozinkovaného plechu 0,63-1,0 mm. Žlab zabraňuje padání úlomků krytiny a malty ze střechy a do jisté míry chrání i před sesouváním sněhu. Cenově vychází dražší než žlab podokapní, ale jeho montáž je snadnější a bezpečnější. Jako podklad vyžaduje zpravidla bednění. Při montáži se přibije na krajní prkno bednění závětrný plech, který tvoří zároveň podkladní pás pro lemování okapu. Krajní prkno tesař nesmí definitivně přibít ale jen provizorně přichytit, aby je mohl klempíř snadno odtrhnout a osadit závětrný plech. Potom klempíř prkno přibije tak, aby jeho hrana běžela rovnoběžně s hranou římsy. Dále zasune okapnicí okapový plech na podkladní pás a připevní je na bednění. Rozvinutá šířka plechu bývá 400 až 500 mm, na stykových hranách se provede kolmý ohyb pro spoj na dvojitou stojatou drážku a horní hrana se opatří vodní drážkou. Nyní se mohou již montovat žlabové háky, obdobným způsobem, jako u žlabů podokapních, ale háky stejně dlouhé a připevněné v různé výši. Připevňujeme je vruty. V nejnižším místě žlabu se proseká do římsy otvor pro odpadní troubu, vyplechuje se manžetou, jejíž horní hrana se rozklepe do obruby široké 10-15 mm dosedající na okapový plech, se kterým se spojí na drážku nebo se snýtuje a utěsní pájkou. Když je vše připraveno, vloží se žlab do háků a naválka se přichytí příponkami.
Sanace mezistřešních žlabů
Prostor původních plechových žlabů se při opravě střech zaplní tepelnou izolací, z tepelné izolace se dále v odpovídajícím tvaru vybudují klíny a řádně vyspádovaná oblast se pokryje povlakovými hydroizolacemi. Při úpravách žlabů a montáži izolací je z hlediska postupu prací určitý rozdíl při provádění opravy střechy v alternativě se zateplením a bez zateplení. Provádíme-li opravu střechy bez zateplení, pak je možné nejdříve zaplnit žlaby tepelnou izolací, vybudovat klíny z tepelné izolace a dále postupně provádět montáž hydroizolací od vpustí až k nejvyšším místům na střeše. Jestliže provádíme opravu klasické jednoplášťové střechy se zateplením, obvykle je potřeba nejprve provést skladbu střechy s hydroizolacemi v ploše střechy, a to před provedením, resp. dokončením příslušných úprav u žlabů. Při opravě střechy je potřeba zohlednit rozměry střechy a reálné možnosti pracovníků izolatérů provést skladbu střešního pláště na určité části plochy střechy tzv. na jeden záběr, aby skladba (tepelná izolace) byla při opravě střechy zajištěna proti zatečení. Problémy se zatékáním zaatikovými a mezistřešními žlaby lze u střech s krytinou z trapézových plechů řešit komplexní sanací.
Příklad realizace sanace zaatikových žlabů
Plechovými zaatikovými žlaby během více než dvacetiletého provozu budovy často zatékalo. Původní střecha se zaatikovými žlaby z plechu je vidět na obr. 5 (stav před zateplením střechy a před úpravou v oblasti žlabů). Po provedených modelových tepelnětechnických výpočtech střešního pláště a po vyhodnocení stávajícího stavu střešního pláště a různých možností řešení opravy střechy byla stávající plechová krytina na střeše ponechána, střecha byla zateplena pěnovým polystyrenem a byla realizována nová dvouvrstvá krytina z modifikovaných asfaltových pásů. Před montáží nových vrstev izolací byly alespoň části stěn atik a vyšších částí budovy v oblastech, kde byly následně položeny nové vrstvy izolací, zednicky opraveny a upraveny pro natavování hydroizolací. Plechový zaatikový žlab byl nejdříve zaplněn tepelnou izolací z minerálních vláken o konstantní tloušťce se spádem k místům budoucích vpustí. Spád ve žlabu zatím kopíroval původní spád plechového zaatikového žlabu. Uprostřed vzdálenosti mezi vpustmi byl žlab naplněn pouze do výšky vrstvy nové parozábrany. Na krytinu z pozinkovaného plechu byly do plochy mezi drážky plechové krytiny položeny přířezy z desek pěnového polystyrenu EPS 100 S o tloušťce 3 cm. Na vyrovnanou plochu střechy byla volně položena parozábrana (asfaltový SBS modifikovaný pás o tloušťce 4 mm, s nosnou vložkou z hliníkové fólie a ze skleněné zesílené rohože). Parozábrana byla v přesazích kotvená skrz původní plechovou krytinu až do podkladní vrstvy betonu a v přesazích byla řádně natavena. Na povrch parozábrany byly nalepeny desky pěnového polystyrenu o tloušťce 120 mm. Nalepeny byly aktivováním THERM pruhů na povrchu parozábrany plamenem hořáku. Na desky pěnového polystyrenu byla nalepena vrstva hydroizolace: samolepicí SBS modifikovaný asfaltový pás. Okraj u zaatikového a mezistřešního žlabu byl pod úrovní parozábrany vyztužen dřevěnými deskami. V oblasti nad původním zaatikovým žlabem byl vybudován klín z pěnového polystyrenu, který vytvořil podél atiky dvě úžlabí. Podél atik byly provedeny klíny s příčným spádem 10 %. Na klín z tepelné izolace byl z plochy střechy nalepen samolepicí modifikovaný asfaltový pás. Nyní je již možné dát si klíny z pěnového polystyrenu vyrobit s různým spádem na míru a na střeše je „jen“ správně přiříznout do příslušného tvaru. Vybudování klínů v oblasti zaatikových žlabů a vybudování úžlabí na střeše vyžaduje určitou zručnost a představivost. Technická příprava, technologický postup jednotlivých prací anebo projektová příprava by se neměla podceňovat. U střechy byly osazeny sanační vtoky a manžety vpustí byly řádně vodotěsně nataveny. Jako vrchní pás byl na celé rozvinuté ploše nataven SBS modifikovaný asfaltový pás shora s ochranným posypem z drcené břidlice proti UV a tepelnému záření.
Vyrovnávací asfaltová drť
Povrch podkladních konstrukcí včetně okolí žlabů je někdy nerovný a ani desky tepelné izolace spádových klínů se ne vždy podaří položit tak, aby vytvořily plynulý přechod z plochy střechy na klín (klíny). Pro vyrovnání drobných nerovností u přechodů ploch, pro vybudování rozvodí na části střechy nebo pro vybudování náběhů u detailů (u strojoven výtahů, u nástaveb pro vzduchotechnické zařízení) lze použít například vyrovnávací asfaltovou drť Villaplan. Asfaltová drť se poměrně snadno aplikuje na podklad, na tepelné izolace i na asfaltové hydroizolace. Při zpracování asfaltové vyrovnávací drtě nejsou potřeba žádná lepidla, jedná se o tzv. studenou směs. Asfaltová drť se vysype z pytle na místo, na plochu, na které potřebujeme upravit spád, vyrovnat nerovnosti apod. Pokud vyrovnáváme nebo upravujeme větší plochu střechy, doporučuje se drť postupně nasypávat mezi vodítka (například mezi příslušně upravené dřevěné latě osazené ve spádu). Vyrovnávací drť se hutní, a proto se při tloušťce vrstvy, kterou vyrovnáváme, tj. cca do 4 cm, nasype vyrovnávací drť přibližně do výšky o 1/3 vyšší, než je požadovaná tloušťka zhutněné vrstvy. Zhutnění vyrovnávací drtě se provádí ručně mírným tlakem ocelovým pěchem na vyrovnávací asfaltovou směs, resp. obdobným nářadím. Pro vyrovnávací vrstvy o tloušťkách větších než 6 cm je nutné nasypat vyrovnávací drť a hutnit ji postupně po menších vrstvách. Po zhutnění vyrovnávací drti je možné na zhutněné ploše okamžitě pokračovat v práci, tedy prakticky ihned natavovat asfaltové hydroizolační pásy. U sanací střech, kde se vyrovnávací asfaltová drť většinou používá pro úpravu spádů na povrchu ploché střechy pouze lokálně, jen u některých míst, detailů apod., většinou není nutné vrchní povlakovou krytinu vzhledem k použité vyrovnávací drti dokotvovat. U podkladů z asfaltových hydroizolací je vhodné ještě před vysypáním vyrovnávací drtě na místo, které vyrovnáváme, povrch hydroizolací lehce nahřát plamenem hořáku. Velkou výhodou vyrovnávací drtě je, že při jejím zpracování lze přebytečný materiál včetně již zhutněného opět zpracovat na jiném místě. Při zpracování vyrovnávací asfaltové drtě nevzniká odpad. Vyrovnávací asfaltová drť má ve srovnání s asfaltovými pásy i poměrně dobré tepelnětechnické vlastnosti. Součinitel tepelné vodivosti zhutněné asfaltové drti je 0,07 W/(m . K).
Řešení problémů se spádováním
Nejen mezistřešní žlaby u starších budov, ale například i úžlabí nových střech mohou mít někdy problémy s množstvím vody, které po deštích zůstává na střeše. Ke spádování plochých střech a k průhybům konstrukcí je nutné poznamenat, že střešní vpusti jsou převážně umístěny v blízkosti sloupů a nosných stěn, tedy v místech, kde bývá průhyb konstrukcí u střechy nejmenší. Pokud se část střechy po deštích zaplní vodou, střešní plášť se ještě více přitíží a u konstrukce střechy dojde k dalším deformacím, ke zvětšení průhybů konstrukcí. Ke vzniku jezer v oblasti úžlabí by na ploché střeše vůbec nemuselo dojít, kdyby byly při výstavbě střechy použity spádové (úžlabní) klíny z tepelné izolace například z desek z minerálních vláken. Klíny z minerálních vláken mohou být vyrobeny v jednostranném spádu například 2 %, většinou se používají k úpravě spádu v ploše střechy. Úžlabí můžeme také vyspádovat ke vpustím úžlabními klíny. Jejich podélný spád je 2 % a příčný 8 %.
Čtěte také: Použití malých betonových žlabů v praxi
Developerské projekty a lázně Čeladná
Přímo v lesoparku historických lázní Čeladná byl dokončen nový rezidenční dům. Všechny byty tohoto projektu byly prodány během dvou měsíců na počátku roku 2024, stavba začala v březnu 2024 a dle plánovaného harmonogramu byla dokončena za 15 měsíců. U nově nabízených bytů k prodeji v projektu „Viladomy Čeladná“ se počítá s podobnými standardy výbavy a materiály.
Stavebně technické řešení bylo nadstandardní, ověřené i na další stavbách jako je Apartmánový dům Lara nebo Bytový dům Landek v Ostravě. Byty jsou bezbariérově přístupné, v případě potřeby mohou být upraveny na bezbariérové, mají prostornou 3 m hlubokou lodžii pro pohodlné posezení chráněné před deštěm, byty v nejvyšších patrech mají velké terasy. Lodžie a terasy mají jižní orientaci s výhledem na vrcholy Moravskoslezských Beskyd, od Lysé hory, přes Smrk, Stolovou, Kněhyni až po Radhošť. Mezibytové stěny jsou akustické, splňující přísné normy ochrany proti hluku v budovách. Projekt bytových domů v areálu lázeňského lesoparku připravuje bydlení v souladu s přírodou. Blízké okolí rezidenčního parku poskytuje relaxační zázemí v parkově upravené zeleni a stane se skvělým výchozím bodem za atrakcemi beskydské přírody. Byty jsou umístěny na jižním svahu úpatí Skalky a jejich majitelům nabízí pohled na protější hřebeny Beskyd.
V areálu historických lázní se v nejbližší době další rezidenční domy stavět nebudou, majitel pozemků od dřívějšího záměru ustoupil. Komfortní byty s podobnými výhledy na beskydské vrcholy Smrk, Kněhyně i Lysá Hora můžete ale získat v novém projektu, jehož pozemek s prostorem lázní přímo sousedí - Viladomy Čeladná.
Rehabilitační centrum Čeladná
Léčebný areál v srdci Beskyd najdete na úpatí horského masivu Ondřejníku na rozhraní obcí Kunčice pod Ondřejníkem a Čeladná. Zaměřuje se na léčbu pohybového, nervového a oběhového ústrojí. Rehabilitační centrum Čeladná navázalo na léčebnou tradici založenou již v roce 1902 věhlasným lékařem Dr. Janem Mayem, který v Kunčicích pod Ondřejníkem začal budovat a provozovat lázně. Tehdejší Lázně Skalka, pojmenované podle nejvyššího ondřejnického vrcholu Skalky s 964,4 m n.m., měly původně sloužit jako ozdravné sanatorium pro ostravské horníky. Postupně se však staly vyhlášeným léčebným a rekreačním centrem, do něhož se sjížděli lidé už nejenom z Ostravska, ale také z dalších oblastí Moravy i Čech. Lázně sloužily až do 50. let 20. století - v této době byla v areálu zřízena oblastní nemocnice s vyhlášenou porodnicí, která byla v provozu až do roku 2000, kdy vznikl Odborný léčebný ústav se specializací na léčebnou rehabilitaci - dnešní Rehabilitační centrum Čeladná. Na podzim roku 2007 se novou dominantou areálu Lázní Čeladná stal Apartmánový dům Lara s možností ubytování a wellness služeb - to vše v nadstandardní kvalitě. Další možnosti ubytování pro lázeňské hosty představují další lázeňské domy jako např. Polárka, Běla, Kněhyně, Dr.Maye, Dr.Storcha, Ondřejka a Penzion Jurášek.
Kromě klasických rehabilitačních metod můžete v RCČ absolvovat celotělovou Kryoterapii, která se zde začala používat jako první v republice. Jedná se o léčebnou a regenerační metodu, která využívá k terapii extrémně nízkých teplot -110°C až -160°C. Pro terapii byla vybudována speciální kryokomora (Polarium), která je umístěná v LD Polárka. Další zajímavou terapií, kterou Rehabilitační centrum Čeladná nabízí je Terapie tmou. Terapie tmou, jinak také dunkelterapie, se provádí v dokonale zatemněné místnosti vybavené veškerým potřebným zařízením, kde klient stráví v naprosté tmě a odhlučněném prostředí nejméně 7 dnů. Za tímto účelem byl v lázeňském parku vybudován objekt Vila Mátma. V objektu je k dispozici plně vybavený apartmán se samostatným sociálním zařízením a cvičebními stroji. Obytný prostor je plně klimatizován a před započetím terapie si jej klient může důkladně prohlédnout, aby si zapamatoval rozložení místností a nábytku. V průběhu pobytu se může, dle potřeby, kdykoliv telefonicky spojit s terapeutem, nebo službu konajícím lékařem. Klient má také možnost kdykoliv terapii přerušit a svobodně odejít. Od započetí terapie až do jejího ukončení setrvává v naprosté tmě, v níž provádí i veškeré běžné denní úkony. Je podávána vegetariánská strava, která je sestavená tak, aby byl zajištěn nutričně kompletní denní doporučený přísun energie a živin, včetně minerálních látek, vitaminů a stopových prvků.
Čtěte také: Žlaby D400 s litinovou mříží pro náročné aplikace
| Lázeňský dům | Popis / Služby |
|---|---|
| Apartmánový dům Lara | Ubytování, wellness služby (nadstandardní kvalita) |
| Polárka | Ubytování, kryokomora (Polarium) |
| Běla | Ubytování pro lázeňské hosty |
| Kněhyně | Ubytování pro lázeňské hosty |
| Dr. Maye | Ubytování pro lázeňské hosty |
| Dr. Storcha | Ubytování pro lázeňské hosty |
| Ondřejka | Ubytování pro lázeňské hosty |
| Penzion Jurášek | Ubytování pro lázeňské hosty |
| Vila Mátma | Terapie tmou (dunkelterapie) |
Doprava do Čeladné
Ze směru Ostrava, Frýdek-Místek odbočte na silnici č. 483 směr Frenštát pod Radhoštěm. Ze směru Frenštát pod Radhoštěm po silnici č. Jste zvyklí cestovat autem s navigací? V den příjezdu a odjezdu můžete s autem přijet až před léčebný dům, kde můžete auto nechat, dokud se pohodlně neubytujete. Vystoupíte na vlakové zastávce Kunčice pod Ondřejníkem, která je od nás vzdálena asi 15 minut chůze. Z kapacitních důvodů nezajišťujeme přepravu osob ani zavazadel přímo do areálu. Můžete proto zvážit objednání taxi služby. Léčebný dům Polárka je mimo hlavní areál, proto je nejjednodušší doprava autem. Případně se můžete vlakem nebo autobusem dopravit do areálu rehabilitačního centra a do léčebných domů využít mikrobus, který má hlavní zastávku nad léčebným domem Dr. Maye.
tags: #mezistresni #zlab #celadna #informace